Definice Pásma Ohrožení Lesů Imisemi v České Republice

Zdravotní stav lesů, i přes výrazné snížení imisní depozice zejména SO2, vyžaduje trvalé sledování a přijímaní konkrétních opatření na úseku hospodaření v lesích i při ochraně přírody. Chřadnutí lesních porostů probíhá jako důsledek současného působení mnoha stresových činitelů a pro volbu dostatečně efektivních sanačních nebo pěstebních opatření stále chybí nástroj vycházející z jeho komplexního hodnocení.

Zdravotní Stav Lesů a Vliv Imisí

Během 70. a 80. let dvacátého století postihlo rozsáhlá území Evropy hynutí lesů, jehož příčiny byly jednoznačně vázány na průmyslové znečištění ovzduší. Mnohé výskyty plošného hynutí lesa při extrémně vysokých koncentracích škodlivin v ovzduší nastaly po sice krátkém, ale intenzivním teplotním zvratu, zejména v období inverzního průběhu počasí. Vliv zvratů počasí se na náhlém zhoršování zdravotního stavu porostů odráží i v současnosti po odsíření všech velkých stacionárních zdrojů znečištění.

Z monitoringu zdravotního stavu lesů ICP Forests vyplynulo:

• V Evropě významně a trvale klesly emise SO2, ale stále mírně roste nebo se nemění zatížení NOx a přízemním O3 (ozón), takže imise jsou stále považovány za faktor významně ovlivňující stav lesů, který nelze podceňovat ani zanedbávat.
• Zdravotní stav evropských lesů se nelepší, i když imisní zátěž klesla, protože regenerace okyselených půd a zlepšení látkové výměny lesních porostů probíhá jen velmi zvolna a stále je zpomalováno výskyty dalších (abiotických i biotických) stresorů.
• Ani v první polovině 21. století nelze předpokládat, že by se stav lesních porostů na územích ovlivněných imisemi síry a dusíku výrazněji zlepšoval, naopak tato území jsou mnohem vnímavější na výskyty dalších stresů (především povětrnostních, klimatických a živinové nerovnováhy).

Vládní Doporučení a Opatření

Dosavadní systémová opatření určená k řešení lesních kalamit a chřadnutí vycházejí z rozlišení konkrétních stresových faktorů (exhalací, mrazu, sněhu, bořivého větru, sucha, kůrovců). Neobsahují ale dosud nástroj zabývající se důsledky dlouhodobé acidifikace a nutriční degradace půd.

Vyhláška 78/1996 Sb. se stala nástrojem, pomocí něhož byla vymezena pásma ohrožení lesů pod vlivem imisí. Indikačním znakem pro zařazení dotčeného území do některého ze čtyř pásem se stala dynamika zdravotního stavu zjišťovaná podle změny defoliace (stupně poškození) porostu.

Čtěte také: Imisní zátěž lesů: Aktuální stav

Protože v imisních oblastech nedocházelo ke zlepšování zdravotního stavu lesů, ba vyskytly se nové případy plošného chřadnutí, byla na základě usnesení vlády ČR č. 532/2000 Sb. Přestože studie plošné vápnění nedoporučila, byly pro nejkritičtější území Krušných a Orlických hor vypracovány projekty vápnění. Vápnění bylo v těchto oblastech rozvrženo na roky 2000-2004.

Trvající potřeba zavést systém řešení k zastavení degradace lesních půd vlivem imisí vedla k vládnímu usnesení 22/2004 Sb. V něm byly připomenuty perspektivy pěstování lesů s důrazem na meliorační a zpevňující dřeviny a vyjádřena potřeba rajonizace lesních půd podle acidifikace a nutriční degradace, která by pomohla hledat příčiny chřadnutí lesů a napomohla by i přijímání příslušných opatření. Tento nový přístup byl navržen jako perspektiva nahrazující pásma ohrožení lesů pod vlivem imisí.

Projekt Zonace Ohrožení Lesů (ZOL)

Důležitým podkladem pro v současnosti vyvíjenou metodu zonace ohrožení lesů (ZOL) se stalo popsání vlivu acidifikace a nutriční degradace lesních půd (Hruška, Cienciala). Vliv imisí na lesní půdy byl posuzován současně s klimatickými, geologickými a půdně-stanovištními vlivy a Česká republika byla rozdělena na čtyři zóny poškození lesních půd.

Navazující projekt ZOL tento přístup rozšiřuje o poznatky dálkového průzkumu Země (DPZ). Projekt řeší tým odborníků ÚHÚL a ČGS s účastí obou zřizovatelů MŽP a MZe ČR. Zonace ohrožení lesů je připravována, aby nahradila pásma ohrožení lesů pod vlivem imisí podle vyhlášky MZe č. 78/1996 Sb. Cílem této zonace lesů není jen vymezení porostů vystavených ekologickým stresům, ale i podklady pro budoucí nástroje na širokou podporu šetrnějších způsobů pěstování lesa.

Podklady pro ZOL tvoří informace o zdravotním stavu lesů z družicových snímků a dále kombinace pozemních dat o stanovišti a klimatu. Zóny ohrožení lesa mají odlišit území přirozeně citlivá na působení různých stresů, území chronicky postižená chřadnutím, ale i území zasažená akutním hynutím lesů.

Čtěte také: Kdy navštívit Egypt?

Projekt klade důraz na neustálé propracování metod vyhodnocování stavu lesa pomocí DPZ, které se přizpůsobují trendu rostoucího významu přirozené obnovy lesů, většímu uplatnění smíšených porostů v hospodářské úpravě a rostoucímu podílu listnatých dřevin v lesích. Tyto jevy se odráží v rostoucí strukturální složitosti lesních porostů, která si vynucuje hledat stále nové postupy v DPZ.

V GIS zatím byly kombinovány vrstvy rajonizace lesních půd v závislosti na jejich acidifikaci a nutriční degradaci a vrstva dynamiky zdravotního stavu lesů z družicových snímků. Výsledky jsou rozškálovány do 3 tříd podle koncepce 3 zón ohrožení lesů. Významným vstupem do vrstvy rajonizace lesních půd jsou lesnicko-typologická data, která byla převedena na váhy pufračního potenciálu lesních půd. Jsou nezbytná, protože informují o stanovištním detailu a jsou klíčová pro propracování ZOL do provozních měřítek.

Koncepce Propojení Ochrany Lesů a Obecné Ochrany Přírody

Jedním ze společných cílů lesnictví a ochrany přírody je postupné a pozvolné zlepšení stavu lesních půd, poškozených dlouhodobým působením imisí, pěstováním nepůvodních jehličnatých monokultur velkoplošným pasečním způsobem a dlouhodobým ochuzováním lesních půd odebíráním veškeré dřevní hmoty, ale i jiné biomasy (šišky, hrabanka).

Proto MŽP preferuje postupnou a plošnou změnu druhové skladby ve prospěch stanovištně vhodných dřevin a přechod od pasečného způsobu těžby ke způsobu podrostnímu před velkoplošnými chemickými melioracemi, které pouze krátkodobě řeší akutní poškození lesních porostů vlivem zvýšené acidifikace půd nebo synergického vlivu imisí a teplotních zvratů.

Je nutné detailně poznat příčiny plošného chřadnutí lesních porostů v některých oblastech, kde je bonita lesních půd průměrná či nadprůměrná. Plošné chřadnutí dorůstajících a dospělých smrkových monokultur ve Slezsku, v Nízkém Jeseníku, na jihozápadním okraji Českomoravské vrchoviny a ve Středočeské pahorkatině v posledních letech je projevem a důsledkem klimatické změny.

Čtěte také: Polární pásmo v Rusku: Popis

Pro zavedení a podporu nezbytných opatření v kontextu globální klimatické změny je třeba přistupovat k hodnocení chřadnutí lesních porostů podle toho, zda nastalo po náhlém výskytu nespecifického stresoru.

Zonace Ohrožených Lesů - Nástroj na Podporu Zájmů Ochrany Lesa

V projektu zonace ohrožených lesů jsou uplatňovány vícerozměrné procedury hodnocení zdravotního stavu lesů, který je sledován jako spojení stavu stanoviště (půdy, klimatu a depozice) a lesního porostu (podle taxačních ukazatelů, dřevinné skladby a defoliace).

ZOL je navržena jako prostředek nahrazující stávající pásma ohrožení lesů pod vlivem imisí v souladu s poznatky o acidifikaci a nutriční degradaci půd. Jedním ze zaměření ZOL je vytvořit nástroj na podporu zájmů ochrany lesa, pěstování lesa a ochrany životního prostředí pomocí široké preference biologických přístupů k managementu krajiny.

Snahou zástupců všech zúčastněných institucí je nové vylišení ZOL tak, aby jednotlivé zóny zahrnuly dosavadní oblasti s dlouhodobým působením imisí i nové oblasti chřadnutí lesů vlivem projevů klimatické změny. Jako důležité se jeví rozlišení chronického a akutního chřadnutí porostů.

V projektu je hledána a testována metodika pro provozní monitoring chřadnutí lesů. Cílem je přístupy zpracované dosud v generálních celorepublikových měřítkách uplatnit pro provozní šetření a přesné zavedení do provozních map, které budou přímo využitelné vlastníky i státní správou lesů.

Defoliace

Základním indikátorem chřadnutí lesů je defoliace. Tvoří nezbytnou informaci pro interpretaci družicových snímků. Je nespecifickým symptomem, který vzniká v důsledku uplatnění několika stresorů. Nelze spolehlivě určit nejen jejich počet, ale obtížné je i určit význam jednotlivých škodlivých činitelů.

Podle výsledků monitoringu stavu lesa v ČR v programu ICP Forests bývá defoliace působena nepříznivými změnami prostředí, kde se navíc často dlouhodobě a nadměrně uplatňovaly vlivy znečistění ovzduší. To může znamenat, že většina porostů v Evropě v minulosti musela být nějakou měrou zasažena imisemi.

Příčiny současného hynutí lesů ale již často nesouvisejí s přímým účinkem škodlivin, zpravidla se projevují vlivy nízké ekologické stability nepřirozených porostů (monokultur) na někdejších zemědělských půdách, velkoplošných holinách apod. I klimatická změna nevyhnutelné chřadnutí lesů zvýrazňuje.

Koncepce Provozních Opatření

• Uplatňovat multifaktorové přístupy hodnocení pořízených údajů v souladu s poznatky o acidifikaci a nutriční degradaci lesních půd.
• Vytvořit metodiku pro komplexní provozní monitoring zdravotního stavu lesů a zajistit jeho pojetí tak, aby umožňoval zohlednit, kvantifikovat a řešit nové fenomény v chřadnutí.
• I nadále pokračovat ve využití zonace lesů pro opatření majetkových daní, ale zároveň zonaci lesů uplatňovat jako podklad pro cílené směrování příspěvků na hospodaření v lesích jak z prostředků EU, tak i ze zdrojů MŽP, MZe.

Pásma Ohrožení Imisemi dle Vyhlášky Ministerstva Zemědělství

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 10 odst. 1 zákona č. Stupeň poškození lesního porostu je určen podílem středně a silně poškozených stromů z celkového počtu stromů v lesním porostu.

• do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porosty s nižším imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 16 až 20 let.
• Nejvyššími pásmy ohrožení (§ 10 odst.

Lesnické mapy se zákresem pásem ohrožení jsou veřejně přístupné od 1. V období do 31. Příloha k vyhlášce č. 1) § 59 odst. 1 zákona č. nezávadnosti vodních zdrojů.

Hospodaření v těchto pásmech je omezeno, popř. orgánu. dostatku vody. Hospodaření v těchto pásmech je omezeno, popř. do rozpadu porostů. rozpadu 20. stanovištní podmínky. vzduchu, vodní režim, zásobování živinami apod.). větší roli výživa. důležitým podkladem pro hospodářské zásahy. působení oxidu siřičitého. depozice, vliv rizikových prvků apod. zatížením oxidem siřičitým. typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. ochranné podmínky. měřítku. rezervace je zakázáno. do kategorie lesů hospodářských. druhů lesních dřevin, popř. lesním fondu se vyskytujících mokřadů.

Legislativa a Soudní Rozhodnutí

Žalobce Ing. L. J., se žalobou u Městského soudu v Praze domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného - Ministerstva životního prostředí (MŽP), jímž bylo změněno rozhodnutí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) tak, že žalobci byla uložena pokuta ve výši 151.000,- Kč podle § 4 písm. c) zákona č.

Ohrožení životního prostředí se měl žalobce dopustit tím, že jako vlastník lesa nezajistil k 15. 2. 2010 v souladu s § 31 odst. 1 a 6 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích obnovu lesních porostů stanovištně vhodnými dřevinami a jejich včasnou a soustavnou výchovu tak, aby se zlepšoval jejich stav, zvyšovala jejich odolnost a zlepšovalo plnění funkcí lesa na lesních pozemcích.

Žalobce, jako vlastník předmětného lesního majetku, prokazatelně udržoval (zhoršoval) nedostatečným plněním svých zákonných povinností, nečinností či opomenutím protiprávní stav lesa v období po uplynutí 2 let od vzniku holiny. Předmětné lesní porosty péčí řádného hospodáře neudržoval ve stavu zalesněném, tj. plnícím funkce lesů příslušně jejich věku a vzrůstu obnovovaného lesního porostu.

Žalobce v žalobě namítal, že se žalovaný řádně nevypořádal se všemi námitkami žalobce. Konkrétně se podle žalobce nevypořádal s námitkou, že zjištění správních orgánů je v rozporu s obsahem lesního hospodářského plánu vypracovaného pro žalobce příslušnou taxační kanceláří. Žalobce považoval postup správních orgánů, které za základ svého rozhodnutí berou obsah lesní hospodářské osnovy pro LHC Telč, za nesprávný, neboť lesní hospodářský plán je nadřazen lesním osnovám.

Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadená rozhodnutí z hlediska žalobních námitek, uplatněných v podané žalobě a neshledal ji důvodnou. Za rozhodující okamžik z hlediska počátku běhu subjektivní prekluzivní lhůty se považuje okamžik vědomosti správního orgánu o skutkových okolnostech, které umožní předběžné právní zhodnocení, a to ve smyslu, že skutkové okolnosti nasvědčují možnému porušení zákona jako takového.

Soud přisvědčil žalovanému, že obsah lesního hospodářského plánu není ve skutečnosti v rozporu ani se skutkovými zjištěními na místě samém, ani s obsahem předchozích lesních hospodářských osnov. Městský soud v Praze neshledal žalobu důvodnou, proto ji podle ustanovení § 78 odstavec 7 s. ř. s.

Za správní delikt podle § 4 písm. c) zákona o ČIŽP, může být uložena pokuta právnickým nebo fyzickým osobám, které svým jednáním nebo opomenutím ohrozí nebo poškodí životní prostředí v lesích tím, že vlastním zaviněním vytvoří podmínky pro působení škodlivých biotických a abiotických činitelů.

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne ze dne 31.05.2017, sp. zn. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), Oblastní inspektorát Olomouc, jako „správní orgán prvního stupně“ svým rozhodnutím uložila pokutu žalobci P. V. podle § 4 písm. c) zákona č. 282/1991 Sb., o ČIŽP ve výši 1.750.000 Kč. Podle ČIŽP žalobce svým jednáním ohrozil životní prostředí v lesích tím, že vlastním zaviněním vytvořil podmínky pro působení škodlivých biotických a abiotických činitelů.

Správní orgán prvního stupně oslovil také Lesní ochrannou službu s žádostí o poskytnutí stanoviska k působení škodlivých biotických a abiotických činitelů pro vedené správní řízení. Stanovisko Lesní ochranné služby vyloučilo, že by motivem pro posuzované jednání byla kůrovcová kalamita nebo nahodilá těžba, jak ji označoval žalobce. Městský soud konstatoval, že v rámci správního řízení bylo učiněno řádné skutkové šetření a dokazování tak, že byla vina žalobce dostatečně prokázána, a závěry správního orgánu byly rozsáhle odůvodněny.

Případná vina stěžovatele nebyla dostatečně objektivně prokazována, ale bylo z ní vycházeno od samého počátku. Žalobce tvrdil, že správní orgány vůbec neprovedly důkaz výslechem odborného lesního hospodáře, který se jeví jako zásadní v dané věci. Městský soud návrh na výslech odborného lesního hospodáře stěžovatele u jednání o žalobě bez dalšího zamítl.

Nejvyšší správní soud neshledal důvodnou ani námitku nedostatečného odůvodnění uložené sankce. Proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl podle § 110 odst. 1 s. ř.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 05.04.2017, sp. zn. Vlastník lesa se domáhal žalobou zrušení pokuty proti ČIŽP u dvou soudních instancí. Soudy žalobu projednaly a shodně konstatovaly, že došlo k ohrožení životního prostředí v důsledku opomenutí povinností vlastníka lesa.

Spoluvlastníkům lesa byla Českou inspekcí životního prostředí uložena pokuta ve výši 10.000,- Kč, za to, že opomenutím neprovedli včasné vytěžení a zajistil odvoz 44 kusů stromů napadených a opuštěných kůrovcem. Vlastník lesa však postupoval v rozporu s tímto ustanovením, když na místě toto dřevo ponechal.

Vlastník se hájil tím, že na tuto skutečnost jej neupozornil ani lesní odborný hospodář a když toto nezjistil on, nemohl napadené stromy v lese vyhledat a vyvézt ani vlastník lesa, který nemá dostatečné odborné znalosti. Rozšíření kůrovce z jeho lesa bylo způsobenou především nedbalým přístupem okolních vlastníků.

Městský soud ve svém rozhodnutí konstatoval, že není podstatné, že stromy byly napadeny kůrovcem v důsledku protiprávního jednání jiné osoby. Dále se soud vyjádřil ke skutečnosti, že není podstatné, že lesní odborný hospodář nezjistil a nevyhodnotil situaci způsobilou vyvolat ohrožení dalších lesních porostů, ale je to vždy vlastník, který je za jím vyvolaný protiprávní stav odpovědný.

Dotčený vlastník lesa s rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 14.3.2013, sp. zn. 10 A 57/2011, nesouhlasil a ve věci podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Pro soud bylo rozhodné, zda opomenutí vlastníka lesa bylo způsobilé ohrozit životní prostředí. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16.10.2013, sp. zn.

Žalobce Ing. F. K. se stal vlastníkem pozemku v blízkosti lesa (0,5 m od hranice se sousedními lesními pozemky). Podle územního plánu byl pozemek určen k rekreačně obytné funkci, stejně jako okolní pozemky u lesa, na nichž už byly postaveny chaty.

Po podání žádosti o územní rozhodnutí o povolení stavby však městský úřad vydal závazné stanovisko, jímž nebyl žalobci udělen souhlas podle § 14 odst. 2 lesního zákona k umístění stavby ve vzdálenosti do 50 m od okraje pozemku určeného k plnění funkcí lesa.

Žalobce se odvolal ke Krajskému úřadu Středočeského kraje, ten však toto odvolání zamítl a rozhodnutí stavebního úřadu potvrdil s odkazem na závazné stanovisko odboru životního prostředí a zemědělství KÚ. Soud také konstatoval, že by správní orgány měly obavu z ohrožení lesa vážit s ohledem na sousední chaty, které neleží od lesa o mnoho dále, a na výstavbu oplocení ve vzdálenosti 0,5 m od lesa, k níž byl žalobci vydán souhlas.

Krajský úřad Středočeského kraj... Ministerstvo zemědělství vydalo novelu vyhlášky č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování. Novela byla vyhlášena ve Sbírce zákonů 10. října 2025 pod číslem 392/2025 Sb. Cílem novely je sjednocení terminologie, aktualizace mapových standardů a větší návaznost na současné inventarizační metodiky. Novela je účinná od 1. 1. § 7 písm. § 7 písm. § 10 odst. § 16 odst. Inventarizační metodika (příloha č. Plné znění novely naleznete zde.

Srovnání s Kategorizací Lesů v Zahraničí

Německé lesní zákony se v oblasti kategorizace lesa podobají obdobným ustanovením českého lesního zákona. Rámcově je problematika kategorizace upravena ve spolkovém lesním zákoně, ovšem podrobnější záběr obsahují až jednotlivé zákony zemské.

Nejvýznamnějším rozdílem mezi naší a německými právními úpravami je skutečnost, že kategorizace u nás postihuje všechny lesy, tj. každý les v ČR patří do některé z kategorií, kdežto v SRN je les, který nemá zvláštní statut, lesem bez přívlastků. "Sběrná kategorie" lesa hospodářského tudíž není německým předpisům známa.

Ve všech čtyřech německých lesních zákonech se lze setkat s pojmy "les ochranný" (Schutzwald) a "les rekreační" (Erholungswald). Zemské právní úpravy pak navíc rozlišují v Bavorsku "les chráněný" (Bannwald), v Bádensku-Würtembersku "chráněné oblasti lesa" (Waldschutzgebiete) a v Sasku "les poškozený imisemi" (Immissionsgeschädigter Wald).

Majitelům lesů ochranných a rekreačních přísluší v Sasku a Bádensku-Würtembersku odškodnění, jelikož z odlišného způsobu hospodaření v těchto lesích pramení jednak zvýšené náklady, jednak přímé ztráty. Osobou povinnou vyplatit příslušný obnos je vždy buď stát, nebo osoba, v jejíž prospěch bylo omezení provedeno.

tags: #pasmo #ohrozeni #lesu #imisemi #definice

Oblíbené příspěvky:

• Projekt AMIIGA a pozemek 1497
• Inspirace z knihy Písařovicové
• Trendy v recyklaci plastů globálně
• Komunální odpad Boskovice
• Odpad Vysočina statistiky