Kompostování je skvělý způsob, jak zhodnotit organický materiál obnovitelného původu, jako jsou kuchyňské zbytky, posekaná tráva a další zahradní odpad. Získáváme tak přírodní hnojivo pro naši zahradu. Vrstvy v kompostu by se měly střídat, například vrstva listí, vrstva natí z trvalek, plevel s kořeny a trochou země, zbytky zeleniny, hnůj od králíků, slepic a dalšího drobného zvířectva.
Většinu organického odpadu z domácnosti můžeme uložit na kompost. Důmyslným vrstvením kompostu vytvoříme příhodné podmínky pro mikroorganismy a rozklad zbytků. Pro dobré zrání kompostu střídáme zelenou a hnědou hmotu, a to v poměru přibližně 1:2.
Dále patří na kompost také vaječné skořápky (nadrťte je na drobné kousky), přírodní textilní látky ze 100% bavlny či konopí, zemina, houby, slepičí trus, včelí vosk, pecky z ovoce nebo papírové čajové sáčky. Na kompost patří celé brambory i jejich slupky (neměly by však být napadeny hnilobou nebo škůdci). Čerstvě napadané listí zužitkujeme při plnění kompostéru i zakládání kompostu. Do kompostu patří kravský, koňský, ovčí nebo králičí trus. Do kompostu můžete přidat i papír, papírové sáčky nebo ubrousky.
A jakým materiálu se při zakládání kompostu obloukem vyhnout? Také nedávám nať z rajčat, brambor, okurek a kořeny košťálovin kvůli možnosti přenosu chorob. Pro FM - jak jiz psala pani Lida - z duvodu mozneho prenosu houbovych chorob (i skudcu - roztocik jahodnikovy). Ostatne vicelety stary jahodnik se v kompostu behem cca 2 let ani poradne nezkompostuje.
Kompost, ve kterém se zničí zárodky chorob, škůdců a semena plevelů, se zakládá jako tzv. teplý. Měla by to být hromada alespoň 1 x 1 x 1 m najednou nakupená. Uvnitř se zahřeje až na teplotu 80 °C. Do středu takového kompostu se mohou dát i moniliózní plody ovoce, suché větvičky, odkvetlé plevele, celá nať ze zlatobýlu, hnízda slimáků a třeba i psí výkaly…
Čtěte také: Vše o kompostování
Jestliže kompost skládáme postupně, nikdy se nezahřeje, naopak je dobrým inkubátorem rozvoje chorob a odbourávačem inhibice semen plevelů, dobře se v něm rozrůstají plevele jako ptačinec, rožec, oddenky pýru, bršlice, chrastice. Parazity ze střev psů nezabije.
Kompost k uzrání potřebuje alespoň 6-12 měsíců, jeho struktura se pozvolna změní, jednotlivé složky již nepůjde rozeznat a výsledkem bude zemitá hmota, která se báječně hodí k přihnojování záhonů. Naši předkové zakládali kompost u černého bezu. Základem správného kompostování je totiž přehazování alespoň dvakrát ročně, aby se materiál pěkně načechral a kyslíková injekce podpořila činnost mikroorganismů, které začnou rychleji rozkládat organické zbytky.
Kompost používám k přihnojování brambor, topinamburů, k rebarboře, dávám ho pod maliny a pod keře rybízu a angreštu. Kompost dám do nádoby s vodou a pak kompostovým roztokem zalévám různé rostliny podle potřeby. Pevné části kompostu, které zůstanou po vyluhování, dávám zpět do kompostovacích pytlů, kde je příliš suchého materiálu, a smíchám je s čerstvým materiálem.
Čtěte také: Jak třídit kosmetiku
Čtěte také: Co s banánovými a citronovými slupkami?
tags: #co #dat #do #kompostu #jahodova #nat