Ekologické zemědělství a výroba biopotravin mají dlouhodobě vzrůstající trend. Vznik a vývoj ekologického zemědělství (EZ) se v České republice datuje od roku 1990.
V ČR funguje více než 4 600 ekofarem hospodařících na 541 tisících hektarech. Ekologičtí zemědělci se starají o 15 % zemědělské půdy, což ČR řadí mezi patnáct zemí světa s nejvyšším podílem ekologicky ošetřovaných ploch v porovnání s celkovou výměrou zemědělské půdy. V EU je ČR na šestém místě.
V současné době zemědělci hospodaří již na 17,5 % zemědělské půdy. ,,Září již tradičně patří kampani na podporu biopotravin a ekologického zemědělství, a také soutěž o biopotravinu roku pomáhá v popularizaci produktů ekologického zemědělství mezi veřejností. Lidé již dnes, i díky různým akcím a projektům našeho resortu, bezpečně poznají biopotraviny podle oficiálního značení.
Podle ní se v roce 2021 ekologicky hospodařilo na 558 124 hektarech, což odpovídá 15,7 zemědělské půdy. Ke konci roku 2021 hospodařilo ekologicky 4794 farem, meziročně o 2,8 procenta více. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula loni uvedl, že v roce 2022 jich bylo již přes 5000.
V roce 2023 bylo na ekofarmách chováno více než 272 tis. kusů skotu (z toho 6,7 tis. kusů dojnic), 70,6 tis. kusů ovcí, více než 7 tis. kusů koz, 10 tis. kusů koní, 2 193 prasat a více než 62 tis. kusů drůbeže. V posledních pěti letech došlo k mírnému poklesu počtu chovaný ovcí, koz a prasat, stavy skotu, koní a drůbeže vykazují naopak spíše rostoucí trend.
Čtěte také: Vývoj solární energie
Součástí zahájení kampaně bylo i vyhlášení vítězů soutěže Nejlepší biopotravina roku 2025, kterou pořádá Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO. Absolutním vítězem se stala BIO smetana od společnosti Naše farmy Pá-Pá s.r.o..
Česká republika se v roce 2023 zařadila mezi 11 zemí světa s největším podílem ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy. Aktuálně je v ekologickém režimu 17,5 % zemědělské půdy, což představuje více než 618 tisíc hektarů. Ekologičtí zemědělci jsou podporováni nejen prostřednictvím dotací v rámci Společné zemědělské politiky, ale také formou bodového zvýhodnění v investičních opatřeních.
Ministerstvo zemědělství (MZe) chce zvýšit plochy zemědělské půdy obhospodařované ekologicky na 22 % z dosavadních přibližně 15 %. Vzrůst by měla i výměra orné půdy v ekologickém zemědělství a spotřeba biopotravin. Do roku 2027 by měli zemědělci v České republice hospodařit ekologicky na 22 % zemědělské půdy. V současnosti je to 15 %. Biopotraviny se mají podílet na celkové spotřebě potravin a nápojů 4 %, zatímco podle údajů z roku 2019 to bylo 1,52 %.
MZe bude nadále podporovat ekologické podniky i výrobu biopotravin, sdružování zemědělců, výrobců a obchodníků a usnadňovat farmám přístup na trh. Zásadní pro další rozvoj ekologického zemědělství v ČR je zaměřit se zejména na produkci mléka, produkci na orné půdě, pěstování ovoce, zeleniny a révy vinné.
Komise vybízí členské státy, aby vypracovaly vnitrostátní ekologické akční plány s cílem zvýšit jejich vnitrostátní podíl na ekologickém zemědělství. Mezi členskými státy existují významné rozdíly, pokud jde o podíl zemědělské půdy, na níž se v současnosti hospodaří ekologicky. Pohybuje se v rozmezí od 0,5 % do více než 25 %.
Čtěte také: Doprava a znečištění ovzduší: Česká republika
Evropská komise předložila akční plán pro rozvoj ekologické produkce. Ekologická produkce je přínosná z řady důvodů: ekologická pole mají přibližně o 30 % větší biologickou rozmanitost, zvířata v ekologickém chovu mají lepší životní podmínky a užívají méně antibiotik, ekologičtí zemědělci mají vyšší příjmy a jsou odolnější a spotřebitelé díky logu EU označujícímu ekologickou produkci přesně vědí, co si kupují.
Akční plán je navržen tak, aby k dosažení 25% cíle poskytl rychle rostoucímu odvětví ekologické produkce vhodné nástroje. Soubor nástrojů obsažený v tomto akčním plánu má podnítit další úsilí, aby se dosáhlo hodnoty 25 %.
Trh s biopotravinami v České republice nadále roste. Průměrná roční spotřeba na obyvatele činila 680 Kč a podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů byl 1,59 %. Většina biopotravin (61 %) je stále dovážena, přibližně čtvrtina dovezených biopotravin je dále reexportována (u distributorů, kteří jsou zároveň výrobci, více než polovina), zároveň roste objem biopotravin dovážený maloobchodními řetězci. 87 % českých výrobců biopotravin sice uplatňuje rozhodující část své produkce (min.
Výkonný místopředseda pro Zelenou dohodu pro Evropu Frans Timmermans k tomu uvedl: „Zemědělství je jednou z hlavních příčin úbytku biologické rozmanitosti a to představuje pro zemědělství velkou hrozbu. Naléhavě potřebujeme obnovit rovnováhu v našem vztahu k přírodě. To není něco, co by mohli udělat sami zemědělci, ale zahrnuje celý to potravinový řetězec. Cílem tohoto akčního plánu je zvýšit poptávku po ekologickém zemědělství, pomoci spotřebitelům činit informovaná rozhodnutí a podpořit evropské zemědělce při přechodu na ekologickou produkci.
Komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski dodal: „Odvětví ekologického zemědělství je ceněno pro své udržitelné postupy a využívání zdrojů, a proto hraje ústřední úlohu při dosahování cílů Zelené dohody. Abychom dosáhli cíle 25 % ekologického zemědělství, musíme zajistit, aby poptávka stimulovala růst tohoto odvětví, a současně zohlednit významné rozdíly mezi jednotlivými ekologickými odvětvími v jednotlivých členských státech. Akční plán pro ekologické zemědělství obsahuje nápady, jak dosáhnout vyváženého růstu odvětví, a poskytuje k nim i nástroje.
Čtěte také: Podíl obnovitelných zdrojů v ČR
Komisař pro životní prostředí, oceány a rybolov Virginijus Sinkevičius řekl: „Ekologické zemědělství přináší mnoho výhod pro životní prostředí, přispívá ke zdravé půdě, snižuje znečištění ovzduší a vody a zlepšuje biologickou rozmanitost. Současně přináší příslušným aktérům ekonomické výhody, protože poptávka v odvětví ekologického zemědělství roste v posledním desetiletí rychleji než produkce. Nový akční plán pro ekologické zemědělství bude klíčovým nástrojem pro postupné dosažení cílů 25 % zemědělské plochy, na níž se bude hospodařit ekologicky, i pro významný nárůst ekologické akvakultury, jak je uvedeno ve strategii v oblasti biologické rozmanitosti a ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“.
Do doporučení pro členské státy k jejich strategickým plánům SZP, která byla zveřejněna v prosinci 2020, Komise zahrnula cíl 25 % ekologických ploch v EU do roku 2030. Členské státy se vyzývají, aby pro tento cíl stanovily ve svých plánech SZP vnitrostátní hodnoty.
V současné době se na podporu ekologického zemědělství vynakládá přibližně 1,8 % prostředků SZP (7,5 miliardy eur). Budoucí SZP na období 2023-2027 bude zahrnovat ekorežimy, na které bude v závislosti na výsledcích jednání o SZP přidělen rozpočet ve výši 38-58 miliard eur.
Aby zvýšila informovanost o ekologické produkci, bude Komise každý rok pořádat „Den ekologické produkce“ EU a udělovat ceny za ekologický přístup jako uznání excelence ve všech fázích ekologického potravinového řetězce. Komise bude rovněž podporovat rozvoj sítí ekologického cestovního ruchu prostřednictvím „bioregionů“.
Akční plán rovněž uvádí, že ekologická produkce akvakultury zůstává relativně novým odvětvím, nicméně má značný potenciál růstu. Cílem akčního plánu je rovněž dále zlepšovat výkonnost ekologického zemědělství z hlediska udržitelnosti.
Podle zprávy je zastoupení EZ v jednotlivých krajích nerovnoměrné a největší obhospodařované plochy jsou jsou v pohraničních hornatých okresech Jihočeského, Plzeňského, Moravskoslezského, Karlovarského a Ústeckého kraje. V těchto pěti krajích se nachází téměř 60 procent ploch v EZ.
Plán předložený Ministerstvem zemědělství si klade za cíl podporovat růst ekologického zemědělství (EZ) a trh biopotravin v České republice. Akční plán navazuje na nový Evropský akční plán pro ekologickou produkci zveřejněný koncem března.
Rozvoj EZ je v plánu řešen v pěti prioritních oblastech od ekonomické životaschopnosti ekofarem, přes výrobu a marketing, po spotřebu biopotravin. Čtvrtou oblastí je hodnocení přínosů EZ na životní prostředí a welfare zvířat.
Andrea Hrabalová za ČTPEZ doplňuje nynější startovací hodnoty pro EZ: „Ekologické zemědělství má v ČR třicetiletou historii od prvních tří farem v roce 1990 až po dnešních více než 4 600 farem hospodařících na výměře 540 tis. ha. Podíl zemědělské půdy v EZ dosahuje 15%. Velmi dynamicky roste v posledních letech trh biopotravin, meziročně o 20 až 30 %.
Ze srovnání ročenek Ministerstva zemědělství vyplývá, že v roce 2022 u nás došlo k oživení ekologického zemědělství, které předtím poměrně stagnovalo. Co se týče struktury půdy pro ekologického zemědělství, tak v předchozích letech tvořily 80 % její celkové výměry trvalé travní porosty. Důvodem pro jejich dominanci bylo situování tohoto typu zemědělské půdy především v horských a podhorských oblastech. Výměra ploch ekologického zemědělství se pak celkově oproti roku 2021 zvýšila o 17 340 hektarů (3,1 %) na celkem 575 464 hektarů. Díky tomu jsme v Česku v roce 2022 měli 16,2 % půdy obhospodařované v souladu s ekologickým zemědělstvím.
Nicméně také v tomto roce počet ekofarem narůstal. I přes nesnáze to značí pozitivní posun směrem k udržitelnému hospodářství. Strategický plán Společné zemědělské politiky na období 2023-2027 (SP SZP) by měl tento trend dále podpořit a přispět tak k naplnění národního cíle.
Pravdou je, že výnosy správně prováděného ekologického zemědělství jsou nižší pouze o 5 až 30 %. Při správné aplikaci regenerativního zemědělství mohou být výnosy vybraných plodin oproti konvenčně obhospodařované zemědělské půdě dokonce vyšší.
Společně s rozvojem ekologického zemědělství se zlepšuje i biodiverzita. Snižuje se díky ní produkce skleníkových plynů při výrobě umělých hnojiv nebo splach minerálních a umělých hnojiv do vodních toků a nádrží. Prospěch ekologického zemědělství potvrdil například také pokus Výzkumné stanice Uhříněves.
Nyní máme v Česku připravenou půdu pro ambiciózní cíle, které chceme do roku 2027 splnit. Směr budoucího rozvoje tuzemského ekologického zemědělství nicméně závisí i na inovacích.
tags: #podíl #ekologického #zemědělství #ČR #na #ZP