Recyklace v běžné švédské domácnosti: Jak to funguje

Některé země jsou v třídění odpadu opravdoví odborníci. Paradoxem je, že na rozdíl od zemí zaplavených odpadky, Švédsko odpad musí dovážet ze zahraničí. Jak s odpadem nakládat, se do Švédska jezdí inspirovat z celého světa. Snažme se být šetrní k životnímu prostředí i k sobě samým.

Systém třídění odpadu ve Švédsku

Ve Švédsku v posledních letech zažívají cosi jako revoluci v recyklování. Severská země se tímto způsobem zbavuje už 99 procent veškerého vyprodukovaného odpadu. Švédsko domácnosti si totiž zvykly oddělovat zvlášť papír, plast, kov, sklo, elektrické spotřebiče nebo baterie, uvádí web. Každá domácnost má povinnost třídit mezi deseti až patnácti různými druhy odpadů. Jsou to například zbytky jídla, odpad ze zahrady, kovy, plasty, papír, sklo, elektronika, noviny, nebezpečný odpad, léky nebo baterie. „Průměrná domácnost stráví tříděním odpadu čtyřicet až padesát minut týdně. Je to součástí naší kultury,“ míní Avdagicová. Ostatně ve Švédsku třídí odpad už od roku 1885, první byly skleněné lahve.

Funguje tzv. donáškový systém, kdy svůj tříděný odpad donesete do příslušných kontejnerů. V některých zemích je zaveden tzv. odvozný systém. Kontejnery jsou až 100 metrů od domu, což nemusí být vždy příjemné. Ve městech sem většinou patří i odpad biologický. Plast, papír a plechovky se oddělují zvlášť.

Energetické zpracování odpadu

Právě energetické zpracování odpadů je ve Švédsku na výši. Využijí takhle 50,2 procenta odpadů. Více než 15 procent se zpracuje biologicky a 33,8 procenta Švédové zrecyklují. V zemi je na třicet spaloven, které takto odpad zpracovávají. Již od čtyřicátých let se využívá energetické zpracování odpadu. Bylo to považováno za dobré řešení, protože se využívá k ústřednímu vytápění. A také proto, že nikdo nechtěl mít v obcích skládky, které zapáchají.

Využijí takhle 50,2 procenta odpadů. Více než 15 procent se zpracuje biologicky a 33,8 procenta Švédové zrecyklují. Pro srovnání - v Česku je to 45 procent. Snížit úroveň skládkování chce i tuzemsko. Od roku 2024 má platit zákaz odvážet na skládky komunální odpad a recyklovatelné a využitelné odpady. Zároveň by se do roku 2020 měla zvýšit míra recyklace na 50 procent.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Švédsko ovšem řeší paradoxní problém. V zemi jsou více než tři desítky spaloven odpadu, které vyrábějí teplo a elektřinu pro tamní domácnosti. Vysoce efektivní systém recyklace je ovšem připravil o materiál ke spalování. Problém dospěl tak daleko, že už v roce 2012 chybělo švédským spalovnám asi jeden a půl milionu tun odpadu, aby mohly dál fungovat. Továrny proto přistoupily k neobvyklému kroku - začaly odpad dovážet ze zahraničí. Nejspolehlivějším dodavatelem se ukázalo být Norsko.

Systémové prvky švédského úspěchu v recyklaci

„Švédsko je považováno za jednu z nejlepších zemí EU v recyklování. Ne vždy to tak bylo. V roce 1975 bylo skládkování nejčastější formou nakládání s odpady. Teď v podstatě zmizelo, na skládkách končí půl procenta odpadu,“ říká Nina Avdagicová z Naturva° rdsverketu, vládní agentury, která má na starosti životní prostředí. K tomu, aby se dostali na špici, potřebovali podle Avdagicové několik věcí.

• Od roku 1991 musí mít každá obec ve Švédsku plán, jak s odpady nakládat, a cíle, kterých chce dosáhnout. Každé čtyři roky musí své plány obměňovat.
• Jednoduše řečeno výrobci mají zodpovědnost za svoje produkty i potom, co se z nich stane odpad. Platí to pro elektroniku, léky, baterie, ale například i pro obaly.
• Od roku 1999 ve Švédsku funguje daň za skládkování, v dalších letech přišel úplný zákaz skládkování hořlavého i organického odpadu.

„Když srovnáte všechny poplatky, tak ten za skládkování je nejvyšší, a to právě kvůli dani,“ popisuje Avdagicová. Zároveň platí daňové úlevy pro ty, kdo jezdí autem na bioplyn, a stát také uděluje nejrůznější granty. Finanční injekci dostaly téměř všechny továrny na bioplyn. „Jde v zásadě o zákonné, ekonomické, technické a vzdělávací nástroje, využíváme všechny dohromady, což je klíč k úspěchu. Platí to jak na národní, tak na lokální úrovni. Kromě plánování mají několik dalších povinností i samosprávy. Mají odpovědnost za všechen odpad, na který se nevztahuje odpovědnost pro producenty. V zásadě jde o zbytky jídla, směsný, zahradní, nebezpečný a objemný odpad.

„Některé obce mají nízkou hustotu osídlení, jsou malé, ale pro všechny platí stejná pravidla. Takže spolu spolupracují. Vyplatí se jim, aby se spojily, a stejně tak se jim vyplatí spolupracovat i s výrobci,“ vysvětluje Avdagicová. Z 290 švédských obcí jich navzájem spolupracuje 36 procent. Je to i příklad několika obcí v regionu kolem města Västera° s ve středním Švédsku. Dvanáctka obcí, kde žije na 320 tisíc lidí vlastní společnost Vafabmiljö. Ta pro ně zajišťuje sběr odpadů. Kromě toho provozuje například i sběrné dvory nebo továrnu na bioplyn. Ten pak obce dál využívají, ve Västera° s jezdí na bioplyn všechny městské autobusy.

„Ve Västera° su je 98 procent všech budov připojeno k ústřednímu topení, což je celkem unikátní. Nejde ale jen o ústřední topení. Energie se dá ale využít i na klimatizaci, což je pro ně samozřejmě zajímavější. Každá domácnost musí platit obci poplatky za to, že se o odpad postará. Obce ale nesmí na poplatcích vydělávat. „Je velmi striktně regulováno, co do poplatku může obec zahrnout,“ líčí Avdagicová.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Příklady městské cirkulární ekonomiky ve Švédsku

Nové způsoby recyklace odpadu, hledání vyšší energetické účinnosti, důsledné využívání dat, ale třeba i chytrá infrastruktura. Příklady ze Stockholmu a Linköpingu, které jsou ve Švédsku laboratoří pro městskou cirkulární ekonomiku, potvrzují, že propojení technologií, infrastruktury a spolupráce veřejného a soukromého sektoru přináší měřitelný posun v udržitelnosti a zjednodušuje život obyvatel i správu měst.

Stockholm Royal Seaport

Ve východní části Stockholmu postupně vzniká čtvrť Royal Seaport - jeden z největších evropských projektů udržitelné výstavby. Na místě bývalého přístavu do roku 2030 vznikne sídliště s dvanácti tisíci byty, které nabídne až 35 tisíc nových pracovních míst. Energetika, odpadové hospodářství i doprava se zde plánují jako jeden celek.

Odpadní roury místo popelnic

Namísto popelnic se domácnosti odpadu zbavují jeho vhozením do vakuových odpadových rour, které odpad směrují přímo do recyklační stanice. Tento pneumatický systém - Envac - šetří energii i prostor a podle dat města výrazně snižuje náklady na svoz, mimo jiné díky omezení potřeby těžké svozové dopravy. Infrastruktura, která s digitalizací počítá od začátku, umožňuje městu růst bez ztráty efektivity a kvality života.

Linköping: Propojení energetiky, cirkulární ekonomiky a inovací

Univerzitní město Linköping s 175 tisíci obyvateli zase sází na propojení energetiky, cirkulární ekonomiky a inovací. Městská společnost Tekniska Verken zpracuje ročně až milion tun odpadu z domácností, průmyslu i dovozu ze zahraničí a vyrábí z něj teplo, elektřinu a bioplyn, který pohání většinu městské dopravy. Moderní třídicí linka pak ročně rozděluje 200 tisíc tun komunálního odpadu a podle města tím snižuje emise CO₂ o desítky tisíc tun ročně. Na systém dálkového vytápění je napojeno přes 90 % domácností. Energie pro město pochází z kombinace odpadového tepla, bioplynu a obnovitelných zdrojů, což z Linköpingu dělá jedno z nejefektivnějších energetických měst ve Švédsku.

Autonomní autobusy

Linköping zkoumá i budoucnost městské dopravy. Projekt Ride the Future testuje autonomní elektrické minibusy, které od roku 2019 přepravily přes 20 tisíc cestujících mezi univerzitním kampusem a čtvrtí Vallastaden. Na projektu spolupracují dopravní společnost Transdev, Linköping University, výzkumné instituce a město. Autobusy slouží jako živá laboratoř pro testování bezpečnosti, chování cestujících i technologií autonomního řízení. Cílem je plně autonomní provoz do roku 2028.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Linköping staví své čtvrti jako otevřené laboratoře. V Ebbeparku se testují technologie, které snižují spotřebu energie i vody - od solárních fólií pro napájení senzorů po recirkulační sprchy, které dokážou snížit spotřebu vody o desítky procent. Důraz je i na znovupoužití stavebních materiálů a dřevěné konstrukce místo betonu. Startupy mohou v Ebbeparku rovněž testovat prodej svých pilotních produktů koncovým zákazníkům.

V sousední čtvrti Vallastaden jsou voda, elektřina, teplo i potrubní odpad vedeny jedním podzemním tunelem. Tento integrovaný systém snižuje potřebu výkopových prací, zrychluje připojování nových budov a výrazně zefektivňuje správu městské infrastruktury. Na rozvoji města se podílí Linköping University, Science Park i inovační klastry. Program Swedish Scaleups tu podpořil přes 400 technologických firem, které vytvořily více než 1 600 pracovních míst a dlouhodobě rostou nad průměrem trhu.

Společným jmenovatelem všech projektů je spolupráce a dlouhodobé plánování. Linköping společně s nedalekým Norrköpingem funguje jako region, kde inovace nejsou jen ukázkou možností, ale běžnou součástí provozu - od energetiky po stavebnictví. I proto Linköping v roce 2024 získal první cenu v soutěži Evropské komise - iCapital Award.

Švédská lekce pro města

Švédské zkušenosti ukazují, že úspěch nestojí na jednotlivých projektech, ale na tom, jak města udržitelnost zohledňují v rámci rozhodovacích procesů a plánování. Města propojují energetiku, odpadové hospodářství i městské plánování prostřednictvím sdílených dat a společné infrastruktury. Díky tomu mohou města lépe plánovat investice, předcházet poruchám a efektivněji řídit provoz. Švédský přístup ukazuje, že klíčem k úspěchu není velikost investic, ale schopnost propojit lidi, data a rozhodování do jednoho funkčního systému - přístupu, který může být inspirací i pro česká města hledající cesty k udržitelnému a efektivnímu rozvoji.

Technologie však samy o sobě město chytrým neudělají - rozhodující je institucionální kultura, spolupráce a odvaha testovat nové věci.

tags: #recyklace #v #běžné #švédské #domácnosti #jak

Oblíbené příspěvky:

• Jak správně zlikvidovat nekompletní auto?
• Ekonomie podle Tomáše Sedláčka
• Solární elektrárna v Bulharsku
• Srovnání čističů odpadů
• Oblast Zaječí skok – klima