Deset let od přesídlení Romů ve Vsetíně: Bydlení v kontejnerech a vzpomínky na dům hrůzy

Deset let uplyne na podzim od svérázného přesídlení „nepřizpůsobivých obyvatel“ ve Vsetíně. Starosta a nynější senátor Jiří Čunek (57, KDU-ČSL) přestěhoval místní Romy z rozpadajícího se pavlačového domu do obytných kontejnerů v lokalitě Poschla.

Lidé o původním pavlačovém domu mluví jako o domu hrůzy. „Dobře si na to pamatuji, nebál jsem se jenom já, ale i ostatní lidi tady,“ popisuje šestatřicetiletý Libor. Podle něj nebylo žádným překvapením, když z pavlače na zem dopadaly odpadky, oblečení nebo nepotřebné věci.

Problém byl prý i s připojením k elektřině. „Z celkových 60 byly připojeny tři bytové jednotky. Ostatní lidé byli odpojení a byli nějakým vlastním vedením napojeni přímo na sloup. A dokonce pracovníci přenosové soustavy, kteří to zajišťovali, tam nechtěli ani chodit,“ říká starosta Čunek.

Vsetín pod Čunkovým vedením vybudoval bytové domy z obytných kontejnerů v Poschle. Vybudování 36 bytů jednopokojových a dvoupokojových bytů s vlastním sociálním zařízením a kuchyňskou linkou vyšlo celkově na 40 milionů korun. Město sem přemístilo ty, u kterých měla radnice soudní rozhodnutí o jejich vystěhování bez nároku na náhradu.

„Romové žijí jenom dneškem a na zítřek nemyslí. Takže když jsme jim řekli: Vyhodíme vás na ulici, tak byli vděční za to, že se někam můžou nastěhovat, ale jenom co jsme je nastěhovali, už říkali, že to mohlo být lepší,“ míní Čunek. Problém podle něj nastal až poté, co některé organizace za romskými obyvateli začali posílat právníky, kteří jim říkali, že žijí špatně.

Čtěte také: Stav školství v Moravskoslezském kraji 2000/2001

V kontejnerech ve Vsetíně žijí někteří Romové dodnes. Blesk v jednom z domů zastihl starší ženu - Romku, jak lamentuje nad dětmi svých sousedů. „Děcka tu kopají do dveří. Ale víte co? Musí na to být rodiče. Já je fakt půjdu žalovat,“ zmíní. A v jinak naklizeném bytě si posteskne: „Ty dveře mi nepasujou. Fakt je tu zima.

„Všichni obyvatelé Poschle musí nájemné platit, i když se často stává, že je platba zpožděna. Pokud by jej nezaplatili tři měsíce, město by jim ukončilo podle občanského zákoníku nájemní smlouvu,“ řekla Blesku vedoucí odboru sociálních věcí Anna Blechová. Právě problémy s bydlením, placením nájemného nebo exekucemi řeší terénní sociální pracovníci nejčastěji.

Starosta Čunek nechal krátce před obecními a senátními volbami v říjnu 2006 vystěhovat 36 romských rodin z chátrajícího pavlačového domu u vsetínské polikliniky, který byl vzápětí zbořen. Nové bydlení jim připravil ve dvou domech smontovaných z obytných buněk v místní části Poschla.

Někdejší ministr pro místní rozvoj ve vládě Mirka Topolánka, nyní senátor Jiří Čunek v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz říká, že zná recept na řešení problémů se sociálně vyloučenými občany, kteří teď tolik trápí především sever Česka, Šluknovsko a Varnsdorfsko. Také optimisticky tvrdí, že jednou všechno dopadne dobře, předtím to ale musí prý dopadnout pořádně špatně.

Co to znamená, že to dopadne špatně? Že nebude žádné řešení. Že ti občané, a to nejenom na Šluknovsku, ale všude, prostě ti, kteří bydlí v těsném sousedství těch sociálně vyloučených lokalit, budou trpět přítomností těch lidí, s tím, že jim nikdo nepomůže. Nakonec se zvednou, vezmou do slova a do písmene vidle, anebo je podají těm, kteří to udělají za ně. Pod jakoukoliv jinou hlavičkou, ať už hnědou, anebo červenou.

Čtěte také: Perspektivy recyklace autobusů

Je potřeba to vnímat proto, že tam žijí úplně stejní, normální lidé jako všude jinde po České republice, až na to, že oni si postavili své domy, anebo si je koupili - zkrátka investovali tam své peníze, které klesly na desetinové hodnoty, a to proto, že tam nikdo nechce jít. Tam přestává fungovat trh a ti lidé, kteří jsou mnozí v důchodovém věku, vidí, že se díky někomu, v tomto případě díky státu, který dlouhodobě, po desetiletí neřeší tento problém, jejich investice do pokojného stáří, které navíc není pokojné, jsou fuč.

Když se chtějí odstěhovat, nemají kam, pokud nemají další peníze. A jejich barák nebo byt nemá žádnou hodnotu. A co se tím vytváří? Tím se vytváří prostor pro ta města, která mají nějakou finanční hotovost a pod tlakem veřejnosti nakoupí ty levné nemovitosti, které jinak nikdo nekoupí, za těch 10, 15 %... Zrovna teď ráno jsem měl o tom nějakou diskuzi a zjistil jsem, že jsou místa, například v Karlovarském kraji, a nebudu jmenovat, kde přesně, abych nepřinesl návod, kde údajně garsoniéra stojí 40 000, 50 000 korun. A tak ta města, případně lidé skoupí ty velmi levné nemovitosti, a tam vystěhují ty sociálně vyloučené. Takže nám budou vznikat ještě větší ghetta. Nakonec to bude bývalá vesnice s menšinou bílých, obklopená sociálně vyloučenými - ať to nebarvím, příliš.

Čtěte také: Průvodce likvidací nábytku

tags: #stary #cunkuv #dum #odpadky #informace

Oblíbené příspěvky:

• SimCity: Recyklace odpadu
• Materiály pro pedagogy k environmentální výchově
• Využití hoblin
• Prasklý odpad: Co dělat?
• Národní příloha pro Českou republiku