Patří kedlubny do kompostu? Vše, co potřebujete vědět o kompostování kedluben a dalšího bioodpadu

Možná se snažíte žít co nejšetrněji a plánujete si jednotlivé nákupy, recyklujete a produkujete co nejméně odpadu. Ale přeci jen existují věci, které prostě nesníte. Tím mohou být slupky od banánů, pomerančová kůra nebo vrch ananasu. Máme pro vás ale dobrou zprávu - i s tím se dá něco dělat! Řešením je kompostování.

Co patří do kompostu?

Vůbec nezáleží na tom, jestli žijete na vesnici a kompost můžete mít na zahradě, nebo ho potřebujete umístit do vašeho malého bytečku. Začněte s ovocem a zeleninou, bramborové slupky, stonky jahod, zbytky kedlubny. Na kompost toho patří ale daleko víc! Hodí se tam čajové pytlíky, skořápky, staré květiny a dokonce i lidské vlasy.

Čemu se vyhnout při kompostování?

Snažte se ale při kompostování vyhnout masu a mléčným výrobkům. Sami sebe se vždy zeptejte: chutnalo by tohle hlodavcům? Mohlo by to přilákat další zvířata? Pokud je odpověď ano, na kompost to rozhodně nepatří. Určitě nechcete, abyste kvůli dobrému úmyslu založit si kompost museli zvát deratizátora. Škůdce mohou lákat i potraviny s obsahem oleje, másla nebo obyčejné kosti po nedělním obědě. Pozor také na produkty, na jejichž obalech je napsáno „kompostovatelné“.

Jak správně kompostovat?

Při kompostování je by měly být vaše zbytky rozvážně navrstvené, aby se urychlil jejich rozklad. Existuje metoda vrstvení, o které si řekneme později. Je potřeba vyhradit pro zbytky nějakou nádobu, abychom do ní mohli postupně přidávat vrstvy. Nemusí nutně jít o keramickou vázu ze starověkého Řecka. Klidně si vystačíte se starým kartonem od mléka. Dobrou taktikou může být přechovávání zbytků v sáčku v mrazáku nebo lednici, což je ideální způsob pro kompostování v bytě.

Možnosti kompostování

Důležité je umět se zamyslet, jaké vlastně ke kompostování máte možnosti. Pokud nemáte zahradu, ale přesto toužíte po tradičním kompostu, zkuste se porozhlédnout, třeba takový kompostovací koš existuje kolem vašeho bydliště. Pro obyvatele menších bytů není vůbec nic ztraceno. Dobrou volbou může být tzv. vermikompst. Jedná se o způsob rozkladu organického odpadu na použitelnou hmotu s využitím žížal, což je jeden z nejekologičtějších způsobů kompostace, ke kterému se prodávají speciální nádoby, ale bohatě bude stačit cca. 15 litrová uzavřená nádoba. Další možností pro uzavřené prostory je fermentace zbytků potravin japonskou metodou bokashi. Stačí opět uzavíratelná krabice a směs kolonií bakterií bokashi, která je běžně k dostání. Pokud disponujete zahrádkou nebo jiným venkovním prostorem, kompostovací koš nemusí být vůbec nic komplikovaného. Stará popelnice, nepoužívaná dřevěná truhlice, použít lze prakticky cokoliv. Pokud chcete, nádobu nepotřebujete vůbec, prostě vytvořte hromadu zbytků.

Čtěte také: Vše o kompostování

Hnědé a zelené zbytky

Ve větě kompostování často uslyšíte o „hnědých a zelených“ zbytcích, které tvoří hlavní ingredience celého kompostu. Zelené zbytky jsou typicky slupky z ovoce a zeleniny, případně, pokud máte zahradu, posekaná tráva. Ty jsou zdrojem dusíku ve směsi; důležitého chemického prvku pro život mikrobů. Ti jsou totiž praví hrdinové celého procesu a o kompost se neúnavně starají. Hnědé zbytky jsou bohaté zase na uhlík a většinou se jedná o skořápky, noviny a suché listí.

Vrstvení kompostu

Dobré je si zapamatovat, že zelené zbytky jsou v zásadě vlhčí, ty hnědé naopak suché. Když vrstvíte váš kompost, řiďte se pravidlem hnědé, suché zbytky dolů, vlhké, zelené nahoru. To je klíčové pro zachování proudění vzduchu a vlhkosti, tomuto procesu také říkáme provzdušňování. Pokud vytvoříte jen velkou vlhkou hromadu zbytků, mikroorganismy nebudou schopny pracovat. Dobré je kompost přirovnat k ohni. Pokud rozděláváme oheň je potřeba dřevo správně poskládat, aby se mu dostával dostatek vzduchu. To samé platí pro kompost. Počet vrstev záleží na vašich možnostech a množství odpadu.

Doba rozkladu a péče o kompost

Jak dlouho je třeba na rozklad čekat? Pokud je teplo, mohly by stačit dva měsíce. Pokud vlastníte lednicový kompost nebo je váš kompost v chladnějším prostředí, doba rozkladu by mohla být 6 měsíců až jeden rok. Pro urychlení procesu stačí kompost občas prohrábnout, aby byla zachována cirkulace vzduchu. Při dobrém poměru zelených a hnědých zbytků nebude časté otáčení třeba, v začátcích je však dobré kompost otočit každých 7-10 dnů. Pokud váš kompost páchne téměř jako skládka, možná je příliš mokrý a je třeba upravit poměr jednotlivých částí.

Jak pečovat o půdu pomocí kompostu?

Aby půda byla živá a zdravá, aby nám dávala výnosy, jaké očekáváme, a zároveň abychom ji nevyčerpali pro budoucnost, sestavil půdní biolog Miloslav Šimek z Jihočeské univerzity a českobudějovického Biologického centra Akademie věd seznam sedmi principů péče o půdu.

Principy péče o půdu

1. Střídání plodin: To znamená nepěstovat na jednom pozemku stále totéž.
2. Pěstování bobovitých plodin a jetelovin: Jako jsou hrách, čočka, jetel nebo vojtěška. Hlízky na jejich kořenech dokáží doplňovat do půdy dusík.
3. Organické hnojení: Kompostem nebo chlévskou mrvou.
4. Vápnění kyselých půd: Aplikovat drcený vápenec jednou za tři roky do záhonů i na trávníky a vyrovnat tak pH.
5. Kontrola množství minerálů v půdě: Za pomoci organického hnojení.
6. Citlivá mechanická kultivace pozemků: A spolu s ní i hospodaření s vodou.
7. Minimální používání pesticidů: Protože jak říká vědec, pesticidy jsou jedy, které ničí vše živé.

Kompost jako hnojivo

Zahrádkářům Miloslav Šimek jako nejlepší hnojivo doporučuje kvalitní kompost. Můžou si ho vyrobit sami, přičemž se nemusí bránit kuchyňským zbytkům rostlinného i živočišného původu, trávě ani plevelu, který je dobré do kompostu vhazovat i s trochou hlíny v kořenech, protože zem kompost zkvalitní. „Skladba kompostu by měla být pestrá. Když takový kompost vydatně aplikujeme, tak on půdu obnoví, zmladí, vrátí jí sílu,“ dodává.

Čtěte také: Jak třídit kosmetiku

Tipy na odrůdy kedluben pro vaši zahradu

Když už víme, jak naložit se zbytky kedluben, pojďme se podívat na některé oblíbené odrůdy, které můžete pěstovat:

• Bohemia F1: Hybridní poloraná odrůda, určená pro venkovní jarní i letní pěstování. Má bílé bulvy, rychlý růst, je výnosná a jakostní. Vyniká vyrovnaností, odolává praskání, nedřevnatí. Vegetační doba od výsevu do sklizně je 80 až 85 dní.
• Troja F1: Poloraná, novější odrůda s bílými bulvami. Je odolná proti dřevnatění a přerůstání bulev, které má dosti velké, ploše kulovité a s dužninou výborně jemnou. Je vhodná k jarnímu a letnímu polnímu pěstování a k pěstování na podzim z letních výsevů. Jde o velmi oblíbenou odrůdu.
• Kref F1: Bílá raná kedlubna s jemnou dužninou, která dobře odolává dřevnatění a přerůstání. Vhodná pro rychlení a velmi rané polní pěstování. Hodí se však i k pěstování z letních výsevů, tedy až pro podzimní sklizeň. Bulvy mají velice sladkou chuť.
• Ballot F1: Velmi raná polní odrůda určená pro jarní a podzimní pěstování. Má poměrně nízký vzrůst, středně velké listy a kvalitní ploše kulovité, modré bulvy, které nepraskají, nevybíhají a nedřevnatí. Pěstujeme ji na jaře z únorových až dubnových výsevů (sklizeň v květnu až červnu), nebo z červnových a červencových výsevů (sklizeň v říjnu až listopadu). Tento nový hybrid dosahuje vysoké vyrovnanosti v růstu a vývoji bulev i za horších podmínek.
• Gigant: Pozdní bílá odrůda s velkými (3 až 5 kg těžkými) bulvami. Dužnina je vynikající, šťavnatá, nedřevnatí ani nepraská. Tato dlouhodobě skladovatelná odrůda bujného vzrůstu má vegetační dobu od výsevu do sklizně 80 až 85 dní. Jde o skutečného obra mezi kedlubny.
• Blankyt: Nová nehybridní odrůda s modrými kedlubny, která je určena pro celoroční pěstování. Bulva je ploše kulovitá s menšími, řidšími a fialově žilkovanými listy. Odrůda je silně odolná vůči dřevnatění, praskání a vybíhání do květu.
• Luna: Velmi raná odrůda bílé kedlubny. Ideální je k rychlení i celoročnímu polnímu pěstování.

Čtěte také: Co s banánovými a citronovými slupkami?

tags: #patří #kedlubny #do #kompostu

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické koupání
• WC a odpad: Norma a rady
• Duchové Přírody
• Svět v jedné zemi
• Aktivity Libora Šamánka