Podpora role Evropy v oblasti potravinové a klimatické bezpečnosti

Evropa a svět čelí znepokojivé době. Kromě klimatické krize a krize biologické rozmanitosti se Evropa potýká s válkou. Ruská invaze na Ukrajinu ještě více destabilizovala již tak nestabilní zemědělské trhy a odhalila zranitelnost našeho potravinového systému, zejména závislost na dovozu energie, hnojiv a krmiv.

V reakci na tyto výzvy se objevují obavy o potravinovou bezpečnost, což vyvolává otázky ohledně splnitelnosti cílů strategií EU "Od zemědělce ke spotřebiteli" a "Biodiverzita", které jsou klíčovými součástmi evropské Zelené dohody. Argumentem je nutnost vzdání se environmentálních omezení kvůli potřebě zvýšit produkci v EU.

Strategie a cíle Evropské unie

EU si klade za cíl směřovat k zemědělskému systému, který je méně závislý na externích toxických vstupech. Klíčová role ekologického sektoru při dosahování těchto cílů byla uznána prostřednictvím konkrétního cíle ekologicky obhospodařované zemědělské půdy do roku 2030, podporovaného Akčním plánem EU pro ekologické zemědělství.

Evropská komise zahájila několik legislativních iniciativ k dosažení ambicí těchto strategií, přičemž revize směrnice o udržitelném používání pesticidů (SUD) slouží jako hlavní páka pro dosažení cílů snížení používání pesticidů a v červnu 2022 přijala Komise návrh na nové nařízení o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin (SUR).

Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Europe’s Environment 2025 uvádí, že klimatická změna se projevuje v Evropě rychleji než ve zbytku světa. Extrémní vlny veder, sucha a přívalové srážky se stávají běžnou realitou, přičemž už dnes ovlivňují zemědělství, infrastrukturu i lidské zdraví.

Čtěte také: Podpora pro elektromobily

EU sice od roku 1990 snížila emise skleníkových plynů o 37 % a podíl obnovitelných zdrojů přesáhl v roce 2023 čtvrtinu spotřeby energie, fosilní paliva však stále tvoří téměř 70 % energetického mixu. Navíc se snížila schopnost ekosystémů vázat uhlík: uhlíkový sink z lesů a půd poklesl o 30 % kvůli kácení, požárům, škůdcům i stárnutí porostů.

Role ekologického zemědělství

Ekologické a agroekologické metody zvyšují stabilitu a odolnost plodin vůči škůdcům a změně klimatu. Tyto vědecké důkazy dosud nedosáhly dostatečné úrovně povědomí jak mezi politiky, tak mezi veřejností.

Studie „Vize evropského zemědělství bez pesticidů v roce 2050″ ukazuje, že ekologické a agroekologické praktiky snižují závislost zemědělců na syntetických pesticidech a zachovávají úrodu a ziskovost farem, přičemž podporují prevenci výskytu škůdců a nemocí.

Politický závěr jasně ukazuje, že udržitelná potravinová bezpečnost vyžaduje změnu systému a posun od úzkého paradigmatu „nakrmit svět“ směrem k různým a komplexním agroekologickým opatřením. Ekologické zemědělství ukazuje, že je možné produkovat dostatečné množství výživných potravin, zatímco zachováváme biodiverzitu, ukládáme uhlík do půdy a zvyšujeme odolnost naší potravinové výroby vůči rostoucím dopadům změny klimatu.

Česká republika a transformace ekonomiky

Česká republika prochází transformací směrem k udržitelnějším modelům výroby. Od roku 1990 se podařilo snížit emise skleníkových plynů o 47,8 % a země se zavázala ukončit těžbu i spalování uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033. Do roku 2030 má být podíl obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě navýšen na alespoň 30 % a celková spotřeba energie snížena z dnešních 1 064 PJ na 846 PJ, což představuje pokles o pětinu.

Čtěte také: Projekt ochrany přírody – financování

Česká republika je zároveň jednou z mála zemí EU, kde výdaje na ochranu životního prostředí patří dlouhodobě k nejvyšším - značné prostředky směřují do odpadového hospodářství, ochrany ovzduší a vodního hospodářství.

Zemědělství má v České republice specificky velkoplošný a průmyslový charakter. To sice zajišťuje vysokou produktivitu, ale zároveň výrazně přispívá k úbytku biodiverzity, degradaci půdy a zhoršení kvality vody. Od roku 2023 platí pravidla, která omezují velikost ploch pro jednu plodinu na erozně ohrožené půdě na maximálně 10 ha, zároveň roste podpora ekologického hospodaření, agrolesnictví a precizního zemědělství.

Doporučení a výzvy

Je nezbytné chápat širší důsledky změny klimatu a uvědomit si, že nedopadají pouze na tzv. globální Jih. Extrémní klimatické jevy různého druhu, tedy povodně, bouře, sucho a podobně, budou pravděpodobně častější i ve střední Evropě. Z toho důvodu je aktivní a ambicióznější klimatická diplomacie rovněž v zájmu České republiky.

Česká republika by se měla veřejně přihlásit k myšlence potravinové suverenity, jež nad imperativy globálního obchodu staví práva jednotlivých zemí podporovat a chránit své drobné potravinové producenty a lokální produkci pro lokání spotřebu.

Celkově Česká republika stojí před velkou výzvou: modernizovat svou průmyslovou ekonomiku, snížit závislost na uhlí a fosilních palivech, zlepšit dopravní systém a zároveň chránit půdu, vodu a biodiverzitu. Úspěch transformace bude záviset na schopnosti využít evropské a národní zdroje, podporovat inovace a nové technologie a současně zajistit, aby změny byly sociálně spravedlivé a dostupné pro všechny vrstvy společnosti.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a nezávislost EU

Tabulka: Srovnání environmentálních ukazatelů v ČR

tags: #podpora #role #evropy #potravinová #a #klimatická

Oblíbené příspěvky:

• Pneumatiky Třebíč likvidace
• Ochrana před zápachem
• Emisní normy Euro v ČR
• Velikosti kontejnerů na odpad
• Recyklace svítících tyčinek