Plastová řeka odpadků: Globální problém, který ohrožuje životní prostředí

Indonéské řeky a kanály jsou plné plastového odpadu. Úřady se pokoušejí nánosy likvidovat, odpadů však přibývá stejnou rychlostí, s jakou jsou odstraňovány.

Indonésie má s plastovým odpadem obrovský problém, podobně jako mnoho dalších rozvojových zemí, které rychle zbohatly. Místní již mají dostatek peněz na výrobky v plastových obalech, ale stát nestačil vybudovat kapacity, které by téměř nezničitelné plasty odstranily z oběhu.

K velikosti problému přispívá i rychlý nárůst počtu obyvatel v regionu. Protože vláda ani místní úřady nezajistily kontejnery, kam by lidé mohli plast vyhazovat, postupují obyvatelé stejně jako v minulosti - hážou veškerý odpad do řek. Zatímco dříve to nebyl problém, jelikož většina odpadu byla organická, takže se rychle rozložil, nyní se plast ve vodě shromažďuje.

Bandung je třetím největším městem Indonésie, žije zde asi 2,4 milionu obyvatel a metropolitní oblast obývá dokonce přes 7 milionů lidí. A plast je zde prakticky všude. Hromady plastového odpadu tečou po proudu dál a na místech, kde se řeka zužuje, se hromadí v podobě nepřekonatelných hrází.

Ředitel západojávské Agentury ochrany přírody Dr. Anang Sudarma se obrátil na prezidenta, aby nasadil armádu, místní orgány jsou totiž proti takovému množství plastů zcela bezmocné. Ozbrojené složky sice pomohly, problém to však nevyřešilo - nejhorší „plastové přehrady“ jsou sice zničené, ale umělá hmota se v řekách, potocích a kanálech hromadí dál.

Čtěte také: Operetní kariéra Magdy Vitkové

Podle BBC se armáda pokouší lidem vysvětlovat, že plast není nepřítel, ale naopak - může se stát zdrojem peněz. Umělohmotné boxy nebo lahve na vodu se dají od ostatního odpadu snadno oddělit a zpeněžit.

V Bandungu úřady rozjely osvětové akce v ekologických vesničkách, kam mohou místní donést plastový odpad. Ten se tu třídí, pochopitelně manuálně - nejčastěji tuto práci dělají ženy. Čím lépe jsou různé druhy polymerů roztříděné, tím lépe a především za vyšší částky se plast prodává.

Plastový odpad v oceánech

Plastový odpad v oceánech je problémem pro živočichy, kteří tam žijí, ale také pro životní prostředí a pro nás. Velké množství plastového odpadu či odpadků s podílem plastů končí bohužel právě v oceánech.

Odhaduje se, že každý rok doputuje do oceánů 8-12 milionů tun plastů (asi z 27 % se jedná o odpad spojený s rybářstvím). Pokud by současné tempo znečištění moří a oceánů pokračovalo, bude do roku 2050 v oceánech co do hmotnosti více plastů než ryb.

Znečištění na plážích je jen špičkou ledovce. Obrovské množství plastů se skrývá spíše pod hladinou. Plastovým odpadem je ohroženo více než 700 druhů mořských živočichů.

Čtěte také: Vyřazení vozidla: plná moc

Znečištění oceánů plasty je globální problém, který ovlivňuje nejen mořské ekosystémy, negativní dopady má také na lidstvo a životní prostředí. Každoročně končí v oceánech miliony tun plastového odpadu, což ohrožuje mořské živočichy, narušuje ekosystémy a má vliv i na lidi - nejnovější výzkumy hovoří o mikroplastech v lidských orgánech a tkáních.

Plastový odpad nezná hranice

Plastový odpad je tedy problém, který nezná hranice. Ať už mají země přímý přístup k mořím, nebo ne, mohou přispět ke globálnímu řešení prostřednictvím udržitelnějšího zacházení s plasty, recyklací plastového odpadu i používáním alternativních materiálů a postupů.

Ačkoli se zdá, že problém znečištění moří a oceánů se týká hlavně přímořských států, i země bez přístupu k moři mohou hrát klíčovou roli v řešení této krize.

Přestože vnitrozemské státy nemají přímý přístup k oceánům, plastový odpad z jejich území může do moří doputovat řekami. Jejich aktivity tedy mohou mít nepřímý, ale významný vliv na znečištění oceánů. Odpad z našich ulic se může vodou dostat do moří a způsobovat znečištění a kontaminaci vody.

Mezi hlavní toky, které celosvětově přispívají k znečištění světových oceánů plastem, patří řeka Mekong. V Evropě drží toto neslavné prvenství řeka Dunaj, která přinese do moře cca 1 500 tun plastu ročně!

Čtěte také: Překvapení v přírodě

Kam končí plasty?

Většina odpadu z plastů (asi 79 %) končí buď na skládkách odpadu, nebo v přírodě, zbývajících 12 % je spalováno. I když se recyklace plastů v některých zemích (Švédsko a Německo) zlepšuje, celosvětově zůstává poměrně nízká kvůli různým překážkám. Těmi mohou být nedostatečná infrastruktura i vysoké náklady na recyklaci a složitost třídění plastových materiálů.

Mikroplasty - neviditelné nebezpečí

Mikroplasty jsou poslední dobou čím dál častěji zmiňovaným termínem. Jsou o to nebezpečnější, o co jsou menší - tyto malé plastové částice jsou menší než 5 milimetrů!

Jsou tak malé, že je konzumují mořští živočichové, čímž se dostávají do potravního řetězce. Mikroplasty se dnes nacházejí nejen v mořských plodech, ale i v pitné vodě, v tkáních živočichů i lidí a i ve vzduchu.

Jsou tak drobné a lehké, že mohou být přenášeny vzduchem a dostat se i do oblastí, kde je přítomnost plastových produktů nulová. Mikroplasty jsou všude - a dostávají se i do lidského těla!

Mikroplasty byly nalezeny v dešťové vodě na místech, kde bychom to neočekávali - například v odlehlých oblastech, jako je Národní park Rocky Mountains v USA, nebo dokonce na Antarktidě. To ukazuje, jak rozšířené je znečištění mikroplasty.

A důležité je nezapomínat, že plasty a mikroplasty mnohdy obsahují i produkty, u kterých nás to na první pohled nenapadne - třeba takové cigarety, resp. cigaretové filtry. Právě nedopalky patří mezi nejčastěji pohozený odpad a málokdo tuší, jak negativní mají dopad.

Doba rozkladu je přibližně 15 let, po celou dobu se z nich ale uvolňují mikroplasty, dehet a další škodlivé látky - proto bychom odpad nikdy neměli pohazovat, ale vždy bychom jej měli vytřídit. Jen tak umožníme jeho efektivní využití recyklací, příp.

Co můžeme dělat?

Plasty v oceánech v čele s mikroplasty nejsou lokálním, ale globálním problémem, který je potřeba neprodleně řešit. Každý z nás může mnohdy ovlivnit používání plastových výrobků…

Budeme pít vodu z opakovaně použitelné kovové láhve, nebo z jednorázové petky? Budu si nosit obědy v jídlonosičích, nebo v polystyrenových krabičkách? Dám si kafe do opakovaně použitelného termohrnku, nebo do jednorázového plastového kelímku? A sváču si zabalím do igeliťáku, který pak vyhodím, nebo do krabičky, kterou umyju a použiji znovu?

Inovativní řešení: Interceptor

Podle americké nevládní organizace Ocean Conservancy se do moří ročně dostane až osm milionů tun plastů. To ohrožuje mnoho mořských živočichů a znečišťuje dříve panenské lokality.

Nizozemská nevládní organizace The Ocean Cleanup přišla s neobvyklým řešením. Interceptor je 24 metrů dlouhý člun s bariérou pro zachycení plovoucího odpadu.

Jak to funguje? Odpad, který tvoří převážně plasty, je proudem vody nahrnut k rampě a dopravní pás jej jednoduše přesune do jednoho ze šesti kontejnerů. Loď tímto způsobem může zachytit až 50 m³ odpadu.

Interceptor je vybaven senzory a informace o provozu jsou online přenášeny do řídícího systému, který v případě potřeby přivolá loď na výměnu naplněných kontejnerů za prázdné. Denně tak Interceptor může nasbírat až 50 tun odpadu.

Unikátní loď je poháněna solární energií a je tedy energeticky zcela autonomní. Nizozemská organizace věří, že právě tento projekt může mít významný globální dopad. Stanovila si ambiciózní cíl - do pěti let svým zařízením vybavit tisícovku postižených řek, které představují 80 procent světového znečištění.

Splnění takového cíle však znamená značné finanční náklady. Zařízení byla dosud umístěna v Malajsii a indonéské Jakartě. Loni v říjnu byl Interceptor umístěn na řeku Klang, která patří mezi 50 nejvíce znečištěných řek světa.

Klang protéká přes hlavní město Malajsie Kuala Lumpur a ústí do Malackého průlivu v největším přístavu země Port Klang. Kvalita vody zde byla dlouhodobě velmi nízká.

„Řeka Klang byla jako stoka plná odpadu. Ani lodě už nemohly proplouvat, tolik v ní bylo plastů,“ uvádí Syaiful Azmen Nordin, ředitel malajské společnosti Landasan Lumayan, která s asociací Ocean Cleanup spolupracuje.

„Dnes můžete vidět, že řeka už plovoucí odpad nenese,“ potvrzuje výsledky komplexního projektu. Soustavné čištění řeky Klang začalo už v roce 2016 a využito bylo sedm plovoucích bariér, které dosud vylovily zhruba 50 tisíc tun odpadu - nejčastěji plastu, ale také pneumatik, plyšových medvídků i mrtvých zvířat. Interceptor tyto bariéry doplnil a zefektivnil proces čištění.

Někteří lidé v regionu bohužel však stále nechápou, jaký dopad má vhazování odpadu do řek.

Aktivity v České republice

Stejně jako každý rok na jaře se po celé zemi koná akce Ukliďme Česko. V Ostravě je letos úklid zaměřuje nejvíce na okolí řek, které je velmi znečištěné po podzimní povodni.

Desítkami dobrovolníků ožily břehy Slezské Harty. Český rybářský svaz tady pořádal pravidelný úklid okolí přehrady.

Dobrovolníci ochotní zkrášlit Nový Jičín a jeho okolí vyrazili na úklid potoka Rakovec. Na zhruba kilometr a půl dlouhém úseku naplnili odpadky téměř 50 pytlů.

Ochránci přírody se snažili s dětmi opět vyčistit řeku Lučinu a její blízké okolí. Nad tím, co jsou schopni lidé do řeky naházet, zůstává rozum stát. Ochranáři se obávají, že za krátkou dobu bude okolí Lučiny znovu ve špatném stavu.

tags: #plna #reka #odpadku #problem

Oblíbené příspěvky:

• Skvosty paleontologie v Mongolsku
• Pravidla individuálních soutěží v přírodě
• Chorvatská recyklace PET lahví
• Jak poznat znečištěný vzduchový filtr motorky?
• Informace o skládce v Moravské Třebové