Jak fotit přírodu a divokou zvěř: Průvodce pro začátečníky i pokročilé

Focení divoké přírody (wildlife) je fascinující žánr, který vyžaduje nejen talent a trpělivost, ale také vysokou znalost a obratnost v přírodě. Klíčem k úspěchu je fotoaparát a příslušenství, které odpovídají vašim potřebám. Věnujme se tomu, jak na to.

Jak vybrat fotoaparát na focení wildlife a přírody?

Wildlife, divoká zvířata, ptáky i přírodu sice můžete fotit i se základními fotoaparáty, věřte ale, že brzy budete chtít něco lepšího. Proč?

• Zvířata mají skvěle vyvinutý sluch. Jestli chcete získat ty nejlepší záběry, sáhněte po bezhlučných fotoaparátech, tedy digitálních bezzrcadlovkách.
• Zvířata jsou rychlá. Proto se bude hodit sekvenční snímání o rychlosti minimálně 10 snímků za sekundu. Jen tak si můžete být jistí, že vám neuteče žádný důležitý moment.
• Zvířata jsou plachá. Chybu proto neuděláte v případě, že vyberete přístroj, který zaostřuje na oči zvířat.
• V přírodě je počasí. V náročných podmínkách proto přijde vhod utěsnění těla fotoaparátu proti vnikající vodě a prachu.

Jaký objektiv vybrat na focení divoké přírody?

Tělo fotoaparátu bychom měli vybrané. Jak si ale poradit s objektivem na focení wildlife, zvířat a divoké přírody? Napřed se pořádně zamyslete, co budete fotit.

Ptáky u krmítka, zvířata v zoo zvládnete i se zoom objektivem s rozsahem 70-200 mm a podobným. Zvířata v divoké přírodě, jeleny v říji, orly na skalách a další, ke kterým se nemůžete přiblížit, budete muset fotit s teleobjektivem.

Vybavení na focení wildlife, které rozhodně oceníte

Máte foťák? Objektiv? Ještě není vyhráno. Zvolili jste si náročnou disciplínu, která vyžaduje velké nasazení. Víme ale o vychytávkách na focení wildlife a přírody, které vám usnadní život.

Čtěte také: Krásy přírody Velely na fotografiích

• Maskování: Jestli se chcete dostat opravdu blízko, budete potřebovat maskování. To může být ve formě maskovací sítě, maskovacího obleku nebo třeba maskovacího stanu.
• Stativ: Věřte, že při focení s teleobjektivem nebo při dlouhém čekání na záběr budete za stativ opravdu vděční.
• Dalekohled: Bude se hodit jak pro fotky ptáků, tak pro hledání objektů v přírodě (jeleni, lenochodi ve větvích, stáda ve stepích). Vyberte si takový dalekohled, který budete moci mít snadno při ruce.
• Pláštěnka: Vhod by mohla přijít také pláštěnka, která vaši techniku ochrání před nepřízní počasí.

10 tipů na focení zvířat v pohybu

Zmákněte těchto deset bodů a vaše fotky zvířat budou dokonalé.

Techniky fotografování krajiny

Fotografie krajiny jsou svým způsobem kombinací výtvarné, ale zároveň také technické tvorby. Výsledné snímky musí mít dobré světlo, kompozici, perspektivu a samozřejmě i tu správnou atmosféru. Všechno to jsou prvky výtvarné. Na druhou stranu jim nesmí chybět vyvážená expozice, správný úhel záběru, věrné barvy, ostrost i správná hloubka ostrosti, stejně jako jemné detaily ve strukturách jako je tráva nebo listy a kůra na stromech.

Výběr fotoaparátu a objektivu

Samotný výběr fotoaparátu byste měli podřídit několika důležitým faktorům. Tím hlavní je zřejmě fakt, jak moc vás fotografování baví, jak často se mu věnujete a jakou očekáváte výstupní obrazovou kvalitu. Pokud někdo fotí jen na rodinné bázi, jen během dovolené, při rozbalování dárku pod vánočním stromkem, případně během dalších rodinných oslav, patrně mu bude stačit kompaktní fotoaparát. V tomto případě bych doporučil takový, který má objektiv s ohniskem 24 mm a méně, k tomu alespoň 3x zoom a ideálně aby disponoval manuálním nastavením času a clony.

Zde máte na výběr mezi klasickou digitální zrcadlovkou (DSLR) nebo moderní a čím dál populárnější kategorií bezzrcadlovek (CSC / mirrorless). Pro krajinný žánr lze bez jakýchkoliv problému použít obě tyto kategorie fotoaparátů. U zrcadlovek je pro některé fotografy výhodou optický hledáček, kterým reálně vidí skrze objektiv fotografovanou scénou. Příjemná je také výdrž baterie. Ta obvykle vydrží mnoho set až tisíc fotografií, což se v terénu může hodit.

Druhý parametr, který by mohl hrát roli při výběru konkrétního modelu, je velikost snímače. Levnější fotoaparáty s obrazovým senzorem APS-C pokryjí většinu potřeb začínajících i hobby fotografů. Náročnějším uživatelům bych pak doporučil vyšší třídu fotoaparátů, kterými jsou ty se snímačem full-frame (DX).

Čtěte také: Příroda fotky

Rozdělení podle velikosti snímače je stejné i u bezzrcadlovek. Zde existují navíc fotoaparáty s formátem snímače Micro 4/3. Ty jsou velmi oblíbené právě mezi cestovateli, wild-life fotografy a vyznavači outdoorových aktivit obecně. Vzhledem k absenci zrcátka mají bezzrcadlovky výhradně elektronický hledáček, což nabízí hned několik výhod. Lze v něm promítnout celé menu a stejně tak kontrolovat náhled již vyfocené fotografie.

Některé bezzrcadlovky disponují funkcí focus-stacking, což je režim pro skládané fotografie s maximální hloubkou ostrosti. U některých modelů nalezneme pro změnu režim High Res Shot, ve kterém je výsledná fotografie poskládaná z několika záběrů. Tím se zvyšuje její fyzické rozlišení. Příjemná je i funkce HDR, kdy se záběr poskládá z několika snímků s různým odskokem expozice. Od věci není ani stabilizovaný snímač, což je další vymoženost některých bezzrcadlovek.

No a v neposlední řadě patří k velkým přednostem bezzrcadlovek unikátní systém ostření. Ten nabízí mnohem více ostřících bodů, které pokrývají téměř celou plochu snímače, a tak můžete zaostřit na libovolné místo fotografované scény.

Existuje ještě jedna velmi specifická kategorie fotoaparátů, a tou jsou fotoaparáty středního formátu. Ty jsou osazeny větším snímačem, než je full-frame, a z tohoto důvodu vyžadují i speciální objektivy. Díky této kombinaci nabízí maximální možnou technickou kvality jak v digitální podobě, tak pro tisk.

Mnohem důležitější než fotoaparát samotný je u tohoto krásného žánru volba optimálního objektivu. Ten dá fotografii ideální úhel záběru, hloubku, prostor a perspektivu. Samozřejmě se nedá jednoznačně říci, že ten a ten konkrétní objektiv je pro fotografování krajin ten nejlepší. Tento žánr se dá fotit na detail nebo z velké dálky teleobjektivem, zrovna tak standardní perspektivou základního objektivu (50 mm), ale nejčastěji se používá objektiv s kratší ohniskovou vzdáleností, tzv. Tímto termínem jsou obecně označovány objektivy, které mají širší úhel záběru a ohnisko 28 mm a méně.

Čtěte také: Glamour a příroda

Druhý nejvíce skloňovaný parametr objektivu, kterým je světelnost, není paradoxně u tohoto žánru až tak důležitá. Jak již bylo zmíněno, nejčastěji se pro fotografování krajiny používají širokoúhlá optika. Vybrat si můžete jak ze zoomových objektivů, které jsou univerzálnější a pohodlnější z hlediska rychlé změny ohniska a perspektivy, tak i z nabídky objektivů s fixní ohniskovou vzdáleností.

Na co si ale při výběru musíte dávat velký pozor, je tzv. ořezový faktor konkrétního fotoaparátu. Ten se týká všech přístrojů, které mají jiný formát snímače než kinofilmové pole, tedy full-frame. U všech ostatních formátů snímače je nutné přepočítat ohniskovou vzdálenost objektivu daným koeficientem.

Při výběru objektivu nezapomeňte, že se přepočítává i ohnisko objektivů, které nejsou určeny pro full-frame fotoaparáty a jdou použít výhradně na příslušném formátu snímače.

Příslušenství pro fotografování krajiny

Když pomineme objektiv, tak jedním z takových doplňků, bez kterého neudělá správný krajinkář ani ránu, je stativ a dálkové ovládání. Tyto dva doplňky ale ocení fotografové i mnoha dalších žánrů. Při statických žánrech je stativ důležitý hlavně z toho důvodu, že se velmi často pracuje se zacloněným objektivem, čímž si v podstatě kradete světlo.

A samozřejmě je nutné počítat s tím, že čím menším otvorem vstupuje světlo do fotoaparátu, o to déle musí zůstat závěrka otevřená, aby si přístroj posbíral dostatek světla. A to je právě kámen úrazu. Při vyšším zaclonění a horších světelných podmínkách se pak můžete dostat na takovou hodnotu, kterou už nejste schopni udržet z ruky, a fotka bude při takové expozici rozmazaná.

Minimální čas expozice u ohniska 24 mm je cca 1/60 s a kratší. Samozřejmě se dá udržet i 1/25 s, ale to už jsou nějaké hraniční hodnoty, které se nevyplatí riskovat. Stabilizátor sice tuto hranici o kousek posouvá, ale ani tak není všemocný.

Stativ v těchto případech fixuje fotoaparát, takže během expozice nemůže dojít k jeho pohybu a rozmazání fotografie. A tak díky stativu nemusíte dělat žádné expoziční kompromisy, jako snižovat clonové číslo (čímž ztrácíte hloubku ostrosti), ani zvyšovat ISO.

Stativ je důležitý také v situacích, kdy chcete použít nějaké složitější postupy při počítačových úpravách. Mezi ty nejrozšířenější při fotografování krajiny patří především panoramatické záběry, HDR nebo focus stacking.

V neposlední řadě je stativ skvělým pomocníkem i z kompozičního hlediska. Díky tomu, že máte volné ruce a s fotoaparátem netřesete, máte čas a prostor prohlédnout si kompozici v klidu, ať už na displeji nebo v hledáčku po celé ploše záběru, a následně ji případně poopravit a znovu zafixovat. Navíc když se záběr nepovede, můžete upravit expozici, přeostřit nebo změnit další nastavení, ale kompozice při opravném snímku zůstane stejná.

Při použití stativu nepodceňujte ještě jednu důležitou pomůcku, kterou je dálková spoušť. Ta vám zaručí, že při zmáčknutí spouště prstem nedojde k mikrochvění fotoaparátu, které často způsobí neostrost snímku. Použít se dá samozřejmě bezdrátová dálková spoušť, ale osobně preferuji tu kabelovou. Ta nevyžaduje přesné nasměrování IR paprsku na čidlo, které je navíc často na přední straně přístroje. Stále populárnější je také propojení fotoaparátu s mobilním telefonem, ať už prostřednictvím Bluetooth, Wi-Fi nebo NFC.

Fotografické filtry

Použít stativ ale samo o sobě nestačí. Další ze základních pomůcek každého krajináře jsou bezesporu fotografické filtry. Ty pomáhají srovnat expozici, vytváří určitý efekt a v neposlední řadě chrání objektiv proti mechanickému poškození.

Analogové fotoaparáty neměly žádnou ochranu před ultrafialovým zářením, které má negativní dopad na použité médium. Film reaguje na toto neviditelné světlo, čímž může dojít k posunu barev a snížení kontrastu fotografie. Současné digitální fotoaparáty mají před snímačem vlastní UV filtr, takže filtr na objektivu již není z tohoto hlediska tolik potřeba. UV filtry se poměrně hojně využívají i dnes, kdy slouží jako primární mechanická ochrana předního optické členu objektivu.

V terénu vás může potkat nějaká ta kolize v podobě pádu fotoaparátu nebo objektivu, škrábnutí o větev, ťuknutí o kámen atd.

Hlavním úkolem polarizačního filtru je eliminace odlesků na nekovových plochách, zesílení kontrastu oblohy na fotografii a prokreslení mraků, zvýšení sytosti a kontrastu barev a odstranění oparu. Abychom dosáhli nejsilnějšího účinku filtru, je potřeba s ním otočit a sledovat sílu efektu přímo v hledáčku nebo na displeji. Ten se nejvíce projeví, pokud jsme objektivem otočeni bokem ke slunci. Téměř nulový účinek má filtr tehdy, když je slunce v zádech, proti vám, nebo když použijte blesk.

Tento typ filtru se také velmi dobře hodí při fotografování přes sklo, skrze vodní hladinu, která zrcadlí okolí.

Ten slouží především k srovnání expozičních rozdílů, na které můžeme narazit právě při fotografování krajiny. Typickým příkladem je vysoký jas oblohy a stíny pod horizontem. Výsledná fotografie má buď dobře naexponovaný spodek a přepálenou oblohu nebo naopak. Přechodový filtr má plynulý přechod z tmavé části do čiré a ztmaví a dokáže ubrat světlo jen v určité partii fotografované scény. S přechoďákem se dá otáčet stejně jako s polarizačním filtrem. Díky tomu si můžete nastavit horizont přechodu vertikálně, horizontálně nebo jakkoliv šikmo.

Pro vytvoření určitého efektu, například rozmáznutí tekoucí vody, vodopádů nebo pohybujících se mraků na obloze, je potřeba delší expozičních čas. Při jeho použití ale může dojít k situaci, že je výsledná fotografie přesvícená, a to i při maximálním zaclonění objektivu. A přesně tam, kde končí možnosti clony, přichází na scénu šedé neutrální filtry. Jde v podstatě o optické sklo s určitou intenzitou zatmavení, podobné tomu, jaké známe u slunečních brýlí. To ztlumí, nebo, chcete-li, ubere nadbytečné světlo a dojde ke srovnání expozice. To vše bez změny hloubky ostrosti, na rozdíl od situací, kdy pracujete se clonovým číslem.

Díky tomuto filtru lze pracovat s delším časem i při velmi silném světle. ND filtry se vyrábí s různou intenzitou zatmavení. Díky tomu si můžete vybrat, o kolik chcete prodloužit expoziční čas v nejrůznějších situacích.

Existují i další filtry, které se okrajově dají použít při focení krajin, jako nejrůznější barevné filtry, tónovací nebo infračervené (IR). Ty už se dnes ale nepoužívají tak často jako v dobách analogu.

Sluneční clona

Kromě filtrů a stativu existuje ještě jedna velmi nenápadná, a ještě více podceňovaná fotografická pomůcka. Tou je sluneční clona. K některým objektivům ji dává výrobce zdarma a k jiným je třeba ji dokoupit. To ostatně doporučuji každému, kdo ji nevlastní. Sluneční clona brání parazitnímu světlu, aby šlo bočně na přední optický člen, což může vytvářet nejrůznější prasátka, odlesky, reflexy a fléry, které vám často zkazí celý záběr. Odlesk na objektivu navíc dokáže způsobit velmi silný mlžný závoj, takže fotografie nejen že ztratí atmosféru, ale chybí jí také kontrast a vykreslení jemných detailů.

Sluneční clonu můžete mít nasazenou pořád, a bude tak chránit objektiv nejen před světlem slunce, ale i lamp, lustru nebo zářivek v interiéru.

10 rad, jak vylepšit fotografii krajiny

1. Dívejte se na obrazy malířů krajin. Vyberte si styl, který vás oslovuje. Přemýšlejte, jak ho využít ve fotografii.
2. Nesnažte se toho na fotku dostat zbytečně moc, divák pak neví, co jste vlastně chtěli fotit.
3. Mějte svého jedinečného hrdinu, který se už těší, že bude ústředním motivem vaší fotky. Ale všichni víme, že každý hrdina lépe vynikne, když má vedle sebe nějakého méně výrazného přítele.
4. Nasměrujte diváka nějakou výraznou linií k objektu, ke kterému by měly doputovat.
5. Lidé mají podvědomě rádi jednoduché věci a jednoduchý funkční design. Ve fotografii toho můžete využít. A nemyslíme tím jen jednoduchost týkající se linií, ale i barev.
6. Kontrasty přitahují.
7. Geometrie je krásná. Hledejte ji v krajině a ona vás odmění zajímavými fotkami. Pátrejte po všem, o čem jste se učívali ve škole.
8. Krajinářská fotografie, to zdaleka nejsou jen pohledy do dáli na úžasná panoramata. Zaujal vás nějaký detail, barva, struktura nebo cokoliv jiného? Pokuste se vyfotit přesně tu věc, která vám padla do oka - a nic víc!
9. Objeví se v krajině člověk? Nesakrujte, že vám kazí záběr. Možná vám právě nebe (prozřetelnost, náhoda či cokoliv chcete) posílá šanci na zajímavý obrázek. Člověk vůbec nevadí, dává často krajinám rozměr, tajemství a skrytý příběh.
10. Nebojte se experimentovat.

Tipy pro focení na cestách

Zkuste vstát brzy a ideálně se vyhnout létu a víkendům. To jsou hory často liduprázdné. Lidi ale fotím v přírodě rád také. Nejen kamarády a rodinu na výletech, ale třeba i při svatbách.

Přemýšlíte, že investujete do fototechniky? Mobil má dnes prakticky každý a pro většinu lidí je to vlastně jediný nástroj, kterým fotí. Jestli patříte do této skupiny, doporučuji vám investovat alespoň do řádného mobilu. Nejmodernější telefony už dnes fotí perfektně, a to zejména při denním světle. Doporučuji také vybrat telefon s více objektivy, díky kterým vaše fotky budou mít větší variabilitu.

Díky 360° foťáku/kameře můžete zachytit velmi unikátní snímky. Drony jsou dnes populárnější a populárnější a není se čemu divit. Fotky ze vzduchu přináší úplně nový pohled na svět.

Jestli se chcete věnovat fotografii na vyšší úrovni, určitě byste měli investovat do zrcadlovky nebo bezzrcadlovky.

Chcete, aby vaše fotky byly zajímavé v dlouhodobém horizontu? Snažte se, ať jsou variabilní. Experimentujte, zkoušejte nové věci, nové úhly, různé objektivy anebo různé nástroje.

Kompozice a techniky

• Chcete-li pořídit kvalitní snímek krajiny, je důležité nezapomenout na popředí.
• Fotíte-li nějaký objekt (je jedno, jestli se jedná o osobu nebo například chatu v horách), neumísťujte je doprostřed fotografie. Zkuste ji namísto toho umístit do zlatého řezu.
• Dejte si pozor, ať je horizont vodorovný.
• Při focení lidí často není ideální fotit z výšky očí.
• Při focení lidí jsou také klíčové emoce.
• Tzv. „leading lines“, což jsou linie směřující k hlavnímu objektu fotografie, představují silnou kompoziční techniku, kterou lze velmi často krásně využít při fotografování přírody a hor.

Světlo

Naprostou většinu mých nejzajímavějších snímků krajiny jsem pořídil během zlaté nebo modré hodinky. Okolo západu a východu slunce jsou prostě perfektní podmínky pro fotografování. Během ostrého denního světla je těžké vykouzlit výjimečnou fotografii. Naopak se nebojte fotit, když je zataženo.

Formát RAW nabízí mnohem víc obrazových dat než běžné JPG. Budete-li fotit do RAWu, získáte mnohem větší možnosti úprav. Úprava RAW formátu naopak umožní dostat z fotografie přesně to, co jsem v daný okamžik viděl.

Abyste vyfotili pořádně západ slunce, hvězdy nebo třeba polární záři, je nezbytné s sebou mít stativ. Horší světelné podmínky to vyžadují, aby fotky nebyly rozmazané. Stativ vám taky pomůže při tvorbě panoramat, HDR snímků anebo autoportrétů.

Vybavení doporučené pro fotografování wildlife

• Teleobjektivy: Pro zachycení vzdálených objektů.
• Bezzrcadlové fotoaparáty: EOS R50, EOS R7, EOS R6 Mark III.
• Objektivy: RF-S 18-150mm F3.5-6.3 IS STM, RF 100-400mm F5.6-8 IS USM, RF 24mm F1.8 MACRO IS STM.
• Kompaktní fotoaparáty: PowerShot ZOOM, PowerShot SX740 HS.

5 bodů pro dokonalé fotografie zvířat

1. Atraktivní motiv
2. Kouzla se světlem
3. Akce
4. Kompozice
5. Prostředí

Makrofotografie přírody

Makrofotografie otevírá dveře do fascinujícího mikrokosmu, kde obyčejná kapka rosy skrývá celý vesmír a textura listu připomíná krajinu z jiné planety. Kdopak to lezl pod kůrou? Stačí se rozhlédnout na zahradě, v parku nebo v lese. Textury listů, mechu nebo kůry stromů nabízejí fascinující vzory, které pod různými úhly a s různým osvětlením vyniknou ještě lépe.

Kompozice v makrofotografii

• Středová kompozice
• Pravidlo třetin
• Diagonální kompozice

Protisvětlo může vytvořit magické siluety nebo vykreslit jemné chloupky na listech. Pokud potřebujete vyvážit světlo a stíny, improvizované odrazné desky jako bílý papír nebo alobal mohou být skvělými pomocníky. Listy kolem hlavního motivu tvoří pouhé šmouhy (rámování). Zároveň zde opět pracuji se světlem, který prostupuje květinou. Fotografie je ideální i pro převod do černobílé.

Ostření v makrofotografii

Při focení zblízka bývá hloubka ostrosti velmi malá - někdy je ostrý jen milimetrový výsek scény, zatímco zbytek se rozostří do jemného bokehu. Nejjednodušším způsobem je úprava clony (f/čísla). Nižší clonová čísla (například f/2.8) znamenají menší hloubku ostrosti a výraznější rozmazání pozadí. Pokud ale potřebujete, aby byl ostrý větší kus snímku, pomůže přivřít clonu (například na f/8 až f/16). Dalším faktorem je ohnisková vzdálenost objektivu - čím delší ohnisko, tím menší hloubka ostrosti.

Ať už jde o vítr, nebo vaše vlastní ruce, i nepatrný pohyb může způsobit neostrost snímku. Pokud fotíte venku, snažte se vybírat dny s klidnějším počasím nebo hledat závětří. Pokud fotíte z ruky, zkuste si pevně opřít lokty o stabilní podložku nebo využít monopod. Nejlepší možností je stativ, který zajistí maximální stabilitu. Listy s jejich žebrováním jsou vděčným motivem každého makrofotografa. Především, když jimi zezadu prochází světlo.

Možná jste si všimli, že automatické ostření při makrofotografii často „tápe“ a zaostřuje na nesprávné místo. Proto je často lepší manuální ostření, které vám dá plnou kontrolu nad tím, co bude ve snímku ostré. Namísto ostření otáčením prstence na objektivu se zkuste jemně pohybovat dopředu a dozadu - díky tomu přesně zachytíte ideální rovinu ostrosti. Pokud se i přes veškerou snahu nemůžete dostat k požadované ostrosti, zkuste hledat místa s vyšším kontrastem - například okraj listu proti tmavému pozadí nebo kapku vody ve světle. Při manuálním ostření máte pod kontrolou, která část objektu bude zaostřena.

Tipy pro makrofotografii bez drahého vybavení

• Makro předsádky
• Mezikroužky

Pokud fotíte kompaktem nebo telefonem, máte téměř vyhráno - většina z nich má makro režim, který usnadňuje ostření na krátkou vzdálenost.

Přiložením průhledných plastových desek, barevných fólií nebo třeba obyčejného obalu od bonbónů před objektiv získáte zajímavé barevné přechody a netradiční atmosféru. Skleněná kulička je vděčnou pomůckou zejména při focení květin. Pokud chcete ještě víc experimentovat se světlem, zkuste nasvítit scénu mobilním telefonem nebo malou svítilnou - boční světlo vytvoří dramatické stíny a zvýrazní texturu.

tags: #priroda #fotografie #jak #fotit

Oblíbené příspěvky:

• Programy pro školy
• Jak správně třídit odpad?
• Materiály pro pytle na suť
• Vliv skládek na životní prostředí
• Kde koupit samolepky na odpad