Plejtvák obrovský: Ohrožení a důvody ochrany

Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) patří mezi největší současné živočichy. V hlubinách oceánů se skrývá největší tvor, jaký na Zemi žije. Podle všeho na Zemi nikdy nežil majestátnější tvor než plejtvák obrovský. Plejtvák jakožto gigantický tvor nepřestává udivovat. Zbarvení plejtváka obrovského se pohybuje od různých odstínů šedé až po modrou. Charakteristické jsou i záhyby na hrdle, které se táhnou až k pupku.

Vědci se domnívají, že se v Indickém oceánu vyskytuje dosud neobjevená populace plejtváků obrovských. Zaznamenali totiž neobvyklé zvuky kytovců na třech různých místech. Doposud se předpokládalo, že se v této oblasti nachází jen jedna populace plejtváků obrovských, která se vyznačuje svými specifickými zvuky někdy označovanými jako „písně“. Vzhledem k tomu, že jsou zvuky mořských živočichů hojně studovány po celém světě, je takový objev pro vědce něčím velice vzrušujícím.

Komunikace plejtváků obrovských

Plejtváci obrovští mají velmi sofistikovaný systém komunikace prostřednictvím zvuků:

• Nízkofrekvenční zpěv: Samice plejtváků obrovských vydávají dlouhé, opakující se řady zvuků, které se nazývají zpěv. Tyto zvuky mohou trvat i několik minut a být slyšitelné na vzdálenost stovek kilometrů.
• Pulzy a klikání: Kromě zpěvu vydávají plejtváci také kratší zvuky, jako jsou takzvané pulzy a klikání. Tyto zvuky slouží k echolokaci, což je schopnost určovat vzdálenost a tvar objektů v okolí pomocí odražených zvukových vln.
• Třesení tělem: Některé druhy velryb, včetně plejtváků, mohou také komunikovat vibracemi těla.

Ohrožení plejtváků

V současné době patří k ohroženým druhům kvůli extrémnímu lovu, který se na ně hojně pořádal hlavně ve 20. století. Hon na tyto mořské savce vedl téměř k jejich vyhynutí. Teprve v roce 1967 ho zakázala Mezinárodní komise. Vzhledem k intenzivnímu lovu a pozdnímu objevení nové populace je dost možné, že skupinka dosud neobjevených plejtváků bude velmi malá.

„Tito živočichové nutně potřebují posouzení stavu a ochranářské opatření,“ uvádí ředitel programu na ochranu kytovců. Plejtváky stejně jako jiné mořské živočichy totiž ohrožuje rybolov, lodní přeprava i průzkum a výroba fosilních paliv. Stejně jako ostatní mořští tvorové jsou i plejtváci ohroženi změnami životního prostředí, včetně ztráty stanovišť a toxických látek.

Čtěte také: Ochrana tesaříka obrovského

Světový den velryb

Třetí únorová neděle je již tradičně věnována velrybám. V rámci tohoto dne si připomínáme, jaké jsou důvody jejich ohrožení a také proč je potřeba tyto obří mořské savce chránit. Světový den velryb byl zaveden v roce 1980 na Maui (Havaj) při příležitosti každoroční migrace keporkaků. Na Havajských ostrovech se každoročně konají festivaly a vzdělávací aktivity k oslavě velryb, které sem připlouvají na přelomu zimy a jara z Aljašky.

Většinu velryb ohrožuje především znečištění moří a oceánů plasty, ropnými produkty a dalšími látkami, dále změny klimatu, srážky s loděmi, ale také stále přetrvávající komerční lov. Přestože je komerční lov velryb od roku 1986 de facto zakázán Mezinárodní velrybářskou komisí (The International Whaling Commission, IWC), některé země jej obcházejí pod záminkou lovu pro vědecké účely. Výjimku mají přitom jen původní obyvatele v některých oblastech, pro které je lov velryb tradicí a často jedinou obživou.

Velkým problémem je i nadměrný hluk způsobený lodními šrouby či sonary, který jim ztěžuje orientaci, a tím i lov kořisti. Hlučné prostředí má také za následek to, že velryby na sebe začínají „křičet“ (zvýší amplitudu volání), což ale vede ke zvýšenému výdeji energie, změně významu vokalizace a také k vyššímu ohrožení ze strany potenciálních predátorů.

Význam velryb pro ekosystém

Velryby jsou nepostradatelné a ohromně důležité pro ekosystém hned z několika důležitých důvodů a mají velmi významnou roli, co se týče rovnováhy v oceánském ekosystému. Velryby tak mají vliv na život celé naší planety a v konečném důsledku i na život každého z nás.

• Úloha v potravním řetězci: Velryby jsou důležitým prvkem v celém potravním řetězci a zajišťují jeho stabilní chod. Většina velryb se živí převážně planktonem, krilem a malými rybami. Tímto způsobem mohou pomoci udržovat populaci kořistních druhů v rozumných mezích a zabránit nadměrnému přemnožení některých druhů, což může mít negativní dopad na celý ekosystém.
• Důležitost velrybích exkrementů: Velrybí výkaly obsahují velké množství dusíku a železa, s jejichž podporou se v oceánech množí malé organismy, které nazýváme fytoplankton. Ten se stává potravou zooplanktonu a velkého množství ryb. Fytoplankton navíc zachycuje oxid uhličitý a produkuje 50-85 % veškerého zemského kyslíku pro každého z nás.
• Doprava živin do povrchových vrstev oceánu: Když se tito velcí mořští savci potápějí do hloubek světových oceánů, kde nacházejí potravu, a poté se vynořují na povrch, přinášejí živiny z hlubších vrstev do vrstev mělčích - povrchových. Tímto způsobem podporují růst fytoplanktonu a dalšího mořského života.
• Akumulace oxidu uhličitého: Každá taková velryba se dožívá 50 - 200 let (záleží na konkrétním druhu) a po celou dobu svého života se v jejím těle akumuluje velké množství oxidu uhličitého. Pokud velryba zemře, všechen jej stáhne s sebou na mořské dno.

Sebevraždy velryb

Každým rokem umírají na plážích stovky velryb, delfínů a dalších kytovců. „Může za to člověk!“ argumentují mnozí ekologové. Něco na tom asi je, ale sebevraždy velryb známe už z dob, kdy lidé na oceány ještě vůbec nevyplouvali. Kytovci se vrhají na pláže a umírají tam už od dob antiky. Příčin sebevražd je totiž víc - a vlastně ani není jasné, jestli jde vždy o sebevraždy. Vědci ani dnes neznají příčiny asi půlky všech masových sebevražd velryb. Ta vysvětlená polovina bývá způsobena různými nemocemi, nejčastěji zápalem plic.

Čtěte také: Jakub Obrovský a legionářské známky

Člověk ovlivňuje planetu momentálně tolik, že se podle některých vědců stal už i geologickým činitelem. Má obrovský vliv také na oceány a jejich obyvatele, jako jsou velryby. Zejména v posledních letech ale přibývá nebezpečí způsobené stále silnějšími sonary, především těmi vojenskými.

Několik velrybích nej…

• Vůbec největší velrybou a zároveň největším a nejtěžším živočichem všech dob je plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus). Dosahuje délky 24-30 m a hmotnosti až 150 tun.
• Do největších hloubek (až 2000 m) se potápí vorvaň obrovský (Physeter macrocephalus), k čemuž mu pomáhá spermacetový orgán umístěný v hlavě a vyplněný 1900 l spermacetu neboli vorvaňoviny.
• Keporkak (Megaptera novaeangliae) je nazýván též hrboun dlouhoploutvý. Tento název lépe vystihuje morfologické znaky této velryby - má velmi dlouhé „prsní“ ploutve (mezi velrybami nejdelší) a na hlavě hrbolky velikosti asi poloviny golfového míčku.

Ohrožující je také lodní doprava, stavby zasahující do moře, ale také rybolov, změny klimatu a množství odpadu končící v oceánech a mořích. Chceme-li chránit naši planetu Zemi, naše vlastní životy a životy našich dětí, musíme chránit také životy velryb!

Čtěte také: Důvody, proč je příroda lepší než město

tags: #plejtvák #obrovský #ohrožení #důvody

Oblíbené příspěvky:

• Malešická spalovna a její role
• Technologie sterilizace nebezpečných odpadů
• Bydlení Romů ve Vsetíně
• Recenze knihy Ekologická syntéza
• Udržitelné řešení pro ochranu dřeva