Česká Polární Ekologie a Výzkum: Stopa v Oblastech Věčného Ledu


10.03.2026

Česko, ač malá a vnitrozemská země, má bohatou historii v polárních oblastech. Dlouhodobá činnost českých vědců vyvrcholila před dvěma lety vytvořením Mendlovy vědecké polární stanice na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě pod vedením profesora Pavla Proška z brněnské Masarykovy univerzity. Existuje mnoho informací dokládajících významné české aktivity v Arktidě, ať již objevitelského, poznávacího, informativního, vědeckého či sportovního charakteru. Přinášíme vám proto malou galerii českých polárníků, kteří pronikali do oblastí věčného sněhu a ledu již před více než sto lety.

Významné Osobnosti Českého Polárního Výzkumu

  • Julius Payer (1841-1915): Malíř a polární cestovatel, rodák z Teplic-Šanova v severních Čechách. Zúčastnil se německé expedice k východním břehům Grónska a dvou rakouských výprav do Severního ledového oceánu, na nichž byl velitelem pozemního průzkumu. Objevil Zemi krále Viléma a podstatně se podílel na objevu a prvním průzkumu Země Františka Josefa až po 82° s. š. (vedl 3 první sáňové výpravy na toto souostroví). Věnoval se jako první horolezeckým výstupům v Arktidě, vystoupil na několik vrcholů přesahujících 2000 m a je po něm pojmenován Payers Bjerg v severním Grónsku.
  • František Běhounek (1898-1973): Fyzik a geofyzik, univerzitní profesor na ČVUT v Praze. Zabýval se zejména experimentálním výzkumem radioaktivního a kosmického záření. Účastník Nobileho výpravy k Severnímu pólu (1928), kterého dosáhl na palubě vzducholodi „Italia“. Po jejím ztroskotání při zpáteční cestě prožil 48 dní v tzv.
  • Josef Svoboda (1929): Emeritní profesor Torontské univerzity, oceněný v roce 2021 Řádem Kanady, je významný česko-kanadský arktický rostlinný ekolog.
  • Jan Welzl (1868-1948): Nejpopulárnějším Čechem v Arktidě a nejslavnějším arktickým cestovatelem ze střední Evropy, byl Jan Welzl (1868-1948) ze Zábřehu na Moravě, dobrodruh, lovec, zlatokop, nejvyšší soudce na Novosibiřských ostrovech a spisovatel, známý pod pseudonymy Eskymo Welzl, Moravský Eskymák, Arktický Bismarck či Pojídač medvědů.

České Stopy v Arktidě

Češi nejsou v polárních oblastech žádní zelenáči. Níže naleznete informace o českých stopách v Arktidě od první návštěvy Islandu počátkem 17. století a misie Moravských bratří v Grónsku v první polovině 18. století.

  • Christian David (1692-1751) a bratranci Matthäus Stach (1711-1787) a Christian Stach (1711-1739): První misionáři z řad Moravských bratří v 18. století v Grónsku. V Grónsku působili od roku 1733 a v roce 1747 vybudovali misijní stanici Ny Herrnhut (grónsky Noorliit, česky Nový Ochranov) či Nová Morava v dnešním hlavním městě Grónska Nuuku.
  • Tadeáš Haenke (1761-1816 nebo 1818): Botanik, byl první příchozí z českých zemí na území dnešní Aljašky.
  • Heinrich W. Klutschak (1848-1890): Pražský rodák, dobrodruh a objevitel, se zúčastnil americké výpravy Fredericka Schwatky.
  • Václav (William) Štípek (1869/70?-1952): V roce 1897 vyrazil na Klondike zlatokop Václav (William) Štípek (1869/70?-1952), rodák ze Sedlic u Kutné Hory, který od roku 1905 prodával v Nome na Aljašce papírnické zboží.

Česká Věda na Špicberkách

Česká věda si získala dobrou pověst v řadě vědních oborů. Od výzkumu starověkého Egypta, přes zkoumání tropických pralesů na Papui-Nové Guineji až po projekty v deštných lesích Ekvádoru. Výborných výsledků dosahují tuzemští vědci také v oblastech věčného chladu. Jednou z nich je výzkumná základna na Špicberkách. Na arktických ostrovech zahájili Češi dlouhodobý ekologický výzkum již v roce 2007, stálou základnu tam pak mají od roku 2014.

Důvodů pro volbu Špicberků je podle jeho slov celá řada. Z geopolitického hlediska jsou Špicberky mezinárodním územím pod správou Norska. Československo k této smlouvě přistoupilo v roce 1931. Sovětský svaz v roce 1933. Z globálního geografického hlediska je souostroví klíčovou laboratoří pod širým nebem pro výzkum změn klimatu.

Souostroví Svalbard je v rámci celé arktické oblasti území, které se nejrychleji otepluje. Globální teplota od začátku průmyslové revoluce a masivního spalování fosilních paliv stoupla o asi 1°C. Arktida se za toto období oteplila asi o 3,5°C, Svalbard se za posledních asi 40 let oteplil o 4,5°C a v zimním období dokonce o 7,5°C. Zima se zkrátila z původních 9 měsíců na 6,5 měsíce.

Čtěte také: Ochrana vlka obecného v ČR

Stanice Josefa Svobody na Špicberkách

Česká základna je přitom v provozu celoročně, především v závislosti na řešených vědeckých projektech a výuce, kterou tam vědci provádějí. Univerzita zaměstnává dva logistiky, kteří zajištují provoz hlavní stanice „Julius Payer“ v Longyearbyeny a terénní stanice Nostoc v zátoce Petunia. A také výzkumné lodi Clione, která zajištuje dopravu mezi oběma stanicemi.

V období let 2018 a 2019 se na stanici každoročně vystřídalo kolem 150 až 180 vědců a studentů z mnoha domácích i zahraničních institucí. Od roku 2007, kdy bylo zahájeno současné české vědecké bádání na Špicberkách, provádí výzkumníci nepřetržité měření hlavních klimatických parametrů v centrální části souostroví.

Data jsou dlouhodobě využívána pro navazující ekologické a biologické studie a na posouzení dlouhodobých klimatických trendů. Další oblast výzkumu se zaměřuje na dynamiku regionálních a globálních změn v Arktidě. Včetně ústupu ledovců a postupného „zazeleňování“ Arktidy.

Čeští Polárníci v Antarktidě

Již od roku 2007 mají čeští vědci k dispozici také základnu na opačném konci světa, v Antarktidě. Projekt na její zřízení přitom vznikl v roce 1999. Čeští polárníci v Antarktidě. V rámci systému Antarktické smlouvy má každý stát s konzultativním statusem právo vetovat jakékoliv návrhy, pokud by to nebylo v souladu především s ochranou životního prostředí Antarktidy.

Nakonec padla volba na ostrov Jamese Rosse při východním pobřeží Antarktického poloostrova, kde žádná vědecká stanice nestála a kde doposud probíhaly výzkumné aktivity pouze formou kempů dopravovaných lodí nebo vrtulníky. Ve spolupráci s argentinskými vědci bylo v roce 2003 vytipováno 7 možných lokalit.

Čtěte také: Polární pásmo v Rusku: Popis

Stanice J. G. Mendela v Antarktidě

Český antarktický výzkumný program se dlouhodobě zaměřuje na studium dopadů probíhající klimatické změny, především na jejich vliv na jednotlivé složky antarktických geosystémů a ekosystémů. Stanice na ostrově Jamese Rosse je sezónní. Expedice v posledních letech obvykle čítaly 12 až 19 osob, přičemž 15 až 16 osob je pro stanici J. G.

Členy skupiny jsou vždy dva technici, kteří mají na starosti celý systém stanice, který je ostrovním systémem a musí fungovat nezávisle na jakékoliv vnější pomoci. Nejdůležitější je výroba energie a tepla. Elektrická energie je z velké části vyráběna z obnovitelných zdrojů - dříve méně efektivně z větrné energie, nyní jde především o solární energii, která v posledních letech dodává více než polovinu vyrobené energie.

Od roku 2007 se na základně vystřídala stovka vědců především z Česka, ale i z Argentiny, Brazílie, Ruska, Slovenska, Turecka nebo z Velké Británie. Odborníci studují například přizpůsobování se druhů drsným klimatickým podmínkám Antarktidy.

Čeští vědci podle něj byli a jsou velmi úspěšní v popisech nových druhů antarktických organismů, především bakterií, cyanobakterií, řas a rozsivek. Celkem byla právě z ostrova Jamese Rosse popsána více než stovka nových druhů těchto organismů.

Arktický Festival

Již po třetí se letos koná Arktický festival, který má přiblížit práci českých vědců v Arktidě i kulturu národů severních oblastí. Na projektu spolupracuje Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Norský polární institut. Za hlavní smysl festivalu považuje navázat a prohloubit kontakty českých a arktických, případně severských vědců a umělců.

Čtěte také: Švédsko: Polární záře

Institut Julia von Payera pro výzkum Arktidy a Subarktidy

Na Fakultě životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně funguje od letošního roku Institut Julia von Payera pro výzkum Arktidy a Subarktidy. U jeho vzniku stál geolog a paleontolog Richard Pokorný, vedoucí katedry životního prostředí zmíněné fakulty, a nově i vědecký vedoucí Payerova institutu.

Tabulka: Významné České Aktivity v Arktidě a Antarktidě

Rok Událost
1613 Misionář Daniel Strejc Vetter odjel na Island.
1872-1874 Julius von Payer a Karl Weyprecht objevili Zemi Františka Josefa.
1928 František Běhounek se účastnil výpravy Umberta Nobileho k severnímu pólu.
2007 Zahájen dlouhodobý ekologický výzkum na Špicberkách.
2014 Zřízena stálá základna na Špicberkách.
2007 Zahájena činnost základny v Antarktidě.

tags: #polární #ekologie #payer #výzkum

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]