Státní Podpora Obnovitelných Zdrojů Elektrické Energie v České Republice

Vláda Petra Fialy pomáhá firmám v energeticky náročných odvětvích s úhradami cen energií v příštím roce. Na jednání ve středu 13. prosince 2023 schválila navýšení státní dotace na podporované zdroje energie o 3,5 miliardy korun, které budou určeny právě na pomoc energeticky náročným provozům.

Dotace ze státního rozpočtu firmám na podporované zdroje energie bude pro rok 2024 činit 12,85 miliardy korun, o 3,5 miliardy více, než vláda původně zvažovala. Navýšení pomoci bude směřovat k firmám, jejichž výrobní technologie jsou energeticky náročné, jako jsou například ocelárny, sklárny, výrobci keramiky či papírny.

Přijaté rozhodnutí vlády umožní Energetickému regulačnímu úřadu snížit regulovanou cenu elektřiny, tedy složky ceny za distribuci a přenosovou soustavu na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, a zmírnit tak nárůst regulovaných složek ceny elektřiny pro firmy z energeticky náročných odvětví o přibližně dvě třetiny oproti schválenému cenovému rozhodnutí z 30. listopadu.

Ministerstvo životního prostředí společně se Státním fondem životního prostředí ČR připravilo další miliardové investice z Modernizačního fondu. Prostřednictvím nových dotačních výzev rozdělí na výstavbu fotovoltaických elektráren (FVE) a rozvoj komunitní energetiky pět miliard korun. Další dvě miliardy investuje do vzniku úložišť elektrické energie, která posílí akumulaci a flexibilitu elektrizační soustavy. Díky tomu může Česko pokročit v energetické proměně a posílit energetickou soběstačnost průmyslu i veřejných institucí.

„Obnovitelné energie jsou důležitou součástí energetického mixu. S každým nově podpořeným projektem jsme blíže k odklonu od drahých fosilních paliv, a zároveň investujeme do naší energetické bezpečnosti. Za necelé čtyři roky fungování Modernizačního fondu jsme schválili podporu pro 2 772 firemních a komunálních fotovoltaik o výkonu 2 327 megawatt-peak, což znamená výrobu čisté elektřiny v objemu, který by v přepočtu pokryl běžnou roční spotřebu více než 660 tisíc domácností. Historicky největší zájem zaznamenáváme právě v programu RES+, který cílí na výstavbu malých i větších fotovoltaických elektráren. Je proto logické, že vypisujeme další výzvy, které dobře rozjeté tempo budování nových obnovitelných zdrojů udrží,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Čtěte také: Environmentální studia - témata ke státnicím

Podniky získají investice na posílení vlastní energetické nezávislosti

Připraveny jsou celkem čtyři nové výzvy v programu RES+ podpořeného ze systému emisního obchodování EU ETS. Ty nabídnou žadatelům dohromady sedm miliard korun. Dotační výzva RES+ č. 1/2025 je určena na instalace nových fotovoltaických elektráren s výkonem 50 kW až 5 MW, v Praze od 10 kW. Investice cílí především na podniky, které díky novým solárním elektrárnám mohou řešit vlastní energetické potřeby. Vyrobená energie musí být primárně spotřebována v místě výroby.

„V této výzvě máme připraveny tři miliardy korun s tím, že dotační podpora se vztahuje zároveň i na akumulační bateriové systémy i na systémy na výrobu obnovitelného vodíku, tedy na elektrolyzéry, a může pokrýt až třetinu ze způsobilých výdajů na projekt,“ popisuje ministr Hladík.

Na střešní fotovoltaiky a baterie je připravena miliarda pro menší obce

Výzva RES+ č. 3/2025 je určena obcím do 3 000 obyvatel, které díky fotovoltaice získají další zdroj levné energie a také se připraví na budoucí komunitní energetiku. Novinkou je podpora bateriové akumulace elektrické energie na dvojnásobek instalovaného výkonu FVE. Připravena je jedna miliarda korun a dotace může uhradit až 60 % z celkových výdajů projektu.

„Chytré obce hledají cesty, jak snížit energetickou závislost na dodávkách energie ze sítě. My jim jdeme naproti. Malým obcím do tří tisíc obyvatel opětovně nabídneme dotace na pořízení elektráren na střechy nekomerčních objektů. Navazujeme tak na předchozí výzvy, o které byl mezi obcemi obrovský zájem,“ pokračuje ministr Hladík.

Komunitní energetika dostává zelenou

Na komunální a komunitní energetiku se zaměřuje výzva RES+ č. 4/2025. Ta podporuje sdružené komunální a komunitní projekty výstavby nových FVE s instalovaným výkonem do 1 MW. Společně s fotovoltaikami je možné získat dotaci na bateriové systémy, vodíkové elektrolyzéry a také na vynucené investice do oprav střech, na kterých budou instalovány panely a do modernizace elektroinstalace v budovách.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a státní podpora v ČR

Žadatelé mohou počítat s celkovou alokací jedné miliardy korun. Výzva je určena především větším obcím, městům a krajům a nově se rozšiřuje okruh žadatelů na energetická společenství.

„Těmito výzvami vycházíme vstříc všem žadatelům, kteří mají v úmyslu řešit vlastní energetické potřeby. Všechny jsou proto nastaveny jako jednokolové nesoutěžní, žádosti budeme posuzovat průběžně podle data doručení se zohledněním alokovaných finančních prostředků. Rozhodující pro přiznání podpory je splnění kritérií výzvy a podmínek programu,“ uvádí Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, který investice z Modernizačního fondu zprostředkovává.

Pro všechny tři výzvy platí, že zájemci mohou žádosti podávat elektronicky od 1. července 2025 do 30. ledna 2026 prostřednictvím systému AIS SFŽP ČR, dostupného na webových stránkách zadosti.sfzp.cz. Podpořené projekty musí být realizovány do tří let od schválení, projekty z výzvy číslo 4/2025 pak do pěti let.

Nová úložiště elektrické energie zajistí stabilní a flexibilní síť

Poslední z nově vypsaných výzev RES+ č. 5/2025 podpoří dvěma miliardami vznik úložišť elektrické energie. Navýšení akumulačních kapacit umožní připojit další fotovoltaické a větrné elektrárny a zvýšit jejich efektivní využití.

„Vytvoření nových úložišť energie je nutnost. Umožní nám zapojit do sítě další výkonově méně stabilní zdroje, jako jsou fotovoltaické či větrné elektrárny. Díky tomu zajistíme stabilitu elektrizační soustavy jak při vysokých výkonech nárazové výroby, tak naopak v době, kdy výroba energie z bezemisních zdrojů nebude dostatečná,“ představuje hlavní benefity ministr Petr Hladík.

Čtěte také: Význam a cíle ochrany přírody

„Technologie podpořených zařízení nehraje roli, může se jednat například o bateriová úložiště, akumulaci elektřiny do vodíku či přečerpávací vodní elektrárny. Výše poskytnuté dotace na vybudování úložiště bude maximálně 20 % ze způsobilých výdajů projektu. Jednotlivé projekty ale mezi sebou budou navzájem soutěžit, abychom docílili co největší efektivity vynaložených investic. Klíčové budou náklady na garantovanou akumulační kapacitu,“ upřesňuje Petr Valdman.

Žádosti bude v případě této výzvy Státní fond životního prostředí ČR přijímat od 28. dubna do 2. června 2025.

Nová vláda na svém prvním regulérním zasedání schválila nařízení, podle kterého na sebe stát převezme veškerou podporu obnovitelných zdrojů energie. Tedy i poplatek, který známe ze svých faktur za elektřinu pod zkratkou POZE.

Podle propočtů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) to domácnostem sníží regulovanou složku ceny za elektřinu až o 15 procent, firmám ještě víc.

„Pro hladinu nízkého napětí ten pokles by znamenal meziročně zhruba 15procentní, pro hladinu velmi vysokého napětí to bude dokonce 34procentní a pro hladinu vysokého napětí zhruba 21procentní pokles,“ říká předseda rady ERÚ Jan Šefránek.

U domácností tvoří regulovaná složka zhruba polovinu celkové ceny za elektřinu (podle toho, jak výhodně si dokážou u dodavatele vyjednat cenu samotné energie, takzvané silové elektřiny).

Domácnosti platí příspěvek ve výši 599 korun za každou spotřebovanou megawatthodinu (495 korun + DPH). Menší domácnost, která elektřinou jen svítí, má běžné spotřebiče a může tak mít spotřebu dvě MWh za rok, tedy ušetří zhruba 1200 korun ročně. Menší dům s tepelným čerpadlem, který spotřebuje 5 MWH ročně, by mohl ušetřit kolem tří tisíc.

Tíže podpory obnovitelných zdrojů se dosud dělí mezi odběratele a stát, od příštího roku by měla být čistě na státu - podobně jako to bylo za energetické krize, přesněji od října 2022 do konce roku 2023.

Podle původního rozhodnutí vlády Petra Fialy měl v roce 2026 stát na podporu obnovitelných zdrojů vydat 24,6 miliardy korun, z toho na odběratele mělo podle propočtů regulačního úřadu vyjít přibližně 17 miliard. Ty tedy nakonec zaplatí taky stát z peněz vybraných na daních, rozhodla dnes vláda Andreje Babiše.

Energetický regulační úřad avizoval už před několika týdny, že pokud k převedení poplatku na stát skutečně dojde, je připravený nové nařízení zapracovat do svých cenových rozhodnutí co nejrychleji. Což dnes potvrdil. „Byť jsou termíny velmi napjaté, předpokládám, že díky schválení usnesení vlády hned na prvním zasedání vyjde změnový cenový výměr ještě v tomto roce. Nižší regulované ceny by tak platily už od 1. ledna 2026,“ dodal Šefránek.

Důležité otázky a odpovědi (FAQ)

Odkdy se POZE platí?

Příspěvek na podporované zdroje energie (POZE) se ve fakturách objevuje od roku 2006. Vychází to ze zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, který zavedl masivní podporu (hlavně fotovoltaiky), která se pak takto promítla do cen pro spotřebitele.

Kolik se na POZE platí?

Část příspěvku dnes platí stát, část spotřebitelé. Domácnosti platí 495 korun za megawatthodinu. Ovšem to je cena bez daně z přidané hodnoty: když k dani na podporu obnovitelných zdrojů připočteme DPH, celková hodnota je 599 Kč/MWh.

Kolik na POZE platí stát?

Dopředu se to nedá říct. Spotřebitelé a firmy zaplatí podle pravidel a stát doplácí zbytek. V roce 2024, za který máme poslední úplná data, šlo na podporu obnovitelných zdrojů celkem 37,3 miliardy korun. Z toho přímo domácnosti a firmy hradily 22,4 miliardy a nepřímo (tedy prostřednictvím daní) 14,9 miliardy korun.

Komu jdou peníze z POZE?

Peníze dostává státní firma OTE (Operátor trhu s elektřinou), který je pak přerozděluje. Příjemci jsou provozovatelé podporovaných zdrojů, konkrétně fotovoltaických elektráren, bioplyných stanic, větrných a malých vodních elektráren a provozovatené kombinovaní výroby elektřiny a tepla (KVET), což jsou nejčastěji teplárny.

Proč stát POZE prostě nezruší?

POZE se jednoduše zrušit nedá, majitelům či budovatelům obnovitelných zdrojl dal stát před lety jisté garance (vyprší v roce 2030), kdyby je nyní porušil, znamenalo by to žaloby a arbitráže a vysoce pravděpodobný až jistý neúspěch by státní rozpočet zatížil ještě víc.

Shrnutí klíčových ukazatelů roku 2025

Rok 2025 lze označit za druhý zcela pokrizový rok v energetice Evropské unie. Jen málo období poznamenalo evropskou energetiku tak jako roky 2021 až 2023. Spotřeba elektřiny i plynu se v těchto letech podstatně snížila, a to kvůli rekordně vysokým cenám komodit. Ty se teprve v průběhu roku 2024 stabilizovaly na úrovních, které zde patrně zůstanou delší dobu. července 2025 zasáhl asi milion odběrných míst v Česku. Tato událost ještě více rozvířila debatu o probíhající transformaci energetiky a potřebě náhrady řiditelných uhelných zdrojů novými řiditelnými kapacitami.

Dění na evropských energetických trzích a v české energetice stále více zajímá nejen odborníky, ale i širší veřejnost. Energetika totiž v posledních letech prochází rozsáhlou transformací, která se dotýká nejen firem, ale také domácností. Ve veřejné debatě, v byznysu, ale i v každodenní konverzaci mezi lidmi mimo obor se dnes můžeme běžně setkat s tématy, jako je odklon od uhlí, výstavba nových jaderných zdrojů či boom fotovoltaických elektráren.

Celková výroba elektřiny v ČR v roce 2025 poprvé od roku 2021 vzrostla, a to o 2,6 TWh na 71,4 TWh. Růst výroby táhly jaderné elektrárny, jejichž netto výroba vzrostla meziročně o 2,2 TWh na 30,3 TWh (brutto výroba dosáhla 32,066 TWh).České uhelné elektrárny vyrobily loni stejně jako v roce 2024 necelých 24 TWh elektrické energie. To je o téměř 10 TWh méně než v krizovém roce 2022, od kdy klesla výroba uhelných elektráren o 28 %.

Řiditelný výkon uhelných elektráren by do budoucna měly nahradit zejména nové plynové teplárny a elektrárny. I přes očekávaný růst výkonu plynových zdrojů nicméně zpráva European Resource Adequacy Assessment 2025 indikuje problém se zajištěním zdrojové přiměřenosti v ČR, který se odráží v počtu hodin, ve kterých nebudou zdroje schopné pokrýt poptávku po elektřině. Ten postupně roste až na 68 hodin v roce 2035.

Čistá spotřeba elektřiny minulý rok dosáhla 59,3 TWh. Celková spotřeba elektřiny v ČR v roce 2025 tedy vzrostla meziročně o 2,3 %, a nenavázala tak na klesající trend z posledních let. Za růstem spotřeby stojí zejména chladnější počasí oproti předchozímu roku a vyšší stabilita koncových cen elektřiny.

Ve srovnání s rokem 2024 došlo v roce 2025 k nárůstu objemu exportované elektřiny do sousedních států. Čistá obchodní bilance ČR tvořila 7,56 TWh elektrické energie, což ve srovnání s rokem 2024 představuje 18% nárůst.

V hodinovém srovnání ČR celkem 6 735 hodin elektřinu exportovala a 2 025 hodin ji importovala (poměr export vs. import činil zhruba 77:23). Tento poměr je stejný jako v roce 2024.

Rok 2025 potvrdil další posilování role obnovitelných zdrojů energie v české elektroenergetice. Celková výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů dosáhla v roce 2025 přibližně 12,1 TWh, což odpovídalo zhruba 17 % celkové výroby elektřiny v České republice.

Tempo růstu solárních elektráren začíná narážet na své limity a sektor čelí novým, zejména ekonomickým, výzvám. Solární zdroje přesto zůstávají nejrychleji rostoucím druhem zdrojů v České republice a získávají si stále významnější roli v pokrývání domácí spotřeby elektřiny.

Výroba elektřiny z větrných elektráren klesla kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám meziročně o 13 %, a výroba tak byla nejnižší od roku 2018. Rok 2025 přesto znamenal pro českou větrnou energetiku určitý obrat k lepšímu. Legislativní změny (akcelerační zóny, vyšší limity, komunitní energie) a rozsáhlé plány investorů vytvářejí podmínky pro rychlejší rozvoj v následujících letech.

Podobně jako v roce 2024 byl i v loňském roce vývoj cen elektrické energie na velkoobchodních trzích klidnější oproti volatilnímu období energetické krize v letech 2021 až 2023.

S pokračujícím růstem instalovaného výkonu ve fotovoltaikách napříč Evropou, včetně Česka, rostl v loňském roce i výskyt nulových či záporných cen elektrické energie na denním trhu. Zatímco v roce 2024 cena elektřiny klesala k nule, nebo do záporu v období mezi dubnem a zářím v celkem 319 hodinách, v loňském roce se ve srovnatelném období jednalo o 375 hodin.

Z pohledu fungování krátkodobého trhu nejen v České republice, ale i dalších zemích Evropy, přinesl loňský rok jednu zásadní novinku - přechod na 15minutový obchodní interval na denním trhu. Zkrácení vypořádací periody je klíčové zejména v kontextu rostoucího instalovaného výkonu v intermitentních obnovitelných zdrojích, tedy fotovoltaikách a větrných elektrárnách.

Ceny elektřiny pro domácnosti v průběhu roku klesaly napříč všemi typy kontraktů, a to i přes růst stálých měsíčních plateb. Nejrychleji reagovaly produkty bez fixace, které sice zůstaly nejdražší, ale nabídly i největší krátkodobý pokles cen. Celkový pokles obchodní složky ceny elektřiny se pohyboval kolem 8 %. Regulovaná složka se na rok 2025 prakticky nezměnila, na rok 2026 poklesne v průměru o 15 % díky převedení poplatku za POZE na stát.

Klíčové ukazatele roku 2025

Elektroenergetické datové centrum (EDC) letos plánuje rozšířit své služby o nové funkcionality pro akumulaci energie, agregaci technické flexibility a tzv. síťový semafor. Ty pomohou především k efektivnějšímu a intenzivnějšímu využití obnovitelných zdrojů a ke zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti provozu elektrizační soustavy.

„Rok 2025 pro nás byl ve znamení ukotvení sdílení elektřiny v povědomí veřejnosti jako spolehlivé a funkční služby moderní energetiky. První nová služba bude spojena s oblastí akumulace elektřiny. EDC zajistí registrace odběrných a předávacích míst, nejčastěji bateriových úložišť, a zpracování souvisejících dat. Tato funkce bude vhodná zejména pro majitele solárních elektráren s baterií nebo průmyslové podniky s velkými úložišti. Současně s ní bude spuštěna i služba zaměřená na podporu agregace technické flexibility. Ta slouží k efektivnějšímu využití energie pro vyrovnávání napětí v elektrizační soustavě a bude určena poskytovatelům tzv. „Poslední novinkou je takzvaný síťový semafor.

Dosud EDC zajišťuje pouze sdílení elektřiny v rámci komunitní energetiky. Jen za minulý měsíc registrovalo přibližně stejný počet nových účastníků jako v lednu 2025. Zájem tedy zůstává a celkově se ke sdílení elektřiny v České republice přihlásilo již 37 252 účastníků. Ti se sdružili do 21 718 tzv. „Celkový objem sdílené elektřiny od spuštění této služby v srpnu 2024 dosáhl 63,4 GWh elektřiny. To pro představu odpovídá roční spotřebě menšího města s patnácti až dvaceti tisíci domácnostmi.

„Česká energetika se nachází v procesu výrazné transformace, kdy se k soustavě každoročně připojují desítky tisíc nových malých zdrojů s omezenou řiditelností výkonu. Současně je již ohlášeno zavírání několika uhelných elektráren, které hrají zásadní úlohu při zajišťování rovnováhy v soustavě. Nové funkce, jako jsou agregace a akumulace energií, mohou tuto úlohu převzít.

tags: #statni #podpora #obnovitelnych #zdroju #elektricke #energie

Oblíbené příspěvky:

• Důsledky ekologických změn
• Tisk letáků v Pardubickém kraji
• Vlastnosti papíru A5 šetrného k životnímu prostředí
• Ochrana klimatu: Globální perspektiva
• Učebnice ekologie od Kvasničkové