Podpora vzdělávání v přírodě: Metody a přínosy

Pravidelné venkovní vyučování přináší pro žáky, učitele i celou školu mnoho pozitiv. Přesto se s ním v českém školství zatím příliš nesetkáme.

Proč učit venku?

Už učitel učitelů, učitel národů Jan Amos Komenský totiž na přírodu často odkazoval: „Všechny školské robotárny či pracovny změňte v sídla her. Řídíme-li se vedením přírody, nikdy nezbloudíme. Kdo žije proti ní, je na tom stejně jako ti, kteří plují proti proudu.“

Komenský by se dnes dost divil, kam jsme to ve vztahu k přírodnímu prostředí dopracovali. O ideální škole říkal: „Ke snadnosti přispěje, jestliže se vybere pro školu vždy takové místo, k němuž se mládež snadno scházela, tj.

Mám za to, že nám všem došlo, jak důležité je trávit čas venku a v přírodě a jak pozitivní dopad to má na lidskou psychiku, odolnost a kondici. Čas strávený v lockdownu doma mezi čtyřmi stěnami děti ještě více připoutal k počítačům a televizi. Sami žáci začali cítit potřebu být venku s kamarády a domnívám se, že se to stalo i celospolečenským tématem.

Venku můžeme velmi přirozeně učit matematiku, češtinu, fyziku, hudebku nebo zeměpis. Prostředí mimo školu také umožňuje propojovat výuku, například výtvarnou výchovu s přírodovědnými předměty, a současně rozvíjet tvořivost. Venku se u nás bohužel učí jen velmi zřídka, což je trochu paradoxní situace.

Čtěte také: Podpora pro elektromobily

Ano, i když by se někomu na první pohled mohlo zdát, že je venkovní prostředí ideální pouze pro výuku prvouky, přírodopisu, biologie nebo tělesné výchovy.

Překážky a řešení

Těch důvodů je opravdu hodně. Například ne každá škola má větší školní zahradu, případně v blízkosti nějaký šikovný park. A i školy, které tyto podmínky mají, naráží na zakořeněné zvyky, mezi které jednoznačně patří 45minutová výuka. Než se učitel s dětmi dostane ven a zpět, je polovina času pryč.

Proto je pro tuto situaci vhodné zdvojovat hodiny, zařadit do školního vzdělávacího programu více projektových dní, případně slučovat předměty. To by se ale muselo propsat do celkové filozofie dané školy. Zapálený učitel bez podpory kolegů a vedení se často dostává do hledáčku kritiky či neporozumění. Využívá-li učitel prvky neformálního vzdělávání, tedy zařazuje-li do výuku hru, často je vnímán, že si s dětmi jen hraje.

Je ale třeba si položit otázky: Co je v dnešní době opravdu důležité z toho, co je v učebnicích? Nesměřujeme pozornost a vzácný čas na něco, co už je dávno přežité?

Učitelé jsou také přetíženi výukou velkého kolektivu. Jsou sami na opravdu velké množství žáků a pokud to mám říci natvrdo, tak si s takovou skupinkou raději nikam ven netroufnou. Pokud nejsou žáci na výuku venku zvyklí, může se stát, že ze začátku je výuka výchovně velmi náročná. Tam se kluci šermují klacky, tam někdo někomu hází trávu za tričko, někoho otravuje čmelák a jinému svítí sluníčko do očí. Na tohle je třeba určité trpělivosti a u žáků musí dojít k adaptaci od „utržených ze řetězu“ k „učícím se žákům“.

Čtěte také: Projekt ochrany přírody – financování

Že už jim venkovní prostor přijde pro výuku tak přirozený, že budou znát, kdy je prostor pro volnou hru a kdy je třeba se soustředit na výuku. A taky kdy žáky už prolétávající čmelák nerozhází. Naopak klasická třída má čtyři stěny a jedny dveře. Pro mnoho učitelů prostor, ve kterém se umějí pohybovat a kde snadněji udrží kázeň žáků.

Čerství absolventi by měli přicházet do praxe již „osvícení a připravení“. Musíme více spolupracovat s Českou školní inspekcí, být v symbióze. Aby učitelé měli jistotu v tom, že když inspektoři přijdou „na kontrolu“ a učitelé jim ukážou, jak se s žáky učí venku, budou pozitivně podpořeni a pochváleni.

Musíme více vzdělávat ředitele o důležitosti neformálního vzdělávaní a učení venku a upozorňovat je, že by tuto iniciativu u svých pedagogů měli podporovat, v nejlepším případě i finančně ohodnotit. Musí se rovněž podařit revize rámcových vzdělávacích programů a hlavně její implementace.

To určitě ano, proto jsme se v NPI ČR rozhodli natáčet seriál reportáží ze škol, kde to již dnes funguje skvěle. Rádi bychom šířili osvětu o důležitosti propojování formálního a neformálního vzdělávání a učení venku, v přírodě a podpořili kohokoliv, kdo je tomuto stylu výuky otevřený. Rozvoj odolnosti, sociálních dovedností, kompetencí, ale i ekologického myšlení. Učení venku zlepšuje fyzické zdraví dětí. Je tu i pozitivní vliv na duševní zdraví. Venkovní učení podporuje wellbeing u žáků a přirozeně tak zlepšuje třídní klima.

Metody a Programy

Projekt cílíme na rozvoj dvou dlouhodobých metodických programů - Venkovní výuky a Strážců Země. Venkovní výuka je propracovaná metoda, která umožňuje vyučovat systematicky vybraná témata přírodních věd ve venkovním prostředí. Jejím cílem je posílit porozumění ekologickým a environmentálním souvislostem v přírodě blízkých i člověkem výrazně ovlivněných ekosystémech, a také vybudovat vztah žáků k těmto často opomíjeným místům.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a nezávislost EU

Je založena na opakovaném kontaktu s lokalitami v okolí školy, kde žáci a žákyně místo nejdříve senzitivně objevují, poté aktivně badatelsky zkoumají a následně hledají vztahy a souvislosti, jak místo funguje a jak ho ovlivňuje člověk. Představuje tedy propracovaný systém postupných navazujících fází (senzitivita - bádání - souvislosti).

Dlouhodobý environmentální vzdělávací program žáky a žačky 4. až 6. ročníku ZŠ. Zahrnuje pobytovou část a navazující žákovský miniprojekt realizovaný ve škole. Během pobytového programu postaveného na zahraniční metodice Výchova o Zemi se žáci a žákyně seznamují se základními ekologickými principy i environmentálně zodpovědnějším přístupem k životnímu prostředí.

Pobytovým programem vše teprve začíná. Po návratu do školy zapojené skupiny plánují svůj příspěvek ke zlepšení svého okolí, nápady proměňují v činy. Na realizaci vzdělávacího programu a žákovského miniprojektu nabízíme podporu ve výši 10 000 Kč.

Proč žákovské miniprojekty?

Poskytněte své třídě příležitost objevovat a rozvíjet silné stránky, stanovit si cíl, krok za krokem plánovat a skutečně se pustit do akce. ale originální nápady vašich žáků rozhodně nebrzdíme.

Domškola Na Zahradě je místem, kde se děti učí v přirozeném a podnětném prostředí rodinného domu se zahradou a bazénem v blízkosti lesa. Děti mají možnost se tedy učit nejen v učebně, ale i venku mezi stromy, na zahradě, v lese nebo u bazénu, což přispívá k jejich fyzickému a psychickému rozvoji a duševní pohodě. Naše venkovní učebny propojují vzdělávání s přírodou, zatímco výtvarný ateliér, relaxační místnost a tichá zóna nabízejí prostor pro kreativitu i soustředěnou práci.

Škola Na Zahradě je místem, kde se vzdělávání propojuje s přirozeností a radostí z objevování. Věříme, že děti se nejlépe učí v prostředí, které respektuje jejich individualitu, podporuje zvídavost a umožňuje jim růst vlastním tempem. Stavíme na respektujícím přístupu, který v dětech probouzí vnitřní motivaci. Výuka není o jednostranném předávání informací, ale o prožitcích, zkušenostech a objevování souvislostí. Vedeme děti k samostatnosti, odpovědnosti a schopnosti kriticky přemýšlet. Naše metody kombinují moderní poznatky, alternativními přístupy i osvědčené klasické principy. Jsme zastánci školy hrou. Inspirací je pro nás montessori, waldorfská pedagogika, Hejného metoda, činnostní a zážitkové učení. Podporujeme děti nejen ve vzdělávání, ale i v osobním rozvoji - učíme je vyjadřovat své myšlenky, názory, nebát se chyb, spolupracovat s ostatními, řešit problémy a pracovat s vlastními emocemi. Při vzdělávání hraje klíčovou roli také příroda, která dětem poskytuje přirozené podněty, podporuje jejich kreativitu a učí je vnímat svět v širších souvislostech.

U nás není vzdělávání omezeno zdmi učebny - učíme se v lese, na zahradě, u vody i při pozorování běžného života kolem nás. Věříme, že příroda je nejlepším učitelem, protože v ní se děti učí skrze smysly, pohyb a autentické prožitky. Děti pracují na projektech, které propojují více oblastí vzdělávání - například zkoumají život v ekosystémech, pěstují vlastní zeleninu, sledují proměny ročních období nebo se učí orientovat v krajině. Projektová výuka jim pomáhá chápat souvislosti a rozvíjí jejich praktické dovednosti. Vzdělávání v přírodě vede děti k zodpovědnosti za své okolí, ekologickému myšlení a úctě k přírodě. Tento přístup nejen podporuje jejich fyzické i duševní zdraví, ale také je připravuje na život v 21.

Naši průvodci pomáhají školám zavádět změny do výuky. Společně s pedagogy hledají způsoby, jak přinést do výuky nové přístupy, rozvíjet sociální a emoční dovednosti dětí a vytvářet inspirativní školní klima. Průvodci jsou odborní mentoři, propojují školy v regionu, sdílejí osvědčené metody a pomáhají vytvářet prostředí, kde se školy navzájem podporují. Tento přístup přináší aktivní zapojení dětí do výuky, zvyšuje jejich motivaci a vytváří školní prostředí plné respektu a vzájemné podpory. Děti mají možnost se v průběhu času zlepšovat, učitelé se soustředí na jejich růst, ne na konečný výsledek.

Na školách se zaměřujeme na podporu psychické pohody dětí a zdravých vztahů ve třídě. Společně měníme vzdělávání na Kutnohorsku. Díky naší dlouhodobé spolupráci se školami vidíme skutečné výsledky: lepší školní klima, větší motivaci dětí k učení a silnější vztahy ve třídách.

Výzkumy a přínosy

Abych ale na tuto otázku našel podloženou odpověď, prostudoval jsem přes 200 výzkumů a dalších titulů odborné literatury z různých koutů světa. Hlavní zjištění a z toho vyplývající doporučení jsem popsal v publikaci Tajemství školy za školou, kterou můžete zdarma stáhnout na www.ucimesevenku.cz/tajemstvi-skoly-za-skolou.

• Lepší výsledky vzdělávání: Žáci vyučovaní venku v přírodě a v okolí škol jako v přirozeném rámci pro učení dosahují lepších vzdělávacích výsledků nejenom v přírodních vědách, ale také v matematice, čtení, psaní či společenských vědách.
• Delší soustředění: Učení venku v přírodě, ale i pouhý výhled do zeleně zlepšuje pozornost a pravděpodobně také snižuje stres žáků. I v hodinách ve třídě následujících po výuce venku se žáci lépe zapojují a déle soustředí.
• Vyšší zájem o učení: Učit se venku žáky baví a podporuje jejich vnitřní motivaci k učení. Venku dochází k většímu naplnění jejich základních psychologických potřeb autonomie, kompetentnosti a sounáležitosti, které při frontální výuce ve třídě značně strádají, a přitom jsou důležitými předpoklady vnitřní motivace.
• Lepší chování a menší kázeňské problémy: Tím, že výuka venku probouzí zájem žáků o učení, vede ke snížení počtu jejich absencí a kázeňských problémů. Pomáhá zlepšit vztahy mezi dětmi i mezi dětmi a učiteli.
• Rozvoj životních dovedností: Učení venku rozvíjí sebedůvěru, sebedisciplínu, spolupráci a další životní dovednosti žáků.
• „Probuzení“ žáků ohrožených neúspěchem: Terénní výuka velmi prospívá žákům, kteří ve škole jinak nejsou tolik úspěšní. Znevýhodnění žáci venku snáze najdou smysl učení ve vztahu k vlastnímu životu.

Vedle toho učení venku přináší také vyšší spokojenost a motivaci učitelů. Prohlubuje jejich vztahy se žáky. Podporuje jejich profesní rozvoj a osobnostní růst.

Analýza přínosů učení venku v přírodě nás opravňuje k závěru, že zatímco některé tyto přínosy zapříčiňuje přírodní prostředí samo od sebe, většina dalších souvisí s kvalitním zvládnutím používaných aktivních učebních metod a přístupů. Také však platí, že venkovní prostředí je svou povahou k zařazení takových metod příhodnější, dá se říci, že k nim přímo vybízí.

Jakkoli učení venku přináší velké množství výhod, pravidelná výuka venku není moc rozšířená.

• Nepochopení smyslu učení venku a stereotypy ve výuce: Základní podmínkou pro využívání výuky venku je přesvědčení učitelů a ředitelů škol, že je pro ně - a pro jejich žáky - důležitá. Pokud její smysl nechápou, nepoužívají ji.
• Nedostatek sebedůvěry a zkušeností učitelů s výukou venku: Venku je těžší řídit třídu a mít výuku pod kontrolou a mnoho učitelů si nevěří.
• Přeplněnost kurikula: Aby splnili předepsané požadavky a stihli probrat všechnu látku, mnoho učitelů rezignuje na výuku venku a další metody aktivního učení. České kurikulární dokumenty vykazují vnitřní rozpor mezi stanovenými cíli vzdělávání a šíří očekávaných výstupů učení.
• Tlak na výsledky v testech: Povinné státní testování tuto situaci dále zhoršuje. Řada škol se zaměřuje na přípravu na testy a vypouští další cíle, obsahy a metody vzdělávání, včetně výuky venku.
• Tradiční organizace výuky: Terénní, badatelská či projektová výuka se těžko vměstná do 45minutových hodin. Jejich spojování však často není učitelům umožněno.
• Nedostatek podpory, času a zdrojů, strach o bezpečnost a další bariéry: Učitelé potřebují podporu svého okolí, kolegů a rodičů, aby pravidelně učili venku. Důležitá je podpora vedení školy a specializovaných organizací nabízejících vzdělávání učitelů a programy pro žáky. Někteří učitelé si stěžují na málo času na přípravu výuky venku.

Podrobná doporučení, jak podpořit rozvoj a další rozšíření venkovního učení na úrovni celého vzdělávacího systému, najdete v publikaci Tajemství školy za školou.

Tipy pro učitele

1. Zkuste opakovaně učit venku pár aktivit. Vy i žáci si musíte na výuku venku nejprve zvyknout.
2. Zmapujte si, jaké příležitosti pro učení nabízí školní zahrada a nejbližší okolí školy.
3. Správné pomůcky? Jistě by se hodil nový mikroskop… Jenže se obejdete i bez něj.
4. Podle svých ambicí buď utvořte tým nakloněných učitelů, nebo zapojte celou školu. Pravidelně sdílejte a pomáhejte si.
5. Využívejte prostředí venku pro obohacení toho, na čem pracujete ve třídě.
6. Zkoušejte to, co se osvědčilo jiným.
7. Spolupracujte s lidmi mimo školu, rodiči, místními znalci přírody a okolí, specializovanými organizacemi (ekocentra, lesní správy, farmy…).
8. Plánujte učení venku předem a vytvořte si pro něj prostor v rozvrhu. Zapracujte ho do vašich plánů výuky a do dokumentů školy.
9. Nebo alespoň o velké přestávce a pauze na oběd.
10. Dokumentujte vaše aktivity venku. Ukazujte ostatním, co se vašim žákům venku podařilo (fotky, práce žáků apod.).

Plně zapojit výuku venku do své praxe a do života školy trvá několik let. Nespěchejte na sebe ani na druhé.

Venkovní prostředí nabízí jedinečné možnosti pro vzdělávání

Venkovní prostředí nabízí jedinečné možnosti pro vzdělávání dětí v mateřských a základních školách. Mimo tradiční čtyři stěny třídy se skrývá prostor plný příležitostí, jak podpořit růst a rozvoj dítěte ve všech oblastech - od motorických dovedností po kreativní a kognitivní schopnosti. Venkovní učení přináší množství výhod, které mají pozitivní vliv na celkový rozvoj dětí.

• Zlepšení koncentrace a kreativity - Pobyt na čerstvém vzduchu umožňuje dětem soustředit se lépe než ve vnitřním prostředí.
• Podpora fyzické aktivity - Venkovní aktivity, jako jsou běh, skákání nebo procházky v přírodě, jsou přirozenou součástí pobytu venku. Tyto činnosti mají pozitivní vliv na zdraví dětí, zlepšují jejich motoriku a podporují zdravý životní styl.
• Rozvoj sociálních dovedností - V přírodě děti často pracují v týmech, což posiluje jejich schopnost spolupracovat a komunikovat.
• Lepší propojení s přírodou - Venkovní učení umožňuje dětem prožít přírodu na vlastní kůži, což je důležité pro jejich osobní rozvoj a ekologické myšlení. Kontakt s přírodními elementy, pozorování zvířat, rostlin nebo počasí pomáhá dětem lépe chápat ekosystémy a vážit si přírody.
• Podpora duševního zdraví - Pobyt venku má prokázaný pozitivní vliv na duševní pohodu dětí. Příroda působí uklidňujícím a relaxačním způsobem, což pomáhá snižovat stres a úzkost. Děti se v přírodě cítí uvolněněji.

Příklady aktivit

Venkovní prostředí nabízí širokou škálu příležitostí pro efektivní výuku napříč různými předměty.

• Děti hledají v přírodě předměty, které mají specifické geometrické tvary (např. kruhy, čtverce, trojúhelníky). „Najděte tři kameny ve tvaru kruhu a dva ve tvaru trojúhelníku.
• Děti si sednou v kruhu a vymýšlejí příběhy, které začínají nějakým přírodním objektem (např. „Byl jednou jeden strom, který…“).
• Děti si vezmou příručku nebo aplikaci na určování rostlin a hledají různé druhy rostlin. „Najděte čtyři různé druhy květin a zjistěte jejich názvy.
• Děti sbírají listy, větve nebo jiné přírodniny a vytvářejí z nich otisky na papír nebo tkaninu. „Sbírejte listy různé velikosti a tvary.
• Děti se posadí venku a poslouchají zvuky přírody (vítr, ptáci, praskání větviček). Pak zkouší vytvořit rytmy pomocí přírodních materiálů (např. „Poslouchejte ptačí zpěv.
• Děti dostanou seznam přírodnin (např. kámen, hnědý list, větvičku tvaru Y, pírko).
• Příklad: „Dnes budeme sázet malý stromek.
• Děti se vydají na průzkum do lesa. „Vydejte se na malou procházku do lesa.
• Děti se zavřenýma očima rozpoznávají různé přírodní materiály podle hmatu (kámen, list, kůra).
• Děti se zaměří na tvoření mandal z přírodnin, které najdou venku (kamínky, listy, šišky).
• Děti se podílejí na vytvoření školního záhonu, kde si mohou pěstovat rostliny. Společné vytvoření venkovního prostoru, kde se mohou konat pravidelné výukové aktivity.
• Každá třída si vybere jeden strom a v průběhu roku sleduje jeho proměny - změny listů, růst a další faktory.

Příprava na výuku venku

Aby bylo venkovní učení co nejefektivnější a přínosné, je důležité se na něj dobře připravit.

• Plánovat venkovní aktivity dopředu - Před každou venkovní aktivitou je nezbytné mít jasný plán. Ten by měl obsahovat konkrétní cíle, úkoly a aktivity, které chcete s dětmi realizovat. Plánování napomáhá strukturovat činnost, zajišťuje její plynulý průběh a dává dětem jasnou představu o tom, co mají dělat.
• Zohlednit počasí a bezpečnost - Před každou venkovní aktivitou je důležité se ujistit, že počasí je vhodné pro plánovanou činnost. Bezpečnost by měla být vždy na prvním místě, a to jak v oblasti fyzické bezpečnosti (pádům, zraněním), tak i v otázkách orientace v přírodě.
• Věnovat se reflexi - Po každé venkovní aktivitě je důležité s dětmi reflektovat, co se naučily a jaký význam měly jednotlivé činnosti.
• Zapojit rodiče - Pro úspěch venkovního vzdělávání je důležité, aby rodiče byli informováni o výhodách těchto aktivit a byli zapojeni do procesu.
• Využívat moderní technologie - I při venkovních aktivitách mohou moderní technologie hrát svou roli. Můžete využít fotodokumentace, aby děti měly možnost si později prohlédnout, co vše zažily.

Přírodní prostředí je živou laboratoří, která nabízí nekonečné možnosti pro objevování, tvoření a učení.

Projekt „Příroda kolem nás"

Projekt „Příroda kolem nás" byl zaměřen na podporu zavádění témat EVVO do výuky různých předmětů a to s využitím regionálních podmínek, dále se realizoval školní EVVO projekt se zapojením žáků, podpořili jsme výuku v přírodě jako nedílnou součást vzdělávání na naší škole, vytvořili jsme vlastní pomůcky s tematikou EVVO. Z toho se uskutečnily se 4 exkurze pro žáky na přírodní lokality v regionu (4., 6. a 7., 8., 9. 70 žáků 6. 80 žáků 8. ročníku absolvovalo besedu s odborníkem o Ochraně přírody - Ing. Akce se zapojením veřejnosti: 25. 9. Vznikl dotazník, který vytvořili žáci 9. Výstava s výstupy školního projektu pro veřejnost proběhla v období od 4. do 11. 11. ve výstavních prostorách klubu kultury ve Velké Bíteši.

tags: #podpora #vzdělávání #v #přírodě #metody

Oblíbené příspěvky:

• Co je úprava model v přírodě?
• Přírodní Klenot Českého Středohoří
• Toro koše: recenze
• Obec Radim
• Recept na čistič ze slupek citrusů