Valašské muzeum v přírodě: Klenot lidové kultury s rekordní návštěvností

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, lidově nazývané moravský skanzen, je druhé nejstarší muzeum v přírodě v českých zemích. Za první expozici je považována tzv. správní budova, která se nachází v Rožnově pod Radhoštěm a je současně sídlem Národního muzea v přírodě. Muzeum se zaměřuje na národopisné expozice lidové kultury a života na venkově.

Historie a vývoj muzea

Muzeum bylo založeno v roce 1925 Musejním a národopisným spolkem. Valašské muzeum v přírodě bylo v roce 1954 začleněno pod správu Krajského muzea v Gottwaldově (v současnosti Zlín) a v letech 1960 až 1970 působilo pod Okresním národním výborem ve Vsetíně. Od založení muzea v roce 1925 je budována odborná knihovna, zaměřená zejména na kulturně historickou a etnografickou dokumentaci regionů Moravského Valašska, Těšínska a Kopanic, lidové stavitelství, řemesla a umění, v současnosti umístěná v tzv. Wilkův dům).

Expozice a objekty muzea

Specializované expozice tvoří Dřevěné městečko, jedno z nejstarších ve střední Evropě, vzniklé v roce 1925. Dále je to Valašská dědina, nejrozsáhlejší areál typu stylové vesnice i s chovem zvířat a prezentací způsobu hospodaření a pěstování plodin. V průběhu jeho působení vznikla expozice Mlýnská dolina a rozšiřována koncepce tzv. U vstupu do expozic se nachází tzv. Sušák, jehož název je odvozen od sušení barvených přaden v původní úpravně textilií a bělidla z 19. století.

Ve správě muzea jsou také dvě stavby s názvy Libušín a Maměnka, původně turistické útulny, podle projektu slovenského architekta Dušana Jurkoviče vybudované ve stylu lidové secese na Pustevnách. Vnitřní výzdobu podle českého malíře Mikoláše Alše namaloval akademický malíř Karel Štapfer.

Dne 4. prosince 2016 byla v rámci muzea slavnostně otevřena dlouhodobá výstava „Jak jde kroj, tak se stroj”, s podtitulem „Lidový oděv sedmi generací na moravském Valašsku”. Tvoří ji sbírkové předměty z oblasti lidového oděvu a textilií na moravském Valašsku z období konce 18. století až do poloviny 20. století.

Čtěte také: Expozice Valašského muzea v přírodě

• Dřevěné městečko
• Valašská dědina
• Mlýnská dolina
• Libušín a Maměnka (Pustevny)

Nejstarší část muzea, Dřevěné městečko, byla pro veřejnost otevřena v roce 1925. V areálu se nachází také první přenesené domy z rožnovského náměstí, jako radnice a Billův měšťanský dům. Fojtství je kopií stavby z Velkých Karlovic, a dřevěný kostelík sv. Anny je kopií vyhořelého kostela v obci Větřkovice, postavený v období 2. světové války.

Nejrozsáhlejší část muzea v přírodě, Valašská dědina, soustřeďuje více než 70 staveb, hospodářská stavení, salaše, stáje, kovárna a větrný mlýn, které představují typické osídlení Valašska. První objekty byly vybudovány v roce 1962 a v roce 1972 byl areál zpřístupněn veřejnosti.

Valašský Slavín se nachází kolem kostelíka sv. Anny. Mezi nejznámější osobnosti zde pohřbené patří čtyřnásobný olympijský vítěz a světový běžecký rekordman Emil Zátopek, olympijská vítězka (oštěp) Dana Zátopková, olympijský vítěz ve skoku na lyžích a český lyžař století Jiří Raška, olympijský vítěz v hodu diskem Ludvík Daněk, zakladatelé Valašského muzea, bratři Bohumír a Alois Jaroňkovi. Symbolický hrob zde má evangelický kněz a autor Broučků Jan Karafiát. Jsou zde uloženy ostatky spisovatelů Metoděje Jahna, Čeňka Kramoliše, Marie Podešvové, malíře valašské krajiny Jaroslava Frydrycha, a také folklorní zpěvačky Jarmily Šulákové.

Správní budovy a centra

• Správní budova, Palackého čp. 147 (tzv. Herliczkova vila)
• Provozní (vstupní) budova muzea, tzv. Sušák
• Knihovna, Palackého čp. 483 a 484 (tzv. Wilkův dům)
• Genealogické centrum Valašska, Čechova čp. 518

Ředitelství muzea sídlí v bývalé obytné budově (čp. 147, Palackého ulice, tzv. Herliczkova vila). Objekt v průběhu 19. až 20. století sloužil jako tzv. bělidlo a sušárna textilií, výroba rožnovského plátna. Knihovna budována od založení muzea v roce 1925, v současnosti ve zrekonstruovaném objektu (čp. 483 a 484, Palackého ulice, tzv. Wilkův dům). Dne 1. prosince 2000 zahájilo činnost Genealogické centrum Valašska, umístěno v bývalé vile a dílnách Aloise Jaroňka (čp. 518, Čechova ulice). Genealogická sbírka obsahuje kartotéku s prameny ze 16. až 18. století.

Návštěvnost muzea

Valašské muzeum v přírodě se dlouhodobě těší velké oblibě návštěvníků. V roce 2018 muzeum navštívilo 353 292 lidí. V roce 2019 dokonce zamířilo do Valašského muzea v přírodě rekordních 364.140 hostů, což je o 10.140 návštěvníků více než v roce předešlém a nejvíce za posledních sedmnáct let. I přes mírný pokles v roce 2024, kdy muzeum navštívilo 283 925 lidí, zůstává nejnavštěvovanější složkou Národního muzea v přírodě.

Čtěte také: Historie Valašského muzea

Valašské muzeum v přírodě nabídne v návštěvnické sezóně 2024 novou dlouhodobou expozici Srdce a duše Valašska o osobnostech, které svou prací a životem proslavily Valašsko. „V Panské sýpce Dřevěného městečka si mohou návštěvníci připomenout např. Josefa Sousedíka, Danu a Emila Zátopkovy nebo Jarmilu Šulákovou. Dále připravujeme na 50 programů, 3 folklorní festivaly, 11 edukačních pořadů, 3 výstavy a 5 náboženských obřadů.

V roce 2025 si Valašské muzeum v přírodě připomíná významný milník - 100 let od svého založení. Během tohoto období se muzeum stalo klíčovým centrem pro uchování a prezentaci valašské kultury a tradic.

Přehled návštěvnosti muzeí sdružených v Národním muzeu v přírodě v roce 2024

Valašské muzeum v přírodě je významnou institucí, která uchovává a prezentuje bohaté kulturní dědictví Valašska. Díky rozmanitým expozicím a programům si získává srdce návštěvníků všech generací.

Čtěte také: Zábava pro děti: Valašské muzeum v Rožnově

tags: #valasske #muzeum #v #prirode #rocni #navstevnost

Oblíbené příspěvky:

• Recenze domovů pro seniory v přírodě
• Parky a životní prostředí ve městech
• Bezpečné lezení v přírodě
• Šetrné mycí prostředky
• Přírodní zajímavosti Uherského Brodu