Rizika spojená s pobytem dětí v přírodě a školou v přírodě

18.04.2026

V tomto období se školy rozhodují, zda pořádat školy v přírodě, za jakých podmínek a zjišťují, co vše musí při jejich přípravě zvládnout.

A rizika zde nepochybně jsou, zejména pro ředitele školy, která vysílá pedagogy a děti na školy v přírodě a podobně i na jiné mimoškolní akce (výlety, lyžařské kurzy).

Právní předpisy se totiž ve svém vývoji stávají stále obecnějšími a kromě stále většího množství povinností přesouvají na ředitele školy nutnost stanovit konkrétnější podmínky konání akce.

Uvedený výčet právních norem je na první pohled úctyhodný, ale při bližším seznámení zjistíme, že ze školských předpisů se o školách v přírodě zmiňují jen nemnohé.

Ve školském zákoně tento pojem vůbec není použit, pouze v prováděcí vyhlášce - č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, § 3 odst. Absence právních norem je v tomto případě na škodu.

Čtěte také: Znečištění vody fekáliemi a zdraví

Školský zákon pojem „školy v přírodě“ výslovně neuvádí, ale musíme si uvědomit, že je zde skryt pod nadřazeným obecným pojmem „školské zařízení“.

A z toho již vyplývají určité povinnosti ředitele školy. Především musí vydat vnitřní řád tohoto školského zařízení, a to plně ve smyslu § 30 školského zákona, s důrazem na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví účastníků.

Přitom není podstatné, zda se jedná o stálou celoroční základnu, nebo o ojedinělý výjezd jediné třídy během roku.

Předepisovat řediteli školy, že musí povinně něco vytvořit, to ale není dobrá taktika.

S pořádáním školy v přírodě souvisí tolik úkonů, že pro ředitele je nejlepší varianta vytvořit vnitřní řád školského zařízení nejen z povinnosti, ale zpracovat jej jako přehledný manuál přípravy akce, jako praktický návod na zajištění přípravy, provedení a vyhodnocení akce, jako konkrétní popis, kterým se pak řídí pedagog pověřený přípravou a provedením akce.

Čtěte také: Dezinfekce znečištěné vody

Čím podrobněji, tím více sníží riziko chyb pro svoji osobu i pro všechny účastníky akce.

Je velmi výhodné sem uvést výčet povinností vedoucího akce, formuláře, pomocí kterých splní škola ohlašovací povinnost, vzory dodavatelských smluv, text přihlášek na akci pro rodiče a tak dále.

Smyslem směrnice je zajistit splnění všech náležitostí vyžadovaných právními normami a dodržet pokyny stanovené ředitelem školy.

Škola může na školu v přírodě vyslat jen dítě, které je zdravotně způsobilé k účasti na ní (posudek vydává lékař), nejeví známky akutního onemocnění (například horečky nebo průjmu) a ve 14 dnech před odjezdem do školy v přírodě nepřišlo do styku s fyzickou osobou nemocnou infekčním onemocněním nebo podezřelou z nákazy, ani mu není nařízeno karanténní opatření (toto prohlášení odevzdávají rodiče při odjezdu, nesmí být starší více než jeden den).

Zdravotní způsobilost dítěte pro účast na škole v přírodě nebo zotavovací akci posuzuje a posudek vydává praktický lékař pro děti a dorost, který dítě registruje.

Čtěte také: Důvody nemocí: přírodní pohled

Lékař v posudku dále uvede, zda se dítě podrobilo stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti nákaze imunní, nebo že se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci.

Vzor posudku je dán prováděcím předpisem - vyhláškou č. 106/2001 Sb.

K zařazení žáka do školy v přírodě je třeba písemný souhlas zákonného zástupce dítěte.

Na školu v přírodě nemusí vyjíždět jen třídní kolektivy, může jít také o tematická soustředění v rámci projektů, sportovních soustředění a podobně, kterých se mohou účastnit žáci několika tříd a ročníků.

Především je třeba vyřešit otázku počtu pracovníků. Uveďme si to na příkladu.

Pro zajištění celodenní péče o jednu třídu se zdá být optimální počet tří pracovníků.

Pokud ale po jejich odjezdu ve škole chybí tři pracovníci a jen jediná třída, zjistíme, že je to náročné na zajištění suplování a jeho proplácení.

Z úsporných důvodů pak zkoumáme, zda by bylo možné počet pedagogů na akci snížit, zda by nestačili jen dva.

V takovém případě se ale zase zvyšují nároky na jejich platy během akce, nepochybně zde totiž vzniká přesčasová i takzvaná nadúvazková práce.

Můžeme se také dostat do rozporu se zákoníkem práce, protože pracovníci nemají dostatečný odpočinek mezi dvěma směnami a tak dále.

Péči o děti je nutné zajistit po dobu 24 hodin denně.

Počet osob musíme určit podle vykonávané činnosti.

Během výuky o třídu pečuje jediná osoba, ale pokud po výuce následuje vycházka, pak dohled musí vykonávat již dvě osoby.

Počet dětí na jednoho pedagoga se pak dále ještě odlišuje (snižuje) při specifických činnostech jako je plavání, koupání ve volné přírodě.

Z organizace akce, denního režimu pak vyplyne počet pracovníků, kteří musí s dětmi v dané době pracovat.

Mezi ně rozdělíme péči o děti tak, aby byla zajištěna opravdu 24 hodin denně, a aby si každý pracovník odpracoval svoji pracovní dobu.

Většinou se pak zjistí, že i když si všichni pracovníci odpracují svoji běžnou pracovní dobu, zůstanou některé časové úseky v péči o žáky nepokryty.

Pokud například učitel musí zajistit dohled nad žáky při vycházce poté, co si odpracoval svoji plnou pracovní dobu 8 hodin, půjde o přesčasovou práci.

Ředitel školy ale s učitelem může předem uzavřít na práci v této době dohodu o provedení práce jako s vychovatelem.

Jak je zřejmé, variant je mnoho.

Každá je jinak finančně náročná.

Vhodnými kombinacemi lze minimalizovat náklady, ale musíme se dobře orientovat ve všech zákoutích složitého systému platů.

Možná i to je příčinou, proč školy oblast odměňování někdy řeší tím nejjednodušším (ale zcela nevhodným) způsobem - zaměstnanec pobírá po dobu akce stejný plat, jako by pracoval ve škole.

Práce navíc není evidována ani vykazována, v nejlepším případě za ni pracovník dostane jen mimořádnou odměnu.

Neméně spokojen je ovšem také případný kontrolní orgán, protože takovýto způsob proplácení (spíše neproplácení) je doložen a archivován v evidenci pracovní doby a mzdovém účetnictví, dá se velmi jednoduše vysledovat, a to i s odstupem několika let.

A kontrolní orgány takovouto praxi posuzují jednoznačně - jde o porušení zákoníku práce, protože nárokové složky platu nelze nahrazovat poskytnutím odměn.

Jde tedy o chybné čerpání státního rozpočtu.

Třídní učitelky většinou požadují, aby se akce zúčastnily i vychovatelky školní družiny.

Argumentují tím, že by s dětmi měl jet ten, kdo s nimi po celý rok pracuje.

To může být oprávněný argument, ale musíme také uvážit, že je náročnější na zajištění chodu školy a školní družiny po odjezdu těchto pracovníků.

Výhodnější je varianta využití externích pracovníků - ochotných rodičů, studentů.

Je zapotřebí zdůraznit to, co není ve školských předpisech dostatečně výrazně uvedeno, že totiž jakákoli osoba vykonávající na škole v přírodě práci učitele, vychovatele, zdravotníka a podobně, by měla takovouto činnost vykonávat zásadně v rámci pracovněprávního vztahu ke škole.

Buď v rámci pracovního poměru, nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr - dohody o pracovní činnosti, nebo dohody o provedení práce, tedy podle zákoníku práce.

Bez uzavření pracovněprávního vztahu nemají osoby přítomné na akci žádnou odpovědnost za průběh akce, ani za bezpečnost a ochranu zdraví.

Nelze jim svěřit ani výuku, ani dohled nad dětmi.

Pak je samozřejmě také nezbytné odvedenou práci řádně odměnit, i když to zvyšuje finanční požadavky na provedení akce.

tags: #pata #nemoc #a #skola #v #prirode