Počet ohrožených rodin v ČR a související statistiky

V České republice žilo dle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí k 31. 12. 2022 přes 26 000 dětí mimo své biologické rodiny, protože byly vyhodnoceny jako ohrožené na zdravém vývoji, zdraví či s nedostatečnou péčí. Ročně bývá z rodin odebráno kolem 3 000 dětí (vloni 3 341 dětí), u kterých je Orgánem sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) vyhodnoceno, že jejich rodiče nejsou schopni z různých důvodů zabezpečit jejich výchovu a zdravou a bezpečnou péči.

Úřady odebraly loni z rodin 3341 dětí. Rozhodly o tom soudy. Počet odebíraných chlapců a děvčat se postupně pomalu snižuje. Od roku 2016 klesl o 500, tedy zhruba o 13 procent. Výrazněji se propadl jen v covidovém roce 2020, po epidemii se znovu zvedl.

Informace o odebírání dětí a důvodech se poprvé objevují ve výkazu za rok 2016. Do té doby chyběly. Organizace na pomoc dětem a rodinám a experti na rodinnou problematiku žádali, aby ministerstvo údaje shromažďovalo.

Důvody odebrání dětí z rodin

Nejčastějším důvodem odebrání bylo zanedbávání, zažilo ho 1608 dětí. Týrání a zneužívání se objevilo ve 196 kauzách. Překážky na straně rodičů resort eviduje u 932 chlapců a děvčat.

Důvody pro odebrání bývají nedostatečné rodičovské kompetence, zanedbání povinné péče, problémy se závislostí rodičů či uvěznění rodičů. Častým důvodem odebrání dětí z rodiny též bývá jejich týrání či zneužívání. Mezi důvody se též, bohužel, stále objevují i sociální důvody, např. bydlení v podmínkách nevyhovujících a ohrožující zdravý vývoj. Toto ovšem, dle zákona, nesmí být tím hlavním důvodem pro odebrání z rodiny.

Čtěte také: Počet ohrožených živočichů

Nejvyšší soud v Česku už na začátku roku 2011 uvedl, že chudoba a špatné bydlení nemohou být hlavní důvod k umístění dítěte do ústavu. Odebrat dítě je možné až tehdy, pokud jiná opatření nevedla ke zlepšení podmínek.

Podle zástupců organizací na podporu rodin je nutné posílit preventivní služby a práci s rodinou, aby dokázala potíže zvládnout a děti z ní nemusely odcházet. Netýká se to ale případů, kdy jde dětem o zdraví, zdůrazňují experti.

Chudoba a exekuce jako faktory ohrožení

Jak uvedly Seznam Zprávy, dle aktuálních dat Eurostatu je v Česku ohroženo chudobou necelých 13 procent dětí, čímž se v tomto ohledu řadíme na druhou nejlépe hodnocenou příčku mezi zeměmi EU. Na první pohled by to mohla být potěšující zpráva. K roku 2020 činila hranice ohrožení příjmovou chudobou, která je definována jako 60 % mediánu národního příjmu, 13 640 korun měsíčně.

Koncentrace exekucí, kterých je v Česku stále více než 720 tisíc, je nejvyšší u lidí s nižším vzděláním a příjmem. I v rodinách zatížených exekucemi ale vyrůstají děti. Ačkoli na každé dítě v takovém případě připadá nezabavitelná částka 2624 korun, není takový obnos dostatečný.

Mezi nejvýznamnější faktory, které mají na chudobu vliv, se řadí zejména nezaměstnanost a nízká úroveň vzdělání - dětem, jejichž rodiče mají pouze nižší vzdělání, hrozí chudoba v polovině případů. Naproti tomu dětem pocházejícím z rodin s vyšším vzděláním hrozí chudoba jen v necelých osmi procentech případů. Dále je třeba neopomenout horší situaci rodičů samoživitelů.

Čtěte také: Souvislosti Emisí a Pokusů

„V současné době, kdy udeřila energetická krize, to může vším zahýbat. Všechno se zdražuje, propadají se reálné příjmy domácností. Myslím si, že obecně se ten trend bude určitě zvyšovat,“ uvedl Hůle pro Seznam Zprávy.

Systém náhradní péče v ČR

Nejčastěji bývají děti umístěné k prarodičům či širší rodině, do tzv. příbuzenské pěstounské péče. Pokud se o dítě odebrané z rodiny nedokáže postarat ani širší rodina či blízcí, je snaha umístit děti do pěstounské péče. Bohužel systém pěstounské péče, který býval ve 20. a 30. letech minulého v tehdejším Československu velmi rozvinutý a jedním z nejlépe fungujících na celém světě, byl komunistickým režimem v podstatě rozbit. Minulým režimem byla upřednostňována kolektivní výchova v ústavech (dětských domovech, výchovných ústavech apod.).

Posledních více než 10 let prochází systém péče o ohrožené děti pomalými změnami a je upřednostňována pěstounská péče před péčí ústavní. Umístění do dětského domova musí být až tou poslední možností po vyčerpání všech předchozích kroků. Pěstounů je v ČR stále velký nedostatek a pro děti starší 6 let je prakticky nemožné nalézt pěstounskou rodinu. I proto je v ČR stále velké množství dětí umístěno do ústavní výchovy, například do dětského domova.

Ústavní výchova musí být nařízena soudem. Měla by trvat pouze po dobu nezbytně nutnou, nejdéle na dobu 3 let. Před uplynutím této lhůty ji lze o 3 roky prodloužit, a to opakovaně. Z výše uvedeného též vyplývá, že v zařízeních náhradní výchovy v ČR téměř nejsou sirotci. 99,2 % dětí v dětských domovech v Česku má alespoň jednoho rodiče naživu.

Druhy ústavní výchovy v ČR

V České republice je několik typů zařízení, kam jsou děti umístěné, pokud se pro ně nenajde vhodná pěstounské rodina, ať již příbuzenská nebo zprostředkovaná. Pokud jsou děti odebrané v krizové situaci, např. akutní ohrožení na zdraví, jsou umístěné do Zařízení pro děti vyžadující okamžitou péči (ZDVOP). Nejznámější v ČR jsou tzv. Klokánky. Dlouhodobých ústavních zařízení náhradní výchovy jsou 3 druhy: dětské domovy, dětské domovy se školou a výchovné ústavy.

Čtěte také: Aktuální stav divoké zvěře v ČR

V Česku žilo v ústavní výchově k 31. 12. 2022 5 697 dětí.

Mezinárodní únosy dětí

S narůstajícím trendem mezinárodního manželství a stoupajícím počtem rozvodů dochází také stále častěji k tomu, že narušené vztahy mezi rodiči končí únosem dítěte. Podle statistik Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí (ÚMPOD) se v České republice ročně řeší přibližně 70 případů mezinárodních únosů dětí.

Mezinárodní únos dítěte je definován jako protiprávní čin, kdy jeden rodič přemístí dítě do jiného státu, aniž by získal souhlas druhého rodiče nebo soudní povolení. Takové jednání může být posuzováno jako trestný čin, zejména pokud existují soudní rozhodnutí týkající se péče o dítě.

Nejdůležitějším právním dokumentem v této oblasti je zmiňovaná Haagská úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980. Ta stanovuje pravidla pro navracení dětí, které byly nezákonně přemístěny nebo zadrženy.

Častěji dochází k únosům dětí z ČR než ze zahraničí k nám.

Nárůst případů týrání a zanedbávání

Praha - Sociální pracovnice a pracovníci řešili loni případy 10.155 týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí. Počet se meziročně zvedl téměř o devět procent. Je také nejvyšší za poslední dvě desetiletí od začátku zveřejňování údajů. Vyplývá to z výkazů ministerstva práce (MPSV) o sociálně právní ochraně dětí.

Přes 9400 týraných, zanedbávaných či zneužívaných dětí žilo s rodiči, o 460 se starala náhradní rodina a zbytek pobýval v domovech či jiných zařízeních. U celkem 6760 dětí se případ vyřešil díky poradenství. Nad dalšími šesti stovkami převzaly úřady dohled. Přes 1100 kauz vyústilo v trestní oznámení. V nemocnicích skončilo 265 dětí. Čtyři chlapci a čtyři dívky kruté zacházení nepřežili. Po zneužívání bylo těhotných 35 děvčat.

Kauz, které úřady řeší, postupně přibývá. Loni jich od roku 2005, kdy ministerstvo začalo výkazy s údaji zveřejňovat, bylo nejvíc. Před dvěma desetiletími se pracovníci zabývali necelými dvěma tisícovkami případů. V roce 2010 jich bylo téměř 5800.

Za rostoucím počtem ohrožených dětí není podle expertů ani tak zhoršování situace v rodinách, jako spíš větší citlivost a všímavost okolí i úsilí sociálních pracovníků. Na téměř 3200 chlapců a děvčat ve špatné situaci upozornili lékaři, škola, družina, dětské azylové domy či jiná zařízení. Přes 1920 případů zjistily odbory sociální péče samy. Celkem 607 kauz ohlásil anonym. Samo oznámilo svůj případ 277 dětí. U 88 chlapců a děvčat zasáhli jejich sourozenci.

Sněmovna koncem května schválila novelu občanského zákoníku, podle níž by má být fyzické trestání dětí nepřijatelné. Rodičům za to ale postihy hrozit nemají. Dolní komora pak schválila také zavedení takzvaného dětského certifikátu v reformě trestního práva. Sexuální zločinci a pachatelé dalších násilných trestných činů by tak měli mít až doživotní zápis v evidenci, který by jim bránil pracovat s dětmi.

Prevence jako klíč k řešení

Prevence ohrožení dítěte, zejména ohrožení plynoucího ze zanedbávání a nedostatků v péči, zůstává Achillovou patou systému. Služby nedokážou reagovat a předejít ohrožení dítěte v situaci, kdy problém rodiny není ještě tak rozsáhlý. Přitom v riziku, že se dítě stane ohrožené zanedbáváním či špatným zacházením, může být až 300 tisíc dětí v České republice. Právě zanedbávání a špatné zacházení je důvodem pro umístění dítěte do náhradní péče více než v 80 % případů. Tyto děti tak tvoří největší skupinu dětí umístěných do státní péče.

V poslední době se zvyšuje počet rodin, které se ocitají v obtížných životních situací a potřebují naši pomoc. Naším cílem je poskytnout podporu rodinám ještě předtím, než se dostanou do kritické situace vyžadující intervenci orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Preventivní přístup je klíčový pro zachování stability rodin, snížení zátěže na systém sociální péče a zajištění lepší budoucnosti pro děti z ohrožených rodin.

Včasná a intenzivní podpora rodinám v počátečních fázích krize je účinnější z hlediska dosažených výsledků, ekonomicky výhodnější než řešení již rozvinutých problémů a méně traumatizující pro všechny zúčastněné, zejména děti.

tags: #počet #ohrožených #rodin #ČR #statistiky

Oblíbené příspěvky:

• Jak správně třídit odpad
• WC mísy z druhé ruky
• Podrobný návod pro demontáž sifonu
• Legislativa ochrany ovzduší v ČR
• Význam hořčíku