Počasí a změna klimatu: Rozdíly a souvislosti

Západní Evropa zažívá katastrofální záplavy, Kanada rekordní teploty blížící se 50 stupňům Celsia a extrémní počasí se nevyhýbá ani Česku. Intenzivní výkyvy počasí jsou čím dál výraznější. Od horkých dnů, tropických nocí a vzniku nebezpečných požárů po prudké ochlazení a vydatné srážky, které přinášejí riziko povodní.

S každou další událostí spojenou s extrémním počasím se znovu vynoří podobné otázky: Je dnes takových pohrom víc než dřív? Jsou silnější? A je to kvůli změně klimatu? Někdy ano a někdy ne.

Proměny, které pozorujeme, nejsou náhodné, ale důsledkem klimatické změny, která zesiluje výkyvy počasí a zvyšuje výskyt neobvyklých a intenzivních meteorologických jevů. Klimatická změna nezpůsobuje každou jednotlivou bouřku nebo každé horké léto, ale zesiluje a zahušťuje výkyvy. Je to rozdíl mezi „teplým létem“ a systémovou proměnou klimatu, která narušuje dříve běžné rytmy počasí.

Klimatická změna a extrémní jevy

Změna klimatu způsobená člověkem vede k tomu, že extrémní meteorologické události jako vlny veder, silné přívalové deště, bouře či období sucha jsou v mnoha oblastech světa stále častější a intenzivnější. To ovšem neznamená, že pravděpodobnost výskytu stoupá u všech extrémních událostí - a navíc se v některých částech světa změny projevují více, jinde méně.

Částečně je tomu tak proto, že otázka, zda byla nějaká událost způsobena změnou klimatu, zní logicky, je ale vlastně položená nesprávně. Pokud například silný kuřák onemocní rakovinou plic, také neřekneme, že cigarety mu přivodily rakovinu - můžeme však říci, že v důsledku poškození způsobeného cigaretami je u něj pravděpodobnost vzniku tohoto onemocnění vyšší.

Čtěte také: Předpověď počasí podle pranostik

Změna klimatu nicméně může mít vliv na to, jak pravděpodobná a jak intenzivní určitá událost je, a tedy i jaký dopad má na osoby, majetek a přírodu. Novináři, jejichž úkolem je po proběhlé katastrofě uspokojit zájem veřejnosti, proto musí vědět, jak se na ní klimatická změna podílela.

Až donedávna se vědci spojování jednotlivých událostí se změnou klimatu většinou vyhýbali. Místo toho poukazovali na obecný trend a říkali, že daná událost může být něčím, co budeme v budoucnu zažívat ve větší míře. Změna klimatu však zásadně ovlivňuje počasí už po celá desetiletí a vědci o této souvislosti dnes už konečně začínají mluvit více.

Atribuce extrémních událostí

S myšlenkou připisovat jednotlivé meteorologické jevy změně klimatu přišel jeden klimatolog, v jehož domě právě stoupala voda v důsledku povodně. Jak tak pozoroval, co se děje, začal přemýšlet nad otázkou odpovědnosti - čí je to vlastně vina, tyhle lokální dopady globální změny klimatu?

První taková studie byla zveřejněna v roce 2004 a zaměřovala se na vlnu veder, která proběhla v západní Evropě o rok dříve. Léto 2003 bylo v tomto regionu mimořádně horké - šlo o bezprecedentně dlouhou vlnu veder, při které zemřelo přes 70 000 lidí.

Nejprve vytvořili tisíce simulací současného klimatu, které je dnes v důsledku lidské činnosti teplejší než dřív. Zjednodušeně řečeno: znovu a znovu za stejných podmínek opakovali simulace klimatického modelu a díky tomu zjistili, jak by vypadalo počasí v uplynulých tisíciletích, kdyby bylo klima stejné jako dnes.

Čtěte také: Vzdělávací materiály: Příroda a počasí

Dalším krokem byla jiná simulace - jak by vypadalo klima bez vlivu člověka, tedy bez jakýchkoli emisí spojených s lidskou činností, včetně skleníkových plynů a aerosolů. Tím byl odstraněn lidský faktor. Kolik skleníkových plynů dnes v atmosféře v důsledku spalování fosilních paliv je, víme přesně, takže tento krok byl poměrně jednoduchý.

Poté vědci spočítali, kolikrát by se za takových podmínek vyskytla podobně extrémní vlna veder, a opět zjistili, že by byla mnohem vzácnější. Výzkum atribuce meteorologických jevů tedy začal v roce 2004 a dnes už probíhá v řadě zemí světa - byť je v tom jistá nevyváženost, protože většina studií i vědců pochází ze severní polokoule.

Definice extrémní události není jednoduchá. Stejnou událost - například vlnu veder ve Velké Británii - lze totiž popsat několika způsoby: třeba jako tři dny v Londýně s teplotou nad 30 °C nebo jako deset dní v celé Anglii a Walesu s teplotou nad 25 °C. To, jak událost definujeme, se pak pochopitelně promítá do výsledků atribuční studie.

Moderní přístup proto spočívá ve využití několika různých definic, přičemž výpočet se provede pro každou z nich zvlášť. Díky tomu vědci získají představu, jak se určitá definice extrémní události promítá do výsledků, a mohou tak svou studii lépe zaměřit na ten aspekt dané události, který je nejvíce spojen s dopady.

Dnešní atribuční analýza se skládá ze tří samostatných, ale navzájem souvisejících metod. Jedna z nich je popsána výše uvedenými kroky: jde o simulaci a srovnání současného a předindustriálního klimatu pomocí mnoha různých klimatických modelů. Druhá část metodiky pracuje s daty o počasí z minulosti a současnosti a zjišťuje, nakolik se změnila pravděpodobnost extrémních událostí. Uvedená metodika umožňuje vědcům popsat trendy spojené s extrémními událostmi a zároveň vypočítat změnu pravděpodobnosti jejich výskytu.

Čtěte také: Letní počasí

Databáze výsledků výzkumu věnovaného atribuci extrémních událostí - a už to bylo více než 400 studií z celého světa - je zveřejněna na webu Carbon Brief. Například iniciativa World Weather Attribution provedla od roku 2014 díky celoevropské spolupráci vědců zabývajících se atribucí již řadu rychlých studií s cílem co nejdříve zjistit, jakou roli u extrémní události hrála změna klimatu. V některých případech se dokonce podařilo získat výsledky ještě před skončením samotné události.

S atribučními studiemi pracují v poslední době nejrůznější uživatelé. Jako důkazní materiál byly využity v některých přelomových soudních sporech týkajících se klimatu, např. Juliana vs. Spojené státy americké, Pabai Pabai a Guy Paul Kabai vs. Australské společenství či Lluiya vs. RWE, a také v žalobě proti brazilskému prezidentovi Jairu Bolsonarovi u Mezinárodního trestního soudu. Efektivní využívání atribuce v právních případech je dnes rychle se rozvíjející oblastí výzkumu.

Příklady atribučních studií

• Událost: V srpnu 2017 postihly Bangladéš přívalové deště, které ještě posílila zvýšená hladina řek přitékajících z Indie. Souvislost se změnou klimatu: Autoři atribuční studie v tomto případě nebyli schopni dojít k závěru, zda byly extrémní srážky intenzivnější v důsledku změny klimatu - částečně proto, že historické záznamy o srážkách v tomto regionu jsou příliš stručné, a částečně proto, že sulfátové aerosoly v oblasti jižní Asie mají lokální ochlazovací efekt, čímž částečně kompenzují globální oteplování.
• Událost: V lednu 2017 způsobila tlaková níže extrémně nízké teploty a sněžení v Itálii, na Balkáně a v Turecku. Souvislost se změnou klimatu: Nejde o bezprecedentní událost - k něčemu takovému dochází zhruba jednou za 35 let. Teploty v daném regionu jsou velmi proměnlivé, takže vliv globálního oteplování nebylo možné přesně stanovit.
• Událost: Na konci července 2019 na 3-4 dny extrémně vystoupaly teploty v západní Evropě a Skandinávii, a překonaly tak dosavadní rekordy z léta 2003. Souvislost se změnou klimatu: Ve Francii a Nizozemsku se pravděpodobnost výskytu počasí, které bude minimálně tak horké jako tato vlna veder, zvýšila v důsledku změny klimatu přibližně stokrát. V Německu a Velké Británii stoupla asi desetkrát.
• Událost: V letech 2015-2017 byly v Západním Kapsku (provincie JAR) každý rok podprůměrné srážky. Souvislost se změnou klimatu: Zásoby vody v nádržích se v celém regionu výrazně snížily a Kapské Město, které je na nich závislé, se ocitlo jen pár dní od tzv. „dne nula“ - tedy okamžiku, kdy by v městském vodovodu už nebyla vůbec žádná voda.

I rychlým atribučním studiím se musí minimálně několik dní intenzivně věnovat několik výzkumných pracovníků - proto není v současné době z kapacitních důvodů možné studovat každou významnou meteorologickou událost. Co bude předmětem konkrétní studie, záleží také na typu události. Některé meteorologické události totiž mají ke globálnímu oteplování komplikovanější vztah než jiné.

Nejjednodušším případem jsou vlny veder. Je-li v atmosféře více tepla, je i vyšší pravděpodobnost horkého počasí. U srážek je to rovněž poměrně jednoduché, protože v teplejším vzduchu bývá větší vlhkost. Se sněhovými a tropickými bouřemi, suchem a požáry v přírodě je to však složitější. Sucho například často vzniká jako důsledek několika faktorů, jež se v různé míře kombinují: nízké množství srážek, vysoké teploty a interakce mezi atmosférou a zemským povrchem - navíc trvá delší dobu než jiné extrémy.

Dopady a adaptace

Pokud chceme zmírnit jejich dopady, musíme začít změnu klimatu vnímat jako každodenní realitu, ukončit postupně celosvětově spalování fosilních paliv, které jsou hlavní příčinou.

Pro snížení dopadů těchto extrémů, je nutné přestat klima vnímat jako něco vzdáleného a začít jej brát jako součást každodenní reality.

Eva Pernicová, tisková mluvčí, říká:„Klimatická změna probíhá a nelze přehlížet její dopady na naše životy - od sucha a požárů až po prudké deště a povodně. Tyto jevy dnes výrazně ovlivňují krajinu, zemědělství, bezpečnost a zdraví lidí. Proto je nezbytné přistupovat k situaci pragmaticky a zaměřit se na konkrétní kroky, jako je obnova lesů, lepší hospodaření s vodou a snižování emisí skleníkových plynů.

Jak bychom se měli nejlépe adaptovat na klimatické změny?

• Obnova lesů - Lesy, které jsou druhově i věkově pestré, jsou odolnější vůči suchu, lépe zadržují vodu a přispívají ke stabilizaci klimatu.
• Zdravá půda - Šetrné hospodaření s minimem chemie podporuje životaschopnost půdy, její schopnost zadržovat vodu a zlepšuje její strukturu.
• Pestrá krajina - Obnova přírodních prvků jako remízky, mokřady a meandry řek zvyšuje schopnost krajiny zadržovat vodu a snižuje riziko bleskových povodní.
• Méně emisí - postupné ukončení spotřeby fosilních paliv a přechod na obnovitelné zdroje energie jsou klíčové pro zpomalení klimatických změn.

Česko se podle Trnky musí poučit z povodní, které zasáhly západ Evropy. Varování prý bylo vydáno včas a například v Nizozemsku dokázali včas reagovat, naopak v Německu zřejmě nedolehlo na lokální úroveň, což vedlo k velkému počtu mrtvých.

Přes veškeré úsilí, které vyvineme, se nám nepodaří vrátit na předindustriální úroveň teplot. „Změna klimatu je dlouhodobý proces, je na něj nastartováno v posledních dvou stoletích a přes veškeré úsilí, které vyvineme v příštích desítkách let, se nám nepodaří vrátit na předindustriální úroveň teplot a koncentrace skleníkových plynů. Divné počasí tu s námi zůstane,“ zdůrazňuje.

Evropské státy podle něj příliš neinvestovaly do vývoje modelů, podle nichž by klimatologové mohli odhadovat a analyzovat budoucí extrémní jevy. „Odhadujeme a usuzujeme na základě analogií a relativně hrubých modelů, které máme k dispozici,“ popisuje.

„Budeme muset této problematice věnovat větší pozornost než dnes, kdy jsme se tak trochu uspokojili, že vlastně víme, jak se klima bude měnit, a zbytek se doladí časem. To se zatím nepodařilo,“ dodává.

tags: #počasí #a #změna #klimatu #rozdíly

Oblíbené příspěvky:

• Křeček v přírodě
• Principy a výzvy kontejnerů na odpad
• Druhy materiálů pro potištěné koše
• Metody recyklace baterií
• Jak snížit dopad na životní prostředí