Příroda a charakteristika Podkrušnohorské pánve

04.12.2025

V následujícím článku se dozvíte více informací a zajímavostí o několika lokalitách nacházejících se na Bílinsku v bezprostředním sousedství Radovesické výsypky. Vrch Chlomek (něm. Chlomek a jeho okolí patří z geomorfologického hlediska do soustavy České středohoří, podsoustavy Milešovské středohoří.

Geomorfologické a fytogeografické charakteristiky

Špičák a jeho okolí patří z geomorfologického hlediska do soustavy České středohoří, podsoustavy Milešovské středohoří. Vrch Chlomek leží na rozhraní dvou fytogeografických okresů, tj. Podkrušnohorské pánve a Lounského středohoří v oblasti termofytika. Leží na rozhraní dvou fytogeografických okresů, tj. Podkrušnohorské pánve a Lounského středohoří v oblasti termofytika.

Vegetace

Podle mapy rekonstruované přirozené vegetace (tj. vegetace, která by za současného klimatu danou oblast pokrývala, kdyby člověk během historie do vývoje přírody nezasahoval) se zde vyskytují šipákové doubravy, v nižších polohách subxerofilní doubravy a dubohabřiny. Podle rekonstrukční geobotanické mapy by zde převládaly šipákové doubravy, což jsou nejteplomilnější lesostepní porosty naší republiky.

Lesy pokrývají západní, jižní, a východní svah kopce Chlomek. Jde o dub zimní a dub pýřitý. V malé míře se na severovýchodním svahu nacházejí lesy s javorem klenem a lípou. Na nevelkých ostrůvcích travnatých ploch na jižním a jihovýchodním svahu nalezneme kostřavu walliskou, ostřici nízkou, mochnu písečnou, kavyl vláskovitý, kavyl sličný, čistec přímý, hvozdík kartouzek. Při severním okraji roste kamejnice modronachová. Složení vegetace odpovídá teplomilným krátkostébelným stepním společenstvům.

V současnosti rostou při vrcholu Špičáku statné břeky, na nezastíněných místech se udržuje kamejnice modronachová. Dnes je vrchol zarostlý hustými keři trnky obecné, růže šípkové, srstky obecné, hlohu a vikve tenkolisté.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Geologické poměry

Z geologického hlediska se jedná o čedičový vrch na povrchu s půdami typu rendzina. Jedná se o čedičový vrchol ve spodní části tvořený usazenými horninami. Paleontologické nálezy zbytků rostlin ukazují na shodné stáří s lokalitou Trupelník. Jsou tvořené dubem letním a dubem zimním na měkkých horninách. Nízké křoviny se skalníky, především se skalníkem celokrajným, dále s druhy rodu slivoň a růže. Porosty jsou maloplošné nebo tvoří rozsáhlejší mozaiky. Zpravidla se vyvíjejí v kontaktu se suchými trávníky a suchými bylinnými lemy na výslunných svazích, skalních hranách i na hlubších půdách.

Vliv industrializace

Vrch Chlomek se nachází na okraji industrializované krajiny resp. navazuje přímo na výsypný prostor dolu Bílina (tzv. Radovesická výsypka) a je jím negativně ovlivňováno. Mapované území se nachází na okraji industrializované krajiny resp. navazuje přímo na výsypný prostor dolu Bílina (tzv. Radovesická výsypka) a je jím negativně ovlivňováno (změna geomorfologie, mikroklimatu, hydrologických poměrů, likvidace botanicky cenných lokalit apod.).

Na lokalitách Špičák (též Vršíček) a Chlomek (neboli Kajba) byly v roce 1952 vyhlášeny státní přírodní rezervace, které ovšem v souvislosti se sypáním Radovesické výsypky musely být o několik desítek let později zrušeny. V minulosti zde byla vyhlášena státní přírodní rezervace (zřízena 15.1.1952). Předmětem ochrany zde byla malá šipáková doubrava na jižním svahu. Bylo to jediné větší souvislé naleziště dubu pýřitého v severozápadní části Českého středohoří.

Další zajímavosti

Tento zalesněný 455, 2 m vysoký kopec Chlomek tvoří společně se Štrbickým vrchem a Bořněm dominantu krajiny Bílinska. Najdeme ho jižně od obce Štrbice na severním okraji Radovesické výsypky. V minulosti (podle starých vojenských map z poloviny 19. století) se severozápadně od něj nacházela osada Lyskovice a vedla pod ním silnice směrem na Bílinu.

Pod vrchem Špičák vedla ještě v první polovině 20. století silnice do Radovesic s odbočkou do Bíliny. Okolní území bylo zemědělsky obhospodařováno. Zajímavý je německý název vrchu na mapě pocházející z roku 1847/48, který zní Paradies (Ráj).

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

tags: #podkrusnohorske #panve #priroda #charakteristika