Pěstování dýně na kompostu: Podrobný návod

Ať už dýňová polévka nebo dýňový koláč; z této klasické podzimní zeleniny můžete uvařit mnoho lahodných receptů. A samozřejmě obrovské oranžové dýně by měly být k dispozici na Halloween - svátek čarodějnic a strašidel! Tykve patří k oblíbené skupině rostlin mezi zahrádkáři. Pěstování dýně není složité a dokonce ani náročné, ale pár věcí se vyplatí dodržovat, protože pak nás může úroda překvapit.

Pěstování dýní od jara do podzimu

S pěstováním dýně je vhodné začít ještě v dubnu, kdy je venku chladněji. Včasným předpěstováním sazenic získáte velice silné rostliny, které dají vysoký výnos. Semena vysévejte do menších nádob do hloubky maximálně 5 cm, při hlubším výsevu často nenaklíčí nebo jsou rostlinky slabé.

Před výsadbou ponechte dýňová semena nabobtnat přes noc v teplé vodě. Pro kultivaci je zapotřebí květináč o průměru od 10 cm do 12 cm. Do jednoho květináče vysaďte vždy dvě dýňová semena. Květináč zaplňte substrátem tak, aby byla zemina na šířku prstu pod jeho okrajem. Semena se zatlačí špičku dolů do hloubky přibližně dva centimetry. Pak se květináč umístí na okenní parapet; první výhonky se ukážou již po pouhých několika dnech. Optimální teplota pro klíčení dýní je 20° C až 25° C. Pro dobrý růst rostlin je důležité, aby se mladé rostliny nacházely v prostředí s konstantní teplotou a dostatečným osvětlením.

Poté, co se objeví první pravé lístky a tyto dorostou až k okraji květináče, se slabší z obou semenáčků obvykle odstraní. Nechá se růst pouze silnější rostlina, aby mohla být později vysazena do zahrady.

S výsadbou nespěchejte, vysazujte až po zmrzlých mužích, a to pouze řádně vyvinuté a olistěné rostliny. Po „zmrzlých“, kteří jsou v polovině května, již obvykle nebezpečí mrazu nehrozí. Proto lze dýně zasadit do zahrady na slunné místo. Pro dobrý růst vyžadují dýně dostatečně velký prostor (objem půdy cca 30 l) - no a samozřejmě dostatečný přísun hnojiva a vody. Propustná a na živiny bohatá zahradní půda slibuje dobrý růst rostlin. K dosažení tohoto cíle musí být zahradní záhonek nejprve dobře prokypřen a pohnojen cca pěti až deseti litry kompostu.

Čtěte také: Půda pro pěstování dýní

Aby měla každá rostlina dostatečný prostor pro svůj růst dodržujte při sázení dýní vzdálenost mezi rostlinami nejméně jeden metr. Vzhledem k tomu, že dýně vyžadují velké množství vody, musí být pravidelně zavlažovány. Dýně vyžadují během vegetačního období větší množství vláhy, tedy pokud neprší, tak je nutno pravidelně a poměrně vydatně zalévat. Množství nutné k zálivce je možné snížit pomocí chytrých triků, jako je mulčování nadrobno posekanou trávou kolem rostlin, které brání nejen odparu v teplých dnech, ale také omezuje případnou hnilobu vyvíjejících se plodů.

Na konci září pak lze dýně sklízet, přesněji na začátku podzimu. Zralost plodů se určuje snadno. Jednoduše poklepejte prstem na silnou, tvrdou skořápkou. Pokud zní zvuk dutě, je dýně připravena ke sklizni.

Druhy s menšími plody, především pak klasické hokaido, často během vegetace poškozují slimáci okusem a takto poškozené kusy zhnědnou a odpadnou. Tomuto jevu se dá jednoduše předejít využitím drátěných sítí, po kterých šlahouny dýní šplhají a rostoucí plody jsou tak volně visící, což snižuje případná rizika.

Ke sklizni přistupujte až ve chvíli, kdy jsou stopky plodů zaschlé. Jednotlivé plody odstřihněte od mateřské rostliny, nechejte je několik dní vyschnout a poté je uložte do sklepa, ve studeném prostředí dýně vydrží až téměř do jarního období. Období sklizně dýní je od srpna do října podle typu a použité odrůdy.

Dýně má jako potravina dobrý vliv na lidské zdraví, obsahuje totiž vitaminy A, B a C, podporuje trávení, imunitní systém a zbavuje problémů se zažíváním, obsahuje hodně vlákniny. Pravidelnou konzumací dochází ke snižování tuků v krvi.

Čtěte také: Dýně Hokkaido: vše, co potřebujete vědět

Pěstování dýně na kompostu

Výborné stanoviště pro dýně, pokud nemáte velký záhon nebo pole, je na kompostu. Dýně by však měla mít možnost dostat se k půdě, neboť její šlahouny dále zakořeňují, což pomáhá jejich plodnosti. Dýním se obecně nejlépe daří na záhřevných, dostatečně osluněných a dobře zpracovaných půdách s velkým přísunem živin.

Pěstování dýně na kompostu není dobrý nápad. Pěstování dýně na kompostu není vhodné z toho důvodu, že tato oblíbená rostlina je velký spotřebitel živin. Při zasazení na kompost tak ztrácí tato drahocenná hmota svůj původní význam, neboť živiny jsou do sklizně výrazným způsobem odčerpány.

Pro pěstování dýně se vyplatí na podzim v rámci rytí nebo orby zpracovat velké množství zeleného hnojení, chlévského hnoje a dalšího organického materiálu, jako je třeba posekaná tráva. Zjara před sázením se doporučuje půdu dokonale prokypřit.

Pokud se to týká i vás, ale máte k dispozici alespoň částečně zaplněnou kompostovací ohradu, zkuste ji osadit zeleninou. Některé druhy výhřevnost a výživnost tohoto místa ocení a porostou jako z vody. Kompostér můžete osadit různými okrasnými dýněmi, ale proč nevysadit dýni, která bude nejen atraktivní, ale navíc jedlá? Takových druhů je vícero, vyzkoušejte třeba dýni Hokkaido.

A speciálně z výživné půdy kompostu klidně jedna rostlina vyroste do délky i deseti metrů. Semena vám vyklíčí během pár dní. Kolem malých rostlinek je praktické položit suchou slámu, pokud máte možnost si ji sehnat. Stačí pár hrstí, které ztíží cestu plzákům, kteří by si na mladé sazeničce pochutnali. Proto je lepší vysadit po deseti centimetrech pár semínek. Kdybyste o jednu dvě rostlinky přišli, budete mít další.

Čtěte také: Dýňový odpad a jeho minimalizace

Výsadba a péče o sazenice dýně

Dýně můžete pěstovat buď z předpěstovaných sazenic, které si vypěstujete ze semen nebo koupíte, nebo přímým výsevem semen do půdy. Dnes se zaměřím na sazenice a jejich výsadbu, protože vám dají náskok a ušetří starosti, hlavně v našem českém počasí.

Proč vysazovat dýně ze sazenic?

Přímý výsev dýní do půdy je jednoduchý a rychlý, zvlášť když je půda už teplá. Přesto si každé jaro dýně předpěstuju a sázím sazenice. Proč? Je to hlavně kvůli času - předpěstováním získáte dřívější úrodu, někdy už v srpnu. Sazenice mají doma nebo ve skleníku lepší podmínky pro start, takže jsou silnější a lépe zvládají přesazení. Velkou výhodou je, že větší rostliny už tolik neohrožují slimáci, kteří v českých zahradách na jaře milují křehké výhonky. Předpěstované dýně mají silnější listy a stonek, takže slimáci je jen tak nezničí. Navíc jsou odolnější vůči chladným květnovým nocím nebo deštivému počasí, což u nás není žádná vzácnost.

Jak vypadá sazenice připravená na výsadbu?

Sazenice dýně připravená k výsadbě má 2-3 pravé listy (děložní listy nepočítáme), je vysoká 10-15 cm a má silný kořenový systém. Kořeny by měly být bílé, zdravé a vyplňovat květináček, ale neměly by přerůstat nebo být suché. Listy mají být sytě zelené, bez žlutých skvrn, povadnutí nebo známek škůdců. Sazenice může mít nasazené květy, ale plody by ještě růst neměly - brzké plodenství by rostlinu při přesazování, které je pro ni stres, zbytečně oslabilo. Ideálně je sazenice stará 4-6 týdnů od výsevu. Pokud nemůžete kvůli chladnu vysazovat ven do záhonu, tak je stačí je přesadit do většího květináče a ona vám krásně naroste a vy si ji vysadíte větší.

Termín výsadby

Správný termín výsadby je klíčový pro zdravý růst a bohatou úrodu dýní. Závisí na tom, zda pěstujete ve skleníku, což u nás není běžné, nebo venku na záhonu nebo v nádobách. Nejdůležitější roli hraje také poloha, ve které pěstujete a potom aktuální teploty v dané sezóně.

Předpěstované sazenice dýní se vysazují ven na záhon od 15.5. po zmrzlých do 15.6.. V teplejších oblastech lze sázet už od 1.5., pokud je půda prohřátá a sazenice chráníte textilií před chladnými nocemi.

Teplota půdy

Optimální teplota půdy pro výsadbu dýní je 15 °C, ideálně 18-20 °C, aby sazenice mohly rychle zakořenit a růst. Pro urychlení ohřevu půdy lze použít černou fólii nebo kompost, který zvyšuje teplotu a zlepšuje strukturu půdy. Při výsadbě do chladnější půdy (pod 15 °C) rostou dýně pomaleji a jsou náchylnější k hnilobě kořenů.

Vhodné stanoviště

Dýně potřebují slunné místo, ideálně s 6-8 hodinami slunce denně, aby mohly dobře růst a plodit. Vyberte místo chráněné před větrem, například u plotu nebo v blízkosti jiných rostlin, které vytvoří přirozenou bariéru.

Půda by měla být kyprá, s dostatkem humusu a dobře odvodněná. Hlinitopísčité půdy jsou ideální, ale pokud je půda těžká, můžete přidat písek nebo kompost. Dýně rostou skvěle na kompostu, klidně i na kompostéru nebo v záhonech obohacených hnojem. Pro menší odrůdy, jako Hokkaido, lze použít i velké nádoby pro pěstování. Počítejte s tím, že dýně potřebují hodně místa. Šlahouny se mohou roztáhnout až na 6 metrů čtverečních, takže mezi rostlinami nechte 1-2 metry, u velkých odrůd klidně 3 metry.

Rotace plodin

V rámci rotace plodin se doporučuje, aby se tykvovité plodiny, kam patří i dýně, nepěstovaly na stejném místě po dobu 4 let. K tomu byste je neměli sázet na stejné místo, kde předtím rostly ostatní tykvovité plodiny, tedy cukety, okurky, melouny a pak ještě brambory. Nejlepší předplodiny jsou hrách, fazole, cibule nebo košťáloviny (např. kapusta, květák), protože obohacují půdu nebo ji zanechávají v dobrém stavu. Po dýních sázejte luštěniny jako hrách, fazole nebo zelené hnojení, které doplní živiny. Při pěstování metodou bez rytí tedy rotaci plodin řešit nemusíte a můžete si cukety sázet i po sobě pořád na to samé místo.

Pěstování ve smíšené výsadbě

I když dýně je v záhoně opravdu dominantí, zabírá spoustu místa, tak i zde smíšená výsadba pomáhá dýním lépe růst, chrání je před škůdci a šetří místo. Správní sousedé dýním dodají živiny, odpudí hmyz nebo přilákají včely.

Vhodní sousedé

• Kukuřice: Kukuřice a dýně jsou také dobrými společníky a dobře se doplňují. Kukuřice má hluboké kořeny, takže nekrade dýním živiny, a může být oporou pro popínavé odrůdy.
• Fazole, hrách: Vedle dýní se dobře hodí luštěniny, jako jsou fazole a hrách. Jednak se tyto rostliny v půdě dobře doplňují, dýně mají mělké kořeny, zatímco fazole a hrách mají hluboké kořeny. Kromě toho luštěniny fixují v půdě živiny, což prospívá hladovým dýním. Vzhledem k tomu, že keříčkové fazole mají sklon k bujnému růstu, je k dýním vhodnější spíše bob obecný nebo fazol obecný. Jinak může docházet k soutěži o světlo.
• Ředkvičky a daikon: Kypří půdu a brání přemokření.
• Lichořeřišnice a měsíček: Přitahují škůdce pryč od dýní a lákají včely, které pomáhají s opylením.
• Česnek: Vůní odpuzuje mšice a další hmyz.
• Byliny jako levandule, tymián, šalvěj, oregano, máta, heřmánek: Jejich květy přitahují opylovače.

Při společné výsadbě s dýněmi je velice důležité nechat dýním prostor a doprovodné rostliny sázet nebo set minimálně metr, spíše dva od nich, abyste zajistili zdravý růst všech rostlin.

Nevhodní sousedé

• Brambory, rajčata, papriky, lilky: Konkurují o živiny a mohou přenášet plíseň.
• Cukety, okurky, melouny: Jako tykvovité sdílejí stejné škůdce a choroby a mohou se křížit, což vadí, pokud sbíráte semena.
• Košťáloviny: Vyčerpávají půdu a odebírají dýním živiny.

Smíšená výsadba 3 sester

U smíšené výsadby dýní se velice často setkáte s pojmem smíšená výsadba 3 sester - dýně, kukuřice a fazole. Tuto kombinaci vymysleli už indiáni, pomáhala jim na menším prostoru pěstovat pro ně dostatek jídla. Princip spočívá v tom, že fazole vážou v půdě dusík, že kterého čerpají dýně a kukuřice. Kukuřice poskytuje oporu pro fazole a dýně svými listy stíní půdu, šetří tedy vodu a zároveň mulčuje a zastavuje plevel. Výsledkem je bohatá úroda na malém prostoru. Chce to ale trochu plánování. Nejdříve se seje kukuřice orientačně v polovině května a to s rozestupy minimálně 40 cm. Kolem kukuřice se přidají fazole koncem května a dýně se vysadí nakonec z předpěstovaných sazenic začátkem června metr od kukuřice. Místo kukuřice můžete zkusit i slunečnici.

Křížové opylení u dýní

Dýně jsou cizosprašné, tedy potřebují opylení od jiné rostliny nebo jiného květu na stejné rostlině, aby vznikly plody. To je typické pro tykvovité, jako jsou dýně, cukety a patisony, protože mají samčí a samičí květy oddělené, a hmyz je musí propojit. Sprašnost je problém hlavně pro ty zahrádkáře, kteří si chtějí schovat semínka na příští rok, a pěstují různé odrůdy dýní nebo jiné tykvovité blízko sebe. Pokud nesemenaříte, tedy si neschováváte vlastní semena a sejete každou sezónu semínka od prověřených výrobců osiva, tak vás křížové opylení vůbec trápit nemusí.

Dýně se mohou křížit s jinými dýněmi, cuketami nebo patizony, ale jen pokud patří do stejného druhu, třeba Cucurbita pepo. Nejběžněji pěstovaná dýně Hokkaido, Cucurbita maxima nebo-li tykev velkoplodá se ale s cuketami nezkříží, protože cuketa i patizon patří do druhu cucurbita pepo nebo-li tykev obecná.

Pokud si tedy chcete zachovat semena na další rok, dejte pozor a nepěstujte tykve stejných druhů blízko sebe a ověřte si to i v sousedství.

Další možností je izolované ruční opylení, kdy přenesete pyl ze samčího květu na samičí štětcem a zakryjete květ sáčkem, nebo ho zagumičkujete aby se tam nedostal cizí pyl.

Jak připravit záhon?

Dýně patří do zeleniny první tratě, tedy mezi druhy nejnáročnější na živiny. Před výsadbou odplevelte záhon a obohaťte půdu kompostem. Pokud připravujete záhon s předstihem (2-3 týdny před výsadbou nebo na podzim), přimíchejte do kompostu uleželý hnůj. Já navážím vrstvu 5 cm vyzrálého kompostu jednou ročně, buď na podzim, přes zimu, nebo těsně před výsadbou. Výhodou metody bez rytí je, že nemusíte řešit rotaci plodin.

Otužování sadby

Předpěstované sazenice je potřeba otužit, aby si postupně zvykly na venkovní podmínky a výsadba nebyla pro ně tolik stresující. Začněte týden před výsadbou. První dny je vyndejte ven na 2-3 hodiny do stínu. Postupně prodlužujte čas venku a pomalu je vystavujte slunci. Poslední 2 dny je nechte venku i přes noc, pokud teploty neklesnou pod 10 °C.

Následná péče

Dýně jsou sice nenáročné na pěstování, ale i tak po výsadbě je potřeb jim zajistit dobré podmínky pro start a především je chránit proti chladu a škůdcům.

Zálivka

Po výsadbě dýně vyžadují dostatek vody zejména při kvetení a dozrávání plodů. Dýně má bohatou kořenovou soustavu a dokáže si vodu vytáhnout z půdy. Zalévat je potřeba především při suchu a to ke kořenům, ne na listy. Mokré listy jsou náchylnější k houbovým chorobám, jako je padlí. Nejlepší je zalévat ráno nebo večer, kdy je půda chladnější a voda se lépe vstřebá. Polední zalévání v horku může způsobit šok rostlinám a voda rychle vyprchá.

Ochrana proti mrazu

Při výsadbě v květnu je potřeba hlídat především noční teploty, které by neměly jít pod 10°C. Pokud předpověď hlásí teploty pod 10 °C, přikryjte rostliny netkanou textilií, fóliovým tunelem.

Ochrana před škůdci

Mladé sazenice dýní jsou zranitelné vůči škůdcům, zejména slimákům, kteří často ničí křehké výhonky. Dalšími potenciálními hrozbami jsou mšice, svilušky. Správná ochrana zajistí, že rostliny přežijí kritické první týdny. Úhlavním nepřítelem jsou ze startu především slimáci. Pravidelně kontrolujte rostliny večer nebo brzy ráno, kdy jsou slimáci aktivní, a sbírejte je ručně, pokud je jich méně. Nastražit můžete také různé pasti, nebo vytvořit bariéry. Doporučuji kolem malých sazeniček dát límce z PET lahví nebo jiného materiálu. Využít můžete také granule proti slimákům.

Mulčování

Dýně doporučuji zamulčovat. Udělat to můžete již při výsadbě. Mulč pomáhá zadržovat vláhu, potlačuje plevel a chrání půdu před erozí a přehříváním, což je důležité v horkých dnech. Použít můžete organický mulč nebo právě černou textilii. U organického mulče je důležité, aby vrstva byla minimálně 5 spíše 10 cm.

Různé odrůdy dýní

Pěstování dýně se nezaměřuje jen na jednu odrůdu, těch je naopak velké množství. Jednou z úplně nejoblíbenějších je tradiční typ Hokaido, nejčastěji pěstované v plazivé odrůdě Hokaido Orange nebo načervenalé Solor. Pro příznivce keřových odrůd existuje odrůda Amoro F1, která je velice vhodná na menší zahrádky, zabírá totiž méně místa. Velmi zajímavý je keřový kultivar Gold Nugget s plody o váze do 900 g, které se využívají podobně jako předchozí odrůdy. Hokaido se používá do polévek, jako grilované a pečené k masům nebo jako jedna ze surovin pro výrobu marmelád.

K tradičním patří i Goliáš, opravdová velkoplodá dýně s plody o hmotnosti až do 30 kg, které se používají pro výrobu kompotů nebo pro krmení hospodářských zvířat. Zavedeným typem jsou i dýně špagetové, které mají váhu do 3 kg, a jejich dužnina připomíná po tepelném zpracování špagety.

Více oblíbené jsou i dýně okrasné. Kromě maloplodých odrůd, které nám při pěstování dají spoustu zajímavě tvarovaných kusů nejrůznějších barev, uplatňujících se hlavně na okrasné využití, se více prosazují i tzv. halloweenské typy. Mezi nejméně náročné odrůdy halloweenských patří Racer Plus, která má plody žlutooranžové a s váhou až kolem 5 kg.

Přehled vybraných odrůd dýní:

tags: #pěstování #dýně #na #kompostu #návod

Oblíbené příspěvky:

• Vlastnosti kvalitních odpadkových košů
• Výkup kovového odpadu
• Aktuality z Malého Beranova
• Česká republika - životní prostředí
• Vliv kalibračního plynu na testování emisí