Ministerstvo financí a podpora obnovitelných zdrojů energie v České republice

14.12.2025

Praha - Na podporu obnovitelných zdrojů energie v příštím roce vláda vyčlení ze státního rozpočtu 8,5 miliardy korun. Dotace tak bude stejná jako v letošním roce. Pokud se během roku ukáže, že částka není dostatečná, přijde ministerstvo financí s úsporami výdajů v jiných oblastech, řekl novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Stanjura společně s ministrem průmyslu a obchodu Lukášem Vlčkem (STAN) představil návrh na snížení částky, kterou stát vyplácí na podporu obnovitelných zdrojů.

Přesnější vyhodnocování výnosnosti solárních elektráren

Vláda chce přesněji a individuálně vyhodnocovat výnosnost provozu solárních elektráren, zejména těch uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Teprve na základě toho vyhodnocení bude poskytovat dotace.

Návrh vládní poslanci ve čtvrtek předloží jako pozměňovací návrh k dalšímu zákonu projednávanému ve Sněmovně, konečné schválení čeká Stanjura před třetím čtením státního rozpočtu.

Věří, že opatření získají i podporu opozičních poslanců, protože jejich cílem je ušetřit peníze daňových poplatníků. Národní rozpočtová rada dříve kritizovala vládu, že návrh státního rozpočtu počítá s jinými pravidly pro vyplácení podpory na obnovitelné zdroje energie, než jaká platí podle současných zákonů.

Čtěte také: Česká republika a OZE

V rámci omezení vyplácených dotací by měli provozovatelé podporovaných elektráren předkládat údaje o výnosnosti svých zařízení, zatímco dosud se posuzoval sektor daného typu elektráren jako celek.

Takzvané vnitřní výnosové procento elektráren se navíc bude posuzovat i se zohledněním provozu po ukončení státní podpory. Vláda bude také podporu vyplácet na nižší úrovni než dosud, aby byla v souladu s tím, jakou veřejnou podporu Česku schválila Evropská komise. Od roku 2026 se také na starší obnovitelné zdroje energie bude vztahovat pravidlo, že v době záporných cen elektřiny na trhu se provozní podpora nevyplácí.

Vláda bude také podporu vyplácet na nižší úrovni než dosud, aby byla v souladu s tím, jakou veřejnou podporu Česku schválila Evropská komise. V současnosti je vnitřní výnosové procento pro solární elektrárny uvedené do provozu v letech 2006 a 2012 stanoveno na 8,4 procenta, podle ministerstva financí je to ale horní hranice a vnitřní výnosové procento může v souladu s evropskými pravidly klesnout až na 6,3 procenta.

Stanjura řekl, že nemá obavy z případných arbitráží proti Česku ze strany vlastníků solárních elektráren. "Všechna opatření jsou v souladu s evropskou legislativou i českým právním řádem," řekl. Česko podle něj nemění zásadně pravidla podpory, jen bude důkladněji kontrolovat jejich dodržování.

Analytik XTB Tomáš Cverna připomněl, že plánovaných 8,5 miliardy je tak stejná částka jako letos, nic se tak výrazněji nezmění. "Úsporná opatření v oblasti obnovitelných zdrojů mohou na jednu stranu zpomalit rozvoj energetických kapacit, na druhou stranu se stát staví do role správného hospodáře, protože hledí na efektivitu vynaložených prostředků," komentoval Cverna.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Retroaktivní změna či snížení podpory pro soláry z let 2009 a 2010 by podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala byla nepřípustná. "To by dále zvýšilo pochybnosti podnikatelského prostředí o pevnosti domluv se státem, respektive trvalosti platnosti zákonů," vysvětlil. Nejvíce ohroženy by v takovém případě podle něj byly banky, které mají úvěrovou expozici více než 25 miliard Kč.

Potenciál obnovitelných zdrojů a ekonomické benefity

Česká republika má nyní jedinečnou možnost transformovat svou energetiku a podpořit tak konkurenceschopnost svého průmyslu i energetickou soběstačnost domácností.

Podle nové studie poradenské společnosti Deloitte zpracované pro Svaz moderní energetiky je možné do roku 2030 postavit z evropských peněz přes 17 GW nového výkonu v obnovitelných zdrojích, pak už nemusí být tyto zdroje k dispozici a evropská dekarbonizační podpora může být přesměrována do jiných sektorů ekonomiky.

Energie s nulovou emisní stopou se totiž brzy stane nutností pro udržení pozice českých firem v nadnárodních dodavatelských řetězcích, ve kterých velcí mezinárodní odběratelé čím dál více požadují po svých subdodavatelích ekologicky udržitelné produkty.

Výstavba obnovitelných zdrojů může podle studie Deloitte dále vylepšit příjmy domácností o 145 mld. Kč, navýšit výrobu v ČR o 721 mld. Kč a vytvořit 34 000 pracovních míst. Každá investovaná koruna do výstavby obnovitelných zdrojů se tak vrátí několikanásobně. Naopak nedostatek bezemisní elektřiny v ČR by mohl stovky tisíc míst v průmyslu v budoucnu ohrozit.

Čtěte také: Mluvčí Ministerstva životního prostředí

Česko má velmi málo obnovitelných zdrojů. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny se v Česku podle Eurostatu pohyboval v roce 2021 na 15 procentech a ČR tak byla třetí nejhorší z celé EU a hluboko pod průměrnou hodnotou celé sedmadvacítky na úrovni 38 procent. A zatím se stalo velmi málo, aby ČR tuto nelichotivou pozici zlepšila.

Solární a větrná energetika je dnes přitom celosvětově nejlevnějším novým zdrojem elektřiny. „Uhelná energetika v Česku končí. Elektřina z uhelných elektráren je neekologická a bude brzy i velmi drahá a provoz uhelných elektráren se už nevyplatí.

„Naše vláda chce tuhle nelichotivou bilanci změnit. Pro naše občany a podniky potřebujeme elektřinu levnou a ekologickou. Modernizační fond čeká letos řada změn, například se rozroste o další oblasti podpory. Dosud jsme schválili podporu pro fotovoltaické elektrárny o výkonu 2 GW, které jsou schopny vyrobit elektřinu pro 750 tisíc domácností. Musíme jít ale dál. Potenciál výstavby obnovitelných zdrojů v Česku je přitom podle studie Deloitte pro Svaz moderní energetiky obrovský. Z dostupné finanční podpory lze vystavět cca 15,3 GW nových fotovoltaických a 2 GW větrných elektráren v letech 2023-2030.

Pro srovnání: celková roční výroba čisté elektřiny jen ze solárních elektráren může na konci tohoto desetiletí dosáhnout zhruba 17 terawatthodin ročně. Vedle levné a ekologické elektřiny přinese zajímavé ekonomické benefity i samotná výstavba obnovitelných zdrojů. Pokud Česko využije potenciál současných dotačních titulů, vznikne cca 34 000 nových pracovních míst, příjmy domácností se zvýší o 145 miliard korun, příjmy veřejných rozpočtů o 119 miliard korun a výroba v Česku se zvedne o 721 miliard korun.

Studie tak zjistila, že každá investovaná 1 Kč z evropských dotačních fondů mezi roky 2023-2030 využitá na výstavbu FVE a VTE se několikanásobně vrátí. „Akcelerace výstavby obnovitelných zdrojů by přinesla České republice významné benefity. Během příštích sedmi let bychom navýšili HDP o 4,7 % a příjmů centrální vlády o 4,1 %. Stoupnou i příjmy obecních rozpočtů, protože právě v regionech se budou fotovoltaické a větrné elektrárny budovat.

Dostupnost bezemisní energie a konkurenceschopnost

Mezinárodní firmy ze všech odvětví zaměstnávají statisíce zaměstnanců v ČR. Budoucí investice těchto firem jsou často vázány na dostupnost bezemisní energie pro plnění jejich skupinových cílů v udržitelnosti. Pokud v ČR nebude energie z obnovitelných zdrojů dostupná, budou tyto firmy investovat jinde. To stejné platí pro české firmy, které působí jako subdodavatelé mezinárodních podniků. České firmy jsou součástí globálních dodavatelských řetězců, což zvyšuje požadavky na jejich postupnou transformaci směrem k větší udržitelnosti výrobních procesů. Ta je zásadní pro spotřebitele na mezinárodních trzích, kteří více projevují ochotu kupovat především udržitelně vyrobené produkty.

„Česko musí v obnovitelných zdrojích přidat. Obnovitelné zdroje jsou domácí zdroje posilující energetickou bezpečnost. Slunce svítí u nás, vítr fouká u nás. V rámci posílení energetické bezpečnosti se nyní v Evropě masivně odstraňují překážky pro výstavbu obnovitelných zdrojů a zavádějí se takzvané go-to zóny, které urychlují proces povolování nových solárních a větrných. Povolovací procesy by v těchto zónách neměly přesáhnout jeden rok, mimo zóny dva roky.

„Český průmysl bude potřebovat bezemisní energii pro udržení své role v dodavatelských řetězcích a zachování své pozice na evropském trhu. Jen fotovoltaika může v roce 2030 vyrobit dost energie pro produkci 11 milionů osobních vozů Škoda Auto.

Bariéry výstavby obnovitelných zdrojů energie

Zásadní bariérou výstavby obnovitelných zdrojů energie v Česku je nejednotnost podmínek, na jejichž základě obecní a stavební úřady umožňují jejich výstavbu. Obce a stavební úřady stanovují podmínky pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie na svých územích na základě nejednotných, často subjektivních důvodů. Rozhodovací praxe u obdobných projektů v jiných částech země tak může být zcela rozdílná.

Kvůli legislativě v ČR je v současnosti povolovací proces a výstavba větrných elektráren otázkou 10 let i více, u velkých solárních elektráren běžně přes 5 let. Zvláště u větrných elektráren tak jejich povolovací procesy výrazně přesahují horizont, po který jsou pro Česko k dispozici finance z Modernizačního fondu a dalších dotačních titulů.

Výstavba větrných elektráren je přitom z důvodu rovnováhy v přenosové a distribuční soustavě vhodná. Větrné elektrárny vyrábějí i v noci a více v zimě, a dobře tak doplňují fotovoltaiku, která dodává přes den a v letních měsících.

Nutnost výstavby obnovitelných zdrojů a zjednodušení povolování si uvědomuje i Svaz měst a obcí České republiky (SMOČR). „Svaz měst a obcí České republiky chce být součástí řešení. Rozvoj výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je obrovskou příležitostí pro Česko a jeho tradičně vysoce kvalifikované průmyslové obory. Je to zároveň i šance pro města, obce a celé regiony, které mohou díky inovativním energetickým projektům posilovat svou lokální ekonomiku, zaměstnanost a energetickou soběstačnost. Mohlo by jít také o důležitý impulz o pro rozvoj venkova, kam bychom přitáhli tolik důležité investice,“ říká předseda Komise pro životní prostředí a energetiku SMO ČR Dan Jiránek.

Studie je dostupná na webu modernienergetika.cz.

Podpora z OP TAK

Firmy tak mohou žádat o finanční podporu na využívání energie z obnovitelných zdrojů. Výzvy vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je řídicím orgánem OP TAK. Žádosti bude API přijímat do 13. prosince 2024. Cílem obou výzev je podpora podnikatelů v oblasti využití OZE, jež vede ke snížení spotřeby primárních energetických zdrojů a tím i znečištění ovzduší. Využívání obnovitelných zdrojů energie dále snižuje energetickou závislost ČR na domácích fosilních palivech a dovozu energií ze zahraničí.

„V případě malých vodních elektráren mohou žadatelé použít dotační podporu na jejich výstavbu či modernizaci,“ říká Lukáš Vymětal, generální ředitel Agentury pro podnikání a inovace. Firmy mohou v obou výzvách získat až 65 % způsobilých výdajů zpět formou dotace, maximálně 100 milionů korun na jeden projekt.

Podrobné informace o aktuálních výzvách z OP TAK jsou dostupné na webu API: Malé vodní elektrárny - výzva a Vtlačení biometanu - výzva. Program OP TAK navazuje svým zaměřením na program OP PIK (Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost). API má svá zastoupení ve všech krajských městech České republiky, zájemci o dotace z OP TAK zde mohou konzultovat své projekty.

Reakce na novelu energetického zákona

Česku po schválení novely energetického zákona hrozí podle solárníků miliardové škody a arbitráže. Změny, které mají omezit některé výdaje na podporu obnovitelných zdrojů energie, podle nich zcela mění zavedená pravidla a mohou mít likvidační důsledky pro obor. Uvedla to Solární asociace. Ministerstvo financí už dříve kritiku odmítlo.

Sněmovna schválila novelu energetického zákona, která zavádí mimo jiné přesnější a individuální vyhodnocování výnosnosti solárních elektráren s výkonem nad 30 kilowattů uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Jejich provozovatelé budou muset například každoročně do 15. prosince informovat operátora trhu, zda jim v příštím roce vznikne nárok na podporu. Na obnovitelné zdroje chce stát v příštím roce stejně jako letos vyčlenit 8,5 miliardy korun.

Změny v podpoře obnovitelných zdrojů podle asociace nalomí důvěru podnikatelů a investorů ve stát. „Je zcela absurdní, že se vláda snaží zaplátovat díry v rozpočtu tím, že poruší závazky státu vůči investorům, české a evropské právo. Státu kvůli tomuto kroku hrozí miliardové ztráty, ohrožení konkurenceschopnosti firem a bezprecedentní šok pro banky.

Změny podle asociace zavádí pro většinu subjektů nesplnitelné byrokratické požadavky. Podle Krčmáře zatíží nejen velké provozovatele, ale například i školy, obce, zemědělská družstva, nebo malé a střední podniky. „Vláda jim ukládá bizarní povinnosti, kdy by například ředitelka mateřské školy měla vědět, kolik bude po roce 2030 stát na trhu v Evropě elektřina a bude muset dohledat tisíce faktur a dokladů, nebo jí hrozí pokuta až 50 milionů a kompletní ztráta podpory,“ popsal Krčmář. Každý výkaz podle něj má asi 400 položek, přičemž u každého by mělo jít o kontrolu tisíce faktur.

„Změny v podpoře provozu elektrárny navrhované ministerstvem budou znamenat významný zásah do finanční kalkulace našeho původního investičního záměru, který musel být řešen úvěrem. Ministerstvo financí (MF) už dříve kritiku odmítlo. „Primárně jde o vylepšení procesu kontroly a přezkumu daných parametrů především u fotovoltaik uvedených do provozu v letech 2009 a 2010 a jejichž výkon je vyšší než 30 kW. Podstatnou část tržeb těchto provozovatelů totiž tvoří prostředky daňových poplatníků, a tedy MF nevidí nic nestandardního na tom, že chce stát provádět širší kontrolu těchto výdajů ze státního rozpočtu,“ uvedl Ondřej Macura z tiskového odboru úřadu. Cílem navržených kroků je zabránit překompenzaci, která vede k deformacím trhu, dodal.

Hledání řešení pro snížení plateb na POZE

Ministerstvo financí hledá řešení, jak snížit celkový objem plateb na podporu obnovitelných zdrojů energie. Jednou z možností by mohla být i změna zákona, která by omezila dotace. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Platby na podporované zdroje energie (POZE) letos hradí plně pouze stát, podle ministra by se v příštím roce měl vrátit systém z předchozích let, kdy byly platby rozděleny mezi stát a odběratele. Zatím však podle něj není zřejmé, jakým systémem. Od roku 2006 bylo na podporované zdroje energie (POZE) v Česku vyplaceno přes 500 miliard korun. Do loňska dotaci z části poskytoval stát a část doplatili ve fakturách za elektřinu spotřebitelé. Pro letošní rok tyto platby kvůli vysokým cenám energií převzal plně stát.

Současný stav, kdy stát platí plnou podporu na POZE, je podle Stanjury neudržitelný. Bude proto prosazovat, aby se v příštím roce příspěvek opět rozdělil mezi stát, domácnosti a firmy. "Můj názor je, že by to tak mělo být rozděleno. Budeme se ale snažit ten celkový objem snížit," řekl Stanjura. Jeho resort podle něj nyní hledá argumenty, které by umožnily objem plateb zredukovat. Připustil, že možností může být změna zákona. Kdy by její návrh mohl předložit, však nedokázal specifikovat.

Pokud by byly rozděleny platby na POZE stejně jako v předchozích letech, platila by průměrná domácnost za energie navíc kolem 1800 Kč za rok. Stanjura k tomu později podotkl, že pro lidi, kteří by kvůli tomu měli existenční problémy, jsou tu různé formy sociální podpory jako například příspěvek na bydlení.

Předsedkyně poslanců ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová v reakci uvedla, že snahu o zredukování plateb na POZE podporuje, podle ní však nepůjde o nic jednoduchého. "Je tam obrovské riziko, které může vést k arbitrážím," zdůraznila.

Revizi plateb na podporované zdroje energie v diskusi podpořil bývalý guvernér České národní banky a expremiér Jiří Rusnok. "Vláda se musí pokusit zredukovat objem těch plateb," řekl. Podle Rusnoka by to pro vládu měla být primární úloha, až následně by se mělo řešit, jak budou platby rozděleny.

Nesouhlas Svazu moderní energetiky

Se záměrem naopak nesouhlasí Svaz moderní energetiky. "Česká republika čelí energeticko-bezpečnostní a klimatické krizi současně. Obnovitelné zdroje energie přitom řeší oba tyto problémy. Narušení státem garantovaných podmínek podpory by opět vedlo k tomu, že Česko ztratí čas k potřebnému posilování oboru zelené energetiky. Od roku 2021 platí zvýšený solární odvod, který měl definitivně vyřešit možnou překompenzaci podpory obnovitelných zdrojů.

V příštím roce by měl skončit také vládou stanovený limit cen energií. Něco přes 35 miliard korun, tedy o 10 miliard korun více než v roce 2023. Takový je závěrečný účet za obnovitelné a jiné podporované zdroje energie v roce 2024. Většinu z tohoto účtu již zaplatili spotřebitelé v ceně elektřiny, zbylých 11 až 12 miliard korun bude muset doplatit stát z rozpočtu. Konečný účet, který zhruba odpovídá očekávání, projedná vláda na svém jednání ve středu.

Pro připomenutí: Na konci roku 2023 vláda rozhodla, že dotace ze státního rozpočtu na financování podporovaných zdrojů energie (POZE) bude v roce 2024 činit 12,85 miliardy korun. Stát by tedy mohl oproti očekávání mírně ušetřit.

Jak spočítal podnik OTE, celkový objem vícenákladů na financování POZE v loňském roce dosáhl 35,1 miliardy korun. Hlavní podíl na tom měly fotovoltaické elektrárny, jejichž provozní podpora vyšla na 28,1 miliardy korun.

Zatímco financování obnovitelných zdrojů energie v minulém roce běželo celkem hladce, to samé nelze říct o dotování v letošním roce. Podle odhadu Energetického regulačního úřadu dosáhnou vícenáklady spojené s POZE rekordních 51 miliard korun. Zákazníci z toho v cenách elektřiny uhradí odhadem 19,6 miliardy korun, něco málo se vybere na zárukách původu. Jenže ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou se zaseklo a odmítlo dát na POZE ze státního rozpočtu více než 8,5 miliardy korun. Dokonce přišlo s pochybným návrhem individuálních kontrol ziskovosti velkých a středních fotovoltaických elektráren.

Po dlouhých jednáních se podařilo najít v březnu řešení. Vláda rozhodla o zvýšení státních výdajů na POZE o 20 miliard na celkových 28,57 miliardy korun.