Perlorodka říční: Ohrožení a ochrana

Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) je vzácný živočich oligotrofních vod, který si zaslouží naši pozornost jako deštníkový druh pro ochranu čistých vod se zachovalými přirozenými procesy v povodí.

Perlorodka říční patří u nás mezi kriticky ohrožené druhy. Její ochraně je věnována velká péče. MŽP ve spolupráci s AOPK ČR pro ni vyhlásilo celý záchranný program, který zahrnuje velkou škálu různých opatření na její záchranu a ochranu prostředí, ve kterém se nachází.

V České republice perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) přežívá pouze ve zbytkové populaci. Nyní se odhaduje, že početnost druhu klesla na méně než 1 % původní početnosti.

Z hlediska evropské i národní územní ochrany je perlorodka říční v povodí řeky Blanice předmětem ochrany evropsky chráněných lokalit EVL Šumava, EVL Boletice a EVL Blanice. Dále pak předmětem ochrany národní přírodní památky Prameniště Blanice, národní přírodní památky Blanice a přírodní památky Blanice, a konečně také předmětem ochrany CHKO Šumava.

Perlorodka říční je holarktickým prvkem severnější Eurasie a Severní Ameriky. Na našem území se perlorodka vyskytuje v povodí horního toku Vltavy (dříve i Otavy), Blanice, Malše a jejich přítocích. V jihočeské Blanici se doposud zachovala nejpočetnější středoevropská populace tohoto kriticky ohroženého mlže. Fragmenty původních populací se zachovaly též v přítocích saské Saale, které tvoří státní hranici mezi Českou republikou, Bavorskem a Saskem. Početně nižší výskyty byly známy a dosud přežívají ve dvou potocích pramenné oblasti Želivky.

Čtěte také: Úbytek perlorodky říční

Popis a biologie

Délka lastury 95-140 mm, výška lastury 50-60 mm. Lastura je protáhlá, ledvinovitého tvaru, nápadně silnostěnná a pevná. Zbarvení lastury je tmavě hnědé až černé. Vrchol lastury bývá v dospělosti výrazně korodovaný s prosvítající perletí se zlatavými přírůstky. Výrazná perleť vnitřní strany lastury a schopnost tvořit perly (cizorodé částice obalené perletí) daly perlorodce český název. Vyvrhovací a přijímací otvor není zřetelně oddělen.

Perlorodka říční se vyskytuje zejména v podhorských a horských tocích s chladnou a mírně kyselou vodou v oblastech chudých na vápník. Je náročná na kvalitu vody, vyžaduje zejména nízkou teplotu a vysoké okysličení. Živí filtrací planktonu a detritu. Hlavním hostitelem glochidií je pstruh potoční (Salmo trutta).

Pro vývoj malých perlorodek je důležitá dostatečná teplota vody a přítomnost kamenito-písčitého substrátu, v němž se mohou schovat. Perlorodka říční pro svůj vývoj potřebuje rybího hostitele, v jehož žábrách se larva vyvíjí v malou perlorodku. Tímto hostitelem je pstruh potoční, což samo o sobě ukazuje na kvalitu vody a charakter toku, v němž oba žijí. Jedná se o čisté, živinově chudé vody, s přirozeným meandrujícím korytem a písčitým-štěrkovitým dnem.

Na stanovištích přírodě blízkých se jedinci přirůstající relativně pomalu dožívají až 140 let.

Příčiny ohrožení

Perlorodky jsou ohroženy zejména znečištěním vodních toků a změnami půdních a vegetačních poměrů v okolí toků. Například smrkové monokultury v okolí toků výrazně zvyšují okyselení vod. Díky snížení kvality životních podmínek se přestávají perlorodky rozmnožovat a v českých populacích převládají starší neplodní jedinci.

Čtěte také: Více o břehuli říční

• Chemické znečištění vod v tocích, kde tento druh žije. Hlavní skupiny znečišťujících látek jsou průmyslové odpadní vody (s přímým toxickým účinkem), toxické kovy a specificky působící látky jako jsou pesticidy nebo léčiva.
• Za historicky první, avšak dlouhodobě působící příčinu ústupu populací perlorodky říční je považována středověká kořistnická exploatace z důvodu získávání sladkovodních perel, která byla široce rozšířena v Čechách až do konce 19. století.
• Za hlavní příčinu vymírání perlorodky říční v Evropě byla dlouho považována eutrofizace povrchových vod.
• V souvislosti s postupným hospodářským rozvojem společnosti se zvýšilo i množství cizorodých látek vstupujících do vodního prostředí.
• V souvislosti s lidskými aktivitami v povodích dochází ke zvyšování množství materiálů vstupujících do toku z celé plochy povodí.
• Stagnace v reprodukci perlorodky říční mimo jiné časově koreluje s prudkým nástupem kyselých dešťů ve střední Evropě v 60. letech 20. století.
• Jednou z příčin ohrožení životaschopnosti populací perlorodky říční může být i nedostatek vhodných hostitelů pro vývoj larválních stádií.

Ochrana a záchranné programy

Perlorodka říční je sladkovodní dlouhověký mlž, který je v České republice chráněn zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a evropskou Směrnicí o stanovištích - 92/43/EEC v rámci soustavy NATURA 2000.

Systematické snahy na ochranu perlorodky byly započaty v 80. letech na modelovém území v povodí řeky Blanice. Byly vyvíjeny a ověřovány metody polopřirozených odchovů a managementu povodí a poté úspěšně aplikovány. V roce 1993 byla schválena první fáze záchranného programu pro perlorodku říční, v roce 1999 druhá a následně v roce 2013 byla MŽP schválena fáze třetí (dostupná na www.zachranneprogramy.cz). Realizací a koordinací záchranného programu je pověřena AOPK ČR.

Záchranný program definuje jako cíl zajištění takové kvality prostředí, která umožní dlouhodobé udržení stabilní, trvale rostoucí, samostatně se rozmnožující populace perlorodky říční v řádu desetitisíců až statisíců dospělých jedinců, a která bude schopna překonávat jednotlivé náhlé disturbance. Současně klade důraz na přítomnost kohorty 20 % jedinců mladších 30 let.

Mezi stěžejní cíle probíhajícího záchranného programu patří obnova všech fází životního cyklu v přírodních podmínkách, která umožní omlazení přestárlých populací. Nicméně náprava poškozených procesů v povodí je natolik dlouhodobým úkolem, že byly populace perlorodek prozatím posilovány tzv. propopulačními opatřeními.

Zbytkové populace byly posíleny dvěma způsoby: vypouštěním invadovaných ryb nesoucích larvální stadia perlorodek nebo výsadky odchovaných mladých perlorodek.

Čtěte také: Vydra říční - Česká republika

Při prvním způsobu posílení populace jsou vybrány vhodné ryby, které jsou krátce ponechány v lázni s právě dozrálými glochidiemi získanými z oplodněných dospělých perlorodek. Po uchycení glochidií na žábry jsou ryby vypouštěny zpět do toku. Doběhnutí parazitární fáze je pak pod taktovkou přírodních podmínek.

Při druhém způsobu jsou ryby po invadaci drženy v kontrolovaných podmínkách do vypadávání právě metamorfovaných juvenilních perlorodek. Ty jsou následně pravidelně kontrolovány a krmeny přirozenou potravou získávanou z pramenišť až do věku několika let.

Tabulka: Posílení populací perlorodky říční

Díky intenzivní péči o zbývající jedince a provedení odchovů s následným vypouštěním odrostlých juvenilů se podařilo lokálně, ale výrazně zlepšit věkovou strukturu druhu. Nicméně bez provedení rekonstrukce habitatu perlorodky v dlouhodobém horizontu nepřežijí.

Perlorodka říční je v České republice již po více než třicet let objektem zájmu mnoha biologů a nadšenců a v návaznosti na to také sílí snahy o její záchranu. Perlorodka je jednou z vlajkových lodí české ochrany přírody. Mimo zachování tohoto vzácného mlže v naší přírodě je její záchrana také věcí cti České republiky na národním i celoevropském poli ochrany přírody.

tags: #perlorodka #říční #ohrožení

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické aplikace a jejich využití v krajině.
• Závěsné odpadkové koše 8l - tmavé provedení
• Tipy pro zimní zenovou fotografii
• Ekologický Den Země
• Boj proti suchu