Poklady evropské přírody: Zajímavosti, které stojí za to objevit

Evropa, kontinent bohatý na historii, kulturu a přírodní krásy, nabízí řadu skrytých pokladů, které by neměly uniknout vaší pozornosti. Méně známá místa často ukrývají fascinující příběhy a zážitky, které překonají očekávání turistů. Máte už dost každoročních návštěv chorvatských pláží a focení před známými památkami evropských metropolí? Pak je na čase opustit cestovatelské stereotypy a vydat se za skutečnými poklady Evropy. Stačí změnit směr jízdy a popojet o pár desítek či stovek kilometrů jinam, než jste původně plánovali - právě tam na vás čekají neotřelé přírodní a historické klenoty, o nichž se příliš nemluví.

Skotsko: Ostrov Mull a svědkové klanových bojů

Skotsko se pyšní jedním z nejkrásnějších a nejčlenitějších pobřeží ze všech přímořských zemí Evropy. Zvláště severní a západní část nabízí pohledy na Severní moře a Atlantský oceán, zpestřené útesy, zálivy a siluetami ostrovů a ostrůvků, kterých je zde více než sedm stovek. Jedním z těch větších, obydlených a relativně snadno dostupných je i ostrov Mull. V malém měřítku tento ostrov poskytne turistům téměř vše, čím je Skotsko proslulé - krásnou přírodu, staré hrady, palírny whisky, romantické pobřeží ozvláštněné útesy a skalními útvary a v neposlední řadě golfová hřiště. Vzdálenosti tu nejsou zanedbatelné, proto je automobil téměř nutností. Většina turistů učiní první kroky v přístavu v obci Craignure položené na severovýchodní straně Mullu.

Hrady jako svědci historie

Nedaleko Craignure se nacházejí dvě historické stavby. První z nich je Torosay Castle, na který se lze přepravit přímo z přístavu Craignure pomocí originální skotské ostrovní železnice. Po dvoukilometrové trati se dodnes prohánějí parní a dieselové lokomotivy. Zámek, který je příkladem skotského baronského slohu, byl dobudován v roce 1858 na návrh prominentního architekta Davida Bryce. V současnosti je stále obýván a jeho majitelé návštěvníkům zpřístupňují celé první podlaží. Zde si lze prohlédnout sbírku jeleních trofejí, obývací pokoj, jídelnu, knihovnu se zajímavou sbírkou knih, dětský pokoj, ložnici a pracovnu. Všechny místnosti jsou vybaveny nábytkem z 19. a počátku 20. století a rodinnými portréty.

Velkým lákadlem k příjemné procházce jsou okolní rozlehlé nádherné terasovité zahrady navržené v roce 1899 sirem Robertem Lorimerem a lesní promenády. V zahradách jsou vysázeny alpské i himálajské rostliny, rododendrony, eukalypty a další pro Skotsko netypické druhy. K vidění je i japonská zahrada a promenáda s devatenácti kamennými sochami od Antonia Bonazzy.

Necelou míli od Torosay Castle se na úzkém výběžku pevniny do moře vypíná sídlo klanu Macleanů zvané Duart Castle. Tento impozantní hrad byl spolu s dnes již neexistujícími hrady Dunstaffnage, Dunollie, Aros a Ardtornish součástí linie obranných hradů chránících ostrov před vetřelci. Zůstal jediným zachovalým středověkým hradem na ostrově. Klan Macleanů jej získal v roce 1350 sňatkem svého pátého vůdce Lachlana Lubanacha s Mary MacDonaldovou, dcerou Lorda ostrovů. Jednalo se v té době o netypický sňatek z lásky, za který zaplatil svým životem i vůdce klanu Mackinnonů, který byl zabit v průběhu spletitých námluv právě Lachlanem Lubanachem.

Čtěte také: Kulturní a přírodní dědictví UNESCO v České republice

Na místě hradu bylo původně pouze zdí obestavěné nádvoří, ale jeho první macleanský majitel nechal postavit dominantní hlavní obytný palác a celý hrad byl po další tři století hlavním sídlem klanu. V té době byli Macleanové zapojeni do nekonečných válek mezi klany. V průběhu 17. století došlo k dalšímu rozšíření hradu a zejména posílení obranných prvků. V bouřlivé druhé polovině 17. století klan několikrát hrad ztratil, aby jej poté zase získal do svého držení.

Nakonec Macleanové definitivně ztratili veškerá svá panství na ostrově Mull v roce 1691 a jejich novým majitelem se stal vévoda z Argyllu. Hrad Duart poté několik let sloužil jako ubytovna pro vládní vojenské oddíly, což ho dosti poznamenalo.

V roce 1910 získal tehdejší 26. vůdce klanu Macleanů sir Fitzroy Maclean hrad zpět a započal s intenzivními restaurátorskými pracemi, díky nimž je hrad zachován v celé své středověké kráse. Klan Macleanů, který odvozuje svůj původ od bojovníka Gilleana of the Battleaxe sloužícího ve 13. století králi provincie Dalrida („Maclean“ znamená v místní řeči totéž co „Son of Gillean“), dosud nevymřel. Stále vlastní a spravuje pozemky na ostrovech Mull, Coll, Tiree a Jura i ve skotském vnitrozemí.

Ben More a MacKinnon‘s Cave

Mezi zálivy Loch Scridain a Loch na Keal vyrůstají do výšky od 400 do 700 metrů nádherně zaoblené kopce. Zhruba v jejich středu se vypíná jediné munro (vrchol s nadmořskou výškou vyšší než 3000 stop, tedy 915 m) na Mullu - hora Ben More. Její nadmořská výška 966 metrů se nám Středoevropanům může zdát směšná, ale zdání klame. Údaj o nadmořské výšce totiž přesně odpovídá převýšení, které musí každý vrcholuchtivý turista vyšlapat v ne zrovna jednoduchém terénu.

Při pobřeží poloostrova lze navštívit jeskyně Priest‘Cave a záhadnou MacKinnon‘s Cave s tzv. Fingalovým stolem, který podle mýtů sloužil v dávných dobách jako obětní oltář. Legendy praví, že z jeskyně šel strach, který se snažil překonat jeden mladý dudák. Do jeskyně vešel on a jeho pes, z jeskyně však prý vyšel pouze pes zcela smyslů zbavený.

Čtěte také: Soudní dvůr EU a ochrana přírody

O kousek dál směrem k jihu stojí dvanáctimetrový fosilní MacCullochův strom, objevený v roce 1819. Jeho stáří je odhadováno na 50 až 60 milionů let. Po celá tisíciletí byl ukryt ve vrstvě lávy a světlo světa opět spatřil až relativně nedávno díky erozím.

Klikatě na sever

Kdo chce poznat celý Mull, musí se vydat ještě dále na sever podél pobřeží po silnici B 8073. Silnice je úzká a klikatá až běda. Je až s podivem, že se na ní každoročně pořádají závody rallye, neboť místy je těžké se i při velmi pomalé jízdě na vozovce udržet a v některé z ostrých zatáčkách nesjet do neproniknutelného houští. Silnice vede až do správního střediska ostrova Tobermory. Cestou se ale vyplatí udělat několik zastávek.

Pláž v Calgary je proslulá svým jemným bílým pískem. Kde se v těchto končinách vzal, je záhadou. Na žádné jiné části pobřeží okolních ostrovů jej nenaleznete. O několik kilometrů dále leží malá obec Dervaig, známá hlavně díky nejmenšímu divadlu na britských ostrovech, které má kapacitu čtyřicet tři míst!

Nejsevernějším sídlem na Mullu je jeho hlavní a zároveň největší město Tobermory, jež bylo vybudováno až v roce 1788 Britskou rybářskou společností. Pyšní se malebnými domy s mnohobarevnými fasádami, obklopujícími přístav plný pohupujících se člunů, rybářských lodí, ale i luxusních jachet. Hlavně pro milovníky přírody je oázou s bezpočtem nádherných míst vzbuzujících svým klidem, ale i rozervaností bezpočet emocí, pro které stojí za to, do těchto končin absolvovat náročnou cestu.

Putující Mull

Ostrov Mull patří do souostroví Vnitřních Hebrid, v němž je se svou rozlohou 87 794 hektarů největší. Vznikl sopečnou činností v třetihorách. Nejstarší skály jsou však dokonce 2000 milionů let staré a mají unikátní strukturu, která nebyla nikde jinde na světě objevena. Mull je putující ostrov, jenž se pohybuje stále na sever. Současný tvar a podobu mu daly před 10 000 lety ustupující ledovce. Geologové našli na ostrově důkazy, že zde v minulosti bylo podobné klima jako v dnešním Perském zálivu.

Čtěte také: Evropská unie a klima

Rumunsko: Alba Iulia a Veselý hřbitov

Město Alba Iulia, často opomíjené ve prospěch suverénních turistických destinací, představuje dokonalý příklad toho, jak historie a kultura mohou být součástí každodenního života. Tato perla Rumunska se pyšní impozantní citadelou, která patří mezi nejdůležitější vojenské stavební památky v Evropě, a nabízí návštěvníkům možnost prozkoumat starobylé hradby, úzké uličky a nádherné barokní architektury. Zajímavou skutečností je, že Alba Iulia byla kdysi centrem evropského rozvoje svého druhu, a to dokonce před tím, než se rozvinula města jako Vídeň či Budapešť. Tímto způsobem můžete vnímat, jaké historické důsledky měla na celou střední Evropu. Na každém kroku narazíte na kousky minulosti, které ve vás vyvolají zamyšlení.

Na druhé straně Rumunska se nachází malebná vesnice Sapanta, známá svým „Cementářem veselých“. Tento neobvyklý hřbitov se pyšní barevnými dřevěnými kříži, které jsou vyzdobeny malbami a texty zachycujícími vtipné a humorné vzpomínky na zesnulé. Tato tradice sahá až do 20. století a jejím autorem je umělec Stan Ioan Pătraș, který začal vytvářet kříže v naději, že smrt by se neměla brát tak vážně. Místní zvyky a tradice týkající se smrti, které se zdají být neobvyklé ve srovnání se zbytkem světa, přispívají k jedinečné atmosféře vesnice.

Španělsko: Mys Liborea

Nachází se na samém okraji Evropy, uprostřed čisté přírody, leží Mys Liborea. Tato málo známá lokalita na severovýchodě Španělska se pyšní dramatickými útesy a úchvatnými výhledy na Atlantický oceán. Mys je obklopen přírodními rezervacemi a bohatou flórou a faunou, které lákají dobrodruhy i milovníky přírody. Zajímavostí tohoto místa je, že se zde nachází jedno z nejstarších evropských majáků, které slouží jako symbol orientace pro námořníky již od devatenáctého století. Vzácné druhy ptáků, které zde hnízdí, a útesy, které se příkře svažují k moři, dělají z této oblasti ráj pro fotografy a milovníky přírody.

Mauricius: Chamarel - země sedmi barev

Mauricius přitahuje turisty coby ostrovní ráj v Indickém oceánu, který nabízí nádherné pláže k dokonalému odpočinku. Jedním z nich je pestrý kousek přírody, který už jste na fotografiích stoprocentně viděli a který se nachází poblíž městečka Chamarel. Ostatně - tam stojí za to se vypravit z více důvodů. Čím vším láká Chamarel?

Chamarel patří k nejnavštěvovanějším a nejfotografovanějším místům celého ostrova. Setkává se tu totiž exotická příroda s místními tradicemi.

Země sedmi barev

Země sedmi barev je jedním z nejznámějších a nejfotografovanějších přírodních jevů na ostrově. Zdejší písečné duny tu „hrají všemi barvami“. Tedy ne všemi, vlastně „jen“ sedmi. Spatříte tu zemi třeba červenou, žlutou, modrou, fialovou a hnědou a podívaná je to opravdu úchvatná.

Zbarvení země vzniklo působením různých minerálů a dlouhodobým zvětráváním vulkanických hornin. Duny jsou sice nejsou nijak velké, ale jejich barevnost a kontrast s okolní tropickou vegetací vám vyrazí dech i tak. Tahle krajina je jako z jiného světa.

Barevná země je součástí geoparku, kde se můžete projít po cestách a cestičkách a taky se můžete pokochat výhledy z plošin. Ty vám dopřejí podívanou z různých úhlů a to je zážitek, který si opravdu nenechte ujít.

Po dešti jsou barvy vizuálně intenzivnější. Je to samozřejmě tím, že vlhkost dočasně zvýrazní kontrasty a lesk minerálů. Pokud vám tedy zrovna prší, nevěšte hlavu, bude to fajn!

Vodopád Cascade Chamarel

Chamarel Waterfall je nejvyšší samostatný vodopád na ostrově a jeden z nejpůsobivějších přírodních úkazů v téhle oblasti. Voda tady padá z výšky kolem 100 metrů do údolí obklopeného bujným tropickým porostem. Neobyčejný vizuální kontrast mezi bílou pěnou vodního proudu a sytou zelení vegetace vás dostane, i kdybyste snad nechtěli.

Panoramaty se můžete kochat hned z několika vyhlídek, na které se dostanete bezpečně a docela jednoduše.

V období dešťů je průtok vody vyšší a vodopád je na pohled ještě impozantnější, i když přístup na některé úseky může být obtížnější.

Ebony Forest a Piton du Canot

Ebony Forest Reserve je chráněná oblast s původními ebenovými stromy a endemickými druhy rostlin a ptáků. Les nabízí různé trasy, ze kterých budete moct zdejší život pozorovat, jak jen vám to bude milé.

Na místě se projdete i po zvýšených chodnících a dojdete na nejednu vyhlídkovou plošinu, z níž budete mít okolní krajinu jako na dlani. Díky těmhle prvkům je procházka pohodlná a můžou se sem celkem bez obav vydat i míň zdatní turisti. Když budete chtít zažít ještě trochu větší dobrodružství, můžete se vydat na výlet safari jeepem s místním průvodcem.

Nejatraktivnější částí rezervace je ovšem turistická stezka vedoucí k vrcholu Piton du Canot. Z té si vychutnáte panoramatický výhled na jihovýchodní část ostrova včetně obce Chamarel, pohoří Black River Gorges a v dálce dost možná spatříte i pobřeží.

Výstup na Piton du Canot obvykle zabere pár desítek minut a nějakou tu kondičku už mít musíte, odměnou je ale nezapomenutelný výhled, který za to rozhodně stojí. V oblasti se můžete vydat i do ebenového lesa.

Rumerie Chamarel

Jestli máte v oblibě rum, pak je návštěva Rumerie de Chamarel prakticky povinnost. Místní palírna nadchne každého zájemce o zdejší kulturu i gastronomii. Tenhle podnik si pěstuje vlastní cukrovou třtinu, výroba se odehrává přímo na místě a vy ji můžete bedlivě sledovat od sklizně až po lahvování výsledného produktu.

K palírně rumu patří i muzeum, které popisuje historii výroby rumu, jeho význam v místní ekonomice a taky jeho kulturní roli na Mauriciu. A co by to bylo za návštěvu, kdybyste tu nemohli ochutnat různé druhy tohohle nápoje včetně místních specialit? Rum z téhle oblasti bývá ceněn pro svou čistotu a charakter, který odráží kvalitu místních surovin a tradiční, pěkně poctivé výrobní postupy. Návštěva rumerie je poučná a zajímá.

Albánie: Alpy a poloostrov Karaburun

Albánské Alpy jsou zastávka číslo jedna, která je určena především pro milovníky divoké přírody a dech beroucí krajiny. Údolí řeky Valbony je toho jasným důkazem. Mezi řadou tradičních vesnic vyčnívá ta s názvem Theth. Malebný poklad v srdci Albánských Alp, kde načerpáte dostatek energie, a dokonce se zde můžete ubytovat.

Albánie, to není jenom vnitrozemí s překrásnou přírodou. Pokud tíhnete spíše k odpočinku doplněnému o lehkou turistiku, zavítejte na poloostrov Karaburun. Zde se nachází spousta překrásných pláží, včetně těch úchvatných, dostupných především po moři. Typickým příkladem jsou pláže Lloviz, Dafina nebo vyhlášená zátoka Grama. Na poloostrově Karaburun stojí za návštěvu jeskyně Haxhiho Aliho. Kopcovitý terén směrem do vnitrozemí nabízí spoustu lákavých stezek pro pěší turistiku, kde budete míjet hromadu betonových bunkrů s výhledem po okolí.

Další evropské poklady

• Salinas de Añana (Španělsko): Solné pláně s historií sahající 6 500 let nazpět.
• Guimarães (Portugalsko): Kolébka portugalského národa s hradem z 10. století.
• Kemijärvi (Finsko): Klid za polárním kruhem s možností pozorování polární záře.
• Liparské ostrovy (Itálie): Sopečné ostrovy s bohatou historií a termálními prameny.
• Veliko Tarnovo (Bulharsko): Bývalé centrum druhé bulharské říše s pevností Carevec.

tags: #poklady #evropské #přírody #zajímavosti

Oblíbené příspěvky:

• Znečištění životního prostředí v ČR a Evropa
• Pomoc ohroženým dětem v Teplicích
• Ústecký kraj a jeho chráněná území
• Obnovitelné zdroje v ČR
• Klimatická změna a Malta