Keříčkovec žabí (Clarias batrachus), známý také jako sumeček žabí, je oblíbená akvarijní ryba. Nicméně, abychom pochopili jeho potřeby v akváriu, je důležité znát jeho přirozené prostředí a životní podmínky.
V přírodě žije keříčkovec ve stojatých bahnitých vodách. Běžně se vyskytuje i v brakických vodách se salinitou až do 18 ppt (Černé moře má salinitu 16 ppt).
V přírodě požírá keříčkovec žížaly, larvy hmyzu, ryby (včetně mršin), v době nouze detrit a rostlinné zbytky. Žížala je pro keříčkovce velmi výživná a vhodná potrava.
Introdukcí označujeme člověkem prováděné přemísťování druhů do míst, kde se původně nevyskytovaly, s cílem zachovat je tam trvale v přírodě nebo v chovu. Po introdukci následuje aklimatizace, během které se introdukovaní jedinci přizpůsobují novým podmínkám. Pokud se introdukovaný druh v novém prostředí aklimatizuje a je schopen přirozené reprodukce, hovoříme o jeho naturalizaci. Introdukce se vztahuje buď na nepůvodní druh nebo na exotický druh.
Ve vodách ČR je v současné době doložen výskyt 60 druhů ryb, z toho 11 druhů je introdukovaných. První zprávy o přesunech kapra obecného a candáta obecného z povodí Dunaje do povodí Labe pochází ze středověku.
Čtěte také: Více o životě křečků
Introdukce nepůvodních druhů se ukázaly v řadě případů velmi škodlivé pro původní biodiverzitu a proto byly vypracovány „Zásady a pravidla postupu při introdukci a reintrodukci vodních živočichů do České republiky“.
Každá introdukce představuje i významné zdravotní riziko. Jasným příkladem může být dovoz násad úhoře říčního v roce 1991 z Itálie bez řádného veterinárního vyšetření a karantény, který vedl k rychlému zamoření populací tohoto druhu v povodí Moravy hlísticí Anguillicola crassus.
Keříčkovec červenolemý (Clarias gariepenus) alias sumeček africký je sladkovodní ryba, kterou byste ve volné přírodě ulovila v Africe, Sýrii, jihovýchodní Asii či na Madagaskaru. Po umělém vysazení už pluje i jinde ve světě, například v USA, Izraeli či Turecku. Umělý chov se ale rozšířil do mnoha dalších zemích - Českou republiku od roku 1990 nevyjímaje.
Ke štěstí jí stačí stojaté vody prohřáté sluncem a nepotřebuje příliš kyslíku. Naši farmáři k jejímu chovu často používají akvaponické nádrže, kde chovají ryby a zároveň i pěstují rostliny. Ty vodu čistí a jsou z ní živy.
Na maso chovaný druh dorůstá délky 120 centimetrů a váhy přes 40 kilogramů. I když v zajetí držení jedinci se na náš stůl dostávají při dosažení mnohem nižší hmotnosti. Kolem dvou až tří kilogramů.
Čtěte také: Morčata: život a chov
Čtěte také: Kočičí instinkty a přežití
tags: #prezije #kerickovec #ve #volne #prirode #podmínky