Evropská energetická a klimatická politika vstupuje do fáze, kdy se stále výrazněji střetává ambice dekarbonizace s otázkou konkurenceschopnosti, bezpečnosti dodávek a sociální přijatelnosti.
Revize systému EU ETS a konkurenceschopnost
Devatenáct ministrů hospodářství z členských států Evropské unie společně vyzvalo k revizi systému emisního obchodování EU (ETS) s cílem posílit konkurenceschopnost a snížit regulační zátěž pro evropský průmysl. Zdůrazňují potřebu větší flexibility a zjednodušení pravidel tak, aby lépe zohledňovala globální konkurenční tlaky a inovaci.
Bloomberg se pozastavuje nad ambiciózní přestavbou trhu s elektřinou, kterou schválila italská vláda. Náklady na emisní povolenky (EU ETS) by tak nebyly součástí konečných účtů za elektřinu, což by mělo snížit ceny pro spotřebitele a průmysl a zároveň reflektovat slib vlády zmírnit vysoké energetické náklady. Tento krok však vyvolal prudkou reakci na energetických trzích.
Strategické partnerství s Čínou
Německý kancléř Friedrich Merz během své první oficiální návštěvy Číny zdůraznil, že chce prohloubit „komplexní strategické partnerství“ mezi oběma zeměmi a rozšířit spolupráci tam, kde je to možné. Clean Energy Wire ale upozorňuje, že zároveň zůstávají napjaté otázky kolem exportních kontrol na vzácné zeminy, které jsou klíčové pro elektromobilitu, větrné a solární technologie a výrobu baterií.
Investice do větrné energie
Podle WindEurope evropský větrný sektor v roce 2025 mobilizoval rekordních 45 miliard eur investic do nových větrných projektů, což umožnilo instalaci přibližně 19 GW nové kapacity a posílilo tak energetickou bezpečnost i průmyslovou konkurenceschopnost regionu. Nejvíce přidané kapacity vzniklo v Německu, Turecku, Švédsku a Španělsku, přičemž téměř 90 % všech nových instalací bylo na pevnině.
Čtěte také: Podpora pro elektromobily
Dopady změny klimatu
Podle nové studie publikované v Euronews vyvinuli vědci z University of Graz v Rakousku průlomový matematický model, který dokáže podrobně kvantifikovat, jak změna klimatu zvyšuje četnost, intenzitu a rozsah extrémních jevů jako vlny veder, sucha nebo povodně v Evropě. Model, použitý na datech z let 1961-2024, ukazuje až desetinásobný nárůst extrémních teplotních událostí v některých částech kontinentu, a to výrazně nad rámec, který by bylo možné vysvětlit pouze přirozenou variabilitou. To podtrhuje silný vliv antropogenních emisí na klimatické riziko a celkové ekonomické i společenské náklady.
Energetická úložiště a recyklace
Podle analýzy Renewables Now bude Německo s rostoucím podílem větrné a solární energie do roku 2045 potřebovat mezi 400 a 600 GWh bateriových a jiných úložišť, aby zajistilo stabilní provoz elektrizační soustavy a zvládlo výkyvy výroby z OZE.
Podle Politico Europe ztrácí EU cenné suroviny pro energetickou a technologickou transformaci kvůli mizícím vozidlům na evropských silnicích. Vyřazená vozidla by měla být recyklována a vrácena do evropského materiálového cyklu, protože obsahují strategické kovy a materiály - jako měď, hliník, lithium či vzácné zeminy.
Dominance elektrických autobusů
Podle nové zprávy Transport & Environment dosáhl segment městských elektrických autobusů zásadního průlomu - zhruba 70 % všech nově registrovaných městských autobusů v Evropě je nyní čistě elektrických.
Kritika dotací EU
Nová studie charity Foodrise upozorňuje, že EU prostřednictvím společné zemědělské politiky přerozděluje peníze evropských daňových poplatníků vysoko emisním potravinám. V roce 2020 dostalo hovězí a jehněčí maso přibližně 580× více dotací než luštěniny jako čočka a fazole. Maso a mléčné výrobky dohromady pohltily zhruba 77 % všech prostředků, což je považováno za skandální vzhledem k jejich vysoké uhlíkové stopě a nízkému podílu na zdravé výživě.
Čtěte také: Projekt ochrany přírody – financování
Trumpova kritika a evropské investice
Podle komentářů zveřejněných CNN i zpravodajských servisů Trumpova administrativa ostře kritizuje větrné elektrárny a obnovitelné zdroje. Krátce poté ale devět evropských zemí podepsalo dohodu o vytvoření rozsáhlého offshore větrného hubu v Severním moři, který by měl postupně dodat až ~100 GW kapacity.
Využití odpadního tepla
Podle průzkumu a tiskové zprávy E.ON považuje přes 70 % obyvatel Německa (72,5 %) datová centra v blízkosti jejich bydliště za přijatelnější, pokud se odpadní teplo z jejich provozu aktivně využívá pro místní sítě dálkového vytápění či komunitní tepelné systémy.
Sodík-iontové baterie
Podle komentáře Mezinárodní energetické agentury (IEA) získávají sodík-iontové baterie stále větší pozornost jako nová třída akumulátorů, která může diverzifikovat bateriové chemie a dodavatelské řetězce v období rostoucí poptávky po elektromobilitě a úložištích energie.
Aukce pro větrné elektrárny v Německu
Německo nadále pokračuje v transformaci svého energetického sektoru, která se ve velké míře opírá o rozvoj větrné a solární energetiky. V případě větrných elektráren loni proběhla čtyři kola aukcí, ve kterých mohou developeři soutěžit o podporu pro své projekty. Poslední kolo z listopadu přineslo rekordní zájem investorů, kdy do aukce přihlásili projekty o celkovém výkonu přesahujícím 8 GW.
Podobně jako v předchozích letech i loni Německo uspořádalo čtyři kola aukcí pro onshore větrné elektrárny. Poslední kolo proběhlo na začátku listopadu a k soutěžení nabídlo bezmála 3,5 GW výkonu, tedy podobný objem jako předchozí aukce.
Čtěte také: Obnovitelné zdroje a nezávislost EU
Po letech nezdaru, kdy se aukce pro větrné elektrárny v Německu nedařilo zaplňovat, se situace změnila v roce 2024. Tento trend pokračoval i loni, kdy všechny aukce pro onshore vítr zažily převis poptávky ze strany developerů nad soutěženým výkonem. Právě poslední loňská aukce přilákala vůbec rekordní objem projektů. Do této aukce developeři podali nabídky na více než 900 projektů o souhrnném výkonu více než 8,1 GW.
"Přihlášený výkon přesahující 8 GW představuje vůbec nejvyšší zaznamenanou hodnotu v aukcích. Při pohledu na celý rok 2025 to znamená, že objem podaných nabídek v každém kole naštěstí překonal soutěžený výkon. Zároveň vysoutěžené ceny v každém kole klesaly," uvedl Klaus Müller, prezident německého síťového regulátora.
Podle dat zveřejněných německým spolkovým regulátorem nakonec v aukci uspělo 415 projektů o celkovém instalovaném výkonu 3,4 GW. Vysoutěžené ceny se pohybovaly mezi 58 a 61,2 EUR/MWh, jejich vážený průměr poté dosáhl 60,6 EUR/MWh. Oproti minulému kolu s průměrnými 65,7 EUR/MWh se tak jedná o znatelný pokles.
Vyššímu objemu projektů i nižším soutěženým cenám může nahrávat skutečnost, že v Německu v posledních letech roste popularita repoweringu. V tomto případě dochází k náhradě vysloužilých větrných turbín modernějšími a výkonnějšími stroji.
Analýza nákladů a dopadů podpory OZE v Německu
Mohutné podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE) v Německu, která se ve světě hodnotí jako velký úspěch, se podle analýzy německého ekonomického ústavu RWI dosáhlo za neúměrnou cenu pro celou ekonomiku. Systém, který přejalo i Česko, vynesl Německo v tomto oboru na světovou špičku. Německo ze zákona každoročně určuje výkupní ceny elektřiny z OZE a zaručuje jejich platnost na 20 let.
Zdaleka nejprotežovanější je solární elektřina, jejíž současný tarif 43 eurocentů za kilowatthodinu je více než osminásobkem tržní ceny elektřiny na burze a čtyřnásobkem výkupní ceny větrné elektřiny. Tvrzení o úspěchu tohoto modelu jsou založena na faktu, že Německo mělo loni druhou nejvyšší instalovanou kapacitu výroby větrné elektřiny na světě po USA a vůbec nejvyšší kapacitu solární produkce. Podíl elektřiny z OZE se v tomto desetiletí zvýšil dvojnásobně na zhruba 15 procent.
Zdaleka nejvíc Němci dávají na podporu solárních zdrojů, která za deset let do roku 2010 dostane podle RWI v povinných cenách navíc 53 miliard eur (1,4 bilionu Kč). Její podíl na produkci elektřiny v Německu však činí 0,6 procenta. Větrná energie proti tomu dostane za desetiletí 20 miliard eur, má však na celé produkci podíl přes šest procent. Náklady vysokých výkupních cen elektřiny z OZE, které nesou spotřebitelé, loni dosáhly 1,5 eurocentu/kWh. To bylo 7,5 procenta průměrné ceny elektřiny pro domácnosti.
Nucený výkup drahé "zelené" energie je podle analýzy ústavu jednou z příčin toho, že tržní ceny elektřiny v Německu od počátku století dvojnásobně vzrostly. Německé ceny přitom mají značný vliv i na tržní ceny v sousedních zemích, zejména v ČR.
Německý režim podpory bude mít dlouhodobé důsledky. I kdyby byl okamžitě ukončen, museli by spotřebitelé platit zvýšené ceny výrobcům podle zákona ještě dalších 20 let. S každým rokem prodlužování režimu se roční částka na subvence kvůli novým instalacím výrazně zvyšuje. "Dlouhé stíny této ekonomické podpory budou patrné ještě dvě desetiletí, i kdyby byl zákon okamžitě zrušen," uvádí RWI.
Masivní podpora solární elektřiny již mnohé v Německu začíná znepokojovat. Týdeník Die Zeit uveřejnil například v létě obsáhlý článek o tom, jak masivní podpora oboru "poškozuje spotřebitele i životní prostředí". Strany pravého středu, které vyhrály volby, budou dle koaliční dohody chtít co nejrychleji posílit konkurenceschopnost každého typu OZE a mají v plánu zjistit, zda podpora solární elektřiny není neúměrně vysoká.
Německé ministerstvo životního prostředí označuje OZE za ústřední pilíř snah o ochranu klimatu, omezení závislosti na dovozu a tvorbu zaměstnanosti. Tvrdí například, že podpora OZE vede k výraznému zvýšení zaměstnanosti a že od roku 2004 se počet "zelených " míst zvýšil o 55 procent na zhruba čtvrt milionu. Řada studií citovaných RWI dokazuje opak. Po krátkodobém nárůstu začnou po čase negativně působit dopady zvýšených cen energie na poptávku a celkovou ekonomickou produkci. Německá podpora OZE podle RWI prospěje spíše zaměstnanosti v zemích jako Čína, protože ty netrpí negativními dopady vyšších cen elektřiny na ekonomiku. Ústav poukazuje na omyl zastánců OZE, kteří považují za přínos to, že více lidí produkuje stejný objem energie. "Neuvědomují si, že to snižuje produkční potenciál ekonomiky a že je to tudíž pro tvorbu pracovních míst kontraproduktivní".
Co se týče otázky energetické bezpečnosti, kde vidí propagátoři OZE další přínos, ani zde nelze dle RWI čekat nic pozitivního. Zvýšená potřeba záložních zdrojů znamená, že OZE zvětší závislost Německa na dovozu zemního plynu, jehož většina přichází z nespolehlivého Ruska, uvádí ústav. Systém cenové podpory OZE také nemotivuje k technologickým inovacím. Zafixované ceny pro každý druh energie zvlášť znemožňují jejich vzájemnou konkurenci, což inovace naopak brzdí.
Co se týče omezování emisí skleníkových plynů, je německý systém dle RWI možná tou nejdražší formou takovéto ochrany klimatu. Náklady snižování emisí u solární energie odhaduje RWI na 716 eur za tunu CO2, což je asi 50násobek současné tržní ceny emisí na evropském trhu. "Bližší pohled na německou zkušenost ukazuje, že dávat Německo za vzor nemá žádné opodstatnění," uvádí RWI. Německá podpora OZE je odstrašující případ "ohromně drahé ekologické a energetické politiky bez jakýchkoli ekonomických i ekologických přínosů".
Zvyšování nákladů pro domácnosti
"Zelená" energie bude pro německé domácnosti příští rok opět o něco dražší. Provozovatelé rozvodných sítí oznámili, že příspěvek na podporu obnovitelné energie se v roce 2014 zvýší o pětinu. Příplatek na obnovitelné zdroje energie byl v Německu zaveden v roce 2000. Jeho cílem je podpora přechodu z tradičních zdrojů energie na obnovitelné. V roce 2014 se tento příplatek zvýší téměř o pětinu, z 5,23 centu (1,3 Kč) na 6,24 centu (1,6 Kč) za kilowatthodinu. Zelenou přirážku však nemusí platit firmy s velkou spotřebou elektřiny kvůli tomu, aby byly konkurenceschopné. Německo má přitom v plánu do roku 2030 získávat až 50 procent elektřiny právě z obnovitelných zdrojů. To je mnohem ambicióznější plán, než má Evropská unie. V České republice budou v roce 2014 platit domácnosti 0,64 Kč/kWh včetně DPH (Dnes je to 0,70 Kč/kWh) .
Revize podpory pro malé fotovoltaické elektrárny
Spolková ministryně pro hospodářství Katherina Reiche (CDU) hodlá zrušti stávající podporu na bázi pevných výkupních cen (FIT) pro malé domácí fotovoltaické elektrárny v Německu. „Nové, malé fotovoltaické systémy jsou již dnes na trhu ziskové a nevyžadují dotace,“ řekla ministryně Reiche. Naznačila tak postupné zrušení dotačního systému pro malé fotovoltaické elektrárny dodávající elektřinu do sítě. Podle německé asociace solárního průmyslu (BSW Solar) by tento krok mohl ohrozit klimatické cíle Německa. BSW ve svém prohlášení zdůraznila, že takový plán by vážně poškodil budoucí rozvoj odvětví.
Podle ministryně Reicheové musí větrné a solární elektrárny přispívat k nákladům na rozšíření přenosové sítě, jinak se zbytečně prodražuje provoz elektrické soustavy. Ministerstvo zadalo tzv. Dosud měli majitelé domů v Německu se solárním systémem na střeše po 20 let zaručenou provozní podporu za elektřinu dodanou do sítě, v závislosti na velikosti solární elektrárny a době jejího uvedení do provozu.
Německá vládní koalice uvedla, že hodlá zajistit, aby se zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů mohla dlouhodobě plně financovat na trhu. Ministerstvo hospodářství plánuje do konce léta předložit tzv. „reality check“ energetické politiky, jehož cílem je sladit rozšiřování obnovitelných zdrojů energie s rozšiřováním sítí.
Reforma legislativy a nové cíle
Německá vláda pracuje na rozsáhlé revizi legislativy týkající se rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE) a chce dosáhnout dohody v rámci vládní koalice začátkem příštího roku. Součástí reformy mají být na jedné straně nové cíle pro rozvoj OZE a na straně druhé nový investiční rámec včetně úpravy schématu provozní podpory. Informoval o tom zahraniční server Clean Energy Wire.
Německá vládní koalice v průběhu letošního roku několik avizovala, že provede revizi cílů pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie tak, aby se přizpůsobil pomalejšímu rozšiřování elektrizační soustavy. Do nových cílů pro rozvoj OZE promluví zřejmě i nedávné snížení výhledu spotřeby elektrické energie s ohledem na pomalejší tempo elektrifikace vybraných sektorů.
Připravovaná reforma má kromě nových cílů pro rozvoj OZE přinést i úpravy v oblasti financování. Nové zdroje se zřejmě už nebudou moci spolehnout na stávající mechanismus provozní podpory, který zajišťuje minimální garantovanou cenu za dodanou elektrickou energii, ale nijak neomezuje skutečnou cenu, kterou podporované zdroje získají na trhu s elektřinou.
"Konkrétně pracujeme na zavedení oboustranných rozdílových smluv," uvedl Christian Schmidt, ředitel sekce elektroenergetiky na Ministerstvu hospodářství a energetiky.
Zahraniční server Clean Energy Wire připomněl, že úpravu schématu provozní podpory požaduje po Německu evropská legislativa, podle které musí nově přidělené provozní podpory pro větrné, solární, geotermální, vodní či jaderné elektrárny po roce 2026 zahrnovat opatření vedoucí k zamezení překompenzace.
Tento časový horizont zhruba odpovídá očekávání německé vládní koalice ohledně platnosti nového rámce. Ten musí být nejdříve schválen v tamním parlamentu a následně musí získat souhlas také od Evropské komise.
"Uvědomujeme si, že developeři chtějí mít co nejdříve jistotu ohledně plánování a že změny mohou vyvolat neklid na trhu. Naším cílem je, aby nový investiční rámec vstoupil v platnost k 1.
tags: #podpora #obnovitelných #zdrojů #energie #Německo
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]