Plechový Kristus v přírodě: Obnova křížových cest a vztah člověka k přírodě

Kříž, křížek, krucifix je nejčastější drobnou památkou v krajině. Jedná se o geometrický obrazec ze dvou úseček či obdélníků, v terénu pak z hranolů, které svírají pravý úhel a dělí tak jednu z úseček vedví. Historie symbolu je již předkřesťanská.

Celkem čtrnáct nových zastavení s výjevy z ukřižování Ježíše Krista lemuje cestu od Českých Žlebů ke Stožecké kapli na Šumavě. Jednotlivé obrazy namalovala výtvarnice z Vimperka Vladimíra Fridrichová Kunešová. „Například třetí zastavení ukazuje, jak Kristus padá poprvé pod křížem. Zajímavé jsou postavy těch, kteří ho provázejí, někteří mu pomáhají a jiní ho potom odsuzují,“ popisuje.

Ke Stožecké kapli na Šumavě kdysi vedly tři křížové cesty. Jednu z nich se povedlo obnovit díky aktivitě místních. „Obrazy byly původně na stromech, ale tam je nebylo možné vrátit už z ekologických důvodů, tak jsou umístěné na dubových křížích, které mají takovou tu typickou stříšku jako kříže na šumavských hřbitovech,“ vysvětluje Vladimíra Fridrichová Kunešová.

Na dřevěném kříži je ještě kovaný kříž a na něm obraz, který tam výtvarnice se svými pomocníky upevnila až přímo na místě v šumavské přírodě.

Technika malby na plech

Obrazy vytvořila ve svém ateliéru ve Vimperku. Malovala je na plech starou technikou. „Obrazy jsou v tom terénu hodně namáhané, v létě se malba roztahuje a v zimě zase smršťuje. Je proto třeba používat techniku, kterou používali už staří Holanďané. Začíná se od kresby, pak se dávají další podkladové vrstvy,“ líčí.

Čtěte také: Druhy plechových košů

Každý obraz tak má asi osm vrstev. Jednotlivé vrstvy se po sobě posouvají, a díky tomu je malba odolná proti poškození.

Práce na celkem čtrnácti výjevech z ukřižování Ježíše Krista trvala výtvarnici asi rok a půl.

Obnovení křížové cesty podpořilo finančními příspěvky několik dárců. „Hlavním dárcem byla obec Stožec, několik rodin přispělo na celou kapličku, přispívaly firmy, spolky. Byli sponzoři také z německé strany, protože kaple bývá cílem i německých skupin,“ vyjmenovává výtvarnice.

Kolem nových zastavení teď často chodí strážce národního parku Kamil Klusák. „Je to určitě skvělý počin to obnovit, protože těmi léty, kdy se sem nesmělo, se všechno se zničilo. Je moc dobře, že se to obnoví a udělá znovu pro ty návštěvníky a lidi, co sem přijdou,“ komentuje.

Křížová cesta mezi Českými Žleby a Stožeckou kaplí na Šumavě bude vysvěcena 18. srpna.

Čtěte také: Typy odpadkových košů

Dřevěné kříže vznikaly už ve středověku a starověku. Tyto památky se však nemohly v terénu dochovat. Současné dřevěné kříže jsou patrně staré maximálně sto let, spíše mnohem mladší. Dřevěné kříže bývají mnohem mohutnější než kamenné či litinové kříže. Materiál tvoří dřevo, někdy hřeby či podobný systém pro uchycení dvou dřevěných částí. Novější kříže jsou někdy izolovány od země vyzdvižením na postranní kolejnice.

Většinou jsou bez výzdoby, někdy je na nich plechová silueta Ježíše Krista. Kamenné kříže se objevují od středověku podobně jako dřevěné kříže. Materiál tvoří opracovaný kámen, často žula nebo pískovec. U novějších památek jsou části spojeny kovovým drátem či šroubem. Novodobé kamenné kříže mívají zvlášť část pro základnu, podstavec (sokl), někdy nástavec a samotný kříž.

Nejčastějším křížem v české krajině je litinový kříž na kamenném podstavci. Tyto kříže se objevují od 19. století, často na místech, kde dříve stály kříže dřevěné. Litinové kříže mohou mít opět řadu variant, liší se velikost a výzdoba samotných křížů, výška a tvar podstavců. Velké množství litinových křížů bylo zničeno v letech 1948 až 1989, v některých lokalitách patrně programově. U některých objektů byla pouze uříznuta či utržena litinová část, podstavec byl ponechán na místě, často povalen.

Mezi pamětní kříže jsou řazeny i netradiční novodobé kříže z různých materiálů. Také objekty, které vypadají částečně jako pomník a částečně jako kříž a nelze pro špatný stav objektu či nejasné vymezení objekt blíže určit. Pamětní kříže byly stavěny jak v zastavěných oblastech, tak mimo ně.

„Jděte a hlásejte evangelium všemu stvoření.“ Tato věta byla mottem první pěší poutě mládeže pořádané DCM a směřovala na Velehrad. Na jejím počátku, v brněnské katedrále, řekl vídeňský kardinál mladým: „Ať z vašeho hlásání evangelia mají také něco i broučci, rostliny, příroda.“ Chápal jsem tehdy, že se máme snažit vytvářet Boží vztah i k přírodě, k těm, možná nepatrným květinám a živočichům. Pamatují se, že se to mladým dařilo a že i přes velký počet účastníků, nezůstala po nás zdevastovaná příroda.

Čtěte také: Odpadkové koše z kovu: recenze

Často je to proto, že člověk nemá k přírodě žádný nebo přinejmenším pomýlený vztah. Příroda je dána člověku jako předmět obdivu a kontemplace, jako velké zrcadlo světa. Odráží se v něm Stvořitelova smlouva s jeho stvořením, jehož centrem je od počátku člověk, stvořený k obrazu Stvořitele.“ A v encyklice Redemptor hominis říká: „Často se zdá, že člověk nevidí ve svém přírodním prostředí jiné hodnoty než ty, které slouží jako předmět okamžitého užitku a spotřeby. Zapomněli jsme na to, že země a všechno co ji naplňuje, patří Bohu.

Tak je to napsané v bibli v knize Genesis. „Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte si ji a panujte nad mořskými rybami nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe.“ O několik veršů dále se píše: „Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil.“ (Gen 1, 28; 2,15) Z těchto úryvků je vidět, že člověk dostává zemi od Boha jako dar. Proto je dobré se ptát jak mám s tímto darem zacházet? Co to vlastně znamená „podmanit si zemi?“

Při hledání odpovědi je třeba jít k tomu, co předchází těmto větám. Tam je řečeno: „Bůh stvořil člověka k svému obrazu.“ Zde je řečené, že my tvorové máme něco božského, že máme této zemi vládnout tak jak ji vládne Bůh. On nám přece dal účast na svém stvoření a vládě. Musíme se tedy snažit zjistit jak Bůh vládne zemi. Co je zřejmé z bible je to, že určitě ne jako vykořisťovatel, samovládce, ale Boží projev je spíše pokorný, naslouchající. Svatý Jan říká: „Bůh je láska“ On tedy vládce láskou a s láskou. Ještě je zde něco důležité, co zdůrazňuje papež v listě mladým: „Příroda je dána člověku jako předmět obdivu a kontemplace, jako velké zrcadlo světa.

tags: #plechový #kristus #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Recenze ekologických hrnků
• Správný odpadkový koš
• Frekvence svozu odpadu v Příboře
• Činnost a revitalizace lužních lesů v Satavě
• Více o tygru ussurijském