Zatímco dříve byl kompost součástí každé zahrady a lidé si zdarma "vyráběli" hnojivo, dnes lidé doma na zahradě vyrábějí "odpad", zaplatí za jeho odvoz, a obratem si jehou koupit hotový kompost, který si dovezou zpátky domů na zahradu.
Při výběru vhodného kompostéru záleží na tom, kde budete kompostovat, jaký materiál a kolik ho bude. Hlavním kritériem pro výběr nádoby je její objem. Podle velikosti zahrady a toho, co na ní pěstujete, je třeba odhadnout, kolik materiálu na kompost z ní vyprodukujete. Minimální objem nádoby by však měl být aspoň 0,5m3. Tvar nádoby nehraje zásadní roli. Důležité je, aby byla dostatečně vzdušná.
Oblíbená je uzavřená plastová nádoba s víkem, které lze u některých typů i zamykat. Tím zajistíte, aby se k obsahu kompostéru nedostali hlodavci, psi, kočky, "zlobivé děti". Plastový kompostér je odolnější, nemusí vám ale vyhovovat jeho vzhled.
Pro úplnost zmiňme ještě domácí kompostování, tzv. vermikompostování, neboli kompostování pomocí žížal. A protože žížaly v interiéru nenajdete, je potřeba je do kompostéru přidávat. Takový kompostér pak můžete mít v kuchyni, v kanceláři či ve škole a je typicky z plastu.
Pokud se vám kompostování zalíbí a najdete v něm smysl, rozhodnete se možná kompostovat celoročně. V takovém případě můžete zvolit zateplenou variantu, ale není to nezbytné. Při udržování správného obsahu kompostéru a díky jeho většímu zásobování suchým materiálem, může kompostér i zamrznout a nic se mu nestane.
Čtěte také: Výhody zatravňovací dlažby z plastu
Půjde-li však jen o klasickou sezónu na kompostování, a to od jara do podzimu, pamatujte, že bez ohledu na to, z čeho je kompostér vyroben, je vždy dobré jej umístit mimo dosah přímého slunce, např. u plotu či v rohu zahrady.
Potvrzuje se, že kvalita kompostu je dána kvalitou a čistotou vstupního substrátu. Ta je jistě jiná při domácím kompostování kuchyňského a zahradního odpadu a jiná při směsi biodopadu, získaného z údržby veřejných městských ploch a anonymního sběru bioodpadu z hnědých popelnic, sváženého stejnými „kukavozy“, které pak sváží též i směsný komunální odpad.
Certifikovat substrát z bioodpadu, který byl vytříděn z komunálního odpadu (ze sběrných dvorů a údržby veřejné zeleně) je naprostý nesmysl a zbytečné plýtvání finančními prostředky!
Podle Přílohy č.29 k vyhlášce č.273/2021 Sb. 1. - obsahují nežádoucí příměsi (např. 2. Použité množství v místě použití je ale limitováno a nesmí přesahovat v průměru 200 t sušiny na 1 ha v období deseti let.
To odpovídá i mé zkušenosti z návštěvy městské kompostárny, asi před deseti lety. Úhledné, asi půldruhého metru vysoké valy zrajícího kompostu na zpevněné ploše. Při bližším pohledu, byly po dešti na povrchu té tmavé hmoty patrny drobné střepy skla, drobných plastů, rozmočených filtrů z cigaret, drobná kamenná drť, apod. Prý to přišlo společně se smetky a z úklidu komunikací a příkopů.
Čtěte také: Petice "Plast je past": Jak Greenpeace bojuje proti plastům?
Opodál velká hromada hotového kompostu. Na můj dotaz vedoucímu kompostárny, co s tím bude dělat, mi odpověděl, že o to není valný zájem. Občas, při akční slevě, prý přijede z okolních technických služeb pár náklaďáků a něco se odveze na přihnojení parků. Zemědělci o to prý nemají zájem. Je pro ně levnější používat průmyslové hnojivo a již prý ani nemají vhodnou techniku, kterou by ten kompost rovnoměrně zapravili do půdy. Navíc se bojí, aby si tím kompostem neznečistili a neznehodnotili svou půdu drobným odpadem a těžkými kovy. Problémem je prý zinek z pozinkovaných popelnic. Na můj dotaz, zda si kompost kupují zahrádkáři, mi ho doporučil jedině tak pro pěstování květin, třeba v truhlíku. Nikoliv zeleniny pro svou spotřebu.
No, čas pokročil, popelnice na bioodpad jsou plastové, možná je již v kompostárnách proces kompostování a kvalita výstupního produktu na vyšší úrovni. Z údržby veřejné zeleně (např. Vibrační prosévací síto je v tomto případě k ničemu, protože základní síto má velikost oka 20x20 milimetrů a všechno to smetí vesele projde. Je dobré ten kompost po dozrání nechat podrtit, ale je to strašně drahé. Výstup z takové kompostárny je vhodný smíchat se zeminou a teprve potom aplikovat na zahradě. Sám bych ho aplikoval přímo pouze na trávu a květiny. Takže se stav za posledních deset let příliš nezměnil.
Již tehdy mě zarazil nezájem zemědělců a zahrádkářů, o vyrobený kompost. A u kompostárny, podbízení se akční cenou, aby se své produkce ta kompostárna alespoň nějak zbavila.
Pěkný design, snadná montáž s přehledným návodem, plasty nejsou tak přesné, jak by za tu cenu mohly být: dno o ca. 5 mm nedoléhá na navazující část, přiložená mucholapka na octomilky u nás nezabírá (ale není jich moc).
Běžný směsný odpad můžete nyní místo do pytlů Fino dávat do eko pytlů Swirl, které jsou z 95 % vyrobeny z recyklovaných materiálů. Na domácí bio odpad máme hned několik alternativ. Jednu přináší nově opět Swirl, v podobě plně kompostovatelných a velmi praktických pytlů se zatahovatelnými uchy. Naší stálicí jsou také kompostovatelné sáčky na kuchyňský odpad HBABio. Na výběr máte z několika variant. Buď sáčky z bioplastu o velikosti 10 litrů, které zaručují větší odolnost.
Čtěte také: Alternativy k plastovým brčkům
tags: #plastová #vana #na #kompost #zkušenosti