Vliv Polska na ovzduší v Moravskoslezském kraji: Studie a poznatky

Jedním z ožehavých témat, jimiž se experti z Akademie věd ČR zabývají, je i otázka životního prostředí. Nejnovější poznatky o vlivu znečištěného ovzduší na zdraví české populace představil prosincový seminář Komise pro životní prostředí AV ČR.

Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR v sídle Akademie věd na Národní třídě v Praze upozornil, že podle výsledků za rok 2017 je polovina české populace (55 %) vystavena zvýšeným koncentracím látek, které znečišťují ovzduší. Jde především o nebezpečný benzo[a]pyren patřící mezi lidské karcinogeny. Naopak koncentrace jemných prachových částic (PM2.5) se mírně snižují.

„Zdrojem znečištění jsou především lokální topeniště, v Praze a Brně doprava, v Moravskoslezském kraji je znát také vliv znečištění z Polska a těžkého průmyslu,“ doplňuje předseda Komise pro životní prostředí AV ČR.

Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR vede Komisi pro životní prostředí AV ČR. Za čtvrt století své existence si vybudovala respektované postavení. Její odborná stanoviska využívají politici a úředníci, jako zdroj informací slouží i novinářům a médiím.

Dopady na zdraví a vývoj dětí

Nové publikace i stanovisko UNICEF přitom upozorňují, že znečištěné ovzduší ovlivňuje neuropsychický vývoj u dětí. Při sledování novorozenců v Karviné a Českých Budějovicích odborníci zjistili, že vyšší koncentrace metabolitů polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) v moči ovlivňovaly délku novorozence i váhu placenty. Při sledování vývoje dětí ve věku dvou let však žádné rozdíly mezi dětmi z Karviné a Českých Budějovic zjištěny nebyly.

Čtěte také: Polské ekologické parky

V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století se v pánevních okresech Ústeckého kraje rodilo významně více dětí s nízkou porodní hmotností (<2500 g). Lze proto předpokládat, že se v těchto okresech po roce 2020 zvýší výskyt kardiovaskulárních onemocnění a diabetu druhého stupně.

Pod hlavičkou projektu Strategie AV21 Qualitas - Kvalitní život ve zdraví i nemoci odborníci z pracovišť Akademie věd ČR začali sledovat vliv ovzduší na novorozence v okresech Mostě a České Budějovice a zjistili, že při srovnání koncentrací PM2.5 a B[a]P v roce 2016 a 2017 nebyly mezi sledovanými lokalitami žádné rozdíly.

Kateřina Hoňková z téhož pracoviště shrnula výsledky genové exprese ze srovnání expresních profilů novorozenců z Karviné a Českých Budějovic, a to ve dvou ročních obdobích. Největší počet odlišně exprimovaných genů experti pozorovali u obou lokalit v zimním období, přičemž genovou expresi porovnávali s novorozenci, kteří se narodili v letním období.

Autorka výzkumu poukázala, že období má významný vliv na počet genů a rovněž na to, jak se mění genové exprese ve sledovaných lokalitách. Odlišně exprimované geny, které vědci pozorují v Karviné, mají význam především v oxidačním stresu, imunitní a zánětlivé odpovědi a při vývoji neuronů. Závěrem Kateřina Hoňková představila předběžné výsledky analýzy genové exprese u vzorků z Mostu a Českých Budějovic - celkové výsledky budou vědci znát v nadcházejícím roce.

Vít Kosek z Vysokého učení technického v Praze informoval o využití lipidomiky v rámci biomonitoringu znečištěných lokalit. Lipidomika je analýza spektra lipidů v biologických systémech a studuje změny v obsahu lipidů - tedy triacylglycerolů, esterů cholesterol, fosfocholinů, fosfoetanolaminů a volných mastných kyselin.

Čtěte také: Polsko: Mazurská jezera

Při analýze plazmy matek a novorozenců z Karviné a Českých Budějovic v zimním období se koncentrace oxidovaných lipidů v souborech matek i novorozenců mezi lokalitami významně lišila. Výsledky přinášejí nové poznatky o případném vlivu znečištěného ovzduší na metabolismus lipidů u matek i novorozenců.

O vlivu znečištěného ovzduší na dýchací funkce u dětí referovala Eva Rychlíková ze Zdravotnického ústavu se sídlem v Ústí nad Labem. Prostřednictvím spirometrie bylo opakovaně vyšetřeno celkem 310 dětí z Litvínova, Ústí nad Labem, Litoměřic, Sokolova, Prahy, Hrabyně a Opavy. Jejich dýchací funkce významně ovlivnilo vzdělání matky, alergické nemoci a v anamnéze uváděná návštěva mateřských školek. Znečištěné ovzduší mělo negativní vliv v některých lokalitách, a to zejména kvůli dopravě.

Na dlouhodobá zdravotní rizika a dopady na zdraví obyvatel Ostravska upozornil Vítězslav Jiřík z Lékařské Fakulty Ostravské univerzity v Ostravě. V retrospektivní studii analyzoval vlivy polutantů z rozptylových modelů na populace v průmyslově zatížené oblasti (Moravskoslezský kraj - 1 249 323 obyvatel) a průmyslově nezatíženou oblast (Jihočeský kraj - 631 387 obyvatel). Zvýšení zdravotních rizik, které identifikovaly již dřívější studie, se potvrdilo u některých respiračních onemocnění.

Z analýzy vzešly nové souvislosti, které napovídají o vztahu mezi expozicemi znečištěnému ovzduší a poruchami imunitního systému. Zároveň se ale nepotvrdila zvýšená karcinogenní rizika (WHO IARC vs. USEPA) znečištěného ovzduší Ostravska. Potvrzeny rovněž nebyly souvislosti týkající se zvýšené úmrtnosti v environmentálně zatížené oblasti oproti nezatížené. Úroveň vlivů znečištěného ovzduší na populaci je potřeba hledat v hlubších souvislostech mezi expozicemi a změnami na molekulární úrovni, které přispívají k „civilizačnímu“ efektu celkového expozomu.

Energetika a její vliv na životní prostředí

Hynek Beran z Českého vysokého učení technického v Praze upozornil na vztah energetiky a jejího vlivu na životní prostředí a zdraví. V roce 2022 se mají v Evropské unii zpřísnit emisní limity, v důsledku čehož lze předpokládat odstavení nekolonizovaných fosilních zdrojů v ČR a také v Německu. V Česku jde asi o 40 % výkonu, z energetické bilance tedy ubude exportní saldo.

Čtěte také: Aktuální situace znečištění ovzduší v Polsku

Soustavu bude třeba nově řídit prostřednictvím iniciativy Průmysl 4.0 a decentrální regulace, nikoli exportem energie z nekolonizovaných zdrojů. Přesto u nás i v sousedním Německu zůstane na přechodné období část výroby energie z fosilních paliv - v našem případě asi zhruba 30 %. V tomto ohledu je třeba obor pojmout jako průmyslové odvětví, dokončit důslednou ekologizaci a také narovnat ekonomiku, aby nezpůsobovala v daném regionu ekonomickou nouzi.

Podobně jako v jaderné elektrárně kontrolují ozáření či spíše neozáření personálu po každé směně, navrhujeme jako součást ekologizované části fosilní energetiky pravidelné lékařské kontroly. Neekologizovaný obor napáchal v minulosti mnohé škody.

Podíl průmyslu a zahraničních zdrojů na znečištění

Průmysl znečišťuje životní prostředí v Moravskoslezském kraji méně, než se předpokládalo. Podle studie ministerstva životního prostředí mají průmyslové podniky na naměřených imisních koncentracích benzo(a)pyrenu podíl jen 1,4 procenta, u prachových částic PM10 jsou to tři procenta a u prachových částic menších 2,5 mikrometrů (PM 2,5) dvě procenta. Řekla v pondělí mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR Eva Veličková.

Největší podíl na znečištění prachem (39, respektive 47 procent) mají podle studie sekundární částice, tedy prach vznikající v atmosféře z plynných látek. Jejich původci jsou vzdálenější, hlavně zahraniční zdroje. Následují se 23 procenty zahraniční zdroje z Polska, které mají u benzo(a)pyrenu podíl dokonce 55 procent, a lokální topeniště, které mají u prachu podíl 17 a 22 procent a u benzo(a)pyrenu 42 procent.

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka studie potvrzuje, že výsledky masivních investic do ekologizace průmyslu musí být vidět. Významné zlepšení kvality ovzduší podle něj nelze očekávat, pokud se nebude stejně důsledně jako u průmyslových firem přistupovat i k ostatním zdrojům včetně Polska.

Radvanický starosta poznamenal, že studie je postavená na průměru a na větrech, ale ne na rozboru daných látek. V obvodu, který sousedí s hutí Liberty Ostrava, jsou dvě měřicí stanice a jedna z nich podle něj někdy naměří dvojnásobek hodnot oproti té druhé. "Souhlasím s tím, že znečištění z Polska má na nás velký dopad. Ale nefouká pořád vítr z Polska a je nelogické, aby jedna měřicí stanice v Radvanicích měla jiný dopad z Polska než druhá stanice v tomto obvodě.

Uvedl, že huť Liberty Ostrava (dříve ArcelorMittal) je největším plátcem za znečištění tuhými znečišťujícími látkami v Česku. Obvod nyní s hutí řeší skládku uhlí, ze které se podle obyvatel nadmíru práší. Kraj chce zpřísnit podmínky jejího provozu. Obvod na týden postavil k firmě měřicí vůz, který skládku monitoroval. "Chtěli jsme vědět, jaké dopady skládka má. Výsledky ještě nemám. Ale společnost na to zareagovala tak, že tam zastavila manipulace, třikrát denně to zkrápěli, což je více než někdy za měsíc," řekl Boháč.

Mluvčí huti Barbora Černá Dvořáková uvedla, že investice do snížení vlivu na životní prostředí za posledních 15 let v podniku činily osm miliard korun, z čehož dvě miliardy tvořily evropské dotace. "V posledních 15 letech jsme výstavbou filtračních zařízení snížili emise prachu z výroby oceli na méně než čtvrtinu, na cca 400 tun za rok 2018. Je to o dvě třetiny méně, než je požadavek platné legislativy," dodala Černá.

Studie a měření v polsko-českém pohraničí

Ostrava - Nové studie dokázaly, že podstatným znečišťovatelem vzduchu v našem kraji je sousedící Polsko. Město Ostrava si nechalo vypracovat studie, které modelují stav ovzduší pomocí výsledků nejenom z českých, ale i polských měřících stanic. Poprvé tak byly informace o znečištění ovzduší v celém přeshraničním regionu vyhodnoceny stejnou metodikou.

Výsledky provedených měření v oblasti polsko-českého pohraničí dokazují, že na polské straně mají největší vliv na znečištění ovzduší domácí topeniště. „Konference Ovzduší 2013, kterou připravilo město, byla tentokrát jiná v tom, že prezentovala naprosto nové informace. Na modelech z našich i polských měřících stanic je například jasně zdokumentováno, že k inverzi v zimě podstatně přispívá Polsko.

Nové skutečnosti o tom, co má největší vliv na kvalitu ovzduší na Ostravsku, ukázala studie, kterou si zaplatilo město. Její výsledky včera představil zdravotní ústav. Odkud pochází prach v ovzduší, který dlouhodobě dusí obyvatele Ostravy? Na to se snažili přijít odborníci ze Zdravotního ústavu v Ostravě spolu s dalšími organizacemi v rámci studie, kterou jim zadalo město.

„Hodnotila se nejhorší smogová období za posledních šest let. Bylo vybráno dvaadvacet dnů vrcholů smogových epizod. Bylo například zjištěno, že v patnácti případech mělo Polsko na znečištění ovzduší v Ostravě významný vliv. Studie dále ukázala, že při extrémních smogových situacích nebyla žádná ze sledovaných lokalit zatížena pouze průmyslem.

Odborníci zároveň potvrdili významný vliv lokálních topenišť na znečištění ovzduší v období topné sezony. „V Radvanicích ve sledovaných dnech převažovalo znečištění pocházející ze sídelních oblastí, tedy oblastí, kde nejsou průmyslové zdroje. S výsledky studie se chtějí co nejdříve seznámit i občanská sdružení, která dlouhodobě bojují za lepší ovzduší v Ostravě.

„Zatím jsem studii neviděla, takže se k ní konkrétně nemohu vyjádřit. Ale my vycházíme z rozptylové studie, kterou zpracovala pro Radvanice a Bartovice Vysoká škola báňská a jejíž výsledky jsou zcela opačné. Laický rozum mi také říká, že přeci Radvanice a Bartovice nejsou jedinými oblastmi, kde se v zimě topí, a přesto je tady ovzduší mnohem horší než jinde. Mimo topné období není mezi průběhy na měřicích stanicích takový rozdíl.

„Hodinové koncentrace polétavého prachu jsou přibližně stejné v celé Ostravě. Město brzy studii zveřejní také na webu Dýchám pro Ostravu. „Je třeba řešit všechny zdroje znečištění. Na Ostravsku, Ústecku, v Praze a Brně se nedaří dostat prach pod limity.

Právní aspekty a opatření

Kvůli dlouhodobému porušování limitů koncentrace prachových částic Polsko v roce 2015 zažalovala Evropská komise. Rozsudek z minulého týdne otevírá Komisi cestu k sankcím proti Polsku. Pokud země problém v horizontu jednoho až dvou let nevyřeší, může jí soud udělit jednorázovou pokutu v přepočtu až 24 miliard korun. „Opatření Polska na zvýšení kvality vzduchu počítají se zlepšením mezi lety 2020 a 2024. Tak vzdálené termíny jsou samy o sobě neopodstatněné,“ shrnuje soud jádro sporu.

Po Bulharsku je tak Polsko druhou zemí, u které soud konstatoval porušení pravidel. Stejný problém má také Česko. Následující mapa ukazuje koncentrace škodlivin, zveřejněné ČHMÚ. Barva stanice značí relativní míru znečištění. Stanice srovnáváme podle počtu dní s překročenými limity pro některou škodlivinu. Kliknutím na stanici se zobrazí časová řada s koncentrací konkrétních látek, v legendě je možné zobrazení jednotlivých látek vypnout a přizpůsobit měřítko grafu. Zelená linka ukazuje limit koncentrace částic PM10, normy povolují jeho překročení 35 dní v roce.

Jádro českého problému ukazují měření stanic z posledních tří zim. Na řadě míst dochází k dlouhodobému překračování limitů, nejčastěji u prachových částic. Kritické jsou hodnoty na většině stanic na Ostravsku, v pražské Legerově nebo na brněnské Zvonařce.

Žaloba kvůli nedotaženým plánům na řešení znečištěného ovzduší, podobná té polské, je zřejmě jen otázkou času. V současnosti Evropská komise u Česka i dalších členských zemí prošetřuje porušování unijních pravidel, na konci ledna byla desítka ministrů životního prostředí povolána do Bruselu k objasnění, co pro snižování znečištění dělají.

„Imisní limity platí pro celou EU bez ohledu na odlišnou strukturu ekonomiky, geografické i morfologické a meteorologické podmínky,“ komentoval problémy řady zemí Vladimír Smrž, náměstek ministra životního prostředí.

„Sankce pro všechny státy, které se ochraně ovzduší mimořádně věnují, a mezi ně patří i Česká republika, problém s kvalitou ovzduší nevyřeší. Jenže klíčová část českých protismogových opatření, programy zlepšování kvality ovzduší (PZKO), v uplynulých měsících neobstála ani před tuzemskými soudy. Na konci prosince zrušil Nejvyšší správní soud část PZKO pro ostravskou aglomeraci, o dva měsíce později následovaly programy pro Ústecko a Prahu.

„Programy zlepšování kvality ovzduší sice navrhují řadu opatření, ale už nespecifikují, která z nich se budou skutečně realizovat,“ doplňuje ji právnička Kristína Šabová ze stejné organizace. „Další zásahy jsou v navrženém čase zcela nerealistické. Například pro zlepšení ovzduší v Brně nebo Praze jsou klíčová opatření v dopravě.

„Existující PZKO dosud ministerstvo životního prostředí používalo jako obranu proti výtce, že se situace nelepší,“ dodává Šabová. „Polský rozsudek ukazuje, že evropský soud zajímají reálné kroky, ne snaha.

„Přestože některé části PZKO pro aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek Místek zrušil na konci loňského roku soud, naplňování Programu běží beze změn,“ komentovala rozsudek tisková mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková. „Formálně je problém s vymahatelností opatření a zpřesněním časového harmonogramu jejich naplňování.

Přeshraniční spolupráce a studie ČHMÚ

„Vzduch, který dýcháme, znovu rozděluje Evropu na Západ a Východ,“ napsal ke stejnému tématu na konci ledna bulharský exministr životního prostředí Julian Popov. Mapa s linkou, která dělí obě části Evropy, se rychle rozšířila. Řada ukazatelů bývalou železnou oponu skutečně kopíruje - rozdíl v očekávané délce dožití vede téměř přesně po bývalé ostře střežené hranici.

Řada postkomunistických zemí skutečně patří mezi nejvíce znečištěné země na kontinentu. „Na vině je hlavně topení uhlím v domácnostech,“ píše The Economist. „V Poľsku je drahý plyn a vláda strany Právo a spravodlivosť (PiS) rôznymi spôsobmi podporuje stratové sliezske baníctvo,“ argumentuje slovenský Denník N. „Slovensko je teraz v tom istom momente, v akom bolo Poľsko okolo roku 2000, keď sa problém so smogom len začínal a ľudia si ho vôbec neuvedomovali.

Skutečná hranice nicméně bývalou železnou oponu nekopíruje: problémy s čistotou vzduchu mají průmyslové regiony, hustě osídlené oblasti i řada evropských metropolí na západě i východě. Naopak země na pobřeží Jadranu, pobaltské země, ale také Maďarsko patří k zemím s relativně čistým vzduchem.

Rozdíl je nicméně v tom, jak jednotlivé země s problémem nakládají. Podobně komplikované je najít v regionech jednoduchou příčinu znečištění, od které by se mělo odvíjet řešení. „Vždy a všude to bude velmi komplexní záležitost závislá na klimatu, velikosti zastavěného území, dálkovém přenosu znečištění a tak dále,“ popisuje právnička Kristína Šabová.

„Rokem 2017 skončily výjimky pro velké průmyslové znečišťovatele v Polsku, což povede k dalšímu zlepšení kvality ovzduší u nás,“ tvrdí. „Suspendované částice PM2,5 představují vzhledem ke své schopnosti pronikat hlouběji do plicních sklípků výrazně vyšší zdravotní riziko než PM10,“ píše se ve zmíněném programu. „Podle odhadů mají tyto částice sedmiprocentní podíl na všech předčasných úmrtích v Česku. Čerstvé studie navíc ukazují, že dlouhodobé vystavení šedému nebi a nedýchatelnému vzduchu nemusí mít vliv jen na zdraví.

Závěry odborné studie: Občas něco pošleme do Polska, jindy zase přiletí ve vzduchu nějaká škodlivina k nám. OSTRAVA / S přelomovou studií přišli zástupci Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Ostravě. Ve spolupráci s polskými kolegy z Katowic připravili z výsledků dlouhodobého měření a zkoumání publikaci, která mapuje, nakolik se vzájemně ovlivňuje ovzduší příhraničních oblastí obou států.

Publikace s názvem Vliv meteorologických podmínek na kvalitu ovzduší v přeshraniční oblasti Slezska a Moravy se mimo jiné zaměřuje na to, zda škodlivé látky v ovzduší, které lidi v regionu dusí, jsou "naší výroby", nebo k nám míří z Polska. Na podobný materiál netrpělivě čekaly především neziskové organizace. Ty potřebovaly mít jasný protiargument v případě, že od místních politiků jako už tolikrát uslyší, že je vina na polské straně.

"Studie dokazuje existenci přeshraničního znečištění ovzduší z Polska do Česka, ale také z Česka do Polska. Zasaženy jsou však především příhraniční oblasti jako Český Těšín, Bohumín a Karviná," přibližuje ředitelka obecně prospěšné společnosti Čisté nebe Markéta Ubíková. Neo? ciálním závěrem tedy je, že podíl znečištění je zhruba stejný na obou stranách.

Podle Ubíkové se míra znečištění plynoucí z Polska směrem od hranic zmenšuje a v Ostravě, kde zastupitelé ovzduší nejvíce argumentovali vlivy z Polska, není přenos tak významný. Autoři publikace v jednom ze závěrů přitom říkají: "Při převážně dobrých rozptylových podmínkách jsou škodliviny většinou přenášeny z regionu Moravskoslezského kraje do regionu Slezského vojvodství, zatímco při převážně zhoršených rozptylových podmínkách je tomu naopak."

Dlouhodobě je podle autorů největším problémem přeshraniční oblasti Moravy a Slezska vysoká úroveň znečištění ovzduší částicemi antropogenního původu. "Původem částic v oblasti je vysoká koncentrace průmyslové výroby, velká hustota zástavby s lokálním vytápěním tuhými palivy a zahuštěná dopravní infrastruktura," tvrdí Libor Černikovský, vedoucí oddělení ochrany ovzduší ČHMÚ v Ostravě.

ČHMÚ prezentuje nyní výsledky studie, kde se dá. Od ministerstva, přes krajský úřad, po média. Veřejnosti se dostane také v méně odborném jazyce prostřednictvím Čistého nebe. "Na našich webových stránkách www.cistenebe.cz brzy zveřejníme výsledky studie ve srozumitelné podobě, aby jí porozuměli i lidé bez odborného vzdělání v této oblasti," slibuje ředitelka Ubíková.

Na kvalitě ovzduší Moravskoslezského kraje se podílí i přeshraniční přenos. Vyplývá to z aktuálně zveřejněné studie, kterou provedl ostravský zdravotní ústav.

tags: #polsko #vliv #na #ovzduší #Moravskoslezský #kraj

Oblíbené příspěvky:

• Severní Korea: Klima a charakteristika
• Charakteristika klimatu ČR
• Libchavy: Zásah hasičů
• Zdroje deuteria v přírodě
• Pravidla sběru kovového odpadu