Afrika je nejteplejším kontinentem a většinu jejího povrchu tvoří pouště, polopouště a suché stepi. Klima je charakterizováno intenzivním osluněním. Hlavní rysy podnebí jsou určeny zeměpisnou polohou kontinentu.
Důležitou roli hraje též různá šířka severní a jižní části kontinentu, nevýrazné orografické členění bez pásemných pohořích, poloha tlakových systémů a studené mořské proudy. Atypický tvar pevniny vytváří předpoklad pro rozdílné klima mezi jižní a severní částí.
Zeměpisné šířky Afriky ovládají nad oceány pasáty, které se nad pevninou vlivem sezónních změn teplotních poměrů mění v systém rovníkových monzunů. Zimní monzun na obou polokoulích odpovídá pasátu a přináší kontinentální vzduch k rovníku, v létě vane opačným směrem vlhký monzun od rovníku.
Jen na pobřeží Guinejského zálivu vanou po celý rok od oceánu jihozápadní větry vznikající jako jihozápadní pasáty jižní polokoule a pronikající do oblasti nižšího tlaku nad pevninou. Rovníkový vzdušný proud vstupující na pevninu je v nižších vrstvách ovzduší chladnější než kontinentální tropický vzduch, který je zvedán do výše. Vznikají tak intenzívní konvekční bouřky.
Rovníkový vzduch postupuje k severu v červnu a červenci, v srpnu a v září ho kontinentální tropický vzduch zatlačuje k jihu. Délka vlhkého období i roční úhrny srážek se zmenšují směrem k pásmu tropického podnebí.
Čtěte také: Klimatické podmínky
Teplotní režim Afriky je charakterizován poměrně nevelkými změnami teploty mezi jednotlivými měsíci a mezi chladným a teplým obdobím. Naproti tomu denní průběh teploty je charakteristický velkými amplitudami.
Rozdělení srážek v podstatě závisí na cirkulačních poměrech. V Africe se nejvýrazněji projevuje základní zákonitost rozložení srážek v tropickém pásmu: množství srážek se symetricky zmenšuje na obě strany od rovníku do obratníkových šířek, kde dosahuje minimálních hodnot. Znovu se poněkud zvětšuje v subtropech.
Srážkové poměry Afriky jsou charakteristické velkou nerovnoměrností během roku, nepravidelností a značnými výkyvy v jednotlivých letech (zvláště v savanách, stepích a pouštích).
Schematická mapka klimatických pásem a oblastí v Africe:
Vlastní projev klimatu je založen na režimu základních fyzikálních a meteorologických procesů, které představují výměna tepla, oběh vody a všeobecná cirkulace atmosféry. Parametry oběžné dráhy Země kolem Slunce, tvar Země, sklon zemské osy, aspekty vyplývající z oběhů planety Země aj. představují primární faktory, které přímo ovlivňují hodnotu insolace, délku ročních období atd. Jejími důsledky jsou pak zejména: šířková pásmovitost.
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
Do cirkulačních procesů, které mají na celkový charakter klimatu největší vliv, patří zejména všeobecná cirkulace atmosféry a systém mořského proudění. V důsledku existence základních typů vzdušného proudění můžeme usuzovat, jaké vlastnosti proudící vzduch do popisované destinace přináší (např. pasáty vanoucí z moře přinášejí mírné ochlazení a vlhkost).
Zahrnují výsledek plynoucí z dopadajícího sluneční záření na horní hranici atmosféry. Geografické faktory popisují přímý vliv polohy, složek a prvků fyzickogeografické části krajinné sféry na utváření dílčích charakteristik klimatu. orografie - průběh a charakter horských systémů způsobuje jak změny v převládajícím směru proudění a tím i změnu charakteristik meteorologických prvků (např. charakter povrchu (př. Člověk sám o sobě není geografický činitel klimatu, jeho vliv se projevuje prostřednictvím socioekonomických aktivit, které by však ve vazbě na krajinnou sféru již geograficky hodnocené být mohly. Výsledkem lidských aktivit je postupná změna hodnot některých meteorologických prvků, které je možno považovat za faktor utváření klimatu.
Severní Afrika měla vlhčí podnebí v období roku 2 000 př. Kr. Jezero Čad bylo rozlehlejší (oproti dnešním 12 000 km2), existovala jezera v etiopské části východoafrického riftu. Období mezi roky 6 000 až 4 500 př. n. l. bylo vlhkou periodou. 70. a 80. léta 20. století byla v Sahelu ve znamení výrazného období sucha, zatímco 50. - 70. léta se vyznačovala nadbytkem vláhy. Od 90. let 20. století se situace stabilizovala.
Jihoafrická republika se nachází na jižní polokouli, a tudíž zde můžeme očekávat opačné roční období, než je na polokouli severní. Převážná většina jihoafrického území leží v subtropickém pásmu. Při pobřeží je středomořské a ve vnitrozemí kontinentální suché podnebí, sever zasahuje do tropů.
Mezi západním a východním pobřežím jsou velké teplotní rozdíly, způsobené rozdílem teplot mezi zdejšími proudy. V západní oblasti země je suché teplé léto s teplotami okolo 25°C. V zimě je pak ochlazení na průměrných 8°C. Ve východní oblasti země je léto vlhčí a teplejší s teplotami až 35°C a v zimě 20°C. Ve vyšších polohách teploty klesnou až na bod mrazu. Období našich zimních měsíců je v Jižní Africe hlavní turistickou sezónou.
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
Počasí se ovšem liší dle jednotlivých oblastí:
V tabulce jsou uvedeny průměrné teploty v Jižní Africe:
| Město | Max. teplota - prům. | Min. teplota - prům. |
|---|---|---|
| Johannesburg | 26°C | 15°C |
| Kapské Město | 27°C | 17°C |
| Durban | 29°C | 21°C |
tags: #klimatické #oblasti #Afriky #charakteristika