Ekologická Stopa: Co To Je a Proč Na Ní Záleží?

01.11.2025

Už jste někdy slyšeli pojem ekologická stopa? Ekologická stopa může být považována za jednotku zeleného účetnictví. Zatímco „standardní“ účetnictví počítá s penězi, ekologická stopa počítá s hektary biologicky produktivní půdy.

Co je Ekologická Stopa?

Ekologická stopa je ukazatelem (indikátorem), který stanovuje množství přírodních zdrojů, které jednotlivec, město, region nebo stát spotřebují v daném roce. K výpočtu se používají údaje o spotřebě lidské společnosti, která se přepočítává na množství biologicky produktivní země a vodních ploch nutných k vyprodukování daných zdrojů a k asimilaci odpadů, při použití daných technologií.

Různé kategorie lidské spotřeby (spotřeba energie, potravin, dopravy, bydlení atd.) vyžadují k zajištění společenského metabolizmu a stávající úrovně spotřeby různé biologicky produktivní plochy, které jsou nezbytné k zajištění přírodních služeb (zásobování potravinami a vlákny, regulace klimatu i úrodnosti půd i asimilaci odpadních produktů).

Protože lidé používají zdroje z celé planety a znečistění, které produkují, ovlivňuje i velmi vzdálená místa, tvoří ekologická stopa součet všech ploch z různých částí Země, jež ke své spotřebě využíváme. Ekologická stopa vyjadřuje nároky lidských aktivit na obnovitelnou kapacitu biosféry. Vychází tak z jednoduchého předpokladu dlouhodobé ekologické udržitelnosti, že biologické zdroje nemohou být využívány rychleji, než se obnovují.

Ekologické Účetnictví

O ekologické stopě lze tedy hovořit jako o nástroji „ekologického účetnictví“. Jedná se v podstatě o typ účtu, nikoliv však vedeného v penězích, ale v přírodních prostorových jednotkách. Zatímco běžné účetnictví používá pro zobrazení stavů, toků a výsledků určité činnosti peněžní jednotky, ekologická stopa pracuje s plošnými jednotkami biologicky produktivní země (v tomto případě globálními hektary - gha). Plošné jednotky jsou v případě „zeleného účtování“ alternativou k peněžní hodnotě či hmotnosti materiálů protékajících ekonomikou.

Čtěte také: Klára - pohled na knihu

Výsledkem tohoto ekologického účetnictví jsou účty ekologické stopy a biokapacity. Vzájemným porovnáním dostupné nabídky biologicky produktivních ploch a poptávky po spotřebě produktů biologického původu je možné zhodnotit udržitelnost dané socioekonomické jednotky, například domácnosti, města či státu.

Komponenty Ekologické Stopy

Skládá se ze dvou indikátorů: vlastní ekologické stopy, která tvoří stranu poptávky zeleného účetnictví, a biologické kapacity Země (biokapacita) na straně nabídky. ekosystémů poskytovat lidské ekonomice statky a služby, na kterých je životně závislá. Vyjadřuje se, stejně jako ekologická stopa, v globálních hektarech.

Ukazatel a účty ekologické stopy a biokapacity jsou v současnosti rozvíjeny zejména organizací Global Footprint Network a jejími partnerskými organizacemi. Podrobné vysvětlení ekologické stopy podává CENIA (2009).

Ekologická Stopa v České Republice a ve Světě

Podle dat GlobalFootprint Network se hodnota ekologické stopy na jednoho obyvatele České republiky pohybuje od vzniku tohoto státu mezi 5 a 6 gha na osobu, v závislosti na ekonomické aktivitě (ekonomická krize přinesla pokles ekologické stopy). Hodnota biokapacity osciluje méně a pohybuje se kolem 2,7 gha na obyvatele. Ve světovém průměru byla biokapacita v roce 2016 pouze 1,68 gha/obyvatele (to, co je Země schopna poskytnout a obnovit do dalšího roku).

Momentálně je celosvětová spotřeba vyšší, než je celková biokapacita. Pro přiblížení a pochopení těchto pojmů se každý rok vypočítává tzv. OVERSHOOT DAY, tedy den, od které žijeme „na dluh“. V roce 2019 to bylo 29. Července.

Čtěte také: Živočišná výroba a znečištění vody

Pro srovnání, v roce 2019 tento den nastal 18. V celosvětovém měřítku se nyní chováme jako bychom měli 1,75 planety a pokud by si každý na světě dopřával stejné výrobní a spotřební vzorce jako Češi, potřebovali bychom více než 3 planety.

Globální Ekologický Deficit

Požadavky lidí na ekosystémové služby se neustále zvyšují a mnohé naznačuje tomu, že tyto požadavky možná přesahují regenerační schopnost a absorpční kapacitu biosféry. Limitujícím faktorem lidského rozvoje se tak stále více stává produktivita přírodního kapitálu. Je proto třeba vytvořit standardizované způsoby měření, které by sledovaly požadavky lidí na regenerační schopnost a absorpční kapacitu pro odpady v rámci biosféry a také dostupnost této regenerační schopnosti, resp. absorpční kapacity.

Příklad: Bavlněné Tričko

Pro příklad si uvedeme jedno obyčejné bavlněné tričko. Na jeho výrobu bylo třeba cca 2700 litrů vody, což je asi třicet plných van. Při pěstování bavlny se používá velké množství pesticidů, které zamořují okolní vody, půdu a ovzduší. K bělení a barvení se zpravidla používají chemické látky, mezi něž patří i karcinogenní látky (kadmium, olovo, chrom a rtuť) a které se spolu s dalšími látkami dostávají v podobně odpadních vod do řek, moří a oceánů. Během své výroby putuje materiál i několik tisíc kilometrů a jako hotový výrobek je znovu naložen a převezen do finálního místa určení.

Dopad Lidské Činnosti

Lidská činnost způsobila již řadu ekologických problémů, od znečištění oceánů, řek, odlesňování, jaderného zamoření, globálního oteplování až po vymírání tisíců živočišných druhů po celém světě. Jejich životní prostor byl uvolněn pro pastviny a plochy pro pěstování plodin, kterými krmíme hospodářská zvířata, pro pěstování ekonomicky (ale ne ekologicky) výhodných plodin (např.

Co Můžeme Dělat?

Nenakupujte nové, využívejte již získaný materiál, opravujte, swapujte, využívejte lokální výrobky. Když potřebujete koupit nové, ujistěte se, že se společnost chová ekologicky a nezůstane tak po Vás veliká stopa.

Čtěte také: Extrémní klimatické jevy

Svou ekologickou stopu si můžete spočítat na webu www.hraozemi.cz.