V současné době celosvětově narůstá problém s likvidací odpadů. Jejich druhotné využití je proto více než žádoucí. V současnosti je v kontextu rozvíjející se populace a probíhající klimatické změny stále více akcentována potřeba trvalého udržení množství a jakosti vody.
Kdo někdy slyšel frázi, že ekologie se nevyplácí, že chránit přírodu je drahé nebo že je třeba vyhodnotit negativní dopady zelené transformace? Jistě mnoho z nás, přitom realita je zcela opačná - náš blahobyt přímo závisí na stavu ekosystémů, protože většina tržních produktů pochází ze zdravé a fungující přírody: jídlo, dřevo, vlákna, léčiva ale i fosilní paliva, jako uhlí, plyn nebo ropa, které jsou produkty fotosyntézy rostlin. Odborníci přitom již celé dekády varují, že růst spotřeby přírodních zdrojů přerostl nosnou kapacitu planety.
S úbytkem a chřadnutím ekosystémů nutně přichází i pokles výkonu globální ekonomiky, ať už v podobě klesajících výnosů nebo škod způsobených klimatickými katastrofami. I když jsme ve skutečnosti za posledních 50 let přišli o dvě třetiny přírodní rozmanitosti, současní ekonomové hodnotí vývoj ekonomiky v termínech soustavného růstu. To je ale velmi nebezpečná iluze.
Plošná chemizace krajiny, kácení pralesů a původních ekosystémů nebo pěstování monokultur; tyto zásahy mají za následek degradaci prostředků produkce ekonomických komodit a jejich zmizení přináší obrovské dodatečné náklady: potřeba uměle opylovat, zavlažovat kvůli suchu nebo ošetřovat pesticidy.
Ačkoliv se ze zpráv států může zdát, že ekonomika roste a lidé bohatnou, lze jasně prokázat, že co do přírodního kapitálu - tedy schopnosti biosféry poskytovat statky, na kterých ekonomika lidstva stojí - katastrofálně chudneme. I když to současní ekonomové nedokáží, ekologové a další odborníci jsou schopni spočítat a sledovat zdraví planetárních ekosystémů.
Čtěte také: Trendy znečištění v USA
Místo toho ale sledujeme, jak dopady lidské činnosti vedou k poklesu schopnosti planety zajišťovat pro život nezbytné ekosystémové funkce - zejména produkce jídla a materiálů, ochrana před extrémními výkyvy počasí a chlazení krajiny. Během několika dekád jsme cíleně zlikvidovali rozsáhlé plochy ekosystémů, abychom vystavěli města, vysadili monokultury nebo je ponechali pusté. Vysoce produktivní oblasti jsme vyměnili za podřadné, neproduktivní nebo málo produktivní typy územního využití. Míra, kterou člověk přeměnil tvář naší Země za poslední dekády, je opravdu šokující, a dopad této přeměny můžeme hodnotit pomocí satelitního měření.
Na základě měření pozorujeme situaci, kdy nejúrodnější oblasti jsou zároveň ty nejméně produktivní a naopak. Zemědělská půda v Polabí a na Moravě je v důsledku roků nemilosrdného vytěžování v horším stavu než půda v oblastech s převahou půd nižší třídy, jako jsou hnědozemě. Dle Českého statistického úřadu je Jižní Morava oblastí s nejnižší sklizní vztažené na hektar z celé ČR, přitom se jedná o zcela nejvhodnější oblast pro zemědělskou produkci. Vlivem dekád neudržitelného průmyslového využívání došlo k degradaci, ztráty produktivity zdejší hodnotné půdy a zvýšení zranitelnosti vůči extrémnímu počasí.
Česká republika je páté od konce, i když do ochrany životního prostředí investuje 2,7 procent HDP, přičemž unijní průměr činí 1,8 procent. To je třetí nejvyšší podíl HDP v celé EU. Ročně se jich do atmosféry uvolní 11,7 tun na jednoho obyvatele, což je třetí nejhorší výsledek v EU.
„Velmi vysoké jsou naše emise z vytápění domácností, kdy na obyvatele připadá 814 kg ročně, což nás řadí až na 20. místo v EU. To je dáno způsobem výroby tepla, v Česku totiž za zhruba polovinou produkce tepla stojí uhelné zdroje. V případě emisí z přepravních aktivit domácností jsme dokonce druzí nejlepší v EU,” sdělila analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová. Českým lesům se na rozdíl od těch v zahraničí nedaří tak dobře zachytávat emise uhlíku. Česko je tak podle čtvrtého pilíře Indexu prosperity Česka v poměru absorbovaných/vyprodukovaných emisí z využívání půdy a lesnictví poslední z celé EU.
„Česko je střecha Evropy. To znamená, že veškerá voda, kterou zde nezachytíme, odteče. Možná vás napadne, že ji můžeme zachytávat v přehradách. Případně v rybnících a dalších vodních prvcích v krajině. Velký potenciál má samotná půda. Tedy lesnictví a zemědělství. Rostoucí teploty navíc budou zvyšovat odpařování vody, takže sucho se může ještě zvyšovat. Musíme se naučit od zemí, které se suchem mají zkušenosti, postupy a metody, které nám je umožní zvládat,“ poznamenal David Navrátil z České spořitelny.
Čtěte také: Robotika a AI: Společný výzkum
V republice se také ročně vyprodukuje 507 kilogramů odpadu na obyvatele, v unijním srovnání se tam země zařadila na 15. místo. Podle ředitelky Institutu cirkulární ekonomiky Soni Jonášové je ale taková představa spíše mýtem: „Dlouhá léta jsme v České republice jako data za recyklaci vykazovali čísla o sběrných nádobách. Podle posledních dat Eurostatu totiž dlouhodobě investuje do ochrany životního prostředí třetí nejvyšší podíl HDP v EU.
Jednou z cest, jak přispět ke zlepšení životního prostředí, je podle expertů zvýšení podílu bezemisních zdrojů na energetickém mixu. Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů by nemělo pozitivní vliv jen na životní prostředí, ale rovněž na soběstačnost a energetickou závislost Česka na dovozu. V současnosti je totiž Česko na dovozu komodit k pokrytí své energetické spotřeby závislé z 39 procent.
Změna klimatu se projevovala nejen růstem průměrně roční teploty, ale také výkyvy teplot a srážek a také rostoucí extremitou hydrometeorologických jevů. V červnu 2021 zasáhlo jižní Moravu nejsilnější tornádo v historii Česka, které způsobilo oběti na životech a miliardové škody na majetku. Snižování energetické náročnostiV jaké oblasti je největší potenciál, aby se Česko posunulo v blízké době v mezinárodním žebříčku výrazně výše?
„Vyšší ceny energií a pohonných hmot povedou ke snížení spotřeby. V makroekonomických datech vidíme, že Češi na vysoké ceny nafty reagovaly tak, že snížili její spotřebu. V tomto ohledu ceny fungují,“ sdělil David Navrátil z České spořitelny. Poměrně jednoduchou odpovědí by podle něho mohlo být také urychlené zavření uhelných elektráren.
Stejně jako například i Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve své zprávě vydané v loňském listopadu. Světová zdravotnická organizace v počátečních měsících pandemie odhadovala, že v globálním boji s virem se měsíčně ve zdravotnictví spotřebovalo 89 milionů roušek, 76 milionů ochranných rukavic a 1,6 milionu ochranných brýlí. Zdravotnický odpad vzniklý po použití těchto jednorázových pomůcek se hromadí a zahlcuje zemi i oceány. Podle již zmíněné britské studie mají nejnižší roční dopad na životní prostředí látkové (znovu použitelné) roušky bez jednorázových filtrů, prané v pračce.
Čtěte také: Pokles hmotnosti kompostu: Co dělat?
Pandemie ovlivnila klima i pozitivně. Nejrůznější restrikce vedoucí k poklesu výrobní činnosti a nižšímu objemu transportu - hlavně leteckého - do určité míry zlepšily kvalitu ovzduší, a to zejména v nejvíce znečištěných metropolích. Nima Pahlevan, výzkumník z Goddardova kosmického střediska zabývající se studiem vlivu pandemie na kvalitu vody ve světě, skutečně objevil, že na některých místech - například v newyorském Manhattanu - znečištění vodních toků kleslo.
Snížení emisí bylo poměrně malé, a například koncentrace oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře se stále zvyšuje - i v minulém roce dosáhla rekordního čísla. Postoje obyvatelstva k životnímu prostředíM. 1. prostředí se na postojích obyvatelstva projevuje dvěma způsoby. V některých výzkumech IVVM zkoumány názory čs. veřejnosti (50 % až 60 %) změny. prostředí jako na součást hlavního zkoumaného problému. Problémů od r. 1991, od kdy je v IVVM toto sledováno, stále kolem 90 % občanů. nejnaléhavější pociťována kriminalita. Čech (speciálně Prahy a severočeského kraje) a ženy.
V denním životě se možnosti, např. chování, která se však ve střetu s každodenním životem odsouvá do pozadí. Názory čs. občané v lidské lhostejnosti a nedisciplinovanosti. faktor, a to neznalost lidí o důsledcích jejich chování. úroveň průmyslové výroby a zprostředkovaně i stav hospodářství. Hospodářství přisuzován průmyslové výrobě, energetice a dopravě. škodí ŽP a to do doby než budou k dispozici neškodné. denně a 21 % občas. 39 % jej naopak zásadně nepoužívá. otázek bylo možno shrnout následovně. byli občané ochotni se uskrovnit a přinést určité oběti. užitečné, také škodí. vyjadřovali uvážlivě. spíše neochotu (saponáty na praní). občany byl jednoznačný: od r. 1985) kvalita prostředí výrazně zhoršila.
Větší vliv než v r. 1990 přisuzovala veřejnost v r. 1991 lidské lhostejnosti a nekázni (49 %). nekázeň (49 %). (43 % - 47 %). důsledcích svého počínání a stejně jako v r. 1990 se to přímo úměrně. vzdělaní, a hodnocení neznalosti důsledků chování. její severní části. spatřovali větší význam v samotné lidské lhostejnosti. produkce. důsledkům plynoucím z těžby surovin.
Ochota obyvatel ke změnámOchota čs. občanských postojů) zlepšit kvalitu prostředí. naznačené možnosti ovlivňování životního prostředí. B. dnech 10. 2 až 19. 2. celkově, zvláště pak jaderné. Osobní postoje čs. čs. dovozu elektřiny za cenu zvýšení výdajů za ni. dětmi do 15 let (4 %) a vysokoškolsky vzdělaní lidé (8 %). s dětmi do 15 let (10 %) a středoškolsky vzdělaní lidé (11 %). zrušit. dovoz. stejně, nebo dokonce ještě méně elektřiny než v roce průzkumu. mínění, že ve výrobě elektrické energie máme být soběstační. C. dnech 21. - 29. 6. ČSFR". Zúčastnilo se 1 087 respondentů.
IVVM ve výzkumu názorů na aktuální otázky v březnu r. 1993. jednáním vlády ČR o dostavbě JETE. elektřiny a možnosti jejího vývozu byly v r. 1993 vnímány spíše pozitivně. v r. 1994 souhlas poklesl a častěji se vyskytovala odpově "nevím". s r. 1993 poklesl v r. 1994 podíl těch, kteří se cítili v otázkách čs. energetiky kompetentními. dostavbě JETE pro ozdravení severočeského klimatu. dle očekávání velmi zdůrazňován občany jižních Čech (53 %). občanů o zdrojích výroby elektřiny u nás. zrušit. dopady na okolní přírodu) a z netradičních zdrojů. racionálními přístupy k problémům v obecné rovině (např. jaderného odpadu. kteří prognozovali vyšší spotřebu elektřiny u nás. úložiště jaderného odpadu (pouze 3 % odpověděly "ano"). uhelná elektrárna (14 % ku 5 %).
Spokojenost s životním prostředímSpokojenost občanů se životním prostředím v místě, kde trvale žijí. prostředím v místě trvalého bydliště narůstala od r. 1990 do r. 1993, v r. 1994 byla na stejné úrovni. podíl nespokojených, nejvíce bylo "tak napůl" spokojených občanů. vidí své místo v ovlivňování životního prostředí. měsíce. listopadu, v prosinci zaznamenala mírný pokles. trendu. rámci statistické odchylky, větší nepřekročily 8 procentních bodů.
IVVM od r. 1991 (51 %, 68 %, 72 %). ostatní zaměstnanci, podnikatelé i živnostníci, města nad 100 tis. 38 %). východočeského regionu a ze sídel od 500 do 5 tis. posoudit. jejich likvidace. Podíl dotázaných - resp. způsob 39 %, v tomto výzkumu 33 %.Zřetelný rozdíl je v tom, zda vůbec nebo v blízkosti. 27 % se základním vzděláním), méně často lidé do 29 let (29 %). z širší nabídky možností likvidace odpadu. regionem dotázaného. V blízkosti nemám kontejnery v obcích 2 000 - 5 000 obyv. Kontejnery na tříděný odpad v obcích 500 - 2 000 obyv. Sběrny surovin jsou daleko v obcích 500 - 2 000 obyv. nespokojených. menší obec, tím větší spokojenost. shoda výsledků pocházejích z různých průzkumů veřejného mínění (tj. metodou i počtem respondentů).
V oblasti ochrany životního prostředí. opačného názoru je 43 %. neumělo rozhodnout. zabývající se vztahem vlastníka a přírody. vlastník lesa, půdy, rybníka, apod. majetkem naprosto libovolně. "spíše" 20 % dotázaných. něco více s takovým principem souhlasilo. podnikatelé. zdravotní nezávadnosti, resp. prvním místě jejich cenu. většinou, 30 % spíše, ostatní ne). rozhodování osob s nízkou nebo nižší životní úrovní domácnosti. zvažovalo jen 36 %). jejich cenová nedostupnost. Potvrzují to i údaje z r. nebo jen při rozdílu cen do 20 % (43 %). dražší. pohyboval kolem čtvrtiny. 30 % u prostředků pro zahrádkaření. cena. uvádělo 54 % osob s dobrou nebo s velmi dobrou životní úrovní. kolem 35 %.
zjišťovaných ekologických postojích promítl vliv vzdělání dotázaného. podíl stoupal úměrně s výší vzdělání až na 42 % u vysokoškolsky vzdělaných. výzkumu i při nákupu elektrických spotřebičů. ohledu na spotřebu. vybrala necelá třetina kupujících. to, co bylo, poukázalo 17 %. resp. malou propagaci úspornějších typů zboží. efektivnějších domácích spotřebičů. základním vzděláním, spotřebou elektřiny vysokoškolsky vzdělaní. především cenou bez ohledu na jeho spotřebu elektřiny. dotázaných uvedly, že jejich domácnost vlastní osobní automobil. k cestě do zaměstnání - ze 7 % na současných 16 %. nutné není (5 %). občané vysokoškolsky vzdělaní (26 %), lidé 33 - 44letí (22 %) a muži (22 %). jihomoravském (po 19 %). upustit? zjištění z roku 1991, kdy byla veřejná doprava akceptována rovněž většinově. něco menší část zvažovala budoucí náklady na provoz aut nebo jejich ceny. zřetelem.
Šetření energií v domácnostechA. energie. případný růst cen paliv a energie. VŠZ v Praze). spotřeby. "ekologických" investic. tolerovat. energií vypínáním nebo omezováním topení v noci a v době, kdy je byt prázdný. teplotu v bytě větráním. poplatků za vodu spojeným se snížením její spotřeby.
Tlak na její omezování - zatímco např. souvislosti s životní úrovní dotázaného. nebo s jiným středním vzděláním bez maturity. spíše špatnou, dále důchodci a občané na Moravě. podnikatelé a občané v Čechách. kteří se chovají způsobem "po nás potopa". dalších vlivů a ekologické dopady vlastních činností. nekázeň lidí. věnované na ochranu životního prostředí.
Výroba elektřiny a jaderná energieVýroby méně elektrické energie, nebylo nijak výrazné. stejně (kolem 25 %). Oproti r. občanů. Temelín (JETE) rozhodlo zajištění dostatku elektřiny. %) ze šesti, které dotázaní posuzovali ve výzkumech v r. jednáním vlády ČR o dostavbě JETE i v březnu r. 1993. zvyšovat, udržet na stejné úrovni, omezit nebo zrušit. dopady na okolní přírodu) a z netradičních zdrojů.
Významné faktory ovlivňující životní prostředí Způsob naší průmyslové výroby a jejichž dopady jsou řazeny k závažným. Neznalost důsledků svého chování na živ. Lidská lhostejnost. Nedostatečná výchova.
Kvalita ovzduší v České republice se pozvolna zlepšuje a u většiny látek se snižuje rozloha území, kde jsou překračovány jejich imisní limity. Stále ale přetrvává vysoké množství emisí do ovzduší z vytápění domácností.
Emise jsou vypouštěny na rozdíl od průmyslových provozů z nižších komínů, a proto nemají možnost se v okolním vzduchu rozptýlit. Tento druh znečištění ve městech a obcích sice klesá, stále ovšem relativně pomalu. MŽP vedle dotační podpory na výměnu kotlů 1. a 2. emisní třídy, nabízí také dotace na snížení spotřeby energií pro domácnosti z programu Nová zelená úsporám. Lidé tak mohou provést rychlé a jednoduché zateplení domů a dostanou dotaci až do výše 150 tisíc korun.
Vizualizovaná data pro indikátory Zprávy o životním prostředí v interaktivní podobě jsou k dispozici na webovém portále envirometr.cz. Teplotně a srážkově byl rok bez výraznějších extrémů, nicméně dlouhodobě se růst průměrné roční teploty na území Česka zrychluje.
Průběh počasí v roce 2021 zmírnil vývoj kůrovcové kalamity v lesích a vedl k meziročnímu snížení těžby kůrovcového dřeva. Stav lesů poškozených kůrovcovou kalamitou narušuje mimo jiné jejich schopnost vázat oxid uhličitý a představuje vážný problém při směřování ke klimatické neutralitě.
Rozšiřující se hospodářství vyžaduje mnohem více paliv, energie i surovin než dříve. Aby lidé zajistili rostoucí spotřebu, stále více drancují přírodu. Průmyslové závody znehodnocují ovzduší, vodstvo, půdu i rostlinstvo.
Mezi nejvýznamnější znečišťovatele ovzduší patří tepelné elektrárny, závody černé a barevné metalurgie, cementárny, koksárny, rafinérie ropy a závody chemického průmyslu. Značným znečištěním ovzduší trpí zejména velká průmyslová města a oblasti. Hlavními zdroji znečistění řek bývá odpad z chem. Kombinátů, ropné výrobky, čistící a prací prostředky, odpad ze závodů papírenského průmyslu a z některých potravinářských závodů. Ve výrobě i mimo ni vzniká množství odpadů: popílků, jedovatých plynů, atd.
Energetika prošla od roku 1990 zásadními změnami spojenými se snižováním vlivu na životní prostředí. Vzrostl podíl prvotního tepla tak, že v roce 2005 dosahoval 12,6 % primárních energetických zdrojů. Současně se zvyšuje význam obnovitelných zdrojů energie ve struktuře PE Z. Obecně lze konstatovat, že úloha obnovitelných zdrojů energie (OZE) aktuálně vzrůstá.
Strukturální změny v národním hospodářství znamenaly pokles těžeb většiny surovin o 20-50 %. Zpracovatelský průmysl je z odvětvového hlediska jedním z významných znečišťovatelů životního prostředí. Objektivní údaje o produkci odpadů se sbírají až od roku 1998. V materiálovém využití odpadů z obalů patří ČR mezi přední země EU a podílem materiálově využitých odpadů se řadí mezi ekonomicky vyspělé země.
V oblasti vysokých škol vznikaly nové environmentální programy. Publikace Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989 čtenáře podrobněji provede po jednotlivých hospodářských sektorech a nabízí ucelené souvislosti se stále ožehavější environmentální problematikou.
Setrvalý pokles spotřeby zaznamenává společnost ČEPS již od 9. března 2020. Pokles spotřeby souvisí zejména s přerušováním výroby ve velkých závodech.
Pokles výroby elektrické energie v pracovních dnech byl ještě výraznější, v polovině dubna přesahoval v meziročním srovnání 20 %, což se týkalo především tepelných elektráren. Kromě snížení spotřeby je úbytek výroby způsoben poklesem exportního salda, neboť v okolních státech dochází rovněž k poklesu spotřeby, a tím k relativnímu přebytku energie.
Situace v Evropě je stabilníPokles zatížení zaznamenali také další členové ENTSO-E. Díky koordinaci dispečerského řízení mezi jednotlivými státy, úzké spolupráci i společnému nácviku řešení mimořádných situací zůstává i provoz propojených evropských soustav spolehlivý a bezpečný.
tags: #pokles #spotřeby #ekologie #dopady