My, občané České republiky, vyzýváme předsedu Vlády České republiky, ministry, hejtmany krajů a primátorku hl. m. Úřad vlády ČR, MMR CR! Vysočina, Jihomoravský kraj, Zlínský kraj, Moravsko-slezský kraj, Olomoucký kraj, Jihočeský kraj, Plzeňský krají Karlovarský kraj, Ustecký kraj. Liberecký kraj, Královehradecký kraj, Pardubický kraj}, Středočeský kraj.
Naše praktické zkušenosti z posledních let ukázaly, že od případu kontaminace základních škol na sídlišti Máj v Českých Budějovicích a dvou základních škol v Praze 8 atd., nedošlo k jakémukoli posunu v ochraně veřejného zdraví před nebezpečnými účinky vdechování respirabilních azbestových vláken.
Po zkušenostech z Klobouk u Brna a Želešic u Brna a jiných lokalit se ukazuje, že stát nevěnuje pozornost ani azbestu, který je přirozeně obsažen v kamenivu z některých českých lomů. Poslední případ z Třebíče, který byl v srpnu t.r.
Stávající legislativu dopracovat tak, aby jasně definovala postupy v rámci stavebního řízení a při řízení o ochraně veřejného zdraví pro rekonstrukce a demolice staveb a aby žádoucím způsobem ovlivnila manipulaci s odpady z azbestu.
V Želešicích u Brna se těží intenzivně kámen s přirozeným obsahem azbestu. Firma tvrdí, že je těžba zdravotně nezávadná. Místní obyvatelé se ale bojí dlouhodobých následků.
Čtěte také: Petice "Plast je past": Jak Greenpeace bojuje proti plastům?
Azbest jako prokazatelně rakovinotvorná látka u nás je už téměř 25 let zakázaná. V Želešicích u Brna se ale těží kámen amfibolit s přirozeným obsahem aktinolitu, který patří mezi azbestové minerály. Loni se odtud odvezlo přes 804 tisíc tun kamene.
Firma Kámen Zbraslav připouští, že se během drcení nebo broušení kamene uvolňují vdechnutelné azbestová vlákna. To, že aktinolit místní prach skutečně obsahuje, potvrdila také loňská analýza České geologické služby.
Obyvatelé Želešic proti stávající těžbě protestují a sepsali petici, kterou dodnes podepsalo 482 lidí, včetně tamního praktického lékaře. Upozorňuje, že v roce 2015 byly naměřeny nadlimitní hodnoty azbestových vláken aktinolitu na obecním úřadě a o rok později byla na dva týdny uzavřena škola i školka, protože se v několika třídách naměřily nadlimitní hodnoty azbestových vláken.
"Ve školách a školkách, ale i na obecních úřadech se podle platné vyhlášky nesmí překročit limit pro respirabilní azbestová a minerální vlákna, a to 1000 vláken/m3.
Firma Kámen Zbraslav ale oponuje, že těžba aktinolitu probíhá v obci už desítky let a je v souladu se současnými zákony. "V opatřeních jsme šli ještě mnohem dále, než nám nařizují české předpisy," odpovídá tisková mluvčí firmy Lam Nguyen. Firma zároveň upozorňuje, že kontroly různých státních institucí potvrdily bezpečnost provozu lomu.
Čtěte také: Výzva k zálohování PET lahví
Oslovení onkologové ale upozorňují, že stávající provoz lomu může negativně ovlivnit zdraví lidí z Želešic. "Místní obyvatelé mají zcela reálné riziko vzniku onkologických onemocnění. Drobné částečky karcinogenního aktinolitu, které člověk vdechne, se zapichují do tkáně, jsou nerozpustné a zůstávají v těle desítky let.
Azbest totiž prokazatelně způsobuje zhoubný nádor pohrudnice (mezoteliom), který se může projevit až 30 nebo i 50 let po vdechnutí vláken. Způsobuje i další typy nádorů, například rakovinu plic nebo vaječníků. Argument firmy, že kámen obsahuje jen malé množství amfibolových azbestů, není podle lékařky Fridrichové relevantní.
"O žádných částicích azbestu nelze říci, že jsou zdraví neškodné. Azbest je zrádný v tom, že může způsobit onkologické onemocnění i při minimálním množství vdechnutelných částic.
Na rizika znečištěného ovzduší v Želešicích upozorňuje také onkolog Jozef Michalka z FN Brno, ošetřující lékař Lenky Pokorné, obyvatelky Želešic, která před čtyřmi lety podstoupila hemato-onkologickou léčbu kvůli lymfomu v oblasti mezihrudí.
Upozorňuje rovněž, že Mezinárodní agentura pro výzkum nádorů klasifikuje azbest do kategorie 1A, tedy prokazatelný karcinogen pro člověka, a amfibolový azbest je odrůdou aktinolitu.
Čtěte také: Palmový olej a devastace pralesů
Obyvatele Želešic přitom trápí zvýšená prašnost v obci. Vadí jim, že těžený kámen převážejí často nezaplachtovaná auta, ze kterých se práší. Firma tvrdí, že vlastní vozidla společnosti jezdí se zaplachtovaným nákladem a se smluvními dopravci uzavřela v květnu smlouvu, podle které jsou dopravci povinni zakrýt přepravované kamenivo plachtou.
Ministerstvo zdravotnictví problém azbestu v Želešicích nesleduje a odkazuje na ministerstvo pro životní prostředí. "Pro kamenolomy není žádný emisní limit stanoven, jsou pouze stanoveny technické podmínky provozu.
Ministerstvo životního prostředí ale tvrdí, že jde o téma, které má na starosti ministerstvo zdravotnictví. V republice jsou v provozu i další lomy amfibolitu, například v Libodřicích, v Jablonném nad Orlicí, v Hanušovicích-Žlebu, Sloupnu-Slavíkově, v Jáchymově a na dalších místech.
Důvodem byl předchozí nadlimitní výskyt azbestových částic při měřeních v roce 2015 a 2016. V nedávné době vznikla v obci Želešice iniciativa Želešice bez azbestu, která organizuje Petici proti takovému provozu kamenolomu Želešice, který způsobuje výskyt azbestových vláken v ovzduší obce Želešice.
Veřejnou debatu zahájil místostarosta obce pan Roman Veselý, který ve svém příspěvku v krátkosti shrnul historii měření čistoty ovzduší v obci. Už v roce 2015 se vedení obce rozhodlo, především z důvodu vysoké dopravní zátěže v obci provádět monitoring čistoty ovzduší v obci. V letních měsících roku 2015 proběhlo v obci první měření, které provedla společnost Foster Bohemia.
Měření se uskutečnilo na obecním úřadu a v budově základní školy. V budově obecního úřadu byly tehdy naměřeno nadlimitní množství azbestových částic, budova školy byla bez zjištění závad. Nutno říci, že v době měření probíhala před budovou úřadu výstavba chodníků.
V listopadu a prosinci 2016 provedla společnost Foster Bohemia znovu měření v obou budovách. Tentokrát byla budova obecního úřadu v pořádku, avšak zvýšený výskyt azbestových vláken byl konstatován v budově ZŠ a MŠ. Je třeba upozornit, že tentokrát probíhala výstavba chodníků a dešťové kanalizace v bezprostřední blízkosti budovy školy.
Vedení obce školu po tomto zjištění neprodleně (zastupitelstvo bylo svoláno v neděli odpoledne) uzavřelo a ve spolupráci s Krajskou hygienickou stanicí provedlo další kroky. Došlo k dalšímu měření Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě. I toto měření ukázalo zvýšené hodnoty, nikoli však nadlimitní hodnoty ve dvou místnostech.
Krajská hygienická stanice doporučila postup pro odstranění závad - důkladný úklid mokrou cestou. Po kontrolním měření v lednu 2017, opět akreditovaným Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě, bylo konstatováno, že nebyly zjištěny žádné závady a azbest je ve školní budově pod mezí detekce.
Obec začala podnikat další kroky, které jsou shrnuty v dokumentu Provedené kroky ve věci výskytu azbestu, který byl zveřejněn v červnu 2017 na stránkách obce. Jedním z kroků bylo i zadání analýzy České geologické službě.
V červnu 2017 potom proběhla z podnětu obce další měření Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě v budově školy (bez závad), ale i ve venkovním prostředí, před školou a u výhybny na ulici Sportovní. Na ulici Sportovní byl zjištěn zvýšený (nikoli nadlimitní) výskyt azbestových částic, který však byl posuzován podle normy pro vnitřní prostředí, nikoli pro venkovní.
Posléze se již věnoval rozboru hornin z želešického kamenolomu a celkem obšírně se snažil vysvětlit problematiku azbestových vláken, respektive útvarů, protože podle pana přednášejícího ne všechny tvary azbestu vzniklé při rozpadu amfibolu vytvářejí škodlivé svazky dlouhých vláken.
Bylo zdůrazněno, že společnost dodržuje veškeré předpisy, které jí ukládá legislativa. Bylo konstatováno, že v kamenolomu probíhá pravidelně úklid a skrápění kameniva. Skrápěný vodou je i veškerý náklad opouštějící kamenolom.
Na četné připomínky přítomných, proč není náklad kameniva při transportu zaplachtován, konstatoval pan Pavlík, že vozy jejich společnosti zaplachtovány jsou a ostatním dopravcům, kteří kamenivo odvážejí toto nařizovat nemohou.
Společnost Foster Bohemia, kterou paní Guschlová zastupuje, prováděla i první měření čistoty ovzduší v obci. Ta představila svůj pohled na problematiku azbestu. Ve svém příspěvku zpochybnila metodiku měření Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě a rovněž postup obce a Krajské hygienické stanice v případech nadlimitního výskytu azbestových vláken při měření.
Oponovala rovněž přítomným geologům v tom, že lze azbest dělit na „dobrý“ a „špatný“ a i v jejich případě došlo ke zpochybnění metod, jakými prach v obci posuzovali. Uvedla i další případy v České republice, kde se problematika azbestu řešila či řeší a které případně souvisejí s kamenivem z želešického kamenolomu, které azbest prokazatelně obsahuje.
tags: #petice #proti #azbestu #v #lomu