Plošné Znečištění Vody: Zdroje a Dopady

V současné době je v kontextu rozvíjející se populace a probíhající klimatické změny stále více akcentována potřeba trvalého udržení množství a jakosti vody. Ministerstva životního prostředí a zemědělství ČR proto pečlivě monitorují stav a příčiny znečištění vody přímo u nás v Česku.

Úroveň ochrany vod před znečištěním se nejčastěji hodnotí podle vývoje produkovaného a vypouštěného znečištění. Důležité je, že pokud v těchto ukazatelích došlo k poklesu znečištění o tak výrazné procento, jsme na dobré cestě a voda je znečištěná méně, než bývala.

Zdroje znečištění vody

Co tedy znečišťuje vodu?

1. Bodové zdroje: Zdrojem jsou města a obce, průmyslové závody, objekty soustředěné zemědělské živočišné výroby… Nejčastější zdroje tohoto znečištění jsou především čistírny odpadních vod. Jedná se ale i odpad z domácností a továren.
2. Plošné zdroje: To je zejména znečištění, které pochází ze zemědělského hospodaření, z atmosférických látek a z erozních splachů z povrchu. Výrazným zdrojem kontaminace vody u plošného znečištění jsou látky obsazené v hnojivech, které se běžně používají při zemědělství.
3. Havarijní znečištění: Havarijní znečištění je zkrátka únik závadných látek do vody při nějaké havárii (jako například tanker, ze kterého unikne ropa do moře). Havárie jsou nejvíce způsobené dopravou. Nejčastěji unikají ropné látky, odpadní vody, a chemické látky.

Specifické látky znečišťující vodu:

• Detergenty: Jedná se o čistící a mycí prostředky, které obsahují tzv. tenzidy, tedy povrchově aktivní látky, které zabraňují výměně plynů a jsou jedovaté.
• Polychlorované bifenyly: Tyto látky jsou součástí mazadel, nátěrových hmot a hydraulických kapalin. Jedná se o toxické a karcinogenní látky, které se hromadí v tukové tkáni.
• Těžké kovy: Kovy se do vodních toků dostávají z odpadů a imisí.
• Mechanické znečištění

Monitoring a hodnocení znečištění

Úroveň ochrany vod před znečištěním se nejčastěji hodnotí podle vývoje produkovaného a vypouštěného znečištění.

Určení a hodnocení významných zdrojů znečištění v ČR vycházelo z metodických postupů uvedených v Manuálu [32].

Čtěte také: Zemědělství a environmentální platby

Hodnocení zahrnovalo:

• vypouštění odpadních vod z komunálních zdrojů znečištění s kapacitou nad 2 000 EO.
• vypouštění odpadních vod z potravinářského průmyslu s kapacitou nad 4 000 EO.
• vypouštění odpadních vod z průmyslových zdrojů znečištění nebo z komunálních zdrojů znečištění s významným podílem průmyslových vod.

Působení vlivů (nepřímé hodnocení) bylo hodnoceno vzhledem k stanoveným Pracovním cílům [36]. Nejprve bylo sečteno celkové množství látky vypouštěné do vodního útvaru. Po přičtení odhadovaných vstupů látek z plošných zdrojů znečištění byla dále vypočtena předpokládaná koncentrace látky v uzávěrném profilu vodního útvaru při nízkém průtoku (za nízký průtok byla zvolena hodnota Q355, tj. průtok překročený průměrně 355 dnů v roce).

Koncentrace látky v uzávěrném profilu byla porovnána s imisními limitními hodnotami stanovenými jako Pracovní cíle [36]. Útvary, ve kterých byla limitní hodnota překročena, byly klasifikovány z hlediska vlivů jako rizikové.

V případě nebezpečných látek byly kromě údajů o vypouštění látky v odpadních vodách zohledněny údaje o způsobu nakládání s látkou ve výrobním procesu (možnost jejího výskytu v odpadních vodách). V případě výskytu prioritních nebezpečných látek podle přílohy X Rámcové směrnice a nebezpečných látek ze Seznamu I směrnice 76/464/EHS [17] byl útvar označen jako rizikový bez ohledu na předpokládané hodnoty koncentrací v uzávěrném profilu.

Evidence a registry

Evidence vypouštění do povrchových vod vedená podle národní legislativy pro potřeby zpracování vodní bilance. Eviduje všechna vypouštění vod přesahující množství 6 000 m3/rok nebo 500 m3/měsíc. Obsahuje mj. údaje o lokalizaci místa vypouštění vzhledem k říční síti, měsíční hodnoty skutečného vypouštěného množství, roční průměrné hodnoty koncentrací vybraných látek (mj. BSK5, CHSK-Cr, amoniakální dusík, anorganický dusík; lokálně fosfor a AOX) ve vypouštěných odpadních vodách, identifikaci uživatele a účelu vypouštění (odvětví ekonomické činnosti podle klasifikace NACE).

Čtěte také: Příčiny znečištění půdy v detailu

V České republice existují registry pro sledování znečištění:

• Registr komunálních bodových zdrojů znečištění: Registr shromažďuje údaje související s implementací směrnice 91/271/EHS [21]. Obsahuje mj. identifikaci bodových zdrojů znečištění (obcí nebo jejich částí s kapacitou nad 1000 obyvatel) a údaje o způsobu čištění odpadních vod.
• Registr průmyslových bodových zdrojů znečištění: Registr shromažďuje údaje související s implementací směrnice 76/464/EHS [17] a jejích dceřinných směrnic.
• Evidence množství povrchových vod.

Stav vod v ČR a budoucí výzvy

Doba se stále mění. Někdy úspěšněji a někdy méně. Voda v ČR na tom byla nejhůře v 70. Dnes jsme na tom s kvalitou vody podstatně lépe. European Enviroment Agenci píše, že 75 % pozemní vody v Evropě je „v dobrém chemickém stavu“.

Nesmíme však usnout na vavřínech. Protože znečištěná voda, zvláště pokud se konzumuje pravidelně, může mít velmi vážné důsledky pro naše zdraví. Pokud se i vy podílíte na snižování znečištění a provozujete domovní čistírnu odpadní vody, měli byste pravidelně dokládat její rozbor. S ním vám moc rádi pomůžeme.

Výzkumný projekt NAZV QJ1620040 byl zahájen v roce 2016 s cílem komplexně řešit možnosti snížení kontaminace povrchových vod jak z plošných, tak bodových zdrojů nerozpuštěnými látkami, dusíkem a fosforem v povodích vodních zdrojů.

Bez vody se nadá žít. To není jen otřepaná fráze, ale čirá pravda. A protože doby, kdy voda byla tak čistá, že se každý pocestný mohl bez obavy napít z potůčku, jsou už minulostí, musíme si dávat pozor, co pijeme.

Čtěte také: Význam plošných a bodových zdrojů znečištění

tags: #plosne #znecisteni #vody #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Správné třídění odpadu
• Úspory emisí díky rekonstrukcím v ČR
• Srovnání emisních norem
• Bioodpad a kompostování
• Smrtelná nehoda a zákon