Podpora obnovitelných zdrojů v Evropské unii od roku 2000

O podpoře obnovitelných zdrojů energetiky se v Evropské unii diskutuje už mnoho let. Dosud se ale dávala do souvislosti především s bojem proti změnám klimatu. V současné situaci jsou obnovitelné zdroje nejen ekonomicky výhodné, ale i strategické.

Integrace obnovitelných zdrojů vede k restrukturalizaci energetických systémů, jmenovitě ke zvýšení flexibility, a v důsledku i odolnosti. Zvýrazněna je především elektřina z větru, slunce a biomasy.

Mnoho států vyváží nebo dováží větší množství elektřiny, Evropská unie jako celek je však v oblasti výroby elektřiny prakticky soběstačná (v posledních letech dováží v průměru méně než 0,2 % spotřebovávané elektřiny).

Závislost na dovozu fosilních paliv, především ropy a zemního plynu vystavuje Evropu geopolitickému vydírání a činí ji ekonomicky zranitelnou. I z bezpečnostních důvodů je klíčové podporovat domácí udržitelnou energetiku a inovativní technologie. Je nutné pokračovat v diverzifikaci zdrojů energie a nevyměnit přitom jednu závislost za jinou. Jenže s těmi se také pojí rizika. Energetika se ukazuje být Achillovou patou Evropy, upozorňují vědci v expertní zprávě poradního sdružení European Academies Science Advisory Council (EASAC).

Zařízení solárních elektráren, větrné generátory i baterie se totiž ve velké míře dovážejí ze zemí mimo Evropu, nejčastěji z Číny. „Hodně se jich nachází právě v geopoliticky nestabilních oblastech, proto by bylo rozumné získávat je od různorodých a důvěryhodných zdrojů a zároveň budovat partnerství s dodavateli,“ píše se ve zprávě.

Čtěte také: Podpora pro elektromobily

Analýza dále upozorňuje na nutnost ochrany energetického sektoru před kyberútoky, kterých v poslední době přibývá. Systémy informačních technologií se používají ve všech fázích dodavatelského řetězce elektřiny včetně přenosových a distribučních sítí a výrobců.

„Bez zajištění energetické bezpečnosti nelze mluvit o bezpečnosti Evropy,“ shrnuje poselství analýzy expertů William Gillet, ředitel EASAC pro oblast energetiky. „Každá investice do udržitelné energetiky je investicí do bezpečnosti.

Jednání zástupců členských států, Evropské komise a Evropského parlamentu v noci na dnešek určilo výslednou podobu směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů. Cílem EU pro rok 2030 je podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě na úrovni 32 %. Jedná se o kompromis mezi návrhem Evropské komise (27 %) a Evropského parlamentu (35 %).

Výše podílu obnovitelných zdrojů v České republice bude záležet na tom, jakou podobu Národního klimatického a energetického plánu si ČR v příštích měsících odsouhlasí s Evropskou komisí. Důležitým prvním krokem bude novela zákona o podporovaných zdrojích, která má přinést obnovení podpůrného schématu pro nové obnovitelné zdroje. Od roku 2014, kdy nové obnovitelné zdroje ztratily nárok na podporu, výroba obnovitelné energie v ČR stagnuje.

K dosažení cíle se budou muset přičinit všechny státy včetně těch, které dosud na rozvoji obnovitelných zdrojů moc nepracovaly, jako je Česká republika, Slovensko nebo Maďarsko. Česká republika má potenciál rozvoje především v biomase pěstované na zemědělské půdě, větrných elektrárnách a fotovoltaice.

Čtěte také: Projekt ochrany přírody – financování

Fotovoltaika v Evropě

Fotovoltaická energetika je v Evropě rostoucím odvětvím a předpokládá se, že bude i nadále růst v nadcházejících letech. Pozitivní budoucnost solární energie v Evropě odráží i fakt, že stále více lidí si uvědomuje výhody čisté energie.

Evropská unie se snaží podpořit přijetí fotovoltaiky prostřednictvím různých iniciativ. V roce 2021 EU spustila Iniciativu solárního průmyslu, jejímž cílem je zvýšit konkurenceschopnost a inovace solárního průmyslu EU. Kromě toho EU výrazně investuje do výzkumu a vývoje fotovoltaických technologií včetně vývoje nových materiálů a zlepšených výrobních procesů.

Kromě financování výzkumu a vývoje stanovila EU také různé politiky a cíle na podporu využívání solární energie. Například směrnice EU o energii z obnovitelných zdrojů stanoví závazný cíl pro podíl obnovitelné energie na celkovém energetickém mixu, přičemž každý členský stát má konkrétní cíl, kterého má dosáhnout.

V rámci programu REPowerEU Evropa spustila velkou iniciativu pro solární střechy, čímž reagovala na ruskou invazi a kromě toho se stala povinná fotovoltaika součástí revidované Směrnice o energetické náročnosti budov. Rada EU a členské státy budou mít v plánu rozmístit solární systémy od roku 2027 na všech nových veřejných a nebytových budovách s užitnou plochou nad 250 (m2). Od roku 2028 by tak měla být fotovoltaika povinná na střechách všech stávajících veřejných a nebytových budov, které procházejí rozsáhlou nebo hloubkovou rekonstrukcí a mají užitnou plochu nad 400 m2.

Kromě zvýšení výroby solárních panelů neustále usiluje o zlepšení účinnosti a výkonu solárních článků. Výzkumníci pracují na nových materiálech a technologiích, aby zvýšily množství energie, kterou lze získat ze slunečního záření, a snížily tak náklady na výrobu a instalaci.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a nezávislost EU

Celkově je však budoucnost solární energie v Evropě slibná, EU bude nadále investovat do výzkumu a vývoje, implementovat politiky a cíle a spouštět iniciativy na podporu růstu solární energie. S rostoucí poptávkou po čisté a obnovitelné energii se očekává, že fotovoltaika bude hrát významnou roli při přechodu Evropy na energetiku směrem k nízkouhlíkovému hospodářství.

Směrnice o obnovitelných zdrojích (RED III)

Evropský parlament a Rada Evropské unie dosáhly prozatímní dohody o nové směrnici o obnovitelných zdrojích (RED III). Směrnice si klade za cíl zvýšit podíl obnovitelné energie na celkové spotřebě energie v EU do roku 2030 alespoň na 42,5 %, oproti současnému cíli 32 %.

Podle nové dohody budou mít členské státy individuální cíle pro podíl obnovitelné energie na jejich hrubé konečné spotřebě energie, které zohlední jejich různá východiska a potenciál rozvoje. Cíle se budou pohybovat od 18 % do 49 %, přičemž celkový cíl pro celou EU byl stanoven na 42,5 %. Jakožto konsenzus mezi zastánci ambicióznějšího a nižšího cíle bylo zároveň dohodnuto, že státy mají aspirovat na 45 %.

Směrnice rovněž obsahuje ustanovení na podporu využívání obnovitelné energie v dopravě, vytápění a chlazení, jakož i cíl pro obnovitelnou energii dodávanou do sektoru budov. Směrnice rovněž vyzývá k vytvoření rámce pro využívání obnovitelných plynů, jako je vodík a biometan.

Aby bylo zajištěno dosažení nových cílů, budou členské státy muset vypracovat národní energetické a klimatické plány, které stanoví jejich politiky a opatření k dosažení cílů. Plány budou podléhat pravidelnému podávání zpráv a přezkumu.

Přehled cílů pro rok 2030 v nové směrnici o obnovitelných zdrojích (RED III):

• 42,5 % obnovitelných zdrojů v konečně spotřebě (+ 2,5 %, která jsou pro členské státy „aspirační“) - pozn.: v roce 2021 činil podíl obnovitelné energie v EU 22,1 %
• 29 % obnovitelných zdrojů v konečné spotřebě v dopravě (RED II v současnosti obsahuje 14% cíl)
• nebo 14,5% snížení intenzity skleníkových plynů v dopravě
• 5,5% pokročilých biopaliv a obnovitelných paliv nebiologického původu v dopravě
• 42% obnovitelného vodíku používaného v průmyslu
• indikativních 49% obnovitelných zdrojů v budovách
• 1,1% nárůst obnovitelné energie ve vytápění a chlazení ročně v letech 2026-2030

Konsenzuální znění bude nyní předloženo členským státům k projednání a následně znovu Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie k oficiálnímu schválení.

Evropský parlament ve včerejším (17. 1. 2018) hlasování podpořil navýšení podílu obnovitelných zdrojů v Evropské unii do roku 2030 na 35 %. Evropské státy mohou být opět lídrem v moderní energetice a z příležitostí nových technologií budou těžit domácnosti i firmy, které dostanou příležitost pro aktivní roli ve výrobě nebo ukládání energie z obnovitelných zdrojů.

Samovýroba a skladování čisté energie

Evropský parlament ve včerejším hlasování podpořil listopadový návrh výboru ITRE na podporu samovýroby a ukládání energie. Spotřebitelé by mohli spotřebovávat vlastní elektřinu ve svých prostorách či nainstalovat zařízení pro skladování vlastní elektřiny. Tato elektřina by přitom nebyla zatížena poplatky nebo daněmi.

Evropská unie dá podporou samovýroby potřebný impuls k nové energetické revoluci, která podpoří vznik inovativních řešení spojujících obnovitelné zdroje a akumulaci energie.

Evropský parlament také podpořil apel, aby se členské státy zabývaly existujícími překážkami v oblasti využívání spotřebiteli vyprodukované energie a samospotřebu energie podporovaly. Samospotřebitelé by se také měli moci spojovat do komunit vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, a to opět bez zbytečných bariér.

Dle nejnovější studie Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje (IRENA) může Evropa zvýšit podíl obnovitelných zdrojů ze současných 18 % na 34 % v roce 2030. Evropa má značně vyšší potenciál, který v případě přijetí dalších energeticky šetrných politik může přesahovat hranici 34 %, vrátit Evropu zpět na cestu k plnění závazků Pařížské klimatické dohody a znovu nastartovat investice do čistých zdrojů.

Světové investiční trendy do čistých technologií ukazují na narůstající podíl solární energetiky ve světě a jejímu masovému využívání hlavně v Asijských státech.

Klimatické cíle EU: omezit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent oproti roku 1990. Kromě snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent oproti úrovním z roku 1990 patří ke stěžejním úkolům dosažení uhlíkové neutrality v Evropě do roku 2050.

Aktualizovaný NECP obsahující klimatické cíle a nástroje k jejich naplňování pro období 2021 až 2030 s výhledem do roku 2050 schválila vláda České republiky v prosinci 2024.

• Dekarbonizace a odklon od uhlí - postupné ukončení využívání uhlí v teplárenství do roku 2030 - podpora nízkoemisních a bezemisních zdrojů, včetně jaderné energie a obnovitelných zdrojů
• Rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) - zvýšení podílu OZE na konečné spotřebě energie (zejména solární a větrné elektrárny) - podpora komunitní energetiky a decentralizované výroby energie
• Jaderná energetika - příprava realizace nového bloku v Dukovanech (jaderná energie představuje zásadní předpoklad dosažení klimatické neutrality)
• Energetická účinnost - zateplování budov, modernizace vytápění, podpora úsporných technologií - dotační programy Nová zelená úsporám a OP TAK (Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost)
• Plynárenství a vodík - podpora využití nízkouhlíkových plynů - biometan, vodík - příprava transformace plynárenské infrastruktury

Unijní exekutiva konstatovala, že na základě doporučení EK jednotlivé země své Národní energeticko-klimatické plány podstatně zlepšily. Iniciativy jako je Clean Industrial Deal (Dohoda o čistém průmyslu) nebo Akční plán pro cenově dostupnou energii by podle EK měly přispět k postupnému dosažení nižších a stabilnějších cen energií.

Evropská komise svým rozhodnutím ukončit dotace na fosilní paliva do roku 2030 vysílá silný signál trhu i členským státům EU. Tento krok je součástí širší strategie dekarbonizace a přechodu na čisté zdroje energie, jeho realizace vyvolává hodně otázek.

Faktem tak dál zůstává, že bez zemního plynu se ještě dlouho neobejdeme. Jedním z hlavních rizik předčasného ukončení dotací je zrychlený růst cen energií. Výpadek fosilních paliv bez adekvátního nahrazení jinými stabilními zdroji povede k vyšší volatilitě trhu, čehož jsme svědky téměř každý den.

Namísto striktního termínu pro ukončení dotací bychom se měli soustředit na efektivní přechod k novým technologiím. Evropská komise ve své zprávě apeluje na členské státy, aby více podpořily rozvoj obnovitelných zdrojů a investice do infrastruktury. Důležité jsou masivní investice do výzkumu a vývoje v oblasti ukládání energie, jaderných či vodíkových technologií.

EU také nemůže jednat izolovaně. Dekarbonizace musí být globálním úsilím, jinak se riskuje pouze přesun emisí do jiných částí světa, kde environmentální standardy nejsou tak přísné. Nemůžeme přeci sledovat nárůsty objemu vypouštěných skleníkových plynů všude mimo Evropu a myslet si, že naše úspory jsou skutečné úspory.

tags: #podpora #obnovitelných #zdrojů #Evropská #unie #od

Oblíbené příspěvky:

• Klimatické oblasti
• Kompostování v domácnosti
• Emise prachu v severních Čechách
• Podrobný rozbor Aristotelovy filosofie přírody
• Jak používat DeLonghi EcoDecalk DLSC500