Populační ekologická studie: Příklady a důsledky invazí rostlin

Rychlý nárůst invazí po celém světě je spojen se zvyšováním a rozšiřováním intenzity obchodu a dopravy a přístupem k novým zdrojům druhů. Mnohé aspekty diverzity jsou však dosud nedostatečně probádány, zejména kvůli omezenému propojení různých zdrojů informací.

Většina studií zabývajících se regionálními zákonitostmi druhové bohatosti naturalizovaných nepůvodních rostlin ignoruje význam stanovišť, do kterých invaze probíhá. Důvodem je, že navzdory intenzivnímu výzkumu rostlinných invazí chybí pro většinu oblastí světa spolehlivá data o vazbě zavlékaných druhů na stanoviště, a to jak v jejich původním, tak invadovaném areálu.

Výzkumné projekty a iniciativy

Několik výzkumných projektů se zaměřuje na studium a řešení problematiky invazních druhů:

• SynHab: Cílem je zacelit mezeru v datech o vazbě zavlékaných druhů na stanoviště a nalézt obecně platná zobecnění týkající se makroekologických determinant globálních invazí rostlin. Novinkou tohoto přístupu bude zahrnutí stanovištních vazeb naturalizovaných druhů do komplexních modelů společně s dalšími pro invaze určujícími faktory, environmentálními, klimatickými a socioekonomickými, jakož i biologicky relevantními druhovými vlastnostmi, dobou od zavlečení a přísunem diaspor.
• Studium mechanismů na menší prostorové škále: Studium invazí rostlin do chráněných územích celého světa umožní odhalit, jakou roli při invazi hrají typy stanoviště s různým postavením na gradientu disturbancí a přísunu diaspor.
• Projekt zaměřený na chladné regiony: Kombinuje existující data s novými experimenty a pozorováními z chladných prostředí v polárních a alpínských oblastech, aby lépe porozuměl synergismům mezi klimatickou změnou a biologickými invazemi na redistribuce druhů.
• Projekt zaměřený na transsibiřskou železnici (TSR): Přispěje k pochopení úlohy cest a způsobů zavlékání nepůvodních druhů, objasnění biogeografických způsobů jejich šíření a předpovědi rizik budoucího šíření podél TSR.
• Studium hybridizace: Bude studován význam hybridizace pro invazivnost rostlin propojením přístupů populační genetiky, ekologie a dálkového průzkumu.
• Výzkumné centrum: Hlavním cílem projektu je vytvoření výzkumného centra, které bude generovat výstupy využitelné jak pro strategické plánování v oblasti ochrany přírody, krajiny a biodiverzity, tak pro řešení aktuálních problémů, které se v krajině a jejích ekosystémech objevují.
• Rozvoj občanské vědy (citizen-science): V poslední době poskytuje příležitosti ke sběru dat o rozšíření a dopadu invazních druhů rostlin a živočichů.
• Studie africké savany: Použije kombinaci analýzy družicových snímků a vlastních terénních dat k prozkoumání časoprostorové dynamiky savany a vlivu jednotlivých faktorů na biodiverzitu.
• Projekt zaměřený na památky zahradního umění: Zaměří se na roli nepůvodních druhů rostlin v památkách zahradního umění a návrh jejich udržitelného managementu.
• Studium rákosu obecného (Phragmites australis): Cílem projektu je komplexní studium faktorů, které podmiňují invazní chování rostlin, s využitím rákosu obecného jako modelového druhu.
• Centrum excelence PLADIAS: Je celosvětově unikátní projekt, který poprvé propojí všechna dostupná data o flóře a vegetaci státního území do jediné databáze s využitím ekoinformatických přístupů.
• Projekt zaměřený na ambrózii peřenolistou (Ambrosia artemisiifolia): Cílem projektu bylo stanovit klíčové faktory podmiňující růst ambrózie na našem území, a tím přispět ke strategii jejího potlačování.
• Akce COST SMARTER: Vyvíjí inovativní dlouhodobě účinné způsoby managementu ambrózie, jakými je biologický boj a cílená údržba vegetace.

Dopad invazních druhů

Přestože se poslední dobou v literatuře někdy zpochybňuje, zda dopad nepůvodních invazních druhů na biodiverzitu je opravdu větší, než vliv domácích druhů šířících se pozměněnou krajinou, nikdo dosud důsledky přítomnosti těchto dvou skupin druhů rigorózně neporovnal. Cílem jednoho z projektů je zjistit, zda toto hledisko není předpojaté; bude měřit vliv široce rozšířených nepůvodních druhů (invazních) a původních (expanzních) rostlin České republiky na vegetaci ve vztahu k půdním podmínkám.

Invasive Alien Species (IAS) ohrožují biodiverzitu, společnost, lidské zdraví, well-being a ekonomiku. Ekonomický dopad na Evropu je odhadován na 12.5 až 20 miliard € ročně.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Ambrózie peřenolistá: Příklad invazivního druhu

Ambrózie peřenoslistá (Ambrosia artemisiifolia L.) je díky produkci vysoce alergenního pylu stále známějším a nebezpečnějším invazním druhem Evropy. Její evropský areál se neustále rozšiřuje a její šíření bude pravděpodobně značně posíleno klimatickou změnou.

Vývoj nástrojů pro monitoring a management

Projekt je zaměřen primárně na vyhlášený globální cíl programu NAKI přispět k racionálnímu využití veřejných prostředků k vytvoření nástrojů pro ochranu, zhodnocení a prezentaci objektů památek zahradního umění a kulturní krajiny zejména s primárním naplňováním Globálního cíle č. 2. Projekt je zaměřen na vytvoření funkčních metod, zařízení a přístupů, které mohou výrazným způsobem omezit existující negativní biotické faktory, které ohrožují památky zahradního umění.

Tabulka: Příklady projektů zaměřených na invazivní druhy

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

tags: #populacne #ekologicka #studie #priklad

Oblíbené příspěvky:

• Zkušenosti z ekologické farmy v Německu
• Česká legislativa a přírodní stanoviště
• Kuchyňské mísy a odpad: podrobná recenze
• Využití intenzivního kompostování
• Život lososa obecného ve volné přírodě