Pokles znečištění v USA: Statistické údaje a trendy

V minulém článku jsme vás informovali o nepříliš příznivých trendech v globálních emisích CO2, který vyplývaly z nejnovější odborné zprávy na toto téma.

Pro účely tohoto článku byly použity data o národních CO2 emisích za období 1960 až 2017 a data o počtu obyvatel zemí ve stejné periodě v ročním kroku (některé údaje jsou dopočteny, například emise pro ČR z období před rokem 1990 jsou dopočítány pro území dnešní ČR z emisí pro ČSR).

Jak vypadala globálně situace před více než 50 lety v roce 1960? Jednoznačně nejvyšší emise CO2 tehdy produkovaly Spojené státy americké - přibližně 2890 Mt.

S velkým odstupem pak na nelichotivém druhém místě bylo Rusko (oblast Ruska tehdejšího Sovětského svazu) s 890 Mt. Třetím největším producentem CO2 pak bylo Německo (814 Mt) a na čtvrtém místě Čína (780 Mt).

O 57 let později je situace po stránce ročních emisí CO2 jednotlivých států odlišná. Nelichotivému žebříčku opět dominuje jedna země - tentokrát už to nejsou Spojené státy americké, ale vcelku očekávaně Čína (9840 Mt). USA se sice posunuly na druhé místo, celkové množství CO2 emisí USA je však téměř dvojnásobné v porovnání s rokem 1960.

Čtěte také: Spotřeba a Ekologie v ČR

Situace v Číně po stránce emisí CO2 , ale i celkového znečištění ovzduší je špatná. Na druhou stranu je nutné vzít v potaz i fakt, že se jedná o nejlidnatější zemi světa.

Pokud se podíváme na přepočet emisí CO2 na obyvatele, je na tom Čína s přibližně 7,1 t lépe i než Česká republika (10,2 t). V přepočtu na obyvatele měl loni ze zemí s dostupnými daty nejvyšší emise CO2 Katar (49,2 t), dále Kuvajt (25,2 t) a Spojené arabské emiráty (24,7 t).

U USA byl nárůst pozorován až do roku 2007, nyní jsou USA ve stadiu mírného poklesu. Na grafu výše opět vidíme nárůst v Číně, výraznější v období 2000 až 2010, v současné době, ale spíše stagnující trend.

V Indii jsou emise přepočtené na osobu výrazně nižší, ale trend je zde neustále stoupající, podobně jako v absolutních hodnotách. Mezi země s vysokou hodnotou emisí CO2 na osobu patří kromě zemí arabského poloostrova například také USA, Kanada či Austrálie.

Vládní agentura Spojených států amerických uvedla, že v roce 2020 očekává meziroční pokles emisí CO2 o 11 %.

Čtěte také: Robotika a AI: Společný výzkum

Předběžné údaje o emisích vychází z prosincového krátkodobého energetického výhledu. Podle něj se mají emise CO2 vypuštěné do ovzduší spalováním uhlí snížit téměř o pětinu (19 % pokles) a využíváním ropy o 13 %.

Dle předpokladů se na propadu emisí podstatně podepsala snížená mobilita obyvatel USA, která byla způsobena restrikcemi spojenými s koronavirovou pandemií. Právě emise CO2 způsobené využíváním ropy se na celkových emisích CO2 spojených států amerických podílejí z 45 % - většina z nich přitom připadá na dopravu.

Zatímco v případě ropy se jedná především o důsledek pandemie, v případě poklesu emisí CO2 z uhlí se jedná o dlouhodobý trend. Ten nyní podporují i ceny komodit na energetických trzích.

Opačný trend je patrný u výroby elektřiny z uhlí, která byla nejvyšší v roce 2007 a v posledních letech setrvale klesá. Podle nejnovější srovnávací studie, která probíhá již od roku 1997, vzrostly emise CO2 u 100 největších výrobců elektřiny v USA mezi roky 2020-2021 o 7 %.

Úroveň emisí CO2 v roce 2021 přesto zůstala o 16 % nižší než v roce 1990 a o přibližně 34 % nižší než na svém vrcholu v roce 2007. Nárůst emisí v roce 2021 narušil dlouhodobý klesající trend všech druhů emisí způsobených energetikou.

Čtěte také: Pokles hmotnosti kompostu: Co dělat?

Hlavní příčinou bylo opětovné nastartování světových ekonomik po období útlumu způsobeným pandemií koronaviru. Zpráva ukazuje, že nárůst emisí oxidu uhličitého byl způsoben nárůstem výroby elektřiny z uhlí a poklesem výroby elektřiny ze zemního plynu, především v době, kdy ceny zemního plynu v USA rostly.

Podle studie se jaderné elektrárny podílely na celkové výrobě v USA 19 % a dosahovaly kapacitních faktorů výrazně přes 90 %, což je mnohem více než u ostatních paliv nebo technologií.

Navzdory meziročnímu poklesu byl v roce 2021 hlavním zdrojem výroby elektřiny v USA zemní plyn (38 %), následovaný uhlím (22 %).

Znečištění ovzduší v USA během posledních deseti let výrazně pokleslo. V letech 2005 až 2011 je v celých Spojených státech patrný výrazný pokles NO2 v atmosféře.

Oxid dusičitý je agresivní, prudce jedovatý plyn způsobující mimo jiné kyselé deště. Znečištění ovzduší v USA se v posledních čtyřech dekádách výrazně snižuje, a to i přes růst populace a počtu aut na silnicích.

I přesto ale i nadále žije 142 milionů lidí v USA v oblastech s nezdravě vysokým znečištěním ovzduší. Otázka dekarbonizace je velmi naléhavá a rozhodně se netýká jen investic.

Můžeme pozorovat výraznou změnu v přístupu vlád a společnosti a také vidíme, že se společnosti po celém světě snaží podnikat kroky ke snížení své uhlíkové stopy. Roste také počet investorů, kteří začínají upřednostňovat zelené investice.

Americký prezident Joe Biden dal najevo svou podporu zelené ekonomice tím, že se vrátil k Pařížské dohodě, kterou jeho předchůdce Donald Trump vypověděl, a že se zavázal vyrábět do roku 2035 100 % elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Celkově hodlají USA do segmentu obnovitelných zdrojů investovat miliardy USD. Zatímco v roce 2007 americká vládní agentura pro energetické informace EIA ve své výroční výhledové zprávě uvedla, že celosvětové emise CO2 vzrostou mezi lety 2004 a 2030 o 59 %, dnes víme, že situace ani po letech nevypadá příliš „růžově“, a to navzdory všem krokům, které byly podniknuty ke snížení produkce CO2.

Z nejnovějšího energetického výhledu úřadu (IEO2023) vyplývá, že celosvětové emise CO2 související s energií se do roku 2050 zvýší, protože růst světové populace a vyšší životní úroveň zvyšují růst spotřeby energie rychleji než pokrok v oblasti obnovitelných zdrojů.

Navzdory snahám Číny o snížení emisí oxidu uhličitého se očekává, že asijsko-pacifický region zůstane v nadcházejících desetiletích největším emitentem.

Zároveň se podle nejnovějších údajů EIA očekává, že do roku 2030 klesnou emise CO2 v USA související s energetikou o 25 až 38 % pod úroveň roku 2005.

Předpokládané snížení emisí CO2 je zde dáno rostoucí elektrifikací, vyšší účinností zařízení a zaváděním obnovitelných zdrojů v odvětví elektřiny. Snížení emisí je však omezeno dlouhodobým růstem dopravy a průmyslové činnosti v USA.

Na druhé straně poptávka po elektřině v USA stále roste a investice do obnovitelných zdrojů v podobě větrné a solární energie, které představují značnou výhodu v provozních nákladech, zvyšují podíl výroby elektřiny s nulovými emisemi uhlíku.

Podle zprávy společnosti Deloitte z roku 2022 by nečinnost v oblasti změny klimatu mohla v příštích 50 letech stát světovou ekonomiku více než 178 bilionů dolarů.

Kvalita ovzduší se přímo promítá i do prodloužené délky života. Kvalita ovzduší v USA se podle meteorologů a hygieniků pozvolna zlepšuje od osmdesátých let, ale na přelomu milénia se trend výrazně zpomalil.

Za zásadní faktor pro zdraví obyvatel se považuje omezení výskytu volných polétavých a prachových částic do 2,5 mikrometrů (PM 2,5). Právě ty se podle řady odborníků podílejí v případě dlouhodobé expozice na vzniku chronických kardio-pulmonárních onemocnění.

Od roku 2000 je přitom zaznamenán pokles výskytu PM 2,5 o 10 mikrogramů na metr čtvereční, což se v důsledku projevilo prodloužením průměrné délky života obyvatel 545 sledovaných okresů o 0,35 let.

Pokud jde o kvalitu vzduchu, eviduje americká EPA (Environmental Protection Agency) náklady „ozdravných“ kampaní v hodnotě pětadvacet miliard dolarů.

Americká armáda je největším samostatným institucionálním producentem skleníkových plynů na světě. Ke snížení dochází, pokud se na armádě šetří, ukazuje nová studie vedená Ryanem Thombsem z Penn State University, publikovaná v odborném časopise PLOS Climate.

Studie ukázala, že snižování vojenských výdajů vede k významnému poklesu spotřeby energie, a to především v oblasti provozu budov, vozidel, vybavení a zejména leteckého paliva.

Podle webu The Conversation přesahují emise americké armády uhlíkovou stopu téměř 140 národních vlád. Například jen spotřeba elektřiny americké armády v roce 2020 vyprodukovala 4,1 milionu tun skleníkových plynů.

V únoru 2022 armáda představila strategii s cílem dosáhnout do roku 2050 nulových emisí a elektrifikovat svou flotilu vozidel i základny. Klimatická opatření však nyní ztrácejí prioritu.

Postoj samotného prezidenta Trumpa ke klimatické změně není jasný. Trump v čase měnil své názory. Změnu klimatu například označil za „mytickou“, „neexistující“ nebo „drahý podvod“.

Ale jindy ji také popsal jako „vážné téma“, které je pro něj „velmi důležité“. Avšak výdaje do obrany mají za jeho vlády rekordně nabobtnat.

Americké ministerstvo energetiky vydalo novou zprávu, v níž tvrdí, že víc oxidu uhličitého v ovzduší podporuje růst rostlin, že se počasí v USA nedostává do takových extrémů, o kterých se často píše v médiích, a že hladiny oceánu a moří nestoupají tak, jak se tvrdí.

Globální oteplování prostě není takové, jak se může zdát. Mají vědci, kteří sepsali tuto zprávu, pravdu?

Pokud jde o přístup k problematice změně klimatu a ke všemu, co s tím souvisí - což je i energetika a přístup ke skleníkovým plynům - můžeme to považovat za završení první fáze druhé Trumpovy administrativy.

To, že zpráva vyšla, hezky ilustruje to, jakým způsobem Donald Trump sabotuje celosvětový konsenzus a snahu zamezit dalším zvětšeným extrémům počasí - povodním, vedrům, potravinové krizi, migraci…

Zkrátka rizika a dopady klimatické změny ignoruje a vzhledem k tomu, že USA jsou druhý největší světový producent emisí skleníkových plynů, velký globální hráč a diplomatická velmoc, tak to samozřejmě bude mít dopady na celý svět.

Trump teď USA znovu vyvádí z Pařížské dohody, kde jsou prakticky skoro všechny země OSN. To znamená, že USA mimo jiné nebudou odvádět peníze do fondů solidarity s chudšími zeměmi, které se na změně klimatu podílely minimálně.

Připomeňme, že USA mají na změně klimatu, co se týče objemu skleníkových plynů vypuštěných do atmosféry, historicky největší podíl. Zakazuje i používání termínu „změna klimatu“, nechal ho vymazat z některých vládních webů.

A nový rozpočet ohrožuje vůbec budoucnost zaznamenávání dat ke změně klimatu, měření, rušení klíčových observatoří, které nejsou nahraditelné pro celosvětový sběr dat.

Masově propustil vědce, experty a další zaměstnance úřadů a agentur a ukončil programy, které do té doby zajišťovaly ochranu před hurikány, odstraňování toxických látek, počítaly škody způsobené přírodními katastrofami.

Vydal i řadu rozhodnutí, která umožňují větší uvolňování toxických látek do ovzduší a tak dále.

Je pravda, že Donald Trump začal vydávat víc povolení k těžbě nafty a plynu a k možnosti těžby otevřel i některá chráněná území na Aljašce a v dalších oblastech. Ale aktivních ropných plošin je teď méně, než když Trump vstoupil do Bílého domu.

tags: #pokles #znečištění #v #USA #statistiky

Oblíbené příspěvky:

• Ústavní základy ochrany přírody
• Zdroje čisté vody
• Brána do světa Třeboňské přírody
• Škola v přírodě - recenze
• Využití kompostu v zahradě