Jaké stanoviště pro měsíční jahody?

Pěstování jahod ze semínek řeší největší problém jahodníku, kterým je degenerace rostliny způsobená virovými chorobami.

Jahody jsou pro mnoho z nás symbolem léta a vedle klasických odrůd se však čím dál větší oblibě těší i drobné měsíční jahody (Fragaria vesca var. semperflorens), které svým aroma i chutí připomínají plané lesní jahody.

Na rozdíl od planě rostoucích předků nevytvářejí měsíční jahody šlahouny, což výrazně zjednodušuje jejich pěstování a usnadňuje kontrolu nad porostem.

Díky kompaktnímu vzrůstu se hodí nejen do klasických záhonů, ale i na jejich okraje, k olemování řádků se zeleninou, do vyvýšených záhonů, truhlíků na balkon nebo květináčů.

Mezi nejznámější odrůdy pěstované ze semene patří již tradiční německá ´Rujana´. Tato spolehlivá a osvědčená odrůda plodí po celé vegetační období a její drobné, červené plody vynikají sladkou chutí a silným aroma, podobně jako lesní jahody.

Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady

Pro náročnější pěstitele a gurmány je vhodná moderní odrůda ´Temptation´. Ta zaujme především středně velkými, velmi chutnými a dekorativními plody.

Zajímavou a méně běžnou variantou jsou měsíční jahody se žlutými plody, například odrůda ´Yellow Wonder´. Za zmínku stojí i odrůda ´Alexandria´, která se vyznačuje dlouhou dobou plodnosti - plody sklízíme od jara až do podzimu.

Jde o trvalý porost, takže je třeba vybrat stanoviště alespoň na 4 roky. Daří se jim v téměř každé oblasti a plocha může být částečně zastíněna nebo slunečná.

Méně vhodné jsou však svahy, severní strana. Ve vyšších polohách a chladnějších oblastech jahody později kvetou.

Nejvíce jim vyhovují hlinitopísčité i písčité půdy, s dostatkem humusu a živin. Půdní reakce vyhovuje neutrální až mírně kyselá.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Nepřidávejte však do půdy příliš mnoho rašeliny. Více jim vyhovuje rozložený kompost nebo listovka. Čisté písčité půdy rychle prosychají, těžké jílovité naopak dlouho drží ve spodní části vláhu a horní vrstva praská. Taková půda je i chladnější.

Měsíční jahody prospívají nejlépe na slunném stanovišti nebo v polostínu. Přímé slunce je pro dozrávání plodů žádoucí, nicméně v horkých letních dnech může intenzivní polední žár rostliny poškodit.

Ideální půda by měla být mírně kyselá (pH 5,5-6,5), dobře propustná a humózní. Jahody nesnášejí přemokření, proto je zásadní zajistit kvalitní drenážní vrstvu, zejména při pěstování v nádobách. Substrát je vhodné udržovat mírně vlhký - pravidelná, ale přiměřená zálivka je klíčem ke zdravému růstu.

Měsíční jahody je možné pěstovat v široké škále podmínek - nejen na záhonech, ale i v truhlících, květináčích či vyvýšených záhonech. Díky kompaktnímu vzrůstu se dobře uplatní jako obruba zeleninových nebo bylinkových záhonů, nebo jako podsadba ovocných keřů, například rybízů.

Pro úspěšné pěstování na balkoně nebo terase je ideální například odrůda ´Temptation´, která brzy plodí a je vhodná i do menších nádob.

Čtěte také: Škoda a emisní normy

Jahodník je mělce kořenící rostlina, a proto má kvalita zeminy podstatný vliv na jeho růst a vývin. Na záhoně vyžaduje humózní, provzdušněnou hlinitopísčitou půdu.

Nevhodné pro pěstování jsou těžké, chladné, nepropustné až jílovité půdy nebo také písčité, na živiny a humus chudé půdy. Na zahrádce jej můžete pěstovat po raných bramborách, paprikách, rajčatech nebo okurkách.

Ideální sousedé jahod jsou cibule, česnek, pažitka, salát, špenát, mrkev, pórek, zelí, křen, ředkvičky, měsíček a bazalka.

Měsíční jahody plodí od léta do podzimu. Jahůdky jsou lahodné, chutí i vůní podobné lesním.

Péče o jahody nespočívá jen v zavlažování. Samozřejmě, ani zavlažování netřeba podcenit. Víte jak často zalévat jahody?

Jahody více uvítají vydatnou zálivku než časté a mělké zalévání nebo dlouhotrvající deště. Vydatně třeba zalévat těsně po výsadbě, aby jahody dobře zakořenily.

V době kvetení a vyšplhání do plodu je také vláha důležitá, jinak mohou mladé plody seschně. V jiném období zalévejte podle potřeby, vlhkosti půdy.

Jahodníky potřebují v průběhu své vegetace hodně vody - kořenové baly by měly být stále mírně vlhké. Uvítají spíše vydatnou zálivku než časté pokropení, které jen zvlhčí listy, ale voda do půdy nepronikne.

Pokud listy schnou, nezalévejte během dne, ale až večer nebo brzy ráno.

Záhon určený pro výsadbu jahod je dobré již na podzim při rytí prohnojit uleželým organickým nebo granulovaným hnojem, kompostem nebo substrátem na jahody společně s vícesložkovým hnojivem, jako je například Cererit, které obsahuje důležité stopové prvky.

Jahody nikdy nehnojte přímo po výsadbě ani když už plodí. Podzimní výsadbu můžete pohnojit před květem na jaře. Podpoříte tak násadu květů a plodů.

Během vegetace je vhodné rostliny jednou měsíčně přihnojit - ideálně hnojivem určeným pro jahody nebo plodovou zeleninu.

Pokud jsou jahody bujného vzrůstu, nepřihnojujte. Neaplikujte ani hnojiva na plody.

Vhodná jsou speciální hnojiva na jahody jako je například Kristalon Jahoda, NATURA Přírodní hnojivo pro jahody a drobné ovoce nebo Organo-minerální kapalné hnojivo na jahody a drobné ovoce, která se aplikují formou zálivky. Zásadou správného postupu při hnojení je vždy před aplikací hnojiva půdu provlhčit.

Pokud máte v plánu pěstovat bio-jahody, jako výživa je vhodné řešení kompost, který nahrnete ke kořenům.

Mulčování je způsob jak ideálně pěstovat jahody. Bez velké námahy dokážete vypěstovat pěkné zdravé rostliny a odpadává pracné okopávání a každodenní zalévání.

Mulč udržuje substrát déle vlhký a zejména bez konkurenčních rostlin - plevelů, které odebírají vláhu. Jako mulčovací materiál můžete použít slámu, seno, posečenou trávu, která zároveň slouží jako zelené hnojení.

Dále se používá černá geotextilie, která propouští vláhu i déšť. Zamezuje růstu plevelů a plody jsou pěkné a čisté. Méně se již využívá fólie, která je jen dočasným řešením V zimě obyčejně praská a trhá se.

Rostlinám jahodníků velmi prospívá mulčování půdy černou textilní fólií. Ta bude přitahovat sluneční paprsky a bude akumulovat teplo v půdě, které se bude uvolňovat i po setmění. Navíc textilie zadržuje vláhu, nedovolí růst plevelů a výrazně snižuje riziko napadení plodů plísní. Jahody uzrávají dříve a nejsou ušpiněné od hlíny.

Mnohdy se nevyhnete ani chemické ochraně proti roztočíku jahodovému nebo jiným onemocněním či škůdcům (květopas jahodový, plíseň šedá, bílá skvrnitost listů ...). Porosty pravidelně kontrolujte.

Pokud jsou v porostu jahod mravenci, svědčí to o nízké a nepravidelné zálivce. Mravenci si nikdy netvoří mraveniště v zemi, kde jsou neustále vytápěné vodou. Dále je rádi napadají i hlemýždě.

Jahody trápí zejména houbové choroby jahodníku. Mezi nejčastější patří plíseň šedá, která napadá listy, stopky květů i plody. Nezralé plody hnědnou, zralé tmavnou a hnijí. Bílá plíseň, resp. padlí jahodníku se objevuje zejména na spodní straně listů, ale napadnout může i ostatní části jahodníku. Další celkem častou vadou jahodníku je skvrnitost listů. Drobné skvrny s bílým středem a výrazným fialovým okrajem - Bílá skvrnitost jahodníku. Počet skvrn může postupně narůstat, skvrny se spojují, až zaschne celý list. Choroba se nejvíce šíří až po sklizni.

Velmi často se na jahodách vyskytuje Květopas jahodníkový, je to 2 - 3 mm velký tmavý brouk, který v průběhu května klade vajíčka do květních poupat a nakusuje stopky těchto poupat, čímž dochází k jejich zasychání a nevyvíjejí se plody. Při silném napadení může být zničeno 50 - 80 % všech poupat. Proti tomuto škůdci se před květem provádí preventivní postřik přípravkem Karate Zeon.

Také pouhým okem neviditelný Roztočík jahodový dokáže napáchat velké škody. Napadá malé, ještě nevyvinuté lístečky v srdíčku rostliny a znemožňuje její správný vývoj. Na boj s roztočíkem se používají chemické prostředky určené k boji se sviluškami (jiný druh roztoče) jako je Vermitec.

Úrodu sbírejte průběžně a odstraňujete i poškozené a nahnilé plody. Zralé plody sbírejte denně pobírkou, pokud je to možné nejlépe v ranních hodinách.

Jahody dlouhodobě neskladujte, ale v krátkém čase zpracujte. Nejvíce vydrží v chladu a s1 cmstopkou.

Pokud je nepěstujete na textilii nebo fólii, podložte je speciálními nebo doma vyrobenými podložkami, které chrání plody před stykem s půdou. Pokud jahody nepěstujete na textilii nebo fólii, podložte keříky slámou nebo pilinami, které budou chránit plody před stykem s půdou.

Po sklizni někteří pěstitelé porosty jahod úplně zkosí a ponechají jahodová srdíčka odhalena. V nevhodných pěstitelských oblastech však v zimě hrozí, že vymrznout. Raději odstraňte jen poškozené listy a plody. Někteří pěstitelé porost jahod úplně posečou a ponechají pouze srdíčka.

V nevhodných pěstitelských oblastech pak však v zimě hrozí, že by jahody mohly vymrznout. V chladnějších oblastech proto můžete jahody přikrývat na zimu bílou netkanou textilií. Je-li zima suchá, můžete za bezmrazých dní jahodník zalít.

Po sklizni je třeba jahody stále zalévat a záhony udržovat čisté a bez plevelů. Odstraňujte poškozené a suché listy. Jahodníky už nehnojte.

Po sklizni vytvářejí jahody hřížence, které odstraňte, pokud je chcete použít na nové výsadby. Na konci léta tvoří jahody dceřinné rostliny na dlouhých produkčních odnožích. Někdy je produkční odnož dlouhá i 2 metry a nachází se na něm i 10 mladých rostlinek. Některé, které se dotýkají půdy, zakoření, jiné čekají na vytvoření kořenů. Na rozmnožování používejte jen první 2 dceřinné rostliny, které jsou nejsilnější a nejkvalitnější. Ty, které nemají vyvinuté kořeny, zasaďte do nádob, bedniček. Ostatní vysaďte.

Na podzim, kdy je po sklizni a výsadbě, je třeba jahody stále zalévat a záhony udržovat čisté a bez plevelů. Odstraňujte poškozené a suché listy. Už nehnojte. V chladnějších oblastech můžete jahody přikrývat speciálními kryty nebo bílou textilií. Vhodnější jsou však listy nebo větve jehličnanů.

Vzrostlé rostliny můžete postupem času množit dělením trsů. Nejenže tím získáte nové sazenice, ale zároveň tím porost omladíte. Přestože měsíční jahody dobře přezimují, je třeba věnovat pozornost zejména rostlinám pěstovaným v nádobách. Ty je vhodné na zimu přenést do chladného, ale bezmrazého prostoru. Pokud to není možné, doporučuje se nádoby dobře izolovat - například polystyrenem nebo textilií - a zakrýt povrch chvojím. Nejčastější příčinou úhynu jahodníků během zimy totiž nebývá promrznutí, ale právě nedostatek vláhy.

Pěstování jahod ze semen je tím nejjednodušším a přirozeným způsobem jak založit nový, zdravý a chorobami nezasažený záhon. Semena jahod jsou drobná a ke klíčení potřebují světlo, které jejich klíčení významně podporuje. Semínka proto vysévejte na povrch kvalitního výsevního substrátu, do kterého je pouze lehce zamáčkněte. Nezasypávejte je zeminou! Po celou dobu klíčení je velmi důležité zajistit semínkám rovnoměrnou vlhkost. Pěstitelům jahodníků se velmi osvědčilo zakrytí výsevní misky tabulkou skla, fólií nebo netkanou textilií. Při klíčení si můžete pomoct i minipařeništěm. Semínka jahodníku klíčí dva až tři týdny, musíte být tedy trpěliví. Při klíčení dodržte teplotu alespoň 22 °C. Růst semenáčků je zpočátku pomalý, rychleji začne jahodník přirůstat, až když má dva až tři pravé listy.

Nejvhodnější období pro výsev měsíčních jahod je únor až březen. Čím dříve osivo vysejete, tím větší je šance, že rostliny vykvetou a zaplodí ještě v témže roce.

• Příprava nádob: Použijte mělké nádoby naplněné kvalitním výsevním substrátem.
• Výsev osiva: Osivo měsíčních jahod je velmi jemné. Vysévá se na široko na povrch substrátu - ideálně z dlaně pomocí prstů.
• Zavlažování a klíčení: Substrát udržujte rovnoměrně vlhký, ideálně pomocí postřikovače, aby nedošlo k vyplavení semen.

V dubnu, kdy mají rostliny přibližně pět až šest lístků, je možné je vysadit na venkovní stanoviště. Při výsevu v únoru až začátkem března vyroste do června silná sadba, která začne plodit již v červenci.

tags: #jaké #stanoviste #pro #měsíční #jahody

Oblíbené příspěvky:

• Výlety v okolí Berouna
• MŠ Dušníky a ekologie
• Katalog vybavení do přírody
• Návod na domácí kompost
• Tipy pro ekologické čištění podlah