Příroda si umí pěkně zašpásovat. Chorvatská krajina má k nudě daleko a nabízí členité pobřeží, vysoká pohoří, hluboké lesy, krasové oblasti s jeskyněmi, závrty, vodopády a jezery.
Těch 8000 čtverečných kilometrů má legendární název: Údolí smrti. Je to místo tajemství, podivných příběhů, přírodních úkazů a neskutečného horka. Však se zde také nachází usedlost Furnace Creek, což v podstatě znamená "rozžhavená pec".
Jako v rozžhavené peci si v Údolí smrti rozhodně budete připadat. Jedná se totiž o nejteplejší a díky tomu také nejsušší národní park Spojených států amerických. A to „nej“ není zbytečné. Roku 1913 zde totiž zaznamenali jednu z nejvyšších teplot, které byly kdy změřeny na teploměru - přes 56 stupňů Celsia ve stínu.
Kdybyste se snad na toto místo chtěli někdy podívat, najdete ho jihozápadně od pohoří Sierra Nevada, na severním okraji Mohavské pouště. Přes léto je takové horko, že mouchy nelétají, ale pouze lezou po zemi, neboť by si v horkém vzduchu zničily křídla.
A ještěrky? Pokud si myslíte, že název Údolí smrti vyplývá čistě z faktu, že zde panují extrémně nehostinné podmínky, musíme vás vyvést z omylu. V roce 1849 se zde totiž ztratila skupina zlatokopů. Vzhledem ke smrti jediného člověka je však název lehce přehnaný.
Čtěte také: Česká a světová příroda
Navíc jednou za čas, když se údolí dočká pořádné bouřky, celé svahy okolních pohoří rozkvetou rostlinami všech barev. Údolí je však plné záhad. V minulosti jsme se již podrobně podívali na (ne)záhadu, respektive fenomén pohyblivých kamenů.
Mnozí badatelé v minulosti tvrdili, že toto město opravdu našli! Město je údajně osvíceno pomocí věčných plamenů z podzemních plynů. Badatelé také ve městě údajně našli zlaté sochy, kamenné šuplíky naplněné až po okraj zlatými cihlami a drahokamy, úžasné kamenné mechanismy a obří kamenná vrata, která díky perfektnímu vyvážení zvládne otevřít i dítě.
Pokud se někdy bájné město najde, bude to i další důvod, proč se do Údolí smrti podívat. Rozžhavená pustina má i jiná atraktivní místa. Nachází se zde nejnižší bod v na severoamerickém kontinentu - Badwater Basin, který je 86 metrů pod hladinou moře. Nějakých 130 kilometrů od něj stojí jedna z nejvyšších hor Spojených států - Mt. A fanoušci Star Wars budou mít další důvod: Právě zde se natáčely úvodní scény prvního filmu Nová Naděje.
V Krkonoších najdete kromě nejvyšší hory Česka také nejvyšší český vodopád. Pančavský vodopád se nachází nedaleko od Labské boudy a výška všech jeho stupňů dosahuje téměř 250 metrů. Až k němu podle turistických značek dojdete, vychutnejte si výhled z tzv. Ambrožovy vyhlídky.
Název vodopádu pochází z německého výrazu pantschen - šplouchat. Nachází se na potoce Pančava v Pančavské jámě, v karovité, horní části Labského dolu. Pančava je prvním významnějším přítokem Labe z pravé strany. Nad vodopádem je u cesty pamětní deska Otokara Štětky, náčelníka Horské služby Krkonoše (1916-1975).
Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?
Prazvláštní měsíční krajina, rozbrázděná erozí a pokrytá žlutou a bílou vrstvou vysrážených minerálních solí. Tak vypadá národní přírodní rezervace Soos, rozlehlé rašeliniště s řadou minerálních pramenů. V rezervaci žije řada chráněných živočichů a roste zde množství mokřadních a slanomilných rostlin. Rezervace byla vyhlášena v r.
Dnes zde najdete evropskou raritu - tzv. křemelinový štít - nahromaděnou křemelinu ze schránek jezerních řas rozsivek usazených na dně jezera. V rašeliništi Soos rostou mokřadní a slanomilné rostliny, z bahenních sopek se sykotem uniká kysličník uhličitý, v jiných bublá voda a bahno. Nalezena zde byla i nová řasa Percursaria percursa. Rezervace Soos leží 6 km severovýchodně od Františkových Lázní.
Pískovcový útvar Pravčická brána je největší turistickou atrakcí národního parku České Švýcarsko. A také nejnavštěvovanější. Kdo by nechtěl vidět největší skalní most ve střední Evropě. Už je tomu tak, že se Pravčická brána v Českém Švýcarsku jakožto největší přírodou vytvořený pískovcový skalní most v Evropě stala světově proslulou turistickou atrakcí.
Pravčická brána je symbolem národního parku České Švýcarsko a zároveň jednou z největších přirozených skalních bran v Evropě. Rozpětí oblouku u dna je 26,5 m, výška otvoru 16 m, šířka 7 - 8 m, minimální tloušťka 3 m, vrcholová plošina brány je 21 m nad jejím dnem. Na vrchol této úctyhodné přírodní památky se sice nedostanete, ale její krásu můžete obdivovat z okolních vyhlídek.
Neodmyslitelně k Pravčické bráně patří výletní zámeček Sokolí hnízdo. Vybudován byl roku 1881 na místě chatrče z dubové kůry, která sloužila jako výčep. Původně bylo Sokolí hnízdo využíváno k ubytovávání významných hostů zdejšího rodu Clary-Aldringenů. Dnes se v prvním patře nachází muzeum národního parku.
Čtěte také: Krásy argentinské provincie
Zajímavý krajinný typ najdete nedaleko Veselí nad Lužnicí. Jako malá poušť na vás může působit přírodní rezervace Písečný přesyp u Vlkova, která se nachází na okraji chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Jde o zbytek písečné duny, kde rostou vzácné suchomilné rostliny a žijí teplomilné druhy blanokřídlého hmyzu. Nápadné jsou volné kolonie velké samotářské včely Andrena vaga.
Z geologického hlediska se jedná o izolovaný písečný přesyp, který má poměrně dobře zachovalý charakteristický původní tvar. Okolní krajinu převyšuje o 4-6 m, dosahuje šířky asi 80 metrů. Na volných místech přesypu je světle žlutý jemný pohyblivý písek, na němž vznikají při větším větru zřetelné čeřiny. Ještě začátkem 20. století byl přesyp "živý", v odkryté krajině s intezivní pastvou, kde se nacházela další drobná písečná políčka, byl za větrných dní písek na přesyp z okolí stále přinášen.
Do chrámu přírody, kde je člověk jen na návštěvě, se zajeďte podívat do pralesa Mionší v Těšínských Beskydech. Na ploše 170 hektarů uvidíte, jak vypadal smíšený les, který kdysi pokrýval Beskydy. Nejmohutnější jedle v rezervaci dosahovaly výšky 45 až 60 m s obvodem až 5,5 m a dožívaly se stáří 250 až 450 let.
Dne 16. listopadu 2017 byl prales vyhlášen bezzásahovým územím. Ale pozor, zvídavost lidí se tu musí podřídit pravidlům pralesa. Na 7 km dlouhou naučnou stezku Mionší se mohou vydat jen pěší, a to pouze v sezoně.
Vypadá to tu jako v severské tundře, která sem zasahovala v době ledové. Úpské rašeliniště leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m. Své nejjižnější rozšíření zde nalezl ze severu pocházející malý ostružiník moruška, krčící se v podrostu borovice kosodřeviny, která zde má, jakožto druh původem alpský, zase své nejsevernější stanoviště.
Úpské rašeliniště je jedna z přírodovědně nejcennějších partií Krkonoš a významnou hydrologickou oblastí. Vody zadržované v rašeliništi dávají vznik řece Úpě, která přes Úpskou hranu padá hluboko do Obřího dolu.
Za průzračně čistými ledovcovými jezery se vypravte na Šumavu. Černé jezero nedaleko Železné Rudy je z nich největší a nejhlubší. Černá v názvu neodkazuje na vodu samotnou, ale na temné lesy, které se odrážejí na hladině. Nad jezerem se zvedá skalní masiv Jezerní hory (1 343 m). Na jihovýchodním svahu Jezerní hory naleznete Čertovo jezero. Dolinu, v níž se Čertovo jezero nachází, vyryl podle pověsti ďábel, neboť mu dívka, kterou chtěl odnést do pekla, přivázala na ocas velký kámen.
Moravský kras je největší a nejvýznamnější krasovou oblastí v Česku. Zpřístupněno je tu několik jeskyní, které se po zimě otevírají začátkem dubna. Za prohlídku ale stojí i jeskyně, které jsou volně přístupné. I když se nejedná o žádné rozsáhlé prostory, své kouzlo pro vás jistě mít budou. Stačí si vzít čelovku a můžete se vydat poznávat krásy krasu na vlastní pěst.
Rytířská jeskyně se nachází asi 300 m jihovýchodně od známé Kateřinské jeskyně a je neobvyklým příkladem tzv. Volně přístupná jeskyně Švédův stůl v údolí potoka Říčky je známou archeologickou lokalitou a jedním ze tří nalezišť kosterních pozůstatků neandrtálského člověka na našem území. Jeskyně Kostelík se nachází v údolí Křtinského potoka, který ji vytvořil. Její hlavní dóm připomíná vnitřek kostelíka, který mu přisoudil i název celé jeskyně.
Jeskyně Netopýrka se nachází nedaleko obce Ochoz u Brna. Za vstupní částí se nalézá větší prostora, pod níž pokračuje nízká a úzká plazivka, klesající až k podzemnímu toku. Vstup do jeskyně je volný, avšak bez baterky se zde neobejdete. Po návštěvě jeskyní můžete nahlédnout na okraj propasti Macocha z vyhlídkových můstků.
Nejen díky své nadmořské výšce, která dosahuje 836, 6 m, nebo kvůli svému charismatickému vzezření, ale také pro mnoho rekordů, kterými se může pyšnit, se Milešovce přezdívá královna Českého středohoří. Například představuje největrnější místo v České republice, kde bezvětří bývá průměrně pouze 8 dní v roce. Na vrcholu je každoročně zaznamenáno nejvíce bouří na našem území, proto se mu také často přezdívá Hromová hora.
Od roku 1953 je hora chráněna jako národní přírodní rezervace. Roku 1874 zde byla nalezena jedna z mála českých orchidejí, jazýček jadranský. Milešovka převyšuje okolní krajinu o více než 350 m a nabízí tak ideální rozhledové místo. Samotný vrchol je téměř ze všech stran zalesněný. Nádherné panoramatické pohledy do všech světových stran se návštěvníkům naskytnou až z meteorologické stanice.
V české kotlině nepatří step mezi běžné typy krajiny. Nejen kvůli této skutečnosti je Mohelenská hadcová step vyhlášena národní přírodní rezervací. Unikátní je svou faunou a florou, která je ovlivněna podložím této lokality, bazickým hadcem. Hadec je hornina obsazující vysoký podíl oxidů hořčíku, který se snadno přehřívá a dává tak vzniknout teplému a suchému mikroklimatu.
Vybrat si zde můžete ze dvou procházkových okruhů - jarní okruh měří 3,3 km a trvá maximálně 2,5 hod. Podzimní okruh měří 3 km a vyjde zhruba na 2 hodiny. Obě trasy jsou středně náročné a dochází na nich k velkému převýšení. Lidé na tomto zvláštním území žili od starší doby kamenné, což dokládají nálezy pazourkových nástrojů.
Skalní hřib je geomorfologický tvar, vytvořený nejčastěji selektivní erozí nestejně odolných vrstev hornin ve skalních věžích. Vyšší odolnější vrstvy lépe odolávají mrazovému či termickému zvětrávání. Tyto útvary nejsnáze vznikají v pískovcových skalách, ale najdeme je vzácněji v odolnějších horninách, žule, čediči a dalších.
Nejedná se však o šperky a podobné drahocennosti, ale o poklady přírodního rázu. Národní park České Švýcarsko ukrývá ve svých hlubokých roklinách mnohé cennosti tohoto druhu, ale jen jedno místo nese název Klenotnice a láká tak romanticky orientované turisty k návštěvě.
Za vhodných podmínek, kdy se v zimním období střídají krátkodobé oblevy s mrazivými dny, získávají mnohé pískovcové převisy Českého Švýcarska a Lužických hor parádní ledovou výzdobu. A to se zdaleka netýká jen slavného okruhu u Brtníků.
V době, kdy paní zima vykouzlí nádhernou podívanou v podobě ledových záclon a několikametrových barevných rampouchů, se vydávají na proslulé Brtnické ledopády v severovýchodní části Národního parku České Švýcarsko na Děčínsku stovky výletníků. Ale pozor, správa národního parku vyhlásila vstup pouze na vlastní nebezpečí!
tags: #podivuhodna #priroda #zajímavosti