Vývoj na energetickém trhu se týká každého z nás, ať je to v rámci firmy, anebo vlastní domácnosti. Co bude v dalších letech ovlivňovat situaci v České republice? Především Státní energetická koncepce, regulatorika EU, vývoj cen a nové technologie.
Spotřeba a výroba elektřiny v ČR
Čistá spotřeba elektřiny v ČR kopíruje do značné míry vývoj ekonomiky - po světové krizi v roce 2009 klesla, v posledních letech se pak opět zvyšovala. Její celková výroba je u nás v posledních letech víceméně konstantní a pohybuje se mezi 82 a 88 TWh ročně.
Zdroje pro výrobu elektřiny
Jaké zdroje k výrobě elektřiny využíváme? Z hlediska paliv převládá hnědé uhlí - v roce 2018 z něj bylo vyrobeno 43 % elektrické energie. Následuje jaderné palivo (34 %), zemní plyn a černé uhlí (po 4 %).
Spotřeba zemního plynu v ČR je v posledních deseti letech poměrně stabilní a pohybuje se zhruba mezi 80 a 90 TWh ročně. Jeho výroba v roce 2018 dosáhla 1,5 TWh (137 mil. m3), což činilo 1,7 % spotřeby. Zemní plyn využívá především podnikatelský sektor, následují domácnosti a výroba elektřiny.
Firmy v oblasti výroby elektřiny
V ČR působí v oblasti výroby elektřiny a tepla celkem 33 firem s ročním obratem nad půl miliardy korun. 11 podobně velkých firem se zabývá distribucí a 37 obchodem s energiemi.
Čtěte také: Vývoj solární energie
Obnovitelné zdroje a jejich hlavní hráči
Jedničkou v oblasti obnovitelných zdrojů je ČEZ Obnovitelné zdroje (roční obrat 2,2 mld. Kč) se 125 MW instalovaného výkonu, podle dostupných informací následuje skupina Jufa (82 MW) a čínský fond China - CEE Fund (67 MW).
Strategické dokumenty v energetice
Hlavní dokument udávající směr, kterým se náš stát bude v oblasti energetiky ubírat, je Státní energetická koncepce (SEK) do roku 2040. Aktualizovanou verzi vláda schválila v květnu 2015.
SEK obsahuje pět strategických priorit:
- Vyvážený energetický mix
- Úspory a energetická účinnost
- Infrastruktura a mezinárodní spolupráce
- Výzkum, vývoj a inovace
Dalším důležitým dokumentem, vycházejícím ze SEK a Politiky ochrany klimatu v ČR, je Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu. Skrze tento dokument mají státy EU povinnost informovat Evropskou komisi o vnitrostátním příspěvku ke schváleným evropským cílům v oblasti emisí skleníkových plynů, obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti, energetické bezpečnosti (aby nebyla víc než 70procentní závislost na importu energií) a propojitelnosti elektrizační, resp. přenosové soustavy. Finalizace dokumentu by měla ve spolupráci s Evropskou komisí proběhnout do konce roku 2019.
Zastřešujícím dokumentem v oblasti životního prostředí je Státní politika životního prostředí ČR 2012-2020. V roce 2015 proběhlo vyhodnocení této politiky, které konstatuje, že i přes dlouhodobý pokles emisí se kvalita ovzduší na území ČR zásadně nezlepšuje. Proto v roce 2019 MŽP zahájilo proces přípravy nového dokumentu, který zohlední nové výzvy a stanoví cíle do roku 2030, popř. 2050. Nová Státní politika životního prostředí ČR má být předložena ke schválení vládě do konce roku 2020.
Čtěte také: Doprava a znečištění ovzduší: Česká republika
(Na Státní politiku životního prostředí navazuje řada dokumentů, které se zabývají zlepšováním kvality ovzduší.) Liberalizace českého trhu s elektřinou byla dokončena v roce 2006, liberalizace trhu s plynem v roce 2007. Od té doby mají možnost libovolně měnit dodavatele jak domácnosti, tak podniky.
Shrnutí roku 2024
- Celková výroba elektřiny v ČR zaznamenala v roce 2024 druhý rok po sobě významný meziroční pokles, tentokrát o zhruba 4 %. Tento pokles byl způsoben zejména nižší výrobou v uhelných elektrárnách.
- Ještě během krizového roku 2022 dodaly uhelné elektrárny do sítě více než 33 TWh elektrické energie, v roce 2023 to bylo necelých 27 TWh a loni necelých 24 TWh.
- Řiditelný výkon uhelných elektráren by do budoucna měly nahradit nové plynové teplárny a elektrárny. Výroba elektřiny z těchto zdrojů by podle výhledu provozovatele přenosové soustavy, společnosti ČEPS, mohla do roku 2035 vzrůst až na trojnásobek.
- Čistá spotřeba elektřiny minulý rok dosáhla zaokrouhleně 57,9 TWh. Celková spotřeba elektřiny v ČR v roce 2024 stagnovala a navázala tak na klesající trend z předchozích let.
- Spotřeba v roce 2024 zůstala pod úrovní před pandemií (2019), což odráží přetrvávající trendy úspor a změn v průmyslové i domácí spotřebě. Celkově tak lze pozorovat stabilizaci po předchozích výraznějších poklesech, avšak na nižší úrovni než v minulosti.
- ČR v roce 2024 exportovala 7,68 TWh a importovala 1,26 TWh elektrické energie. Výroba elektřiny v ČR převyšovala spotřebu v 6732 hodinách, ve zbývajících 2052 hodinách spotřebu částečně pokrývaly i zahraniční zdroje.
- Čistá exportní pozice ve výši 6,43 TWh je nejnižší nejméně za posledních 10 let a o 30 % nižší než v roce 2023. Klesající exportní pozice naznačuje, že se v nadcházejících letech ČR může stát čistým importérem elektřiny.
- Z pohledu velkoobchodních trhů s energií nebyl rok 2024 tak turbulentní jako předcházející období let 2021 až 2023, přesto se však nedá mluvit o úplném uklidnění.
- Dlouhodobé kontrakty byly vystaveny především vlivu cen paliv, zejména zemního plynu, a emisních povolenek, které reagovaly na geopolitický vývoj a probíhající konflikty, včetně války na Ukrajině či dění na Blízkém východě. Krátkodobé trhy byly ovlivněny pokračujícím nárůstem instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích, kdy prudce narostl i počet hodin s nulovou či zápornou cenou elektřiny.
- Obnovitelné zdroje energie jsou nadále nejrychleji rostoucím zdrojem elektřiny. Přírůstek je tažen především solárními elektrárnami, kterých bylo instalováno za rok 2024 celkem 967 MWp instalovaného výkonu. Výkon solárních elektráren v České republice tak zaznamenal přibližně 28% nárůst instalovaného výkonu na celkových 4 430 MWp.
- Rok 2024 přinesl celou řadu legislativních změn a novinek, které mají pomoci dalšímu rozvoji OZE. Kromě spuštění Elektroenergetického datového centra, které zajišťuje možnost sdílení elektřiny, se počátkem roku očekává schválení Lex OZE 3, který by měl konečně zavést akumulaci a flexibilitu do české legislativy. Lze zmínit i představenou metodiku pro zavádění akceleračních zón a s tím spojené zrychlení povolovacího procesu pro elektrárny s větším instalovaným výkonem. Podpořit takový typ elektráren se bude snažit i MPO, a to vypsáním provozní podpory během let 2025 až 2027 pro až 350 MW nového instalovaného výkonu ročně.
- S rostoucím instalovaným výkonem OZE roste i počet hodin se zápornou nebo nulovou cenou elektřiny, rok 2024 byl v tomto ohledu rekordní a přinesl jich 361. Jedná se tak o problém, se kterým se budou muset nové instalace vypořádat. Kromě záporných cen elektřiny představuje výzvu i posílení elektroenergetické soustavy a především pak té distribuční, jejíž kapacita je na většině míst v ČR vyčerpána.
- V roce 2024 klesaly ceny silové elektřiny i plynu v akvizičních nabídkách pro nové zákazníky. Podle největšího tuzemského srovnávače Ušetřeno.cz se průměrná cena obchodní složky elektřiny (silové elektřiny) snížila z lednových 3401 Kč/MWh bez DPH na prosincových 2667 Kč/MWh bez DPH. Cena plynu klesla za stejné období z 1429 Kč na 1117 Kč za MWh bez DPH.
- Podle údajů Ušetřeno.cz dosáhla průměrná úspora při změně dodavatele elektřiny v roce 2024 přibližně 5 000 Kč ročně a u plynu kolem 7 000 Kč ročně.
- V roce 2024 došlo podle OTE k celkem 579 344 změnám dodavatele elektřiny a 204 696 změnám dodavatele plynu.
Klíčové ukazatele roku 2024
Následující tabulka shrnuje klíčové ukazatele roku 2024 v české energetice:
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Celková výroba elektřiny | 68,7 TWh (-4 %) |
| Celková spotřeba elektřiny | 57,9 TWh (0 %) |
| Výroba z uhelných zdrojů | 23,7 TWh (-12 %) |
| Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny | 18,5 % |
| Výroba solárních elektráren | 3,9 TWh (+40 %) |
| Průměrná spotová cena | 85 EUR/MWh |
| Přeshraniční bilance | 6,43 TWh (-30 %) |
| Cena elektřiny pro domácnosti | 2667 Kč/MWh (-22 %) |
Úvodní slovo
Rok 2024 lze označit za první zcela pokrizový rok v energetice Evropské unie. Jen málo období poznamenalo evropskou energetiku tak jako právě roky 2021 až 2023. Spotřeba elektřiny i plynu se v těchto letech podstatně snížila, a to kvůli rekordně vysokým cenám komodit. Ty se teprve v průběhu roku 2024 stabilizovaly na úrovních, které zde patrně zůstanou delší dobu. Jak se bude vyvíjet energetika v roce 2025, se teprve dozvíme, nicméně už nyní víme, že je zde celá řada nejistot, které mohou ovlivnit každodenní život obyvatel České republiky.
Dění na evropských energetických trzích a v české energetice stále více zajímá nejen odborníky, ale i širší veřejnost. Energetika totiž v posledních letech prochází rozsáhlou transformací, která se dotýká nejen firem, ale také domácností. Ve veřejné debatě, v byznysu, ale i v konverzaci mezi lidmi mimo obor se dnes můžeme běžně setkat s tématy, jako je odklon od uhlí, výstavba nových jaderných zdrojů nebo boom fotovoltaik.
Report vzniklý ze spolupráce analytického portálu oEnergetice.cz a srovnávacího webu Ušetřeno.cz si proto klade za cíl shrnout v datech vývoj české energetiky za poslední rok a nabídnout čtenářům vysvětlení hlavních milníků a jejich dopadů na firmy a domácnosti. Pomáhá tak lépe pochopit, jak tolik diskutovaná transformace energetiky dopadá na koncové spotřebitele, kteří jsou našimi čtenáři a uživateli.
Čtěte také: Podíl obnovitelných zdrojů v ČR
Vážení čtenáři, rádi jsme se spojili s kolegy z portálu oEnergetice a připravili pro vás Energetickou ročenku 2024. Věříme, že vás její obsah obohatí o důležité informace týkající se cen energií, aktuálních trendů i legislativy. Pečlivý monitoring spotřebitelských cen zůstává naší prioritou i letos. Děkujeme, že jste u toho s námi.
Petr Hošek, CEO, Ušetřeno.cz
Vážení čtenáři, s radostí vám představujeme Energetickou ročenku 2024. Věříme, že v ní naleznete kvalitní a ucelený přehled o současném dění v české energetice. Naším cílem je nabídnout vám co nejjasnější informace, usnadňující orientaci v tomto rychle se měnícím oboru, k čemuž přispělo také Ušetřeno.cz, které se zaměřilo na retail segment. Děkujeme, že sledujete dění kolem energetiky.
Martin Voříšek, analytik webu, oEnergetice.cz
Výroba elektřiny v roce 2024
Celková výroba elektřiny v ČR zaznamenala druhý rok po sobě meziroční pokles, tentokrát o zhruba 4 %. České zdroje vyrobily v roce 2024 celkem 68,7 TWh. Tento pokles byl způsoben zejména nižší výrobou v uhelných elektrárnách, kdy hnědouhelné elektrárny vyrobily zhruba o 8 % méně elektřiny a černouhelné dokonce o 64 % méně elektřiny než v roce 2023. Snížila se také výroba v jaderných elektrárnách, které v meziročním srovnání do sítě dodaly o 2 % méně elektrické energie. Významně naopak vzrostla výroba solárních elektráren, ty díky nárůstu instalovaného výkonu vyrobily podle dat ENTSO-E o 40,5 % více elektřiny než v roce 2023.
Výroba elektřiny poklesla výrazně i v porovnání s krizovými lety, v porovnání s předpandemickým rokem 2019 poklesla vloni o téměř 15 %. Pokles výroby byl způsoben z velké části pokračujícím snižováním tuzemské spotřeby elektřiny a snížením exportu elektřiny do zahraničí, který poklesl druhý rok v řadě zhruba o třetinu.
Jaderné a hnědouhelné zdroje jsou již tradičně největším zdrojem elektřiny v ČR, když se na celkové výrobě elektřiny podílely 40,8 %, respektive 33,5 %. Na třetí místo se vyhouply solární elektrárny, které svou výrobu navýšily druhý rok po sobě. S podílem 5,7 % na celkové výrobě elektřiny a meziročním nárůstem objemu výroby o více než třetinu tak předčily plynové zdroje, které se na celkové výrobě podílely 5,1 %. Další příčky s podílem mezi 3-4 % na celkové výrobě zaujaly vodní elektrárny, ostatní OZE a biomasa.
Výroba elektřiny v ČR je tradičně nejvyšší v zimních měsících a nejnižší v létě. Kopíruje tak sezónní výkyvy ve spotřebě elektřiny. Rok 2024 dosáhl nejnižší výroby téměř ve všech měsících za poslední roky. Za posledních šest let byla pouze v roce 2023 výroba v květnu, červnu, červenci, září, listopadu a prosinci srovnatelná s rokem 2024.
Výroba elektřiny v budoucnu
ČR bude v budoucnu nadále spoléhat na jaderné elektrárny, jejichž instalovaný výkon by měl v následujících deseti letech růst, zatímco uhelné elektrárny budou od roku 2030 postupně odstavovány. Ačkoliv ČR prozatím nemá stanovený termín odklonu od uhlí, mnozí provozovatelé uhelných zdrojů plánují jejich odstavení z ekonomických důvodů. Po roce 2030 se tak předpokládá, že uhlí bude spalováno především v menších teplárnách či lokálních topeništích. Plánem současné vlády je prosadit odklon od uhlí do roku 2033.
Očekává se naopak rostoucí výroba obnovitelných zdrojů energie, a to vlivem nárůstu jejich instalovaného výkonu. Výroba fotovoltaických elektráren by se měla dle predikcí do roku 2030 zhruba ztrojnásobit a v případě větrných elektráren by měla být přibližně pětkrát vyšší. Výroba plynových zdrojů by se měla zhruba zdvojnásobit.
V následujících letech má podle předpokladů narůstat závislost ČR na dovozu elektřiny ze zahraničí. Ta má okolo roku 2035 dosáhnout svého vrcholu, kdy ČR bude importovat zhruba 20 % své spotřeby elektřiny. Díky dostavbě nových jaderných zdrojů má ale potřeba dovozu elektřiny následně klesat.
Spotřeba elektřiny
Celková spotřeba elektřiny v ČR v roce 2024 stagnovala a nenavázala tak na klesající trend z předchozích let. Čistá spotřeba minulý rok dosáhla 57,9 TWh. Spotřeba elektřiny v ČR dosáhla svého krizového dna v roce 2023, tedy v čase, kdy přetrvávaly důsledky energetické krize, a byla nejnižší za posledních 14 let. Čistá spotřeba činila 57,8 TWh elektřiny, což bylo meziročně o 4,1 % méně. V roce 2024 byla tedy přibližně na stejné úrovni.
Omezování spotřeby energií v Česku pokračuje už dva roky. Kromě počasí k tomu výrazně přispělo také zdražování energií. Úspory přitom byly patrné u všech kategorií odběratelů.
Na datech měsíční spotřeby lze jasně vidět sezónní výkyvy - vyšší spotřebu v zimních měsících a nižší v létě. Od roku 2020 je patrný dlouhodobý pokles, ovlivněný zlepšenou energetickou účinností a úspornými opatřeními, zvláště během vrcholu energetické krize v roce 2022. Spotřeba v roce 2024 zůstala pod úrovní před pandemií (2019), což odráží přetrvávající trendy úspor a změn v průmyslové i domácí spotřebě. Celkově tak lze pozorovat stabilizaci po předchozích výraznějších poklesech, avšak na nižší úrovni než v minulosti.
K největšímu poklesu spotřeby v roce 2024 došlo u maloodběratelů, mezi které se řadí malé a střední firmy a domácnosti. Meziroční pokles spotřeby se u této kategorie odběratelů pohybuje kolem hranice 9 %. Na trend úspor naskočili v roce 2024 i velkoodběratelé z vysokého napětí, tedy průmyslové podniky, komerční a logistické areály nebo datová centra. Ty tvoří více jak třetinu celkové spotřeby a dle dat ERÚ klesla jejich spotřeba o více jak 5 %.
Vývoj spotřeby v následujících letech
Očekává se, že spotřeba elektřiny v České republice bude v následujících letech stagnovat nebo mírně růst, zejména díky elektrifikaci dopravy a zvýšené poptávce v průmyslových odvětvích, jako je výroba baterií a digitální technologie. Podle predikcí by mohla spotřeba elektřiny do roku 2040 vzrůst o 30-76 % ve srovnání s úrovní roku 2022, přičemž konkrétní hodnota závisí na zvoleném scénáři rozvoje. Progresivní scénář například odhaduje nárůst spotřeby včetně ztrát v síti na přibližně 90 TWh v roce 2035 a až 98 TWh v roce 2040.
Evropská komise zároveň stanovila ambiciózní cíle pro rok 2030 v oblasti dekarbonizace, rozvoje obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické účinnosti, ke kterým se zavázala i Česká republika. Dle predikcí bude významným faktorem do roku 2030 nárůst poptávky díky většímu počtu tepelných čerpadel a elektromobilů, což se projeví v postupném růstu spotřeby energie napříč sektory.
Obchodní a fyzické přeshraniční toky
Rok 2024 se nesl ve znamení klesajícího exportu elektřiny z České republiky do sousedních států. Čistá obchodní bilance ČR tvořila 6,43 TWh elektrické energie, což ve srovnání s rokem 2023 představuje 30% pokles. Celkový export elektřiny činil 7,68 TWh a celkový import 1,26 TWh.
V posledních 10 letech ČR zaznamenala nejvyšší exportní bilanci v roce 2014 a to 16,3 TWh, mezi lety 2015 až 2022 se pak vždy pohybovala mezi 10 až 14 TWh. Nižší využívání uhelných zdrojů se tak nyní začíná viditelně projevovat a naplňuje se tak scénář provozovatele přenosové soustavy, že se ČR v průběhu několika nadcházejících let stane čistým importérem elektrické energie.
V hodinovém srovnání loni ČR celkem 6 732 hodin exportovala elektrickou energii a 2 052 hodin ji importovala (poměr export vs. import činil zhruba 77:23). V roce 2023 byl export zaznamenán v 7 285 hodinách a import v 1 475 hodinách (a poměr export vs. import tehdy činil zhruba 83:17).
tags: #podíl #obnovitelných #zdrojů #na #dodavatele #analýza
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]