Stav ohrožení populace vydry říční v České republice

Vydra říční (Lutra lutra) je v České republice typickým konfliktním druhem, což znamená, že různé zájmové skupiny mají silně odlišné názory na její existenci v naší krajině a těžko nacházejí společné řešení. Na jedné straně jsou to zejména rybáři, kterým vydra jakožto rybožravý predátor „konkuruje“ a může způsobovat významné škody na jejich obsádkách ryb, a na druhé straně je to ochrana přírody, jejímž cílem je dlouhodobé udržení tohoto druhu v naší přírodě.

Vydra říční je v současnosti zvláště chráněným druhem podle zákona o ochraně přírody a krajiny a v prováděcí vyhlášce je řazena mezi druhy silně ohrožené. V zákoně o myslivosti je vydra říční zařazena mezi zvěř, kterou nelze podle mezinárodních úmluv nebo z důvodu zařazení mezi zvláště chráněné živočichy lovit.

Vydra je chráněná také řadou mezinárodních úmluv jako CITES a Bernská úmluva, včetně EU směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a rostlin, na základě které jsou pro vydru vymezovány také evropsky významné lokality - speciální chráněná území soustavy Natura 2000. Vydra říční je v současnosti předmětem ochrany v celkem 26 EVL územích.

Historie a současný stav populace

Vydry jsou ohrožení vodní predátoři, které je potřeba chránit. V 19. a 20. století se vydry staly terčem lovu a odstřelu po celé Evropě a na začátku 20. století byly dokonce na okraji vyhubení. V České republice patří vydra říční (Lutra lutra) mezi rybožravé predátory, které se podařilo zachránit po roce 1990. V druhé polovině 20. století se počet vyder v ČR odhadoval na 174, které se rovněž nacházely v několika samostatných a odlišných populacích (pouze 29 % území ČR). Tento stav přetrvává v podstatě až do začátku 21. století.

Od 90. let 20. století však dochází k postupnému nárůstu počtu vyder a její populace roste. S nárůstem počtu vyder u nás rostl i jejich predační tlak na rybí obsádky a tím i ekonomické škody. Rostoucí společenský tlak vedl k přijetí zákona č. 115/2000 Sb. o poskytování náhrad vybraným zvláště chráněným živočichům, které jsou primárním nástrojem náhrady škod vzniklých na území České republiky.

Čtěte také: Spor o soutok Moravy a Dyje

Ochrana vyder na území České republiky se zpočátku zaměřovala především na zjišťování aktuálního rozšíření a na výzkum tohoto druhu. Souběžně se získáváním těchto údajů bylo vyvinuto značné úsilí směřující ke zvládnutí chovu a odchovu tohoto druhu v zajetí. Následná repatriace na severní Moravě pak proběhla s využitím získaných znalostí. V posledních letech byl v souvislosti s narůstajícím areálem rozšíření a stoupající početnosti stále větší důraz kladen na osvětu a řešení konfliktu vznikajícího mezi ochranou vydry říční a komerčními zájmy rybářů. Jedním z opatření byl i vznik zákona o náhradách škod způsobených zvláště chráněnými druhy živočichů.

V současnosti je ochrana vyder koordinována zejména střediskem AOPK Havlíčkův Brod a oddělení záchranných programů ohrožených druhů AOPK ČR. Řada rybářů, myslivců a dalších pozorovatelů přírody bude jistě argumentovat, že vydra je již běžným druhem, který se do naší přírody vrátil a že je jí už tolik, že žádnou další ochranu nepotřebuje. Přesto se vyskytuje již skoro v celé republice, na většině území jsou hustoty poměrně malé.

Vydra se navrátila na většinu území České republiky. Nejedná se ale o příklad úspěšné repatriace (jak si myslí rybáři), protože k obnově populace vydry došlo samovolně, jejím opětovným rozšířením z míst, kde u nás přežila. Repatriační projekt proběhl jen lokálně v oblasti Jeseníků koncem 90. let (v průběhu šesti let bylo vypuštěno 29 jedinců) a nakonec neměl pražádný vliv na celkový vývoj populace. Nepravidelně také probíhalo a probíhá navrácení vyléčených jedinců nalezených v přírodě.

Podle Tomáše Bodnára z Agentury ochrany přírody a krajiny vydry nemají přirozeného predátora. „Teoreticky by jím mohl být vlk, ale žádná empirická data v tomto ohledu nemáme,“ uvádí Bodnár.

Programy péče a ochrana vydry říční

Pro konfliktní druhy jakým je i vydra říční jsou v souladu se zákonem 114/92Sb zpracovány záchranné programy - plány péče. Práce na novém programu péče pro vydru říční byly zahájeny na podzim roku 2004. Desetičlenný pracovní tým byl vytvořen z pracovníků AOPK ČR, specialistů z nevládních organizací, vědeckých pracovišť i nezávislých zoologů.

Čtěte také: Vzdělávání v ČR

Pro vydru říční byl vytvořen plán péče pro období 2009 - 2018. Tento plán péče byl v roce 2009 schválen Ministerstvem životního prostředí. Celá koncepce programu péče pro vydru říční vychází z následujícího hlavního dlouhodobého cíle: zajistit podmínky pro trvalou, samostatně udržitelnou existenci tohoto druhu v přírodě.

Za takový stav je možné považovat situaci, kdy vydra bude trvale obývat všechny oblasti stávajícího areálu rozšíření, eventuálně další vhodná území, která populace samovolně osídlí a to v početnosti odpovídající podmínkám prostředí. Za prioritu je z tohoto pohledu nutné pokládat vzájemnou propojenost všech oblastí výskytu.

Hrozby pro populaci vyder

Významnou součástí programu péče je podrobná analýza příčin ohrožení. Za hlavní faktory, které ohrožují existenci vydry v České republice, jsou považovány ilegální lov, automobilová doprava, ničení prostředí a cizorodé látky. Ilegálně jsou vydry loveny zejména z důvodu zamezení škod, které způsobují na rybích obsádkách. Vydry jsou stříleny, ale používají se také velmi krutá a neselektivní železa a otrávené návnady.

Nedá se odhadnout, jak moc je ilegální lov rozšířen, jeho intenzita se pravděpodobně lokálně mění, nicméně existují údaje o tom, že může lokálně dosahovat i třetinu úmrtí jedinců ročně. Druhým velmi významným faktorem, který má jistě vliv na vývoj celé populace, je úmrtí na silnicích. S rozvojem dopravní sítě a růstem intenzity dopravy vliv tohoto faktoru nepochybně dále poroste. Ročně se k nám dostane 20 - 30 jedinců, a to je jen menší část zvířat, která na našich silnicích uhynou.

Škody způsobené vydrami a kompenzace

S nárůstem počtu vyder u nás rostl i jejich predační tlak na rybí obsádky a tím i ekonomické škody. Rybáři na jihu Čech se každý rok potýkají s rostoucími škodami, které na jejich chovu způsobují vydry říční. V roce 2023 jim byla vyplacena kompenzace ve výši téměř 13 milionů korun. To je sice o 4,5 milionů korun méně než v roce 2022, ale současně o 10 milionů korun více než na počátku 21. století. Tristní je, že tyto kompenzace se vztahují pouze na škody v chovných rybnících. Problémem jsou pak hlavně tzv. volné toky, na kterých ryby v podstatě nikomu nepatří.

Čtěte také: Více o břehuli říční

Český rybářský svaz apeluje na stát, aby byl při stanovení kompenzací spravedlivější a zahrnul i volné toky. Pokud se tyto kroky nepodniknou, mohly by vydry způsobit nenahraditelné škody na českých vodách.

Řešením může být umístění elektrických ohradníků kolem rybníků. Tyto ohradníky vydry odradí, aniž by je zranily.

Monitoring a objektivizace škod

Pro stanovení výše škod způsobených vydrou říční je nově používaná vyhláška MŽP č. 126/2021 o způsobu výpočtu výše škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. Způsob výpočtu výše škody řeší § 3 společně s přílohou č. 2. Výše škody je počítaná podle jednoho vzorce bez ohledu na počet rybníků, nebo velikost území na kterém žadatel hospodaří. To je výrazná změna proti předchozí metodice z roku 2008. V minulosti bylo totiž možné škodu počítat buď pro jeden rybník nebo pro skupinu rybníků. V současnosti tak žadatel na mapě vytvoří čtverec území, které obsáhne všechny jeho rybníky, na které žádá. Na základě zjištěných údajů o podílu rybníků, resp. podílu jejich obvodů, ceně ryb, počtu dnů, a počtu vyder evidovaných v dotčených subkvadrátech mapovací sítě je vypočítána výše škod.

Pro monitorování vydry na chovných rybnících byl otestován systém založený na fotopastech (obrázek 3). Fotopasti byly vybrány z důvodu jejich spolehlivosti v rámci monitorování lesní zvěře a možnosti nočního záznamu. Uživatel umístí fotopast tak, aby snímala místo pravidelného výskytu vydry na rybníku. Toto místo je typicky odtok z rybníka. Vydra využívá k návštěvě rybníka stále stejné cesty, které nemění. Proto je možné umístit fotopast pouze na jedno vybrané místo.

Webová aplikace provede automatickou detekci vydry ve video záznamech pomocí neuronových sítí. Neuronová síť je natrénována na detekci vydry pomocí příkladů vydry a ostatních (jiná zvířata než vydra či falešné video záznamy bez zvířat), která byly zpracovány ručně. Na základě této trénovací množiny se síť naučí detekovat vydru ve video záznamu a stanovovat tak její výskyt na rybníku. Webová aplikace tak dokáže vytvořit informaci o výskytech vydry v dané období. V případě, že uživatel monitoruje více rybníků, pak aplikace dokáže vizualizovat pohyb vydry mezi rybníky a odhadnou počet vyder v dané oblasti.

tags: #vydra #říční #stav #ohrožení #populace

Oblíbené příspěvky:

• Kompostování: Jak správně třídit bioodpad
• Pěstování švestek: kde je jim nejlépe?
• Recepty pro grilování v přírodě
• Význam živé vody
• Osamocení na škole v přírodě