Klimatické charakteristiky Pardubického kraje

Pardubický kraj se nachází na východě Čech a malá část jeho severní hranice tvoří státní hranici s Polskem. Kraj leží uprostřed České republiky a rozlohou 4 519 km² se řadí mezi menší kraje ČR.

Reliéf Pardubického kraje je různorodý. Severozápadní část kraje zasahuje do České tabule a je vyplněna úrodnými nížinami. Jedinou výraznou dominantou rovinatého Polabí je neovulkanický suk Kunětické hory. Severovýchod kraje vyplňují nejhornatější pohoří - Orlické hory a Kralický Sněžník. Zde leží i nejvyšší bod kraje, vrchol Kralický Sněžník vysoký 1423 m n. m. Jižní hranici kraje tvoří okrajové pahorkatiny a vrchoviny Českomoravské vrchoviny - Žďárské vrchy a Železné hory.

Nejvýznamnější řekou kraje je Labe a dolní toky jeho přítoků, Orlice nebo Chrudimka. Zbytek kraje odvodňuje řeka Morava, Svitavou nebo Moravskou Sázavou. Vrchol Klepý v Králickém Sněžníku je trojným bodem hlavních evropských rozvodí, označovaný jako „střecha Evropy“.

Pardubický kraj je významnou oblastí akumulace podzemních vod. Nachází se zde řada vodních nádrží např: Pastviny na Divoké Orlici nebo Sečská přehrada na Chrudimce. Pardubicko tvoří i jednu z nejdůležitějších rybníkářských oblastí ČR - největší Bohdanečský rybník - napájený vodou z Opatovického kanálu.

V Pardubickém kraji jsou zastoupeny všechny podnebné oblasti, na které je Česká republika rozdělena. Teplá oblast s průměrnými ročními teplotami kolem 8°C se nachází v Polabské nížině. Chladná oblast se nachází v horách na severozápadě. Roční průměrná teplota vzduchu tam klesá až k 4°C. Ostatní oblasti patří do mírně teplé oblasti. Toto poměrně příznivé klima dovoluje rozvoj turistiky a rekreace.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Nejnižší roční úhrn srážek je mezi 600-700 mm/rok, ten se však vyskytuje jen v několika malých oblastech. V oblastech s vyšší nadmořskou výškou, jako např. Vůbec Jeseníky, u kterých je Králický Sněžník, jsou jednou z nejdeštivější oblastí v republice. Obecně se dá říct, že v Pardubickém kraji stoupá množství srážek s nadmořskou výškou.

Z půdních druhů převažují půdy hlinité a písčito-hlinité. Nejčastějším půdním typem jsou hnědé půdy (kambizemě). Jsou rozšířeny v podhůří Orlických hor, na Českotřebovské vrchovině, na jižních okrajích Loučenské a Chrudimské tabule, na severních okrajích Železných hor a Žďárských vrchů, v jižním okolí Pardubic, na Holicku. V nižších nadmořských výškách se na spraších vyvinuly velmi úrodné černozemě a hnědozemě (jižně od Pardubic, na rozvodí Labe a Cidliny, v okolí Chrudimi. V nejvýše položených oblastech se vyskytují podzoly(±nad 1 000 m n.m.).

Celá západní část kraje patří do Polabí a je tedy spíše vhodnou oblastí pro pěstování exotických rostlin. Je třeba si uvědomit, že exotické rostliny se dají pěstovat na většině našeho území jen s tím rozdílem, že někde je to jednodušší a někde složitější. Horší je to třeba s exotickými ovocnými rostlinami, které potřebují dlouhou vegetační dobu k dozrání plodů. Tam je více zapotřebí být v teplejší lokalitě.

Okres Ústí nad Orlicí vznikl jako správní celek v dnešní podobě v roce 1960 sloučením bývalých okresů Lanškroun a Ústí nad Orlicí, převážné části okresů Vysoké Mýto a Žamberk, menší části okresu Litomyšl a několika obcí za historickou hranicí Moravy z okresu Zábřeh (Cotkytle, Červená Voda, Krasíkov, Strážná, Tatenice a část Bílé Vody včetně Moravského Karlova). Tvoří severovýchodní výběžek Pardubického kraje.

Území okresu leží v nadmořské výšce od 239 m (místo, na kterém opouští řeka Loučná území okresu) po 1 424 m (Králický Sněžník, nejvyšší místo Pardubického kraje). Do severovýchodní části okresu zasahuje výběžek Orlické tabule. Jihozápadní a střední část náleží ke Svitavské pahorkatině. Východní část okresu tvoří Podorlická pahorkatina táhnoucí se od Žamberka přes Letohrad až po Lanškroun. Do severovýchodní části okresu zasahují Orlické hory (Suchý vrch 995 m a Buková hora 958 m), na severozápadě se nacházejí dva malé celky - Králický Sněžník a Kladská kotlina. Na jihovýchodě zasahuje do území okresu malou částí Zábřežská vrchovina.

Čtěte také: Quittova klasifikace (1971)

Klimatické poměry jsou v jednotlivých částech okresu odlišné. Podnebí okresu se výrazně mění s nadmořskou výškou. Oblast Vysokomýtska (západ) je nejteplejší a nejsušší. Průměrná roční teplota vzduchu zde je 8 ˚C, úhrn srážek je 650 - 700 mm. Oblast Lanškrounska (východ) je chladnější v průměru o 1 ˚C a úhrn srážek je o 100 mm vyšší. Výrazně chladnější a vlhčí klima má Králicko a část Žamberecka, kde je ve vyšších polohách průměrná teplota jen 4 - 5 ˚C a průměr srážek převyšuje 900 mm.

Město Svratka se nachází na severovýchodě kraje Vysočina na rozhraní Pardubického kraje a kraje Vysočina. Město leží v nadmořské výšce 632 m na území CHKO Žďárské vrchy. Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území města Svratky do chladné klimatické oblasti CH7.

Obec Chornice leží v severní části Malé Hané v nadmořské výšce 310 až 340 m n. m. Obec Svratouch se nachází v jedné z nejjižnějších částí Pardubického kraje. Podle Quittovy klimatické klasifikace spadá obec do chladné oblasti CH7. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 6,7 °C, nejvyšší průměrná teplota je 27,3 °C, nejnižší -17,3 °C. Ročně zde spadne více než 600 mm srážek.

Využití území v katastru města Svratka (dle ČSÚ k 31. 12.)

Čtěte také: Africké klimatické oblasti

tags: #podnebne #oblasti #klimaticke #charakteristiky #Pardubickeho #kraje

Oblíbené příspěvky:

• Měření schopnosti
• Pěstování hortenzií
• Význam a realizace
• Bezdotykový odpadkový koš Lamart - recenze
• Produkce odpadu na osobu v ČR