Plešné jezero: Skrytý klenot Šumavy

Plešné jezero, nacházející se v kouzelném prostředí Šumavy, je jedním z nejkrásnějších a nejzajímavějších jezer v České republice. Obklopeno bujnou zelení a impozantními horskými vrcholy, je toto jezero přitažlivým cílem pro milovníky přírody, turistiku a odpočinek.

Původ a charakteristika

Plešné jezero je ledovcového původu, vzniklé během poslední doby ledové. Nachází se na jihozápadě České republiky, nedaleko hranic s Německem a Rakouskem, na úpatí hory Plechý vrch (1.378 m n.m.). Páté velké jezero na české straně Šumavy je pojmenováno podle hory Plechý, pod kterou leží v nadmořské výšce 1089 m. Vzniklo po ústupu ledovce, který za sebou zanechal 40metrovou čelní morénu a impozantní jezerní stěnu vysokou 250 metrů. Jezero má rozlohu přibližně 7,6 ha a dosahuje maximální hloubky až 18,5 metrů.

Jezero ledovcového původu rozkládající se na svahu hory Plechý (pod 220 m vysokou skalní stěnou) leží v nadmořské výšce 1090 m, má plochu 7,48 ha, obvod 1242 m a největší hloubku 18,30 m. Objem zadržované vody představuje 617 000 m³. Jezero vzniklo, podobně jako ostatní šumavská ledovcová jezera, v období pleistocénu. Přes jeden kilometr dlouhý ledovec na svahu Plechého vyhloubil kar a navršil čelní morénu 30-40 m vysokou. Tuto prohlubeň pak v době meziledové zaplnila voda z tajícího ledovce. Jezero nemá žádný přítok, ale pouze odtok Jezerním potokem do Vltavy.

Voda z jezera odtéká Jezerním potokem do Vltavy.

Historie a úpravy jezera

Podle dochovaného záznamu Plešné jezero poprvé prozkoumal 6. června 1567 rožmberský regent Jakub Krčín z Jelčan. Josef Rosenauer, stavitel kanálu, zatěsnil přirozenou morénu jezera, navýšil ji hrází o výšce zhruba 2,5 m, do které zabudoval výpustná stavidla. To umožnilo regulovat vodu v jezeře, které se stalo hlavní zásobárnou vody pro plavbu dříví ve Schwarzenberském kanále.

Čtěte také: Boj o lesní jezera

V letech 1789-91 byla čelní moréna utěsněna a v souvislosti se stavbou Schwarzenberského kanálu na ní byla vybudována 2,5 m vysoká hráz, do které byla osazena stavidla umožňující regulovaný odtok z jezera pro zásobování Schwarzenberského plavebního kanálu vodou. Celkem bylo možné z jezera vypustit až 177 tisíc m3 vody.

Plešné jezero navštívil 13. srpna 1868 princ Jan Nepomuk ze Schwarzenberku a od této návštěvy je při nižším stavu vody vidět pamětní kámen, který připomíná tuto návštěvu budoucího vlastníka panství.

Lucemburská chata a její osud

Na břehu ledovcového jezera, v nadmořské výšce 1090 m vyrostla z popudu knížecí správy v roce 1911 tzv. Lucemburská chata. Chata nabízela občerstvení a ubytování pro 14 osob ve čtyřech pokojích, zpočátku jen pro lesní personál a hosty. V roce 1935 byla rozšířena nákladem 190 000 Kč o dalších 6 vyhřívaných pokojů a jednu společnou noclehárnu, celkem pro 46 hostů. Za působení pohraniční stráže chata v roce 1952 vyhořela. O rok později zde vyrostla budova roty spolu s dalšími dvěma domky. V roce 1981 vojáci objekt opustili a ten byl jako zchátralý zbořen o osm let později.

Pomník Adalberta Stiftera

Vysoko nad jezerem na skalní stěně se nachází 14,5 m vysoký žulový památník Alberta Stiftera, který je také nazýván básníkem Šumavy. Na svahu nad jezerem stojí 14,5 m vysoký památník spisovatele a básníka Adalberta Stiftera, který mu zde, v obtížně přístupném srázu nad jezerem, postavili šumavští kameníci na místě, odkud rád vyhlížel do kraje.

Přístup a turistické trasy

Přístup k vrcholu Plechého je možný po červeně značené hřebenové trase z osady Nové Údolí (4 km jižně od Stožce) přes Třístoličník, Trojmeznou a Trojmezí (15 km - asi 5 hod.). Z Plechého je možné pokračovat po žluté sestupem k Plešnému jezeru. Odtud je možné pokračovat po zelené do osady Jelení nebo po zelené s napojením na modrou do Nové Pece.

Čtěte také: Jezero Sadská: Původ a vývoj

Přístup k jezeru je možný po trase zelené značky z Nové Pece (asi 10 km) nebo z osady Jelení (asi 7 km).

Jak se tam dostanete od horního parkoviště v Nové Peci se dostanete až k jezeru po zelené turistické značce.

Např. ze Stožce po cyklotrase č. 1029 - délka 12 km. Prostřední třetina cesty vede při Schwarzenberském plavebním kanále a je velmi pohodlná . Finální část je poněkud obtížnější. Při cestě zpět je možné u plavebního kanálu odbočit doprava na cyklotrasu 1023 a kilometr pokračovat při kanále k hornímu portálu Schwarzenberského tunelu. Odtud je pokračovat na Jelení ke spodnímu portál tunelu. Poté se vrátíme k hornímu portálu a po cyklotrase cyklotrasa 1027 klesáme k Černému Kříži a odtud pokračujeme do Stožce. Celkem cca. 28 km.

Další možností je na kole z obce Nová Pec.

Okolní zajímavosti

Na jižním úbočí Plechého se tyčí do výše 211 metrů skalní stěna karu Plešného jezera. Jedná se o významný geomorfologický útvar, který je jednou z nejcennějších součástí zdejší přírodní rezervace.

Čtěte také: Historie jezera Sadská

V blízkosti "hráze" (karového prahu) Plešného jezera se rozprostírá rozsáhlé kamenné moře tvořené mohutnými, mrazovým zvětráváním rozpukanými balvany hrubozrnné plöckensteinské žuly. Zajímavostí je, že kleč tu roste v neobvykle nízké nadmořské výšce (1069 m), zatímco borovice lesní tu dosahuje svého výškového maxima na Šumavě. Z Říjiště pokračujeme dál až k Plešnému jezeru, ale ještě před ním nás čeká kamenné moře - rozloha 6 hektarů balvanů pleckenštejnské žuly porostlých klečí a borovicí lesní.

Po severním úbočí Plechého vede trasa Schwarzenberského plavebního kanálu, který je přístupný od osady Jelení, kde kanál prochází podzemním tunelem se dvěma zajímavými portály.

Kousek pod vrcholem Plechého (1378 m) se nachází Kučerova vyhlídka (1337 m), pojmenovaná po šumavském botanikovi Stanislavu Kučerovi. Nabízí další úchvatné výhledy na Plešné jezero a okolní krajinu.

Výlet na Plešné jezero

Vydejte se na úchvatnou túru Šumavou, kde vás čeká fascinující krajina a divoká příroda, která vás nepřestane překvapovat. Cestou objevíte spoustu přírodních krás i nečekaných historických staveb. Výlet začíná v Nové Peci - Lázu na parkovišti, odkud se vydáváme podél Schwarzenberského plavebního kanálu. Už samotná cesta podél vody má své kouzlo - klid, šum lesa a technické památky jako akvadukt u Rossbachu, který slouží jako vodní most nad Koňským potokem. U akvaduktu odbočujeme vlevo na Říjiště, kde najdete jediné občerstvení v národním parku Šumava. Místo je naprosto unikátní - bez sítí, bez signálu, bez elektřiny ze sítě. Všechno tu funguje díky solárním panelům, a když se počasí zhorší, může být nabídka omezená. Místo má svou atmosféru a funguje díky lidem, kteří ho udržují s láskou.

Po náročném výstupu vás čeká odměna - vyhlídka Lipno (1292 m), odkud je nádherný pohled na vodní nádrž, Plešné jezero i zalesněnou Šumavu. Pomník je kulturní památkou a stojí na trase Via Czechia - Jižní stezka. Z Plechého se vydáváme dolů po trase kopírující česko-rakouskou hranici, kde se otevírají výhledy na Lipno.

Aktivity a rekreace

Kromě turistiky si při návštěvě Plešného jezera můžete užít také další aktivity. V létě můžete chytat ryby nebo se vydat na koupání do jezera, ačkoli teplota vody zde bývá spíše chladná. V zimě se zde můžete věnovat běžeckému lyžování nebo sněžnicovým túrám.

Ubytování

Po výšlapu na Plechý si zasloužíte místo, kde si opravdu odpočinete. Naše rodinné ubytování u Lipna je ideální základnou pro objevování Šumavy - ať už vyrážíte na túru, za památkami nebo s dětmi za zážitky. A co děti? Ty se rozhodně nudit nebudou - v okolí je spousta cyklostezek, pláží i dalších zážitků pro děti.

Legenda o pokladu

Podle místní legendy je na dně Plešného jezera ukryt poklad. Příběh praví, že v oblasti žil zlý velitel, který vyhrožoval místním obyvatelům a vybíral od nich vysoké daně. Jednoho dne se obyvatelé rozhodli postavit se proti němu a zaútočili na jeho hrad. Během boje velitel utopil svůj poklad v jezeře, aby ho nikdo nenašel.

Fotografování

Plešné jezero je skvělým místem pro fotografování. Malebné scenérie jezera, okolních hor, květin a zvířat nabízejí nekonečné možnosti pro úchvatné snímky.

Plánujete-li výlet do Českého Švýcarska, Krkonoš nebo Jižních Čech, Plešné jezero je destinace, kterou si nesmíte nechat ujít.

tags: #Plesné #jezero #informace

Oblíbené příspěvky:

• Dětská chudoba v Česku
• Praktické využití GIS v environmentu
• Systém třídění odpadu Lysá nad Labem
• Pražské znečištění ovzduší
• Recyklace akumulátorů