Plemena prasat pro ekologické zemědělství

Prase domácí (Sus scrofa domesticus) je domestikovaným potomkem prasete divokého. Chová se po celém světě pro maso, sádlo a další produkty. Pochopení rozmanitosti plemen prasat je klíčové pro zodpovědný chov a dosažení požadovaných produkčních cílů.

Rozdělení a charakteristika plemen prasat

Na světě existuje mnoho druhů prasat, které se dělí do několika kategorií. Nejznámější je domestikované prase domácí (Sus scrofa domestica), které pochází z divokého prasete (Sus scrofa).

Mezi různá plemena prasat patří:

• Vietnamské prase: Malé, hbité prase s tmavou srstí.
• Kune-kune prase: Roztomilé prase s kudrnatou srstí a přátelskou povahou.
• Prase Mangalica: Vlnité prase s odolnou povahou a chutným masem s mramorováním.
• Velké bílé prase: Masné plemeno s bílou srstí a klidnou povahou.
• Prase Duroc: Masné plemeno s červenou srstí a rychlým růstem.
• Tamworth prase: Masné plemeno s ryšavou srstí a odolnou povahou.
• Gloucestershire Old Spot prase: Starobylé plemeno s černobílou skvrnitou srstí a chutným masem.
• Pietrain prase: Masné plemeno s černobílou skvrnitou srstí a výbornou kvalitou masa.

Výběr plemene prasat závisí na vašich cílech chovu. Pokud chcete chovat prasata pro maso, budete potřebovat masné plemeno. Pokud chcete chovat prasata pro sádlo, budete potřebovat sádelné plemeno.

Plemena prasat vhodná pro ekologické zemědělství

Duroc

Toto plemeno vzniklo v USA. Vzniklo ve dvou rázech a to: New Jersey (červené) a New York (duroc). Plemeno je velkého tělesného rámce, klidného temperamentu, červeno-rezavého zbarvení. Uši jsou poloklopené, kýta a plec jsou dobře osvaleny. Duroc je plemenem odolným vůči stresu a infekcím. Plemeno má lepší parametry v reprodukci než ostatní otcovská plemena. Vyznačuje se dobrou růstovou schopností a tvorbou svaloviny. U tohoto plemene je možno vykrmovat zvířata do vyšších porážkových hmotností, aniž by došlo k výraznějšímu zhoršení kvality masa (zejména protučnění).

Čtěte také: Plemena psů milující outdoor

Landrace

Oproti mateřskému plemeni se neliší, neboť tato linie z něj vznikla. Je taktéž chrakteristické bílé barvy, avšak podstatnějších rozídlů je na zvířatech možno pozorovat zejména v oblastech hřbětu, kde je výraznějščí mediální rýhy. Jedinci jsou také výrazněji osvaleni (zejména plec a kýty) a jsou u nich dosahovány lepší parametry výkrmnosti a jatečné hodnoty.

Pietrain

Je řazeno k nejmladším plemenům v Evropě. Pochází z oblasti Wallonne (Belgie). Plemeno bylo uznáno v roce 1956. Často pietraina oznařujeme jako prase 4 šunek, což je díky jeho výraznému osvalení hřbetu, kýt a plec. Plemeno je středního tělesného rámce. Kůže zvířat je šedo-bílého zbarvení s možností černé pigmentace zejména v oblasti zádě. Uši jsou malé a vzpřímené. Kýty a plec jsou mohutně zmasilé. Růstová schopnost zvířat je přiměřená. Kladem tohoto plemene je vynikající jatečná hodnota. Plemeno však dosahuje relativně nízké plodnosti (v porovnání s ostatními otcovskými plemeny). Zvířata jsou nervózního temeperamentu, což se projevuje možností výskytu vady masa zvané PSE.

Přeštické černostrakaté prase

Plemeno vzniklo v Anglii z angického sedlového prasete. Vyznačuje se dobrou reprodukční užitkovostí, dobrou růstovou schopností, velmi dobrou JH (jatečnou hodnotou). Zvířata josu středního až většího tělesného rámce. Barva prasat je černá s tím, že v oblasti obou plecí a hřbetu se táhne bílý pruh. Uši jsou krátké a vzpřímené. Plece jsou dobře osvalené. Kýty jsou klenuté a hluboce nasazené (jsou výrazné). Zvířata jsou stejně jako jedinci plemene duroc odolní vůči stresu.

Alternativní systémy chovu prasat

O alternativních systémech chovu prasat se u nás mluví od devadesátých let minulého století. Charakterizovaly chovy, které se vymykaly způsobům zavedeným v komerčních chovech.

„Alternativní chovy prasat jsou všechny chovy, které se vymykají zavedeným způsobům komerčních chovů. Patří k nim zejména ekologické chovy, kde se často chovají lokální plemena prasat. Za alternativní chov prasat lze ale považovat také chov miniprasat pro účely výzkumu v humánní medicíně. Vzorovým příkladem je chov göttingenských zakrslých prasat. S ohledem na specifické podmínky je alternativním chovem i šlechtitelských chov.

Čtěte také: Chov ovcí v ekologickém zemědělství

Pokud jde o vepřové maso, u nás se v drtivé většině produkuje v konvenčních chovech. Hlavní důraz se klade na kvalitu a zajištění welfare zvířat. K zajištění výživy se využívají krmiva, pokud možno z vlastních zdrojů. Samozřejmě zahrnují i pastvu, která je však pouze doplňkem krmné dávky. Zajištění biologické bezpečnosti se přizpůsobuje systému chovu. Musí navazovat na odpovídající infrastrukturu, která by umožňovala finalizovat produkci.

Ekologické chovy prasat v ČR

V ČR bylo k datu 4.12. 2020 celkem 53 chovů prasat v režimu ekologického zemědělství. Pobyt zvířat ve venkovním výběhu či na pastvině je také jednou z podmínek ekologického chovu prasat, kterou se zásadně odlišuje od konvenčně provozovaných farem. V režimu ekologického zemědělství se u nás většinou chovají přeštická černostrakatá prasata, která jsou od roku 1992 zařazena mezi genetické zdroje.

Podmínky pro ekologický chov prasat

Jak vypadá pastvina, na níž se chovají prasata, si dovede představit asi každý, kdo chodí do přírody. Od divokých prasat rozrytá místa na loukách a na okrajích lesa jsou vzhledem k přemnožené populaci divočáků zcela běžné. Přirozeně i domácí prasata v půdě ryjí ve snaze najít zdroj živočišných bílkovin. Bez ohledu na to, zda prasata ryjí či ne, lze pastvinu využívat jen určitou dobu, respektive maximálně tři roky. Jednak kvůli nezbytné regeneraci porostu a dále z důvodu rizika tzv. stájové únavy. V rámci pastevního managementu se pastviny zorají a osejí se. Při zřizování pastviny je nutné přihlížet k tomu, aby se vyloučilo možné ohrožení kvality podzemní vody i povrchové vody ve vodních nádržích a tocích. Stejně tak by se neměla zakládat v lese.

Zásadou oplocení je, aby umožňovalo chovaným zvířatům a lidem, včetně mechanizace bezproblémový pohyb na obě strany. Jeho konstrukce by měla zabránit úniku pasených zvířat z ohrady, a naopak vniknutí volně žijících zvířat. Stejně jako jiná pastevně chovaná zvířata i prasata musí mít přístup ke zdroji vody. Přitom napajedlo se umísťuje nejlépe nad zpevněnou plochu, aby si pod ním prasata nedělala kaliště. V rámci plnění vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat jsou nezbytnou součástí vybavení pastviny přístřešky, kam se prasata mohou ukrýt při nepříznivém počasí.

Nová vyhláška a její dopad na ekologické chovy

Velké překvapení čekalo před několika dny ekofarmáře, kteří se věnují chovu prasat. Vyhláška mimo jiné řeší rizika spojená s výskytem afrického moru prasat a nařizuje chovatelům dvojité oplocení všech pozemků, na které mají prasata přístup.

Čtěte také: Výber Plemena Sliepok

Anne Dostálová z Výzkumného ústavu živočišné výroby k tomu dodává: „To, že tato novela upravuje oplocení výběhů v chovech prasat, jsem zjistila náhodou při plánování nového experimentu, který nyní nebude možné uskutečnit. Okamžitě jsem celou věc začala řešit s chovateli a zástupci Svazu PRO-BIO. Nikdo do té doby o této novele a parametrech požadavků na dvojité oplocení výběhů prasat neměl tušení, neproběhly žádné konzultace ani žádná upozornění.

„Chápeme, že toto ustanovení je na místě u pastevního chovu prasat na zemědělské půdě, kdy může dojít k bezprostřednímu kontaktu domácích a divokých prasat. Pokud se ale bavíme o chovu uvnitř areálu farmy, kdy samotný areál podniku s chovem prasat bude oplocen a výběhy uvnitř areálu budou zabezpečeny alespoň elektrickým ohradníkem, přitom ale nebudou bezprostředně sousedit s hranicí areálu, mělo by to být dostačující a vyhovovat požadavku legislativců i možnostem praxe. Je přeci v zájmu samotných chovatelů, aby nedošlo ke kontaktu domácích a divokých prasat.

Biofarma Sasov a chov přeštických prasat

Jedním z příkladů ekologického chovu prasat je biofarma Sasov u Jihlavy, unikátní především největším ekologickým chovem přeštického černostrakatého prasete v Čechách. Podnik zastává veškeré klasické hodnoty a postupy chovu, a s láskou tak vkládá do svých zvířat to nejlepší, co jejich hospodářství nabízí.

Josef Sklenář z biofarmy Sasov vysvětluje rozdíl mezi bio a klasickým chovem: „Ekologický chov se odlišuje hlavně volným, výrazně větším prostorem k pohybu chovaných zvířat. Stejně tak je pro ně důležité přirozené hledání potravy na polích, kde se nepoužívá chemie. To dále postupuje až k odmítání léčby zvířat chemickým léčivem, aby se do jejich masa posléze tyto látky nedostaly.“

Prasata se chovají klasicky ve stájích (především v zimních měsících), ovšem zejména ve venkovních výbězích, kde si dopřávají toho nejlepšího, co jim půda může nabídnout - rytí. Díky tomu mají možnost sbírat nejrůznější potvůrky, semínka, kořínky a další živiny a minerály nacházející se v půdě. Prasata v ekologickém chovu mají jeden velký handicap, protože je nechceme krmit upravovanými šroty z geneticky modifikované sóji - zkrátka nepřirozenými krmivy, které se běžně v konvenčních chovech užívají. Proto hledáme nejrůznější přírodní alternativy. Jednou z nich je i konopí. Máme zde rozlehlá konopná pole, jež zpracováváme, a zbytky pak končí u našich čuníků v krmítkách.

Na farmě mají zhruba 100 prasnic černostrakatého a zhruba deset samců téhož plemene. Mláďata okamžitě po porodu sají mateřské mléko, které je absolutně nenahraditelným zdrojem vitaminů, minerálů a jiných ochranných látek. Selata dostávají nejvíce zdravých látek z mléka právě v době, kdy se od prasnice odstavují, a právě proto je nechávají kojit trojnásobně dlouhou dobu, až do stáří 90 dnů.

Ekologické zemědělství je především o přirozenosti. Přirozená plemenitba znamená, že kanec je připouštěn napřímo, a ne pomocí inseminace. Na farmě mají 10 kanců a k nim připouštějí harém prasnic, které si on volí tak, jak mu příroda káže.

Na biofarmě se snaží o co největší eliminaci stresových faktorů, a to i na samotném konci životů zvěře. Proto postavili vlastní jatka, kde prasata do poslední chvíle nevědí, že jdou na smrt. Ta přijde natolik rychle, že nestihnou trpět jakýmkoliv stresem.

Vada masa PSE

PSE - PALE, SOFT, EXUDATIVE - měkké, světlé, vodnaté - je vada masa, která vznikla v důsledku posmrtných změn. Tyto změny v mase nastávají v důsledku vystresování zvířete těsně před vlastní porážkou. Následkem toho je maso, měkké, vodnaté a světlé. Při kulinářském zpracování maso díky neschopnosti držet vodu se stává tuhým. Světlá barva je také charakteristická. Využití v masném průmyslu je také obtížnější, neboť maso není schopno sloužit jako pojivo ve výrobě masných produktů. Maso také rychleji podléhá mikrobiálním změnám, oproti masu z nestresovaného zvířete.

Někteří lidé pořád trpí doměnkou, že prase na jatkách cítí smrt a proto je stresováno. Uvědomme si, že prase NEMÁ PŘEDSTAVIVOST JAKO ČLOVĚK, ANI NENÍ SCHOPNO SI SMRT PŘEDSTAVIT, NATOŽ NA NI REAGOVAT.

tags: #plemena #prasat #pro #ekologické #zemědělství #chov

Oblíbené příspěvky:

• Recyklace filtrů Brita
• Udržitelnost a šetrnost k přírodě
• Krbové vložky a emise
• Hydrologické poměry Liberecka
• Dobrovolný ekologický spolek