Člověk jako vládce přírody: Argumenty a pohledy

Otázka vztahu člověka k přírodě je komplexní a vyvolává mnoho diskusí. Je člověk skutečně vládcem přírody, nebo je pouze její součástí? Na tuto otázku existuje mnoho různých pohledů, které se opírají o filozofické, náboženské a ekologické argumenty.

Historický kontext ochrany přírody

Před rokem 1989 vycházela ochrana přírody ze zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody. Na svou dobu to byl moderní zákon, díky němuž byla vyhlášena většina chráněných území a přírodních památek.

K vyhlášení bylo třeba souhlasu majitele pozemku a orgánů státní moci. Ke sporům docházelo, ale řešily se. I když se někteří vedoucí činitelé dívali »skrz prsty«, mnohé se dosáhlo, třeba i zbourání postavených objektů na území rezervací.

Dobrovolní pracovníci ochrany přírody

Ve středních Čechách i v Praze se podařilo vybudovat síť dobrovolných pracovníků ochrany přírody, bez nichž by neudělali ani polovinu toho, co uděláno bylo.

Člověk jako součást přírody versus člověk jako vládce přírody

To je filozofická otázka. Díváme-li se na to z pohledu, že člověk je součástí přírody, pak jeho devastátorské postupy do přírody patří. Stejně jako devastátorské postupy divokých králíků. A příroda si na to najde svůj recept. Nebude sice už taková, jaká byla před příchodem člověka, ale bude to příroda.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Pokud se na to díváme z pohledu člověka jako vládce přírody (to je princip většiny náboženství), pak se jednou bude člověk moc a moc divit. Dožije-li se toho okamžiku.

Argumenty pro management rezervací

Volám-li po managmentu rezervací, potažmo krajiny, ve prospěch biologické rozmanitosti, pak k tomu naopak chci využít všech myslitelných a realisticky využitelných přístupů - od staromilců s ovečkami, přes křovinořezové firmy, až k rozumně nastaveným zemědělským dotacím a spolupráci s developerskými firmami. Tedy vše jiné než sentimentalismus. Nejsem v tom sám, navlas stejně přemýšlí většina vlivných hlav moderní ochrany přírody, tedy ti pánové, co píší učebnice.

Důvodem, proč moderní ochrana přírody odvrhla - až na vzácné výjimky, jako jsou jádra národních parků - sny o klimaxech a bezzasáhovosti, není nechuť k přírodě bez lidí, ale obrovská zodpovědnost. O ochuzování středoevropské fauny a flóry dnes víme dost na to, abychom je srovnávali s extinkčními kataklyzmaty. Opravdu nejde o 18 vyhynulých denních motýlů.

Na přírodu ponechanou bez zásahů se věřilo někdy do 70. let - se známými a nedozírnými následky zejména pro bezlesá stanoviště, kde se důsledky opuštění projevily nejdřív. Jenže při dělení světa na les a neles jsme trochu pozapomněli na klíčovou otázku, kdeže by rostla a žila ne-lesní biota bez lidského vlivu.

Ponechat jej bez zásahu a současně udržet jeho druhové bohatství lze, to by ale musel zaujímat celé Polabí včetně neregulovaných řek, náplavů, praturů a bobrů. Ne že bych nebyl pro, jenže vystěhování Poděbrad a Hradce Králové jaksi není možné, takže nezbývá než využít potenciál současné rezervace - čili zde obnovit tradiční typy hospodaření, jak zde operovaly od příchodu člověka někdy do 20. let minulého století.

Čtěte také: Dopady lidské činnosti na vodní zdroje

Konflikt diverzit

Prý existují druhy, jimž vyhovuje onen zastíněný pseudoprales. Jistěže existují. Jenže pro světlý les hovoří i organismy, jejichž nároky kolega Neustupa tolik hájí.

Pošetilost tradičních ochranářských doktrín jsme pozorovali nejprve na motýlech ne proto, že by motýli byli divní, ale protože o nich víme víc než o jiných skupinách. Jenže shodné nároky má kdekdo.

Dokud se o nárocích háďátek, prvoků a podobné žoužele nedozvíme něco uchopitelného, pak na ně sice musíme brát ohledy (osobně jsem absolutně pro ponechávání části nížinných lesních rezervací samovolnému vývoji), ale nemůžeme na nich stavět dalekosáhlé strategie.

Homo sapiens versus "žoužel"

Homo sapiens versus "žoužel" - 5. 11. kterou zname a ktera nam pripada vic pekna, zajimava... atd. Souhlasim, ja bych byl ale duslednejsi. Clovek ma prednost veskerou zouzeli! A to prosim i pred motyly a to i v jadrech narodnich parku a uvnitr narodnich reservaci.

zouzeli , ma na ne prednostni pravo clovek. Nespokoji li se "zouzel" (tetrivek, kulik hnedy, modrasek tundrovy, medved, vlk,..) s misty (obvykle by to ale mely byt mene atraktivni lokality pro cloveka, aby se ten konflikt clovek vs zouzel porad nevyhrocoval) ktere mu clovek vyhradi ma smulu - na Sibiri, Aljasce i v severni Skandinavii je vsak stale mista dost.

Čtěte také: Více o vztahu člověka a přírody

Homo sapiens versus "žoužel" - 6. 11. Rovnice člověk > ostatní druhy živočichů platí ať se nám to líbí nebo ne ... a třeba vymírající háďátko XY těžko vyvolá masové demonstrace ale takové velryby ano ... ne proto že by byly důležitější, ale právě a jenom proto že nám z nějakého důvodu důležitější připadají.

Je NUTNÉ to změnit - k čemu jsou na miliardy na AGROENVI-dotace pokud jsou vyhozené oknem?

Homo sapiens versus "žoužel" - 6. 11. Chybí nám duchovní rozměr k tomu, abychom opravdu zodpovědně byli schopni spravovat nejen chráněná území, ale celou naši společnost. Dokud člověk bude sám sebe vnímat jako středobod vesmíru a všeho dění, budou nám stále hrozit "ismy" všeho druhu i ochuzování biodiverzity. Ti motýli a jiní živáčkové jsou pouze naše zrcadlo. Mlčky odcházejí ze scény, abychom si uvědomili, že po motýlech je řada na nás.

Homo sapiens versus "žoužel" - 7. 11. "A tak se neustále někteří jedinci (a je jich nemálo) snaží vyzdvihnout člověka na vrchol jakési, člověkem vymyšlené, pyramidy" ...není důvod se nedomnívat že na tom vrcholu jsme. -Žádný jiný druh živočicha si nebude klást otázky proč má nebo nemá zabíjet nebo nezabíjet jiný druh. Lidi toto normálně dělají, jsou schopni uvažovat, rozlišovat na "dobré" a "špatné" (každý trochu jinak, jak se mu to hodí). Máme moc rozhodovat o vymření/nevymření jiných druhů ... zní to arogantně ale je to tak. Zastávám heslo "Chránit přírodu PRO LIDI" ... ne chránit přírodu pro ni samu, pak je to nesmyslné.

Homo sapiens versus "žoužel" - 7. 11. Vy považujete člověka za nadřazeného nad ostaní živočichy, díky tomu že má moc a prostředky na jejich likvidaci ? Z toho, že se člověk líší od zvířat v možnosti rozhodování mezi dobrým a zlým, mi nevyplývá nadřazenost člověka nade vším. Co je nesmyslného na to chránit přírodu pro ni samu ? Nesobecká ochrana přírody je pro vás nesmyslná. Některým lidem postačí návštěva CHKO, kde se můžou kochat. Že umírají nějaké druhy mimo jejich dohled, to je nezajímá. Někomu třeba stačí návštěva ZOO.

Homo sapiens versus "žoužel" - 8. 11. Dobře, jestliže tedy ostatní živočichové nerozlišují mezi "dobrým" a "zlým", proč je "zlé" je ignorovat, hubit...? Člověk je součást přírody ... jasně, ale copak ostatní živočichové nehubí jiné druhy pro svoji vlastní potřebu? Lidi jako vy bohužel dělají v ochraně přírody víc škody jak užitku ...

Homo sapiens versus "žoužel" - 9. 11. Že by je člověk jenom vytlačoval to ne - celkem hodně jich přežívá v parcích a to není žádné přírodní prostředí, ale umělé vytvořené člověkem. Člověk nedokáže živ. prostředí jenom ničit (a většinou ne naschvál, ale nevědomky) ale i vytvářet.

Křesťanský pohled na stvoření

V židovsko-křesťanské tradici „stvoření“ je více než říci příroda, protože se to týká Božího plánu lásky, kde má každý tvor svoji hodnotu a svůj smysl. Příroda je často pojímána jako systém, který se analyzuje, chápe a řídí. Avšak stvoření může být chápáno pouze jako dar, který vychází z otevřené ruky Otce všech, jako realita osvícená láskou, která nás svolává ke všeobecnému společenství.

Texty o stvoření v knize Geneze podávají symbolickým a narativním jazykem hluboké učení o bytí člověka a jeho dějinné realitě. Z těchto příběhů plyne, že lidská existence se zakládá na třech těsně souvisejících a základních vztazích: k Bohu, k bližnímu a k zemi. Podle Bible byly tyto tři vitální vztahy zlomeny nejenom zvnějšku, ale také v našem nitru. Tímto zlomem je hřích. Harmonie mezi Stvořitelem, lidstvem a celým stvořením byla zničena, protože se nám zachtělo stanout na místě Božím a odmítli jsme se považovat za omezená stvoření.

Proto je důležité, že harmonie, kterou svatý František z Assisi prožíval se všemi tvory, byla interpretována jako uzdravení onoho zlomu. Svatý Bonaventura říká, že skrze všeobecné smíření se všemi tvory byl František do určité míry vrácen do stavu původní nevinnosti.

Nejsme Bůh. Země nás předchází a byla nám dána. To nám umožňuje odpovědět na obvinění, které bývá vznášeno proti židovsko-křesťanskému myšlení. Tvrdí, že příběh Geneze, který vybízí k podmanění země (srov. Gn 1,28), prý favorizuje neurvalé vykořisťování přírody, protože podává obraz člověka jakožto panovníka a ničitele. To není správná interpretace Bible, jak ji chápe církev.

Je důležité číst biblické texty v jejich kontextu a se správnou hermeneutikou a pamatovat, že nás vybízejí „obdělávat a střežit“ zahradu světa (srov. Gn 2,15). „Obdělávat“ znamená orat či pracovat na půdě, „střežit“ znamená chránit, opatrovat, hájit, zachovávat, bdít. Implikuje to vztah odpovědné vzájemnosti mezi člověkem a přírodou. Každá komunita může brát z dober země to, co potřebuje k vlastnímu přežití, ale má také povinnost chránit ji a zaručovat kontinuitu její plodnosti pro budoucí generace.

Tato odpovědnost k zemi, která náleží Bohu, v sobě zahrnuje, že člověk obdařený inteligencí bude respektovat zákony přírody a delikátní rovnováhu mezi bytostmi tohoto světa, „neboť on rozkázal, a byly stvořeny! Umístil je na věčné časy, vydal zákon, který nepomine“ (Žl 148,5b-6).

Můžeme zodpovědně užívat věcí a jsme povoláni uznat, že ostatní živé bytosti mají hodnotu před Bohem, „chválí ho a velebí ho už jen tím, že existují,“ neboť Pán se těší ze svého díla (srov. Žl 104,31). Právě pro svoji jedinečnou důstojnost a proto, že je obdařen inteligencí, je člověk povolán respektovat stvoření s jeho vnitřními zákony, poněvadž „Pán moudře založil zemi“ (Př 3,19).

Katechismus poukazuje na zvrácený antropocentrismus velice zpříma a důrazně: „Každý tvor je svým vlastním způsobem dobrý a dokonalý... Různí tvorové, které Bůh chtěl v jejich vlastním bytí, jsou každý svým způsobem odleskem nekonečné Boží moudrosti a dobroty.

tags: #člověk #je #vládcem #přírody #argumenty

Oblíbené příspěvky:

• Sanační technologie
• Znečištění v Deza Valašské Meziříčí: Role Greenpeace
• Pracovní prostředí a zdraví
• Vědecké poznatky o obnovitelných zdrojích
• Klimatické změny a jejich projevy v Česku