Využití Pilin v Ekologickém Zemědělství

Pokud pravidelně řežete palivové dřevo nebo pracujete se dřevem v dílně, pravděpodobně se vám neustále na zemi hromadí piliny. Pro mnoho lidí jde o odpad, který zametou a vyhodí. Zahrádkáři by se ale měli něčeho takového vyvarovat, piliny jsou totiž cennou surovinou, která má nejen na zahradě tolik využití, že byste měli být vděční za každou pilinu.

Co jsou piliny a jak je připravit k použití na zahradě?

Piliny jsou jemné kousky dřeva, které vznikají jako vedlejší produkt při řezání pilou. Mají skvělou schopnost vázat vodu, což uvítají pěstované rostliny hlavně během léta. Velice pomalu se rozkládají, což může trvat i několik let a zpočátku k tomu spotřebují velký objem dusíku. V případě, že se jim dusík nedodá, mohou tento vzácný prvek rostlinám odebírat, což není úplně ideální. Proto nepoužívejte nikdy úplně čerstvé piliny, ale prolejte je hnojivem se zvýšeným podílem dusíku. Zabráníte tak jeho odčerpávání z půdy. Nejlepší jsou piliny smrkové nebo borovicové, ale použít lze i bukové či dubové.

Mulčování s pilinami

Stejně jako dřevěná štěpka jsou i piliny ideálním mulčovacím materiálem. Tento mulč vám pomůže zadržovat půdní vlhkost a bude udržovat kořeny v chládku. Použití pilin kolem vašich rostlin vám navíc umožní šetřit vodou, protože se jí nebude tolik odpařovat. Jako bonus rostliny ochrání před celou škálou chorob, které se přenáší půdou.

Může se stát, že budou piliny z půdy vytahovat dusík. Když aplikujete piliny jako mulč, je dobré nasypat vrstvu hnojiva nebo kompostu bohatého na dusík, abyste zajistili, že bude v půdě dostatek dusíku.

Využití pilin v kompostu

Přidání pilin do kompostu je vůbec ideálním způsobem jejich využití. Rozhodně by neměly chybět v kompostu. Napomohou vytvořit dokonalý kompost, ale pozor, nevrstvit, nýbrž smíchávat. A dokonce to lze i v případě kompostu již prosátého, určeného k finálnímu použití na záhony. Piliny vždy rozsypáváme rovnoměrně v tenké vrstvičce a další přisypeme až zase později.

Čtěte také: Kompostování s dřevěnými pilinami

Pomohou mu získat větší objem, načechrají ho a provzdušní. Díky dostatku kyslíku se bude hmota v kompostu mnohem lépe rozkládat. Vrstvy pilin střídejte s vrstvami zeleného kompostového materiálu, jako jsou posekaná tráva, hnůj nebo potravinový odpad. Po čase pak kompost přeházíme a směs je dokonale smíšena.

Smícháním se zahradními či kuchyňskými zbytky a prokládáním zeminou se vytvoří dokonalý kompost, který můžeme přidávat na všechny záhony či k okrasným dřevinám. Piliny však rozsypte rovnoměrně po celé ploše, protože kdybyste dali příliš silnou vrstvu, nemusely dobře shnít.

Úprava půdy pomocí pilin

Piliny můžete dále přidat do půdy jako doplněk, který ji obohatí o organickou složku. Tento zásah je vhodný především pro tvrdé, zhutněné a jílovité půdy. Piliny se rozkládají pomalu, takže jde o dlouhodobější úpravu půdy. Aby těžké půdy byly zdravé a byly schopné podporovat růst zahrady, bude nutné piliny doplňovat pravidelně. Začněte ideálně několik měsíců před tím, než budete na záhon sázet plodiny, aby se piliny stihly částečně rozložit.

Další využití pilin v zahradě

• Chodníky v záhonech: Nechcete být při pletí nebo sběru plodin v záhonech celí od hlíny? Vytvořte z pilin v záhonech chodníčky, po kterých můžete chodit.
• Pěstování hub: Houby přirozeně rostou na pařezech a padlých stromech. Je tedy logické, že by se těmto dřevomilným houbám mělo dařit i na lůžku z pilin.
• K dřevinám: Dusíkatým rozpustným hnojivem důkladně prolité a uleželé piliny pak můžeme nasypat k ovocným i okrasným stromům a pod okrasné keře. Dokonce to pak bude fungovat opačně, jelikož dostatečně zásobené dusíkem jej budou postupně uvolňovat do půdy v okolí dřevin. Je dobré nejprve piliny smíchat s půdou do hloubky cca 3 cm, při nadměrné vrstvě pilin bude docházet k jejich plesnivění. Ideální je přitom smísení pilin se zeminou, pokud je dostatečně vlhká. Případně ji předtím zalijeme.
• Záhony s plodovou zeleninou: Piliny se však hodí i do záhonů s plodovou zeleninou a třeba také k růžím a jiným trvalkám. Pokud nezapomenem na pravidlo s prolitím pilin dusíkatým hnojivem a jejich uležením, určitě se stanou dobrým doplňkem výživy, ochranou před vysycháním půdy a rozšiřováním plevelů. Hodí se též okolo jahod (tedy pod jahody) a též pod tykvovité rostliny, kde pomohou i jako ochrana plodů před plísněmi způsobovanými kontaminací se zeminou.
• Trávník: Piliny můžeme dokonce i v menší míře použít na trávním, ale zde pokaždé opravdu jen rozumně posypat (poprášit). Opět zde přirozeně zetlí a trávník pohnojí. Jde přitom o zcela ekologický materiál, který má dokonce i dekorativní schopnosti.
• Cesty, cestičky a pěšiny: Dekorativnost pilin můžeme ocenit také na cestách, cestičkách a pěšinách, třeba mezi květinami a okrasnými keři. Postupně můžeme časem cestičky dosypávat, pokud máme dostatečný pravidelný přísun materiálu.

Další možnosti využití pilin

• Palivo: S pilinami lze pochopitelně i topit, ale jejich nevýhodou je, že rychle hoří.
• Sanace nebezpečných látek: Vysypte na tyto tekutiny piliny. Díky svým savým vlastnostem do sebe vsáknou nebezpečnou tekutinu, vy je následně můžete zamést a vyhodit do nebezpečného odpadu.
• Levné stelivo: Z pilin můžete vytvořit pohodlný pelíšek pro své domácí mazlíčky. Jejich skvělou vlastností je, že pohlcují vlhkost i pachy.
• Oprava podlah: Pro vyplnění děr, rýh a prasklin použijte piliny rozdrcené na prášek.

Kompost: Co tam dávat a nedávat?

Kompostování je skvělým způsobem, jak recyklovat zahradní i kuchyňský odpad. Aby vám to však opravdu fungovalo, je potřeba dodržet určitá pravidla. Co lze do kompostu přidat a co raději vynechat? Pojďme se podívat na základní zásady, díky kterým si snadno vytvoříte bohatý zdroj živin a ještě využijete zdánlivý odpad.

Co do kompostu patří

Do kompostu můžete přidávat téměř všechny organické zbytky z kuchyně i zahrady, které jsou výborným zdrojem živin, nezpůsobují silný zápach a nelákají tolik škůdce (zejména hlodavce). Aby se dřevnaté složky rychleji rozložily, měly by být co nejdrobnější. Je tedy dobré je projet štěpkovačem či drtičkou.

Čtěte také: Kompostování se smrkovými pilinami

• zbytky ovoce a zeleniny včetně jader i semen
• kávová sedlina a filtry
• použité čajové lístky a sáčky z přírodního materiálu bez kovové spony
• skořápky z ořechů
• skořápky z vajec
• trus býložravých hospodářských zvířat
• nepotištěný papír, lepenka, papírové ubrousky
• popel ze dřeva
• posekaná tráva, listí a sláma
• piliny, hobliny a třísky
• nadrcená kůra stromů, větvičky

Co do kompostu nepatří

Existuje mnoho položek, které by se k vhodnému bioodpadu neměly v žádném případě dostat. Zatímco některé z nich by při rozkladu velmi silně zapáchaly a zbytečně tím lákaly nechtěné zvířecí návštěvníky, jiné by mohly narušit proces přírodního rozkladu složek organického původu, jež do kompostu naopak patří.

• maso, kosti a ryby
• stolní oleje a tuky
• slupky a pecky z tropického ovoce (např. citrusy by mohly biomasu překyselit)
• mléčné výrobky
• zbytky vařených pokrmů
• staré pečivo
• nemocné rostliny, bramborová nať, oddenkový plevel a určité druhy rostlin (túje, vratič, pelyněk)
• popel z uhlí a cigaret, cigarety
• plast, kov, sklo, kameny, textil
• časopisy, fotopapír
• sáčky z vysavače či jejich obsah
• chemicky ošetřené, barvené a lakované materiály
• piliny z dřevotřísky
• trus masožravých zvířat (psí výkaly)
• uhynulá zvířata

Tabulka vhodnosti materiálů pro kompostování

Čtěte také: Zero Waste a cestování

tags: #piliny #ekologicke #zemedelstvi #vyuziti

Oblíbené příspěvky:

• Akční thriller s Kurtem Russellem
• Nakládání s odpady: Jihlavský pohled
• Udržitelná Údržba Zeleně
• Albín Brunovský a bankovky
• Lamart Sensor LT8022 - recenze