Podoustev říční (Vimba vimba) je ryba, kterou můžete nalézt téměř v každé řece, dokonce i v poměrně silně znečištěných oblastech. Jednou z nejlepších metod pro chytání podoustev říčních je metoda plavaní. Pro tuto metodu lze použít různé druhy umělých nástrah, jako jsou kroužky a různé druhy návnad. Další metodou je využití feederové techniky. Použití speciálního feederového prutu umožňuje chytání této ryby s velkou účinností.
V posledních letech se přijímají opatření k zachování ryby Podoustev Říční a jejího přirozeného prostředí. Podoustev říční se většinou udržuje v hloubkách do 3 metrů. Tato ryba má ráda mírně teplé vody a dokáže přežít i v méně čistých vodách. Podoustev říční se živí rozličnými organickými zbytky a drobnými živočichy, jako jsou měkkýši, larvy a bezobratlí.
Podoustev říční je rozšířená ryba, kterou můžeme nalézt ve většině řek v Evropě. Tuto rybu můžete chytit použitím mnoha různých technik. Chycením podoustev říční u chuť této ryby si rozhodně přijdete na své. Její tělo je protáhlé a bočně zploštělé, dorůstá délky až 1,5 metru a váhy až 40 kilogramů.
Ano, lov Ryby Podoustev Říční je povolen, avšak platí pro něj omezení, která se musí dodržovat. Ryba Podoustev Říční není považována za rybu vhodnou k jídlu, protože má hodně kostí a většinou se používá k úhoříkovému nálevu nebo k přiškrtnutí dravců.
V České republice je Ryba Podoustev Říční chráněna jako ohrožený druh. Při práci na atlase jsem narazil na problém se zákonnou ochranou jednotlivých druhů. Našel jsem několik dokumentů, z nichž jsem mohl nějakým způsobem vycházet, ale ty používaly různou terminologii a místy si i navzájem odporovaly. Dokonce ještě v okamžiku zveřejnění atlasu se v textu vyskytovala řada omylů, na které jsem byl upozorněn a postupně je odstranil.
Čtěte také: Více o břehuli říční
Klíčovým a závazným dokumentem je Vyhláška 395/1992 Sb., od níž se odvíjí text Bližších podmínek výkonu rybářského práva na revírech ČRS (známý spíše jako Rybářský řád), který se ale liší v drobných detailech. Až do současnosti je tato vyhláška základním dokumentem, od něhož se odvozuje ochrana ryb. Bohužel vyhláška nereaguje příliš pružně na změny početnosti jednotlivých druhů v uplynulých letech nebo na nejnovější vědecké výzkumy a určitě by si zasloužila několik úprav, které by lépe odrážely současný stav věcí.
V rámci vyhlášky 395/1992 Sb. jsou vymezeny tři kategorie chráněných druhů odstupňované podle toho, nakolik je daný druh na našem území ohrožen vyhynutím. Status ochrany rybích druhů dle Bližších podmínek výkonu rybářského práva na revírech ČRS (§ 13 odstavec 9 zákona č. Je tedy zřejmé, že „Bližší podmínky…“ vycházejí z textu vyhlášky 395/1992 Sb. Podle tohoto dokumentu nejsou chráněni jelec jesen a mník jednovousý.
Červený seznam ryb a mihulí je oproti vyhlášce 395/1992 Sb. podstatně mladší, aktuálnější a reálněji zachycuje celou problematiku. Bohužel nemá zdaleka takový praktický dopad jako předchozí dokumenty, protože nemá charakter závazného nařízení, ale jedná se spíše o vědecký spis. Operuje s větším počtem kategorií, do nichž člení naše původní druhy ryb.
Co se týče dalších negativních vlivů, pak za nejzávažnější faktory způsobující značné ohrožení jednotlivých druhů vymizením jsou považovány úpravy vodních toků a hydrotechnické stavby, které fragmentují říční síť a tvoří překážky volného pohybu mihulí a ryb. V některých oblastech se uplatňuje predační tlak rybožravých obratlovců, zvláště kormorána velkého a vydry říční.
V České republice jsou prakticky všechny tzv. volné vody součástí rybářských revírů a v rámci jejich obhospodařování jsou vybrané populace ryb posilovány vysazováním násad získaných v rámci řízeného chovu. Následkem toho vyvstává otázka, jak by dopadlo např. hodnocení areálu rozšíření u řady druhů, pokud bychom vzali v úvahu pouze přirozený výskyt a samoreprodukující populace a jak tyto populace vlastně odlišit.
Čtěte také: Kriticky ohrožená perlorodka říční
V důsledku toho, že mnohé druhy jsou předmětem rybníkářských chovů a cílené umělé reprodukce, existují přírodní populace dnes již jen velmi zřídka. Přesuny a vysazování násad ryb z chovu probíhají i u takových druhů, jako je plotice obecná nebo cejn velký, takže ani ty nelze hodnotit jako nedotčené. Proto se mnozí odborníci domnívají, že původní druhová (ale i vnitrodruhová) diverzita naší ichtyofauny byla člověkem změněna natolik, že ve smyslu používaných kritérií došlo k výraznému omezení původního rozšíření nebo dokonce zániku mnohých populací. Je přitom nutné si přiznat, že zásadní roli v těchto změnách hraje právě rybářství.
Čtěte také: Vydra říční - Česká republika
tags: #podoustev #říční #status #ohrožení