Břehule říční (Riparia riparia) je tažný druh drobného pěvce z čeledi vlaštovkovití (Hirundinidae), který hnízdí v holoarktické oblasti včetně Česka. V Česku je zákonem chráněná jako ohrožený druh a zároveň jde o jedinou zde žijící břehuli.
Globální populace je považována za málo dotčenou. Zimuje v Africe, Jižní Americe a jihovýchodní Asii.
Břehule říční je malá hnědá vlaštovka, létající poněkud ploše a bezhlučně. Břehule je o něco menší než vlaštovka, svrchu hnědá, ze spodu světlejší s tmavším páskem na hrudi. Ocásek je krátký a slabě vykrojený. Pohlaví se navzájem neliší. Samec i samice jsou na horní straně těla hnědí, na spodní bílí. Charakteristickým znakem je zemitě hnědý příčný proužek na hrdle a mělce vidlicovitě vykrojený ocas.
Měří 11,5-12,5 cm. Samci a samičky jsou stejného zbarvení. Horní část těla je hnědá v kontrastu se spodní částí, která je bílá. Přes prsa má břehule říční typický hnědý pruh.
Břehule říční je rozšířena po celé Evropě, částečně se vyskytuje také v Asii, severní Africe a severní Americe. V ČR obývá hlavně nížiny a pahorkatiny.
Čtěte také: Břehule říční: ohrožení a ochrana
Obývá místa s vysokými hlinitými břehy nebo podobné stěny, například v pískovnách. Po umělé regulaci vodních toků našla náhradní stanoviště v pískovnách a dalších těžebních prostorech.
Břehule říční létá rychle a obratně. Nad vodou přechází často do mírného obloukovitého letu. Loví často nad vodou a od jiných vlaštovek ji lehce rozeznáme. Hmyz loví neúnavně nad hladinou jezer, řek a rybníků, často daleko od stěn, v nichž hnízdí. Pro všechny ptáky z čeledi vlaštovkovitých je typické, že loví hmyz za letu.
Břehule hnízdí pospolitě v pískovnách a ve strmých písčitých stěnách, ve kterých si vyhrabává dlouhé vodorovné nory na konci vystlané stébly, vlákny a peřím. Jedná se o koloniálně hnízdícího ptáka. V jedné kolonii může být i několik stovek hnízd. Hnízdí do nadmořské výšky 450 m n.m. V době hnízdění se vyskytuje v blízkosti hnízdních kolonií. Často se pohybuje ve skupinách. Většinou jí můžeme zahlédnout nad hladinami větších řek, rybníků nebo těžebních jezer, kde loví hmyz.
V těchto stěnách vyhrabávají oba partneři hnízdní nory, které končí hnízdní komůrkou, vystlanou trávou a peřím. Samice snáší do hnízda 4-7 bílých vajec ( 17,7x12,6mm). Na 4-6 bílých vejcích sedí oba rodiče 16-18 dní. Mláďata se vylíhnou asi po 15 dnech. Hnízdí v květnu až červenci dvakrát ročně.Samice snáší 4 - 6 bílých vajec na kterých sedí oba rodiče po dobu 12 - 16 dnů a mláďata krmí též oba rodiče asi 20 dní. Živí se převážně létajícím hmyzem.
Po vylétnutí z hnízda se zdržují pohromadě a čekají na potravu, kterou jim rodiče přinesou. Ti dokáží podle hlasu svá mláďata rozpoznat.
Čtěte také: Kriticky ohrožená perlorodka říční
Břehule patří mezi ohrožené druhy ptáků. Dříve břehule říční vytvářela nory na přírodních březích řek. S rozvojem vodohospodářství se změnil ráz břehů a břehule říční si musela najít hnízdiště jinde. Obsadila proto pískovny, štěrkovny a hliniště. V těchto místech si vyhrabává chodbu dlouhou až 1m. Na konci jí rozšíří v komůrku. Zde si vytvoří hnízdo bohatě vystlané peřím nebo suchou trávou.
V roce 2013 jí Česká ornitologická společnost vyhlásila ptákem roku.
Břehule říční je tažný pták, ze zimovišť v Africe přilétá na přelomu dubna a května a odlétá v září. Samec při toku vábí samičku tichým TČERRP-TČERRRIP. Zpěv je nevýrazný. Produkován je převážně v letu.
Čtěte také: Vydra říční - Česká republika
tags: #brehule #ricni #stupen #ohrozeni