Správce státních lesů při vypočítávání částek, které účtuje nejen elektrárnám, teplárnám, drobným výtopnám a ostatním průmyslovým podnikům, ale i některým vodárenským společnostem, vychází z Vyhlášky ministerstva zemědělství o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí, v níž jsou stanovena tzv. pásma ohrožení lesů vlivem znečištění životního prostředí.
Pásma jsou čtyři (A-D), přičemž nejvíce ohrožené lesní porosty jsou v pásmu A.
„Podnik náhradu imisních škod uplatňuje na základě skutečných zjištění škodlivého působení imisí na konkrétní lesní porosty ve vlastnictví státu s právem hospodařit pro LČR bez ohledu na stanovená pásma ohrožení,“ uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová na dotaz Ekonomického deníku.
Jednotlivé podniky produkující imise však dlouhodobě napadají způsoby výpočtu škod.
Jejich právní zástupci poukazují na to, že výše uvedené prohlášení tiskové mluvčí LČR odporuje tomu, co sami LČR uvádí u soudu a argumentují citacemi ze spisu k případu, kde se mimo jiné píše: „K pásmům ohrožení imisemi žalobce (Lesy ČR -pozn.
Čtěte také: Bezpečnost v ochranném pásmu skládky
Ke kritice vykazování škod se připojuje i Teplárenské sdružení ČR, jehož členové vedou několik sporů s Lesy ČR o výši škod.
„Podle našeho názoru však existují velké pochybnosti o tom, že společnosti LČR vzniká škoda na jejích porostech v důsledku imisí oxidů síry a oxidů dusíku.
Vyčíslení škody probíhá podle vyhlášky č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích, ovšem realita je jiná, na čemž je shoda i uvnitř vědecké obce.
Od doby vydání vyhlášek však došlo k markantnímu úbytku imisí těchto látek díky značné ekologizaci spalovacích zařízení i výraznému poklesu průmyslové výroby.
Praha - Lesy nechřadnou, přesto státní podnik těží dřevo jako za kalamity a po firmách vymáhá odškodnění za imise, tedy znečištění vzduchu.
Čtěte také: Brazilské klima
Po elektrárnách, teplárnách, chemičkách a dalších průmyslových podnicích chce stamiliony korun za poškozování porostů.
Lesy ČR se opírají o víc než dvacet let starou vyhlášku, která je podle některých odborníků dávno přežitá.
Lesníci ovšem díky ní mohou ve velkém kácet i zdravé stromy.
Vloni byla takzvaná exhalační těžba rekordní za posledních osm let.
Zmíněná vyhláška, kterou podepsal ještě někdejší ministr zemědělství Josef Lux, zařazuje lesní porosty do pásem ohrožení imisemi.
Čtěte také: Alpínské pásmo Sněžky: charakteristika a rostliny
"Tato pásma byla už od samého počátku naprosto odborně vadná.
Máme studii, jak to s imisemi skutečně vypadá.
Pásma ohrožení imisemi vznikla už za minulého režimu.
V devadesátých letech se ale znečištění díky ekologickým investicím znečišťovatelů prudce snížilo.
"Při vzniku vyhlášky se vycházelo z předpokladu, že lesy zakreslené v pásmech by měly brzy uhynout.
Státní Lesy ČR každoročně vyčíslují takzvané imisní škody.
Na dotaz Aktuálně.cz ovšem firma přiznala, že lesy nehynou.
"Neodumírají celé lesní porosty, jako tomu bylo v dobách akutního a přímého vlivu oxidu siřičitého především v pohraničních horách," uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
V pásmech, kde podle ministerské vyhlášky ročně odumře alespoň desetina z původního počtu stromů, se podle Lesů ČR nacházelo ke konci loňského roku přes 62 tisíc hektarů.
Státní podnik hospodaří na celkem 1,3 milionu hektarů.
Roční škody způsobené imisemi vyčíslil státní podnik během uplynulého desetiletí v rozmezí od 55 do 70 milionů korun.
Mnozí údajní znečišťovatelé ale nechtějí "desátky" platit a brání se tvrzením, že lesy nechřadnou.
I proto podnik vybral z vyčíslené škody jen o něco málo víc než třetinu.
"Na náhradách imisních škod dostaly Lesy ČR od roku 2010 od emitentů zaplaceno 128 milionů korun," upřesnila mluvčí Jouklová.
Již dvacet let se s Lesy ČR soudí největší poplatník, energetická společnost ČEZ.
"Několikrát jsme se pokoušeli o smír, ale nedohodli jsme se.
Upozorňuje, že nikde v Evropě nejsou elektrárny žalovány za vypouštění emisí, které jsou v souladu s platnou legislativou.
"Pokud zákon stanoví limity toho, co se smí a nesmí vypouštět a za tunu každé emise se platí navíc poplatky, není možné vymáhat žádné další škody.
ČEZ tvrdí, že Lesy ČR nepředložily jediný důkaz o tom, že k poškozování lesů imisemi oxidů síry a oxidů dusíku i nadále skutečně dochází.
"Máme znalecký posudek, který prokazuje opak.
Imise mají naprosto zanedbatelný vliv a lesy devastuje především sucho, přemnožená zvěř či ozon," poukazuje mluvčí společnosti ČEZ.
Neúspěšně se problém snažilo několikrát řešit s ministerstvem zemědělství i Teplárenské sdružení.
Obrátilo se proto na ombudsmana, jednání proběhne 4. října.
"Podle zastaralé vyhlášky o zónách by v nich měla být pustina, protože stromy uschly.
Netvrdí, že žádné emise neexistují.
"Ani náhodou však nevznikají v rozsahu, jaký státním Lesům ČR vychází z výpočtů.
Ty absolutně neodpovídají stavu v terénu," zdůrazňuje Hájek.
Jak dodává, velké firmy se kvůli náhradám soudí, na rozdíl od malých tepláren.
Podnik Lesy ČR přitom hledá další zdroje příjmů, nedávno se obrátil i na vodohospodářské společnosti, aby odváděly poplatky za imisní škody.
"Děláme si svoje rozbory a vše analyzujeme.
Ministerstvo zemědělství jako zřizovatel státních Lesů ČR považuje pásma ohrožení imisemi za stále aktuální.
Přesto, alespoň jak tvrdí, o změně příslušné vyhlášky uvažuje.
"Vzhledem k očekávanému snížení emisí a postupným zlepšováním zdravotního stavu porostů se prověřuje nový způsob, jak stanovit míru poškození.
Brzkou změnu ale nelze očekávat.
Ježková upozorňuje, že pro družicové snímky je nutné patřičně dlouhé pozorovací období.
"První výstupy by mohly být využitelné na konci příštího roku," předpokládá.
tags: #pásma #ohrožení #lesů #v #české #republice