Péče o zvěř a ochrana přírody v českých zákonech

Vztahy mezi ochranou přírody a myslivostí, resp. mezi ochránci přírody a myslivci, jsou dlouhodobě vnímány jako konfliktní. Ani vzájemné vztahy právní úpravy obou oblastí nejsou vždy zcela jednoznačné, byť novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOPK) z konce roku 2009 některé vztahy a problémy kompetencí vyjasnila. Cílem tohoto článku není řešit veškeré vazby právní úpravy ochrany přírody a krajiny a myslivosti, nýbrž pouze shrnout úpravu týkající se myslivosti ve zvláště chráněných územích.

V roce 2025 došlo k několika významným změnám v legislativě týkající se ochrany přírody a péče o zvěř. Níže jsou uvedeny nejdůležitější z nich:

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU)

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2025/239 ze dne 7. ledna 2025 a 2025/256 ze dne 7. ledna 2025 se týkají míst zařazených do seznamu lokalit významných pro Společenství v panonské a kontinentální biogeografické oblasti. Místa zařazená do seznamu lokalit významných pro Společenství v kontinentální biogeografické oblasti jsou součástí soustavy Natura 2000, která je zásadním prvkem ochrany biologické rozmanitosti v Unii. Platnost obou rozhodnutí je od 9. ledna 2025.

Změny zákonů v roce 2025

V roce 2025 došlo k několika novelizacím zákonů, které mají dopad na ochranu přírody a péči o zvěř.

Zákon č. 23/2025 Sb.

Zákon č. 23/2025 Sb. ze dne 29. ledna 2025 mění zákon o elektronických komunikacích a obsahuje změnu ZOPK. Zde se nově formuluje pravidlo pro hodnocení krajinného rázu v tom smyslu, že krajinný ráz se dále neposuzuje v případech umisťování a povolování staveb anténních stožárů včetně antén rádiových zařízení nebo rádiových směrových spojů veřejné komunikační sítě a souvisejících elektronických komunikačních zařízení, pokud dosahují výšky maximálně 50 metrů a slouží k plnění podmínek zákona o elektronických komunikacích.

Čtěte také: Judikatura – porušení péče

Změna se týká i lesního zákona, v němž se nově stanoví, že bez odnětí lze na pozemcích určených k plnění funkcí lesa umístit základnové stanice sítí elektronických komunikací, pokud v jednotlivých případech nejde o zastavěnou plochu větší než 100 m2. A změnám neuniknul ani zákon o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, jenž nově uvádí, že pokud stavba základnové stanice mobilní sítě elektronických komunikací včetně souvisejícího elektrického a optického přípojného vedení je nutná ke splnění povinnosti uložené na základě zvláštního právního předpisu, lze tuto stavbu umisťovat a povolovat i přes nesoulad s územně plánovací dokumentací obce.

Účinnost tohoto zákona je od 1. března 2025.

Zákon č. 36/2025 Sb.

Zákon č. 36/2025 Sb. ze dne 21. ledna 2025 mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Součástí předpisu je i novela ZOPK (nové ustanovení § 61b a jeho průmět do souvisejících ustanovení o zvláště chráněných územích). Nově se zde upravuje zcizitelnost pozemků a staveb v ZCHÚ s cílem zamezit nadbytečným výdajům státu spojeným s údržbou „nepotřebného“ majetku, který se v ZCHÚ nachází. Ve vyjmenovaných případech je státu novelou umožněno zcizovat majetek v národních parcích, národních přírodních rezervacích a národních přírodních památkách, ovšem výlučně po předchozím souhlasném stanovisku MŽP, který lze udělit pouze za předpokladu, že dotčený majetek není potřebný pro naplnění cílů ochrany ZCHÚ.

Smyslem novely je, dle důvodové zprávy, umožnit efektivnější využití pozemků v ZCHÚ, se kterými mají příslušnost hospodařit především správy národních parků a AOPK ČR. Rozšiřuje se okruh subjektů, kterým bude možné majetek sloužící k zajištění zájmů ochrany přírody a krajiny ponechat do užívání nebo požívání - jde jak o fyzické, tak o právnické osoby s tím, že způsob, jakým budou dotčený majetek používat, musí vést k naplňování zájmů ochrany přírody a krajiny.

Účinnost tohoto zákona je od 1. března 2025.

Čtěte také: Přírodní produkty pro miminka

Zákon č. 70/2025 Sb.

Zákon č. 70/2025 Sb. ze dne 26. února 2025 mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči. Novela veterinárního zákona mj. zasáhla i zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, a to tak, že mění podmínky nároku na náhradu škody, vymezení rozsahu náhrady škody i uplatnění nároku na náhradu škody. Konkretizována jsou zejména dostupná a přiměřená opatření k zabránění škodám a evidenční povinnosti poškozených chovatelů, dále pak okolnosti posuzování vzniku škod.

Účinnost: 1. ledna 2026 (pasáž k zákonu o náhradách), jinak převážně 1. dubna 2025, zčásti 1. května 2025.

Nařízení vlády

V roce 2025 byla vydána i nařízení vlády, která se dotýkají ochrany přírody a péče o krajinu.

Nařízení vlády č. 55/2025 Sb.

Nařízení vlády č. 55/2025 Sb. ze dne 15. ledna 2025 vyhlašuje Chráněnou krajinnou oblast Soutok-Podluží. Posláním nové chráněné krajinné oblasti, která se nachází na území Jihomoravského kraje, je ochrana kulturní krajiny s typickým krajinným rázem daným zejména charakterem říční nivy řek Moravy a Dyje a jejich přítoků s rozsáhlým komplexem lužních lesů, jakož i mozaika lučních, mokřadních a vodních ekosystémů, lesní i nelesní společenstva a dřeviny (zejm. senescentní solitéry) rostoucí mimo les a na ně vázaná biota.

Zdejší krajina se vyznačuje vysokou koncentrací kulturních i národních kulturních památek, spojených s krajinnými kompozičními úpravami, zejména v krajinné památkové zóně Lednicko-valtický areál a v areálech slovanských hradišť. Nacházejí se zde evropsky významné lokality Soutok-Podluží a Niva Dyje a ptačí oblasti Soutok- Tvrdonicko a Lednické rybníky.

Čtěte také: Přírodní kosmetika vs. konvenční péče

Účinnost: 1. března 2025.

Nařízení vlády č. 80/2025 Sb.

Nařízení vlády č. 80/2025 Sb. ze dne 12. března 2025, kterým se mění nařízení vlády č. 274/2009 Sb., o ochraně krajinného rázu. Novela mj. upřesňuje standard zachování krajinných prvků při jejich běžném obhospodařování. Běžné obhospodařování a využívání ploch krajinného prvku se nepovažuje za zrušení, poškození nebo využití k produkci.

Výčet příkladů běžného obhospodařování uvedený v tomto nařízení (např. kosení, pastva, údržba dřevin) není taxativní.

Účinnost: 15. března 2025.

Nařízení vlády č. 81/2025 Sb.

Nařízení vlády č. 81/2025 Sb. ze dne 12. března 2025, kterým se mění nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a agroenvironmentálně-klimatických závazků.

Novela mj. Účinnost: 15. března 2025.

Vyhlášky

V roce 2025 byly vydány i vyhlášky, které se dotýkají ochrany přírody a péče o krajinu.

Vyhláška č. 56/2025 Sb.

Vyhláška č. 56/2025 Sb. ze dne 19. února 2025, kterou se mění vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Účinnost: 1. března 2025.

Vyhláška č. 64/2025 Sb.

Vyhláška č. 64/2025 Sb. ze dne 7. března 2025, kterou se mění vyhláška č. 245/2002 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky lovu zvěře, o zkouškách z myslivosti a o kontrole dodržování předpisů o myslivosti. Cílem novely je úprava doby lovu, případně ukončení možnosti lovu některých druhů zvěře.

Vyhláškou se mění doba lovu u vybraných druhů spárkaté zvěře z důvodu nutnosti úpravy početních stavů a snížení škod na zemědělských plodinách a pozemcích a na lesních porostech, zejména na kalamitních holinách vzniklých v důsledku sucha, kůrovcové kalamity a poškození lesů v důsledku bořivých větrů. Důvodem těchto změn je ukončení účinnosti části vyhlášky č. 245/2002 Sb., která umožňuje uživatelům honiteb lovit jedince vybraných druhů spárkaté zvěře do dvou let věku neomezeně, k 31. březnu 2025.

Dále se zkracuje doba lovu lišky obecné a stanoví se doba jejího hájení v období vrhu mláďat a péče o ně a též se rozšiřuje doba lovu králíka divokého, a to z důvodu prevence vzniku škod na zemědělských plodinách v lokalitách jeho výskytu. Z vyhlášky se vypouští možnost lovu ondatry pižmové, neboť již s účinností od 1. ledna 2022 přestala být zvěří ve smyslu zákona o myslivosti. Dále se v návaznosti na požadavky čl. 4 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků, zrušuje ustanovení § 4 písm. c) vyhlášky, které umožňovalo lov husy velké na území vybraných ptačích oblastí za účelem omezení škod. Účinnost: 1. dubna 2025.

Rozhodnutí soudů

Rozsudky Nejvyššího správního soudu (NSS) v roce 2025 se dotýkají různých aspektů ochrany přírody a krajiny.

Rozsudek NSS ze dne 5. února 2025

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. února 2025, č. j. 9 Afs 16/2024 - 48, se týkal procesu vyhlašování NP Křivoklátsko. Soud vysvětlil, že rozklad by měl obsahovat náležitosti předepsané správním řádem, zejména údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, v čem je spatřován rozpor s právem nebo nesprávnost rozhodnutí anebo řízení, jež mu předcházelo. MŽP tedy mělo obec vyzvat k odstranění nedostatků „blanketního“ rozkladu v přiměřené lhůtě, což ale neučinilo.

Rozsudek NSS ze dne 6. března 2025

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. března 2025, č. j. 7 As 28/2025 - 37, se zabýval otázkou, zda obec Hartmanice neoprávněně škodlivě zasahovala do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, jestliže v místě jejich výskytu uspořádala akci pro veřejnost. NSS tuto argumentaci nepřijal s vysvětlením, že právo nevyhnutelně obsahuje neurčité pojmy, jejichž prostřednictvím se vyhýbá přílišné rigidnosti a může tak říkajíc držet krok s měnícími se společenskými a dalšími okolnostmi.

Rozsudek NSS ze dne 26. března 2025

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. března 2025, č. j. 6 As 17/2025 - 37, se týkal výjimky ze základních ochranných podmínek CHKO Český kras. Správní orgány v předložené věci dostatečným a logickým způsobem odůvodnily, proč dospěly k závěru, že povolovaná činnost nebude mít negativní vliv na dané prostředí.

Sdělení Českého úřadu zeměměřického a katastrálního

Sdělení Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 8. ledna 2025 č. j. ČÚZK-0052/2025-220, publikovalo sdělení o vyhlášení dne, kdy dojde k zápisu údajů o zvláště chráněných územích, zónách ochrany přírody národních parků, zónách odstupňované ochrany přírody chráněných krajinných oblastí, klidových územích národních parků, ochranných pásmech zvláště chráněných území, evropsky významných lokalitách, ptačích oblastech, památných stromech a jejich ochranných pásmech, smluvně chráněných územích a smluvně chráněných památných stromech do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Stane se tak dne 1. dubna 2025.

Věstník MŽP

Březnový Věstník MŽP obsahuje Metodický pokyn odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP k obecným koncepcím, konkrétně k jednotným postupům a náležitostem v rámci strategického posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, Metodické sdělení k náležitostem posouzení vlivů územního rozvojového plánu podle § 45i odst. 2 ZOPK a také Postup hodnocení vlivů koncepcí a záměrů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (aktualizace 2025).

Výkon práva myslivosti a rybářství

Právo myslivosti je definováno zákonem č. 449/2001 Sb., o myslivosti, jako souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží a právo užívat k tomu v nezbytné míře honební pozemky. Výkonem práva rybářství se podle zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství, rozumí činnost v rybářském revíru povolená orgánem státní správy rybářství fyzické nebo právnické osobě, spočívající v plánovitém chovu, ochraně, lovu a přisvojování si ryb, případně jiných vodních organismů, jakož i v užívání pobřežních pozemků v nezbytném rozsahu. Pro posouzení charakteru práva myslivosti z hlediska aplikace zákona o ochraně přírody a krajiny je podstatný i vztah subjektu, který myslivecké právo vykonává, tj. uživatele honitby.

Z obsahu práva myslivosti a práva rybářství za současného použití judikatury lze vyvodit, že užívání honitby a obdobně i užívání rybářského revíru k výkonu práva rybářství nelze považovat za hospodaření na pozemcích a ani za hospodářské využívání území, jak o něm hovoří § 25 odst. 2 ZOPK: „Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území.“

Výkon práva myslivosti a rybářství v sobě neobsahuje žádný prvek obhospodařování pozemků. Nepřichází tedy v úvahu aplikace ustanovení §§ 16 odst. 1 písm. a), 25 odst. 2, 26 odst. 3 písm. a), 29 písm. a), 34 písm. a) ZOPK a další.

Národní parky a CHKO

Na území národních parků (NP) platí pro jejich jedinečnost v národním a mezinárodním měřítku širší možnost omezení výkonu práva myslivosti a výkonu práva rybářství, nežli je tomu v CHKO. Ust. § 21 ZOPK stanoví, že výkon práva myslivosti a práva rybářství podle zvláštních právních předpisů může být v určitých částech NP nebo na celém jeho území orgánem ochrany přírody omezen či vyloučen. Cílem je vyloučit v částech NP lidské zásahy a umožnit ponechání těchto částí samovolnému vývoji s uplatněním přírodních procesů.

Vzhledem k nedostatečné početnosti či úplné nepřítomnosti vrcholových predátorů bude obvykle třeba i nadále regulovat početní stavy spárkaté a černé zvěře, výkon práva myslivosti na území NP bude tedy spíše omezen nežli vyloučen. Pro území CHKO zákon neobsahuje ustanovení, kterým by bylo přímo možné regulovat výkon práva myslivosti a rybářství. Pro oba typy velkoplošných zvláště chráněných území zákon stanoví omezení některých činností v rámci výkonu práva myslivosti a rybářství, a to ve formě zákazů činností vyjmenovaných v základních ochranných podmínkách.

V NP i v CHKO platí zákaz povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů živočichů, který se v plném rozsahu vztahuje jak na ryby, případně jiné vodní organismy, tak i na zavádění nepůvodních druhů zvěře. Pro NP na celém území a pro CHKO na území první a druhé zóny pak platí zákaz zavádění intenzivních chovů zvěře, například obor, farmových obor a bažantnic. Zákon také pro oba typy velkoplošných zvláště chráněných území stanoví zákaz používání otrávených návnad při výkonu práva myslivosti. Ustanovení se jeví nyní jako nadbytečné, neboť ve výčtu zakázaných způsobů lovu, obsažených v § 45 zákona o myslivosti, je uveden zákaz lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem.

Národní přírodní rezervace a přírodní rezervace

Veškerá činnost v národních přírodních rezervacích (NPR) jakožto v územích významných a jedinečných v národním či mezinárodním hledisku má být podřízena uchování či zlepšení stavu přírodního prostředí. Cílem ochrany by mělo být ponechání ekosystémů samovolnému vývoji a umožnění uplatnění přírodních procesů. Proto zákon stanoví, že výkon rybářského a mysliveckého práva je možný pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody (§ 30 ZOPK). Primárně je tedy tato lidská činnost v NPR vyloučena, pokud k ní orgán ochrany přírody nedá souhlas, a to ve formě správního rozhodnutí. Řízení je záhájeno na žádost uživatele honitby či uživatele rybářského revíru.

Při rozhodování o žádosti o udělení souhlasu musí orgán ochrany přírody vycházet ze specifických přírodních podmínek konkrétní NPR. Při současných vysokých stavech spárkaté a černé zvěře a při nedostatku přirozených predátorů bude zřejmě na místě souhlas k výkonu práva myslivosti udělit s omezujícími podmínkami. Pravidlem je stanovení takových podmínek, které by omezily koncentrování zvěře na území NPR, což zejména znamená neprovádět na území NPR přikrmování zvěře. Není tedy vhodné na území NPR umisťovat krmelce, zásypy a slaniska (lízy). Také zakládání políček pro zvěř by bylo s principy ochrany NPR neslučitelné. V souhlasu orgánu ochrany přírody podle § 30 ZOPK vázaném na stanovené podmínky může také být omezen některý způsob provádění lovu (naháňka, nadháňka a nátlačka) tak, aby byl vyloučen pohyb většího počtu osob na území NPR.

Stejně individuálně posoudí orgán ochrany přírody souhrn činností spadajících do výkonu práva rybářství. Na území přírodních rezervací (PR) zákon v § 34 odst. 2 stanoví možnost výkon práva myslivosti a rybářství omezit, pokud tento výkon je v rozporu s podmínkami ochrany území PR. Je na místě zdůraznit, že orgán ochrany přírody může výkon práva myslivosti či rybářství pouze omezit, a to stanovením podmínek pro tuto činnost, nemůže jej však na území PR zcela vyloučit. Dále je třeba mít na zřeteli, že pokud chce orgán ochrany přírody k této regulaci přistoupit, musí prokázat, že výkon těchto práv je v rozporu s podmínkami ochrany území rezervace.

K omezení výkonu práva myslivosti či rybářství může dojít jak ve zřizovacím předpisu, kterým se území vyhlašuje, tak i následně ve formě individuálního správního aktu po provedeném správním řízení zahájeném z moci úřední. Pro obě maloplošná zvláště chráněná území také platí v základních ochranných podmínkách zákazy některých činností spojených s právem myslivosti. Pro oba typy zvláště chráněných území platí zákaz povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů živočichů. Tento zákaz se uplatní jak pro zavádění geograficky nepůvodních druhů zvěře, tak i pro zarybňování vodních toků a jiných částí rybářského revíru nepůvodními druhy ryb. Pro NPR je dále stanoven zákaz zavádět intenzivní chovy zvěře, např. farmové chovy, v oborách či bažantnicích a zákaz používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti.

Zákazy činností vykonávaných při myslivosti a rybářství

Kromě výše uvedených činností v základních ochranných podmínkách jednotlivých zvláště chráněných území zakázaných, které se bezprostředně vztahují k právu myslivosti či rybářství, je třeba zmínit to, že zákon zakazuje i některé činnosti, které osoby realizující právo myslivosti a rybářství v určitém rozsahu při této činnosti potřebují konat. Na celém území NP a CHKO je zakázáno vjíždět motorovými vozidly mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody. Obdobně zákaz vjíždět motorovými vozidly platí i v NPR. Tento zákaz se neuplatní pro vozidla při zemědělském a lesním hospodaření.

Výkon myslivosti i výkon práva rybářství není obhospodařováním pozemků, a tedy zákonný zákaz se v plném rozsahu uplatní i vůči osobám, které myslivost a rybářství vykonávají. Pokud tyto osoby nutně potřebují vjíždět do území, např. pro zavážení krmiva a pro odvoz ulovené zvěře, pak musejí požádat orgán ochrany přírody o povolení výjimky z tohoto zákazu podle § 43 odst. 3 ZOPK. Obdobně to platí při výkonu práva myslivosti a rybářství se vstupy na území NPR mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody. Otázky vstupu a vjezdu na území NPR nelze vyřešit v rámci řízení o udělení souhlasu k výkonu práva myslivosti a rybářství podle § 30 ZOPK.

V závěru je třeba zmínit, že ve všech případech, kde se jeví zákonná regulace jako nedostatečná, je namístě uvážit při vyhlašování (či tzv. přehlašování) zvláště chráněných území, zda některé konkrétní činnosti náležející do souhrnu výkon myslivosti či rybářství nevázat v bližších ochranných podmínkách na předchozí souhlas orgánu přírody. Tento postup lze zejména doporučit pro národní přírodní památky a přírodní památky, které mají společnou jen obecnou základní ochrannou podmínku zakazující změny a poškozování.

tags: #péče #o #zvěř #a #ochrana #přírody

Oblíbené příspěvky:

• Ohrožené rostliny v ČR
• Fakta o Šanghaji a znečištění
• Domaines Ott*: Historie a odkaz Jean-François Otta
• Redukce rozměrů odpadu
• Zimní Londýn: Příroda na dosah