Výběr správného monitoru představuje komplexní věc, kde je třeba zohlednit celou řadu faktorů. Patří sem fyzické rozměry panelu, rozlišení (počet obrazových bodů), typ zobrazovací technologie a funkcí, možnosti připojení (konektivity), barva a povrch obrazovky. Samozřejmě, klíčovým parametrem je samotné zaměření - tedy k čemu budete monitor využívat. V našem konkrétním případě to bude zpracování a úprava fotografií.
Při výběru monitoru, určeného pro úpravu fotografií, je důležité zohlednit všechny relevantní parametry. Zajištěna tak bude v první řadě přesnost barev, ale také třeba dostatečná velikost i těch nejjemnějších detailů nebo dobré pozorovací úhly. K důležitým parametrům patří rozlišení, technologie zobrazení, možnost práce s barvami a nastavením monitoru (CMS/správa barev), kontrast a jas. Zohlednit bychom však měli i samotnou konstrukci panelu, jeho rozměr, funkce i ovládání.
Fyzický rozměr panelu vzhledem k vaší pracovní ploše je důležitější, než byste čekali. Velikost monitorů je většinou udávána jako hodnota v „palcích“ (inch) a jde o úhlopříčku neboli vzdálenost protilehlých rohů, kde 1" (palec/inch) = 2,54 cm.
Platí zde doporučení, vybírejte co největší monitor, jaký si můžete dovolit vzhledem k ceně a také k velikosti vaší pracovní plochy - stolu, kanceláře. Obecně platí, že větší úhlopříčka monitoru méně namáhá oči a zajišťuje lepší komfort při práci.
Na druhou stranu, současně si dejte pozor též na extrémy. Máte-li kancelář velikosti 3×2 metry a malý pracovní stůl, 40“ monitor bude příliš. Platí, že vzdálenost očí od monitoru by měla být alespoň 1,5 - 2× délka úhlopříčky monitoru. Přehnaně rozměrný panel v kombinaci s menším pracovním prostorem pak bude spíše kontraproduktivní (o to víc pak zatěžujete zrak, krční páteř ap.). Dobrým kompromisem při volbě velikosti monitoru pro práci s fotografiemi je úhlopříčka 24 až 27".
Čtěte také: Co jsou EFA plochy?
Zvažte též, jestli je lepší 1 větší obrazovka nebo 2 menší monitory. Zatímco 1 vetší obrazovka je skvělá pro fotografie, video a multimédia obecně, pokud naopak potřebujete využívat více pracovních ploch (například, když vedle fotografování také hodně píšete), mohou být lepší 2 menší panely než 1 velký.
Rozlišení nám udává počet obrazových bodů, které je daný monitor schopen zobrazit. Vyšší rozlišení znamená detailnější a ostřejší obraz, což je praktické pro fotografii a video. Zde je vhodný jednoznačně monitor s vysokým rozlišením, alespoň full HD (1920 × 1080 bodů) nebo lépe QHD (2560 × 1440 bodů). Zejména v případě videa se do popředí dostává 4K (3840 × 2160 bodů), v kterém natáčí již celá řada digitálních fotoaparátů, chytrých telefonů a dronů.
Vyšší rozlišení tedy poskytne výrazně větší pracovní plochu i detaily, současně však generuje také menší grafické prvky, včetně textu, tabulek a podobně.
Pro foto a video je tedy vysoké rozlišení praktické, ovšem pokud pracujete mimo jiné například i s textem, ultra vysoké rozlišení může být i kontraproduktivní (a v takovém případě opět využijete 2 monitory - jeden například 4k pro fotky a videa, druhý full HD pro psaní). Vyšší rozlišení při zachování stejné úhlopříčky generuje jemnější obraz a více detailů, současně to však i zvyšuje nároky na výkon hardware i software, tedy jak samotného počítače (operační paměti, grafické karty apod.), tak i softwaru pro úpravy a zpracování dat (fotografií, videa).
Existují však již velice dobře vyzkoušené optimální kombinace rozlišení versus úhlopříčky obrazu. Do úhlopříčky 24“ stačí bohatě full HD 1920 × 1080 bodů, úhlopříčka 27“ si perfektně rozumí s QHD 2560 × 1440 bodů, v případě většího monitoru - okolo 30“ již je praktické i 4K 3840 × 2160 bodů.
Čtěte také: Zastavěná plocha a životní prostředí
Typ panelu je třeba volit zejména vzhledem k jeho účelu použití. V principu můžeme řadit panely dle typu do čtyř základních kategorií: TN, IPS, S-PVA a EiPS. První z nich (TN) představuje základní typ s nímž se můžete setkat nejčastěji u základních notebooků a levnějších LCD panelů.
Tyto panely typu TN (Twisted Nematic) jsou cenově nejdostupnější, disponují rychlejší odezvou obrazu (což však není pro fotografii až tak podstatné) a jejich reprodukce barev není tak přesná.
Pro úpravu fotografií lze zcela jednoznačně doporučit monitor s IPS panelem (In-Plane Switching). Tento typ monitoru totiž nabídne perfektní pozorovací úhly - většinou až téměř 180°, současně též i věrné barevné zobrazení (samozřejmě za předpokladu správného nastavení - nakalibrování monitoru).
S panely typu IPS se můžeme setkávat stále častěji a v současné době již naštěstí nejsou doménou jen těch nejvyšších řad LCD monitorů nebo MAC panelů. Panely se zobrazovací technologií S-PVA nebo EiPS nabízí též kvalitní zobrazení s dobrými úhly pohledu. Velmi zjednodušeně řešeno jde v podstatě o dobrý kompromis mezi TN a IPS monitory - tedy dobré široké pozorovací úhly a věrné barvy za rozumnou cenu.
Monitory s tzn rozšířeným barevným rozsahem neboli „wide gamut“ jsou perfektní právě pro práci s fotografií nebo grafikou. Monitory mají běžně barevný rozsah, odpovídající cca sRGB gamutu s tím, že základní panely mohou mít o něco méně (např. 97 % sRGB prostoru), kvalitnější panely mají 100% sRGB. Špičkové foto a grafické panely pak mají tzv. „wide gamut“ neboli rozšířený barevný rozsah, který se blíží Adobe RGB rozsahu (>97%, >98% Adobe RGB). Ideálně by pak měl být takový panel předkalibrovaný a současně by měl mít možnost rekalibrace.
Čtěte také: České ekologické zemědělství
Barevný prostor monitoru (RGB) pracuje na principu „míchání“ tří základních barev: červené (R), zelené (G) a modré (B) - proto RGB. Ostatně na stejném principu funguje i lidské oko, které obsahuje tyčinky - rozlišující kontrasty neboli jas; a čípky - umožňující barevné vidění diký rozlišení tři základních barev (červené, zelené a modré). S těmito základními barvami tedy pracuje každý monitor (stejně jako digitální senzory fotoaparátů, kamer nebo skenerů).
Každé ze tří základních barev stačí doslova „jen pár bitů paměti“, ale vyšší paměť pak významně navyšuje i počet zobrazitelných odstínů. Základní monitory pracují s 8 bity na jeden kanál (barvu), stejně jako například nejrozšířenější obrazový formát JPEG. Složením a kombinací všech tří barevných složek můžeme dostat něco přes 16 milionů barev. Máme-li monitor s vyšší barevnou hloubkou, například 10-bit, lze zobrazit přes 1 miliardu odstínů.
Běžné 8-bitové monitory nám sice ve většině případech postačí, například pro reportážní fotografie. Ovšem v případech, kdy potřebujeme pracovat s širokou škálou jemných odstínů v rámci jedné barvy („pleťovka“, nebe, jednolité, dramaticky nasvícené pozadí), těch 8 bitů může být málo. Pokud se tedy věnujeme focení portrétů, produktů, noční fotografii nebo vyloženě černobílé fotografii, monitor s 10-bitovou podporou barev tak opravdu oceníme.
Ratio neboli poměr stran závisí na použití. Dnes je již standardem širokoúhlý poměr 16:9. Je velmi univerzální a udávají se v něm běžná „video rozlišení“, například HD ready, Full HD, QHD, 4K nebo 8K. Ve stejném poměru stran standardně natáčí také drtivá většina kamer a digitálních fotoaparátů a pracují s ním také online platformy viz YouTube.
Současně je dnes čím dál více monitorů s poměrem stran 16:10, což je velmi praktické v situacích, kdy nepracujete pouze s videem ale i s dalšími, typicky kancelářskými aplikacemi (tabulky, texty, prezentace atd.). Poměr stran 16:10 totiž nabídne více prostoru „na výšku“, což je vhodné též pro fotografie - byť fotografie jsou poměrově už z principu 3:2 (DSLR, bezzrcadlovky) nebo 4:3 (kompakty, chytré telefony).
Takže ideálním poměrem stran u monitoru pro fotografie by sice bylo 3:2 resp. 4:3 (což se využívalo u monitorů dříve), nicméně takové zobrazení je zase nepraktické pro další multimediální využití. Poměr 16:10 je tak dobrým kompromisem napříč celým spektrem využití moderních panelů i aplikací.
Dnes se můžete setkat též s tzv. „ultra wide“ panely s poměrem stran 21:9, které se zase perfektně hodí pro přehrávání filmů v širokoúhlém formátu nebo je mají rádi v herním průmyslu. Ultra širokoúhlé panely naleznou uplatnění i v kancelářském segmentu, kde například mohou nahradit dva monitory vedle sebe.
K ostře sledovaným parametrům patří též jas neboli úroveň záření monitoru, dále kontrast a v neposlední řadě též jeho odezva neboli reakční doba. Vysoký kontrastní poměr (například 2000:1) a jas jsou důležité pro situace, kdy potřebujeme u fotografie zobrazit i drobné detaily ve velmi tmavých (nebo naopak světlých) oblastech. Také je vysoký jas žádoucí v situacích, kdy pracujeme v silném okolním světle.
Na druhou stranu, málokdy využijeme plný jas (100%) moitoru. Většinou spíše pracujeme (nebo bychom převážně měli) s jasem, pohybující se někde mezi 50 až 70% plného výkonu jasu monitoru. Jas se značí v jednotkách cd/m2 a běžně monitory nabízí rozsah 0 - 350 cd/m2 s tím, že optimální hodnoty se v takových případech pohybují někde mezi 100 až 200 cd/m2 (s ohledem na okolní světelné podmínky).
Odezvu definuje doba, během níž přejde jeden obrazový bod z šedé přes černou a bílou, zpět do šedé škály (GTG, grey-to-grey), popřípadě z černé na černou (BTB, black-to-black). Odezvu měříme v milisekundách (ms). Odezva monitoru by měla být co nejnižší, aby se minimalizovalo rozmazání pohybujících se objektů. V případě fotografií je však pro nás reakční doba v podstatě irelevantní parametr a zcela dostačující je zde hodnota okolo 5 ms.
Naopak pro video nebo herní aplikace je doba odezvy zcela zásadní a neměla by být delší než 4 ms (ideálně 2 ms, 1 ms). Obnovovací frekvence nám udává překreslení obrazu monitoru za jednu sekundu. Hlavním cílem je zcela eliminovat „chvění obrazu“, na nějž je lidský zrak zvláště citlivý. Například v případě starších monitorů (CRT) lidské oko přestane vnímat kmitání obrazu někde okolo hodnoty 100 Hz, pro moderní LED panely stačí hodnoty cca 60 Hz. Pro fotografii tedy opět platí to samé jako v případě odezvy (viz odstavec výše) a frekvence 60 Hz je dostačující. Naopak pro video a hry je třeba obnovovací frekvence zhruba 2x vyšší.
Při výběru monitoru je třeba zvážit i další aspekty jako je:
Design monitoru je do značné míry subjektivní záležitostí, nicméně existuje několik důležitých faktorů, které mohou usnadnit budoucí práci s monitorem. Tenký rámeček kolem obrazovky značí lepší soustředění na samotný panel, respektive obsah. Zároveň to samozřejmě většinou i lépe vypadá. Pohyblivý a ergonomický stojan monitoru zase umožní pohodlné nastavení výšky, náklonu a otočení monitoru. Důležitý je též povrch! Matný nebo lesklý? Matný povrch je obvykle praktičtější pro práci s obrazem, neboť minimalizuje odlesky. Naopak lesklý povrch má zase „šťavnatější“ barvy.
Konektivita a porty přímo definují, jak snadné nebo naopak komplikované bude připojení dalších periferií k monitoru (případně propojení více monitorů). Monitor by tak měl nabízet dostatek konektivity a portů pro vaše potřeby. Naprostým standardem je dnes jíž HDMI a DisplayPort, umožňující připojit různá zařízení, jako počítače, notebooky nebo třeba herní konzole. Dále by měly monitory obsahovat také USB porty, pro snadné připojení periferií typu: klávesnice, myš a externí HDD. Výhodou je USB-C port, který již umí přenášet obraz, zvuk i data zároveň. Současně může mít i funkci napájení, takže přes něj můžete nabíjet další elektronická zařízení jako chytré telefony, tablety nebo notebooky.
Monitory pro úpravy fotografií mají některé specifické funkce pro zlepšení vašeho workflow. Sem patří například kalibrace barev. Další praktickou funkcí je víceobrazovkové zobrazení, kdy lze propojit 2 a více monitorů v jeden funkční celek. Monitor tak musí podporovat funkci rozšíření na více obrazovkách a také mít dostatek portů pro připojení dalších monitorů a příslušenství.
Zajímavostí je i funkce „docku“, kdy monitor funguje jako reguérní dockovací stanice. Váš notebook a vše co k němu potřebujete poté propojíte s monitorem jediným kabelem (USB-C) a jako bonus zde máte navíc i nabíjení notebooku. Prodloužená záruka poskytne klid a ochranu v případě problémů s monitorem. Důležitá je také kvalita zákaznické podpory a dostupnost aktualizací firmware a softwaru pro monitor.
| Parametr | Doporučení pro úpravu fotografií |
|---|---|
| Rozlišení | Minimálně Full HD (1920 × 1080), ideálně QHD (2560 × 1440) nebo 4K (3840 × 2160) |
| Technologie panelu | IPS (In-Plane Switching) pro široké pozorovací úhly a věrné barvy |
| Barevný gamut | Široký gamut (wide gamut) blížící se Adobe RGB |
| Barevná hloubka | Ideálně 10-bit pro jemné odstíny barev |
| Kontrast | Vysoký kontrastní poměr (např. 2000:1) |
| Jas | Rozsah 100-200 cd/m2 (s ohledem na okolní světelné podmínky) |
| Konektivita | HDMI, DisplayPort, USB porty (včetně USB-C) |
Důležitým faktorem je samozřejmě i cena monitoru. Vámi vybraný monitor se musí vejít do vašeho rozpočtu, ale není moudré dělat kompromisy na úkor kvality. Lepší je si připlatit, neboť investice do kvalitního monitoru se vám určitě v dlouhodobém horizontu vyplatí.
Výběr monitoru pro úpravy fotografií by měl zohlednit všechny výše uvedené faktory. Zvažujete-li již nějaký konkrétní model, podívejte se na recenze, diskuze a zkušenost ostatních uživatelů, případně navštivte některý z tématických blogů nebo příslušnou kategorii na webu www.fotoskoda.cz/monitory, kde najdete všechny dané produkty pěkně pohromadě.
tags: #plocha #PC #černobílá #krajina #příroda #tipy