Podpora obnovitelných zdrojů energie v EU: Investice do bezpečnosti a nezávislosti

O podpoře obnovitelných zdrojů energetiky se v Evropské unii diskutuje už mnoho let. Dosud se ale dávala do souvislosti především s bojem proti změnám klimatu. Podpora obnovitelných zdrojů energie a decentralizace její výroby a spotřeby je v prvé řadě investicí do bezpečnosti a nezávislosti Evropy, upozorňuje v rozsáhlé zprávě organizace EASAC. Ta sdružuje akademie věd z členských zemí EU a dále také jejich obdoby z Norska, Švýcarska a Velké Británie.

Závislost na dovozu fosilních paliv, především ropy a zemního plynu vystavuje Evropu geopolitickému vydírání a činí ji ekonomicky zranitelnou. Je nutné pokračovat v diverzifikaci zdrojů energie a nevyměnit přitom jednu závislost za jinou. I z bezpečnostních důvodů je klíčové podporovat domácí udržitelnou energetiku a inovativní technologie. Jenže s těmi se také pojí rizika. Energetika se ukazuje být Achillovou patou Evropy, upozorňují vědci v expertní zprávě poradního sdružení European Academies Science Advisory Council (EASAC). Za Akademii věd ČR se na obsahu zprávy podíleli fyzik Antonín Fejfar a právnička Rita Sik-Simon.

„Obnovitelné zdroje jsou v současné situaci nejen ekonomicky výhodné, ale i strategické. Integrace obnovitelných zdrojů vede k restrukturalizaci energetických systémů, jmenovitě ke zvýšení flexibility, a v důsledku i odolnosti,“ zdůrazňuje Antonín Fejfar z Fyzikálního ústavu AV ČR, jeden z třicítky vědců a vědkyní, kteří vypracovali obsáhlou analýzu o bezpečnosti obnovitelné energetiky. Antonín Fejfar se ve své výzkumné práci zabývá fyzikou tenkých vrstev nanostrukturních polovodičů určených především pro fotovoltaiku a fotoniku.

Energetická bezpečnost a závislost na dovozu

Zpráva EASAC několikrát zmiňuje také fakt, že by Evropská unie neměla vyměnit jednu závislost za druhou. Po invazi na Ukrajinu se podařilo do určité míry odstřihnout od ruských energetických zdrojů, přitom ale hrozí riziko příliš úzkého napojení na jiné země světa. Podle Antonína Fejfara přitom analýza nezahrnuje nejnovější nepředvídatelná rozhodování nového amerického prezidenta Donalda Trumpa v oblasti tarifů a cel. „Změnu postojů Spojených států lze sledovat dlouhodobě.

Rizika spojená s obnovitelnými zdroji

Využívat energii ze slunce nebo větru je k planetě jistě šetrnější než spalovat fosilní zdroje. Jenže i s obnovitelnou energetikou se pojí bezpečnostní rizika. Zařízení solárních elektráren, větrné generátory i baterie se totiž ve velké míře dovážejí ze zemí mimo Evropu, nejčastěji z Číny. „Hodně se jich nachází právě v geopoliticky nestabilních oblastech, proto by bylo rozumné získávat je od různorodých a důvěryhodných zdrojů a zároveň budovat partnerství s dodavateli,“ píše se ve zprávě. Téma kriticky důležitých surovin patřilo k hodně diskutovaným, a to právě s ohledem na (ne)soběstačnost kontinentu. Nejde o to, že by u nás suroviny nebyly k dispozici, například lithium by se těžit dalo. Každá těžba ale zasahuje do životního prostředí a podmínek žití v dané oblasti.

Čtěte také: Výzvy a perspektivy OZE v Německu

Kybernetická bezpečnost energetického sektoru

Analýza dále upozorňuje na nutnost ochrany energetického sektoru před kyberútoky, kterých v poslední době přibývá. Systémy informačních technologií se používají ve všech fázích dodavatelského řetězce elektřiny včetně přenosových a distribučních sítí a výrobců. „Bez zajištění energetické bezpečnosti nelze mluvit o bezpečnosti Evropy,“ shrnuje poselství analýzy expertů William Gillet, ředitel EASAC pro oblast energetiky. „Každá investice do udržitelné energetiky je investicí do bezpečnosti.

Atomová energie a geopolitická rizika

Zpráva si nakonec bere na paškál i atomovou energii. Ta v posledních letech sice zažívá jistou renesanci a EASAC odhaduje, že poptávka po reaktorech bude sílit, upozorňuje ale na geopolitická rizika spojená s těžbou a obohacováním uranu a s instalací reaktorů. Téměř polovina globální produkce pochází z Kazachstánu, který se nachází v potenciálně neklidném regionu. Samotnou technologii obohacování uranu pro jeho nasazení v reaktorech pak téměř z poloviny ovládá Rusko. Jádro zažívá renesanci, Rusko ale stále velkou měrou ovládá trh, což se musí změnit. Zpráva upozorňuje, že i když v roce 2022 klesl import ruského jaderného paliva do Evropy na 68 %, o rok později opět vzrostl na 79 % s tím, že se země provozující reaktory rodiny VVER předzásobily pro případ zhoršování mezinárodní situace.

Země jako USA, Kanada, Velká Británie, Francie a Japonsko v roce 2023 sepsaly tzv. Ten by měl v následujících letech omezit vliv Ruska na globální scéně a požadavek na jadernou nezávislosti je součástí také evropského plánu REPowerEU z téhož roku.

Výroba elektřiny z evropských zdrojů

Podle vědců je však potřeba, aby většinu energetického mixu tvořila elektřina, kterou dokážeme vyrobit v Evropě z místních zdrojů. Zvýrazněna je především elektřina z větru, slunce a biomasy. Mnoho států vyváží nebo dováží větší množství elektřiny, Evropská unie jako celek je však v oblasti výroby elektřiny prakticky soběstačná (v posledních letech dováží v průměru méně než 0,2 % spotřebovávané elektřiny).

Situace tří z uvedených zemí je specifická - Lucembursko a Litva více než polovinu spotřebované elektřiny dováží, v Estonsku v posledních pěti letech výrazně klesla výroba z fosilních paliv (zatímco výroba z obnovitelných zdrojů se příliš nezměnila). Některé další země (v grafu jsou označeny *, např. Chorvatsko nebo Itálie) alespoň jednou v letech 2020 až 2024 dovážely více než 10 % spotřebovávané elektřiny.

Čtěte také: Podpora OZE v České Republice

Nejvyšší podíl obnovitelných zdrojů (větru, slunce, biomasy a vody) na výrobě elektřiny ze států EU má Dánsko (88 % v roce 2024, nárůst o 73 procentních bodů v letech 2000-2024), Česko je druhé nejnižší (17 %) těsně před Maltou. Kromě Dánska došlo k největšímu nárůstu obnovitelné elektřiny v Portugalsku (+56 p. b.), Německu (+52 p. b.), Velké Británii a Nizozemsku (u obou +48 p.

Podíl jednotlivých obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v EU

• Vítr: V roce 2024 vyráběl v EU celkem 17 % elektřiny. Největší podíl má Dánsko (58 % v roce 2024, +46 p. b. mezi lety 2000-2024), dále Irsko (37 %, +36 p. b.) a Portugalsko (31 %, +31 p. b.). Na Maltě a na Slovensku zatím nedošlo k žádné výstavbě větrných elektráren, ve Slovinsku (+0,1 p. b.), Česku (+1 p. b.) nebo Maďarsku (+2 p.
• Slunce: Zatímco v roce 2000 až na zanedbatelné výjimky nebyly solární elektrárny nikde v EU, v roce 2024 se podílely na 11 % vyrobené elektřiny. Tyto elektrárny mají největší podíl v Maďarsku (25 %), Řecku a Španělsku (u obou 21 %), na Kypru (19 %) a v Nizozemsku (18 %).
• Biomasa: V roce 2024 bylo z biomasy vyrobeno 5 % elektřiny. Největší podíl má v Dánsku (19 %), Velké Británii (14 %), Finsku a Lotyšsku (u obou 12 %).
• Voda: Výroba z vodních elektráren spíše stagnuje (v roce 2024 pokrývala 13 % v EU), ve více než polovině států EU navíc mírně poklesla. Největší podíl má v Rakousku (57 %), Lotyšsku (50 %) a Chorvatsku (44 %).

Infografika je založená na datech o výrobě a spotřebě elektřiny od organizace Ember. Jedná se o nezávislý energetický think-tank, zaměřený na podporu přechodu od uhlí k čistým zdrojům elektřiny.

Podpora OZE v České republice

Dne 11. června 2014 Evropská komise schválila režim podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE) Českou republikou. Rozhodnutí o notifikaci se týká nejen zákona č. Rozhodnutí je výsledkem intenzivního vyjednávání české strany s příslušnými složkami Evropské komise, které bylo již zahájeno v polovině roku 2012. "Jsem velmi rád, že se nakonec českému státu po dvouletém úsilí podařilo od Evropské komise získat souhlas se způsobem, jakým Česká republika podporuje výrobu elektřiny z OZE," prohlásil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Komise ve svém rozhodnutí soudí, že oznámené opatření je slučitelné s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm.

Součástí rozhodnutí jsou ale i závazky ČR na úpravu stávajících předpisů. Mezi hlavní závazky českých orgánu patří především změna způsobu výběru zvláštního nákladu na podporu elektřiny z OZE od zákazníků v ceně elektřiny, kdy nový systém účtování musí být nezávislý na výši zákazníkovy spotřeby elektřiny.

Směrnice RED a cíle EU

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů [RED, Renewable Energy Directive] zavádí zejména společný sytém na podporu energie z obnovitelných zdrojů napříč různými odvětvími a jako závazný celkový cíl stanovuje 42,5 % podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energie v EU do roku 2030 s dodatečným orientačním navýšením o 2,5 % pro dosažení cíle 45 %. Směrnice také požaduje do roku 2030 zajistit záměnu 42 % vodíku spotřebovaného v průmyslu vodíkem obnovitelným a 1 % podíl RFNBO na sektoru dopravy.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a investiční podpora

tags: #podpora #obnovitelných #zdrojů #energie #EU

Oblíbené příspěvky:

• Praktický odpadkový koš
• Využití povrchových materiálů
• Zdanění energií v EU
• Centrální banka a emise peněz
• Flixbus Vídeň Letiště - Průvodce